|
| |
|
|
Atmospheric aerosol: physical-chemical characterisation and source apportionment
Leoni, Cecilia ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Ždímal, Vladimír (oponent) ; Lammel, Gerhard (oponent)
Atmosférický aerosol je všudypřítomnou součástí zemské atmosféry. Vztaženo na hmotu, přírodní zdroje aerosolů předčí antropogenní zdroje, které tvoří pouze 5 % celkového zatížení aerosoly (Jaenicke, 2008). Nicméně v průmyslových oblastech může tento podíl narůst až na 80-90%. Antropogenní zdroje jsou většinou spojeny s vysokoteplotními procesy, a proto v městském prostředí co do velikostního rozdělení aerosolů převažují tzv. ultrajemné částice - UFP (d<100 nm). UFP mají nejvyšší poměr povrchu ku hmotnosti mezi ostatními aerosoly, a tudíž, vztaženo k hmotě částic, na sebe váží nejvíce znečišťujících látek. V neposlední řadě mají UFP vysokou účinnost depozice v dolních cestách dýchacích lidského organismu. Z výše uvedených důvodů byla tato práce zacílena na studium městského aerosolu s přihlédnutím k jeho časové a prostorové distribuci, dále k fyzikálním a chemickým vlastnostem a rovněž k identifikaci zdrojů, vše se zvláštním zaměřením na UFP. V prvním článku předkládané disertační práce, který se zabývá znečištěním ovzduší v residenční části Ostrava-Radvanice a Bartovice, jež je v tomto směru evropským hot spotem, byl jako dominantní zdroj UFP identifikován průmysl. Vysoké početní koncentrace částic (NC) byly naměřeny v kouřové vlečce blízkého průmyslového závodu (1.4 x 105 částic cm-3). UFP...
|
|
|
Study of aerosol properties with high time resolution
Kubelová, Lucie ; Ždímal, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá fyzikálními a chemickými vlastnostmi atmosférického aerosolu studovaných s vysokým časovým rozlišením na měřících stanicích v České republice. Velikostní distribuce, chemické složení a těkavost submikronových aerosolových částic byly studovány ve vztahu k meteorologickým podmínkám a dalším okolnostem. Pro dosažení větší proměnlivosti okolních podmínek byl zkoumán atmosférický aerosol během dvou ročních období (léto a zima) a na dvou lokalitách (městská pozaďová stanice Praha Suchdol a pozaďová stanice Košetice). Díky tomu bylo možné lépe rozlišit vliv sezónních zdrojů například domácích topenišť v zimě a biogenních emisí během léta. Dále byly vlastnosti aerosolových částic ovlivněny sezónními rozdíly v meteorologických podmínkách (především teplota, vlhkost a sluneční záření). Porovnání vlastností aerosolu na dvou různých lokalitách, konkrétně na městské pozaďové a pozaďové stanici, umožnilo lépe popsat význam pozaďového aerosolu a vlivu města. Tato práce se také zabývá přeměnou aerosolových částic přecházejících z vnějšího do vnitřního prostředí, konkrétně například vlivem gradientu teploty a vlhkosti na tento proces. Měření s vysokým časovým rozlišením umožnilo odhalit mechanismy dynamiky aerosolů, které nebyly popsány v předchozích studiích s nižším časovým rozlišením.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání nových nízkorozpočtových senzorů k měření imisí
Sinkulová, Michaela ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá představením a následným srovnáním nízkorozpočtových přístrojů pro měření imisí v ovzduší, které byly použity v rámci projektu Citi-sense v Ostravě. Výsledky měření sensorů, které probíhalo v časovém rozmezí od 1. 6. 2015 až do 7. 9. 2015 jsou porovnávány s daty naměřenými referenčními přístroji ve stejném časovém období Českým Hydrometeorologickým ústavem. Data jsou zpracována tak, aby byla vhodným podkladem pro další výzkum v oblasti nízkorozpočtových přístrojů pro monitorování znečištění ovzduší. Jsou vypočítány základní parametry jako průměrná hodnota, koeficient determinace, rovnice směrnice přímky, reprodukovatelnost výsledků, RMSE a týdenní a denní chody pro všechny měřené polutanty (O3, CO, NOx, NO2, NO, PM10). Jednotlivé výsledky jsou graficky znázorněny a okomentovány. Práce také diskutuje shody koncentrací naměřených senzory s daty z referenčních přístrojů a možnost užití těchto nových přístrojů v monitoringu kvality ovzduší v budoucnosti. Klíčová slova: Nízkorozpočtové měřicí přístroje, polutanty, metody sledování kvality ovzduší
|
|
|
Distribuce velikostně segregovaného aerosolu v mezni vrstvě atmosféry
Traxmandlová, Nikola ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Blízkost industriálních zón a obytných čtvrtí je častý fenomén evropských měst mnohdy způsobující v těchto čtvrtích snížení kvality ovzduší. Cílem této práce bylo za pomoci dálkově řízené vzducholodi změřit koncentrace a velikostní distribuce aerosolu v mezní vrstvě atmosféry nad obytnou zónou a průmyslovým komplexem Škoda auto a.s. v Mladé Boleslavi a doplnit tak pozemní měření, které zde proběhlo v únoru a březnu roku 2013 a jehož výsledkem bylo zjištění, že průmysl a doprava nemají na kvalitu ovzduší ve městě výraznější vliv. Během třinácti letů 11. 2. 2015 byly dvojicí aerosolových spektrometrů umístěných v gondole vzducholodi měřeny velikostní distribuce a koncentrace částic aerosolu o velikosti 11,5 nm - 10 µm s integrační dobou jedna vteřina nebo minuta dle modu měření SINGLE nebo SCAN. V modu SINGLE vzducholoď během jednoho letu nad obytnou čtvrtí a průmyslovým komplexem setrvávala na jedné letové hladině, zatímco v modelu SCAN měnila letovou hladinu každé dvě minuty při letu pouze nad sportovním areálem v obytné zóně. V SINGLE modu byly v průmyslovém areálu identifikovány zdrojem nanočástic, PM1 a PM2.5 a hrubého aerosolu výduchy z lakoven a místo nakládky automobilů. Nicméně emise z těchto zdrojů nejsou transportovány nad rezidenční oblast. Mírně zvýšené koncentrace PMx a nanočástic byly...
|
host ::
RSS.