|
| |
|
|
Problematika britsko-amerických vztahů: válka o Falklandy
Podolková, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Problematika britsko-amerického vztahu: válka o Falklandy se zabývá tzv, zvláštním vztahem mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Zvláštní důraz je kladen především na analýzu vztahu mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Hlavním cílem práce je zjistit, do jaké míry se zvláštní vztah promítl do amerických postojů během britsko-argentinského konfliktu o Falklandské ostrovy v roce 1982. Teoretická část práce je zaměřena na hledání definice pojmu special relationship. Našla jsem různé definice termínu, ale univerzální pojetí neexistuje. Práce operuje s definicí Johna Dumbrella, který říká, že zvláštní vztah mezi zeměmi existoval, a to konkrétně v období studené války. Analytická část zkoumá britsko-americkou spolupráci během výše zmíněného konfliktu a také roli Spojených států jako mediátora. Práce dochází k závěru, že koncept special relationship hrál roli ve válce o Falklandské ostrovy. Promítl se ve vojenské, satelitní a zpravodajské spolupráci obou zemí. I osobní přátelský vztah mezi Reaganem a Thatcherovou potvrdil existenci zvláštního vztahu. Role USA jako mediátora byla kritizována, neboť se ukázalo, že nebyla neutrální. Analýza také došla k závěru, že v politických názorech britsko-amerických politiků se special relationship...
|
|
| |
|
|
Self-interested individuals and social order in liberal thought
Kawada, Naoki ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
in English : Liberalism is one of the most prevailing political thoughts in modern society. It is often mentioned in connection with other social systems such as democracy and market economy. But what exactly are the main characteristics of liberalism? How has liberal thought developed in modern society? The main concern in this thesis is to describe the characters of modern liberal thought from the perspective of social contract theory and of some liberal thinkers who emphasize the self-interested (or rational) individuals. Social contract theory is the hypothetical equipment for thinking about individuality (basic feature of modernity) and social order. The purpose of the first part of the thesis is to describe how self-interested individuals agree with the establishment of a sovereign. At another part, by mentioning some liberal thinkers, I will discuss the possible spectrum of the rules of government in liberal thought. The spectrum could be explained as the result of different assumption of self-interested individuals and of legitimacy in society. In the whole thesis, I will focus on two elements in society: particularity and generality. Particularity means particular interests (self-interested behavior) of individuals and generality means general interests (publicness). In comparison of...
|
|
|
Izrael a strategie odstrašení
Syruček, Václav ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce za zabývá státem Izrael a jeho strategií odstrašení se za měřením na otázku, jak se měnila strategie odstrašení státu Izrael mezi roky 1967 a 2014. Teoretická část práce nejprve představuje koncept grand strategy. Následuje kapitola blíže představující strategii odstrašení, možné přístupy k vytvoření odstrašení a obecné cíle aktérů při snaze odstrašit jiné státní a nestátní aktéry od jejich chování. Praktická část práce představuje vývoj přístupu Izraele k odstrašení v jednotlivých historických obdobích se zaměřením na období mezi lety 1967 a 2014. Pro kontext jsou kratší kapitoly věnovány i období mezi Válkou za nezávislost a výhledům izraelské bezpečnosti po roce 2014. Na příkladech je ukázáno, že izraelské odstrašení se posouvalo od disproporční odvety k větší zdrženlivosti.
|
|
|
Role konspiračních teorií v americké politické kultuře. Případová studie QAnon
Klofáč, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Konspirační teorie již nelze považovat za okrajovou záležitost, která by se týkala jen pár jedinců. Jejich síla byla výrazně umocněna rozvojem informačních technologií, což umožnilo neznámým jednotlivcům oslovit masy lidí v nevídaném měřítku. Konspirační teorie nejsou novým fenoménem a Americká společnost je konspiračními teoriemi ovlivňována od samotného počátku. Obava z kon- spirací a konspirační smýšlení hrají v amerických dějinách významnou roli. Podle obvyklých před- stav konspiračních teoretiků dochází k neustálému pronikání nepřátel do klíčových institucí amer- ické společnosti. Ta má vzhledem ke svým tradičním hodnotám predispozici konspiračním teoriím důvěřovat. Konspirační teorie jsou nástrojem politické propagandy a stejným způsobem zafungoval v americké společnosti i QAnon. Díky internetu a sociálním sítím, které výrazně přispěly k defor- maci sdílené reality se QAnonu podařilo ovlivnit americkou společnost a stát se vlivnou konspirační teorií, která se dostala do nejvyšších pater americké politické scény. Práce se zabývá otázkou, jaké konkrétní kvality dopomohly QAnonu stát se mainstreamovou konspirační teorií a jak k tomu přis- pěla náchylnost americké společnosti spikleneckým teoriím věřit. Analytická část případová studie zkoumá okolnosti vzniku a rozmachu QAