|
|
Kvalitativní a kvantitativní analýza spor hub nebo jejich částí ve velikostně rozlišeném aerosolu
Shamratova, Kseniia ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Kozáková, Jana (oponent)
Tato bakalařská práce řeší problematiku bioaerosolu, vlástnosti spor hub rozptylených ve vzduchu, popisuje jejich význam, koncentraci, způsoby šíření a vliv na zdraví člověka. Daná práce poskytuje informace o metodách odběru a detekce bioaerosolu. Byla prokázana vhodnost výužití prvního stupně vysokoobjemového kaskádního impaktoru (Hi-Vol) BGI-900 k odběru biaerosolu pro následnou analýzu pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (SEM). Pomocí optimalizované metody vzorky bioaerosolu byly izolovány z polyuretanové pěny, což je impakční substrat impaktora. Vzorky bioaerosolu byly odebrány ze 3 lokalit v ČR: Praha, Březno, Láz. Během SEM analýzy pro 15 vzorků bioaerosolu bylo vytvořeno 605 SEM snímků, na 340 z nich byly identifikovány spor hub. Nejméně spor hub bylo nalezeno v Praze. Na lokalitách Březno a Láz bylo objeveno přibližně stejné množství spor. Spory hub se podařilo identifikovat do 9 rodů, 1 čeledí a 1 druha. Procento deformovaných spor v Praze činil 48%, v Březnu 23 %, v Lázu 25%. Největší variabilita spor hub byla na lokalitách Březno a Láz. Nejčastěji se vyskytujícím rodem hub byl rod Cladosporium. Nebyla pozorována ani positivní, ani negativní korelace mezi počtem spor hub a navážkou bioaerosolu. Ve vzorcích zimního odběru z Prahy byl nalezen bioaerosol, kdy zevrubná mikroskopická...
|
|
| |
|
| |
|
|
Prostorová variabilita PM2.5 v zimním ovzduší malého sídla
Štědrá, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Bendl, Jan (oponent)
Práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM2.5 v průběhu dvou zimních měsíců v malé obci Lbín na Teplicku na přelomu roku 2017/2018. Koncentrace PM2.5 byly sledovány prostřednictvím vytvořené monitorovací sítě s použitím celkem osmi laserových nefelometrů DustTrak (model 8520). Šest přístrojů bylo umístěno přímo v obci v údolí, jeden na kopci nad údolím a poslední přibližně v polovině kopce. Pomocí síťového měření jsme se snažili dokázat, že hlavním zdrojem znečištění v obci je vytápění domácností. Společně s koncentracemi PM2.5 byly sledovány základní meteorologické parametry - rychlost a směr větru, teplota a vlhkost vzduchu. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi měřícími stanovišti, který poukazuje na nerovnoměrné rozmístění zdrojů znečištění. Koncentrace částic dosahují obvykle maximálních hodnot v dopoledních a ve večerních hodinách. Nejvyšší maximální hodnoty byly v prosinci 2607 μg·m-3 a v lednu 4347 μg·m-3 . Nejnižší maximální hodnoty byly 223 μg·m-3 a 177 μg·m-3 u přístrojů nacházejících se nad obcí. Významným faktorem, který přispívá k aktuální situaci, je rychlost větru. Od rychlosti větru 1,29 m·s-1 a vyšší se průměrné koncentrace PM2.5 pohybovaly převážně pod 15 μg·m-3 . To se projevilo při srovnání dvou měřících období - prosince s lednem. Obecně byl prosinec větrnější...
|
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Na základě literární rešerše byly v této práci shrnuty poznatky o využití stabilních izotopů v atmosférické depozici. Podle studií a měření lze zjistit původ a míru znečištění v životním prostředí. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu ekosystému. Dusík se v životním prostředí vyskytuje ve všech složkách přírody, kde nabývá různých izotopových hodnot. Cílem práce bylo shrnout informace o stabilních izotopech a dokázat, zda jsou věrohodným ukazatelem při určování zdroje dusíku v daném místě. Pomocí vyhodnocené studie byl popsán rozdíl ve znečištění přímořských a pevninských oblastí ve střední Evropě. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusíkový cyklus, stabilní izotopy dusíku, frakcionace
|
|
| |
|
|
Atmospheric aerosol: physical-chemical characterisation and source apportionment
Leoni, Cecilia ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Ždímal, Vladimír (oponent) ; Lammel, Gerhard (oponent)
Atmosférický aerosol je všudypřítomnou součástí zemské atmosféry. Vztaženo na hmotu, přírodní zdroje aerosolů předčí antropogenní zdroje, které tvoří pouze 5 % celkového zatížení aerosoly (Jaenicke, 2008). Nicméně v průmyslových oblastech může tento podíl narůst až na 80-90%. Antropogenní zdroje jsou většinou spojeny s vysokoteplotními procesy, a proto v městském prostředí co do velikostního rozdělení aerosolů převažují tzv. ultrajemné částice - UFP (d<100 nm). UFP mají nejvyšší poměr povrchu ku hmotnosti mezi ostatními aerosoly, a tudíž, vztaženo k hmotě částic, na sebe váží nejvíce znečišťujících látek. V neposlední řadě mají UFP vysokou účinnost depozice v dolních cestách dýchacích lidského organismu. Z výše uvedených důvodů byla tato práce zacílena na studium městského aerosolu s přihlédnutím k jeho časové a prostorové distribuci, dále k fyzikálním a chemickým vlastnostem a rovněž k identifikaci zdrojů, vše se zvláštním zaměřením na UFP. V prvním článku předkládané disertační práce, který se zabývá znečištěním ovzduší v residenční části Ostrava-Radvanice a Bartovice, jež je v tomto směru evropským hot spotem, byl jako dominantní zdroj UFP identifikován průmysl. Vysoké početní koncentrace částic (NC) byly naměřeny v kouřové vlečce blízkého průmyslového závodu (1.4 x 105 částic cm-3). UFP...
|
|
|
Study of aerosol properties with high time resolution
Kubelová, Lucie ; Ždímal, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá fyzikálními a chemickými vlastnostmi atmosférického aerosolu studovaných s vysokým časovým rozlišením na měřících stanicích v České republice. Velikostní distribuce, chemické složení a těkavost submikronových aerosolových částic byly studovány ve vztahu k meteorologickým podmínkám a dalším okolnostem. Pro dosažení větší proměnlivosti okolních podmínek byl zkoumán atmosférický aerosol během dvou ročních období (léto a zima) a na dvou lokalitách (městská pozaďová stanice Praha Suchdol a pozaďová stanice Košetice). Díky tomu bylo možné lépe rozlišit vliv sezónních zdrojů například domácích topenišť v zimě a biogenních emisí během léta. Dále byly vlastnosti aerosolových částic ovlivněny sezónními rozdíly v meteorologických podmínkách (především teplota, vlhkost a sluneční záření). Porovnání vlastností aerosolu na dvou různých lokalitách, konkrétně na městské pozaďové a pozaďové stanici, umožnilo lépe popsat význam pozaďového aerosolu a vlivu města. Tato práce se také zabývá přeměnou aerosolových částic přecházejících z vnějšího do vnitřního prostředí, konkrétně například vlivem gradientu teploty a vlhkosti na tento proces. Měření s vysokým časovým rozlišením umožnilo odhalit mechanismy dynamiky aerosolů, které nebyly popsány v předchozích studiích s nižším časovým rozlišením.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.