|
| |
|
| |
|
|
Kardioprotektivní účinky inhibitorů sodno-glukózového kotransportéru SGLT2.
Thořová, Markéta ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění je jednou z nejčastějších příčin úmrtí jak u pacientů bez diabetu, tak u pacientů s diabetem. V dnešní době však existuje velká řada léčiv zaměřených na potíže kardiovaskulárního systému. Jednou z velmi slibných terapií je používání inhibitorů sodno-glukózového kotransportéru druhého typu (SGLT2). Inhibitory SGLT2 se staly předmětem širokého zájmu v oblasti léčby diabetu 2. typu díky své schopnosti snižovat hladinu glukózy v krvi nezávisle na působení inzulinu. Nicméně, vedle jejich hlavního účinku na kontrolu glykémie se objevují stále jasnější důkazy o jejich příznivých účincích na kardiovaskulární systém, které jsou nad rámcem jejich hypoglykemických efektů. Tyto léky snižují hyperglykémii, vysoký krevní tlak a zlepšují diabetickou retinopatii prostřednictvím mnoha mechanismů, z nichž mnohé ještě nejsou zcela objasněny. Hlavní důraz se klade na zjišťování mechanismů, skrze které tyto léky ovlivňují srdce a cévy, ať už prostřednictvím redukce krevního tlaku, ovlivnění srdečních buněk nebo zlepšení metabolických procesů. Klíčová slova: SGLT2, inhibitory SGLT2, kardioprotektivní účinek, diabetes mellitus, srdce
|
|
|
Vliv chronického chladu na Ca2+-ATPázu (SERCA2) v srdci potkana
Šeovićová, Maja ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
Akutní chladová expozice představuje významný stresor aktivující produkci tepla svalovým třesem, při déle trvající expozici se zvyšuje buněčný oxidativní stres. Chronické působení chladu trvající alespoň 2 týdny vede k rozvoji chladové aklimace. Hlavní termogenní roli přejímá netřesová termogeneze odehrávající se v hnědé tukové tkáni, která vlivem chladu značně zvýší svou hmotnost. Často pozorovanou patologií, která provází aklimaci potkanů při 4-5 řC, bývá srdeční hypertrofie, hypertenze a poškození funkce ledvin. Naše laboratorní pracoviště nedávno zavedlo model mírné chronické chladové aklimace při 8 řC, během kterého nevzniká poškození srdce či ledvin a má prokázaný kardioprotekivní účinek na snižování velikosti infarktu. Nicméně je potřeba prozkoumat vliv tohoto modelu chladové aklimace na další buněčné a molekulární procesy. Kardioprotektivní dopad chladové aklimace se týká změn v β-AR signalizaci, stimulaci anti-apoptotických drah či posílením antioxidačního systému. Cílem této diplomové práce bylo zkoumat vliv chladové aklimace a následné reaklimace na proteiny regulující hladiny Ca2+ potkaního srdce (SERCA2 a fosfolamban) a stimulaci regulátorových proteinů β-arrestinu 1/2 a protein kinázy PDPK1. Výsledky práce ukázaly mírné změny v těchto proteinech, které mohou modulovat toky Ca2+ v...
|
|
|
Mechanismus hypertrofické kardiomyopatie
Hadravová, Kateřina ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Benák, Daniel (oponent)
Kardiomyopatie jsou soubor chronických srdečních onemocnění s nejasnou etiologií. Rozdělujeme je podle morfologických a funkčních znaků na restriktivní, dilatační a hypertrofickou kardiomyopatii. Hypertrofická kardiomyopatie je relativně časté onemocnění, u kterého rozvoj srdeční hypertrofie není podmíněn rizikovými faktory, jako je hypertenze nebo ateroskleróza. Oproti získané hypertrofii srdce je hypertrofická kardiomyopatie nejčastěji způsobována dědičnými mutacemi. Nejčastěji se jedná o mutace v genech, které kódují těžký řetězec β myozinu a myozin vázající protein C. Srdeční hypertrofie se projevuje také změnami v extracelulární matrix, za které jsou zodpovědné matrixové metaloproteinázy. Ty mají velký vliv na morfologii kardiomyocytů a jejich úbytek, díky kterému pak vzniká hypertrofie nebo dilatace levé komory. Z medicínského hlediska je kladen důraz na prevenci a včasnou diagnózu, ke které se mohou využívat krevní biomarkery. Mezi významné biomarkery řadíme mikro- RNAzy, vaskulární endoteliální růstový faktor B, NAD - dependentní deacetylázu sirtuin-3, růstový/diferenciační faktor 15, glykoprotein 130 a kalmodulin-dependentní proteinkináza II. Kauzální léčba bohužel dosud neexistuje, a proto se využívá léčba symptomatická za pomoci β blokátorů a blokátorů vápenatých kanálů. Nově se využívá...
|
|
|
Kardiotoxické účinky antracyklinů při onkologické léčbě
Tekáčová, Kateřina ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Antracykliny jsou protinádorová antibiotika používána během chemoterapie u onkologických pacientů. Léčba antracykliny má dobré výsledky, vedlejším účinkem je však značná kardiotoxicita. Tato bakalářská práce popisuje mechanismy působení antracyklinů, které jsou podstatné při nádorové terapii a zároveň mohou být pro pacienty rizikové. V práci je také definován pojem kardiotoxicita a shrnuty faktory, které mohou zvyšovat riziko kardiotoxicity. Nejpoužívanější látky z řady antracyklinů jsou stručně popsány. Kardiotoxicitu lze odhalit díky kardiomarkerům zejména díky troponinu a diagnostickým metodám. V poslední kapitole jsou popsány skupiny látek snižující kardiotoxické účinky antracyklinů. Klíčová slova: srdce, antracykliny, kardiotoxicita, chemoterapie, onkologická léčba
|
|
|
Vliv pineálního hormonu melatoninu na produkci inzulínu
Hovorková, Adéla ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Produkce a sekrece inzulínu jsou závislé na cirkadiánních rytmech. Ty jsou řízeny endogenními cirkadiánními hodinami, které jsou ovlivněny vnějšími podněty jako je světlo a tma. Centrální hodiny, řídící synchronizaci rytmických dějů v organismu, jsou tvořeny strukturou tzv. suprachiasmatického jádra. Vylučování melatoninu neboli hormonu noci, je řízeno centrálními hodinami a slouží k jejich synchronizaci s hodinami periferními. Ty se nachází např. ve slinivce břišní, játrech, nebo jiných orgánech. Ve slinivce se nachází tzv. Langerhansovy ostrůvky, tvořené -, - a - buňkami. Tyto buňky hrají významnou roli při udržení glykémie, neboť produkují hormony inzulín a glukagon, které jsou zásadní pro regulaci hladiny glukózy v krvi. V této práci je popsáno, jak narušení cirkadiánního systému světelným pulzem v noci ovlivňuje sekreci inzulínu. Důsledkem fázového posunu je anomální sekrece melatoninu, která inhibuje sekreci inzulínu a v konečném důsledku zapříčiňuje zvýšení koncentrace glukózy v krvi. Hyperglykemie a inzulínová rezistence jako důsledek dlouhodobého narušení rytmu může vést až k diabetu 2. typu. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, SCN, melatonin, MT1 receptor, MT2 receptor, β-buňky, inzulín, glukagon, inzulínová rezistence, diabetes 2. typu
|
|
|
Úloha odpřahujících proteinů (UCP) v kardioprotekci
Furmánková, Tereza ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (cardiovascular disease, CVD) je celosvětově na první příčce, jako příčina úmrtí. Ročně na CVD umře necelých 18 milionů lidí a prevalence nadále vzrůstá jak u mužů, tak žen. V současné době je zřejmé, že udržení mitochondriálního membránového potenciálu může hrát významnou úlohu v patofyziologii srdce a podílí se na kardioprotektivních mechanismech. Mitochondriální membránový potenciál lze ovlivňovat různými způsoby, jeden z nich je stimulace odpřahujících nebo-li ,,uncoupling" proteinů. Shrnutí dosavadních poznatků v této práci poukázalo na to, že odpřahující proteiny mají vliv na redukci kyslíkatých radikálů, inhibici apoptózy, ovlivňují tvorbu ATP a aterosklerotických plátů a chrání srdce před toxicitou lipidů. K regulaci jejich genové exprese dochází několika způsoby a ovlivnění těchto cest může být jeden z dalších způsobů, jak docílit kardioprotekce. Klíčová slova: odpřahující proteiny, mitochondrie, kardioprotekce, tyroidní hormony, mastné kyseliny, tuková tkáň, reaktivní formy kyslíku, FGF21
|
|
|
Vliv sezóny na mitochondriální bobtnání srdce potkana po chladové aklimaci
Kašík, Petr ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Riziko úmrtí ve spojitosti s kardiovaskulárními onemocněními je zvýšeno během zimních měsíců a vystavením organismu akutnímu chladovému stresu. V poslední době se však ukazuje, že některé modely chladové aklimace mohou působit kardioprotektivně. Práce se zabývá vlivem akutní a chronické chladové aklimace na mitochondriální bobtnání srdce potkana. Mitochondriální bobtnání je mj. způsobeno větším vtokem Ca2+ do mitochondrií především během ischemicko-reperfúzního poškození. Tím se otevírá mitochondriální pór přechodné propustnosti, což může vyústit v prasknutí mitochondrií, a způsobit buněčnou smrt. Nižší míra mitochondriálního bobtnání pak poukazuje na větší odolnost mitochondrií. Výsledky práce ukazují snížené mitochondriální bobtnání po akutní chladové expozici i chronické chladové aklimaci. Klíčová slova: chlad, mitochondrie, Ca2+ ionty, bobtnání, MPTP, myokard, ROS, ischemie
|
|
|
Úloha PGC1 v kardioprotektivních mechanismech
Jeřábková, Adéla ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Jednou z hlavních příčin úmrtí na světě jsou kardiovaskulární choroby. Vědci se proto zabývají mechanismy, které navozují kardioprotekci. Kardioprotekce je všeobecný patofyziologický pojem, pod kterým rozumíme ochranu myocytů před poškozením ischemií a následným reperfuzním postižením, zánětem, hypertenzí a toxickými a degenerativními změnami včetně některých typů apoptózy. Jedním z méně rozšířených způsobů kardioprotekce je i chladová adaptace. Adaptivní termogeneze je důležitou součástí energetické homeostázy a obrany proti obezitě, metabolické poruše ohrožující srdce. V adaptivní termogenezi hraje velmi důležitou roli rodina PGC proteinů. Tato práce shrnuje současný stav literatury v problematice chladové adaptace, zejména pak roli PGC-1 α a jeho působení na buněčné i tkáňové úrovni. Exprese mRNA PGC-1α je silně zvyšovaná v hnědém tuku a příčně pruhovaném svalstvu myší vystavených chladu. PGC-1α rovněž zvyšuje transkripční aktivitu PPAR-γ a thyroidního hormonálního receptoru na rozpřahujícím proteinu UCP-1 (uncoupling protein). UCPs (uncoupling proteins) jsou malé proteiny lokalizované na vnitřní straně mitochondriální membrány, které usnadňují transport protonů, propouštějí je po koncentračním gradientu bez syntézy ATP a tak generují teplo.
|
host ::
RSS.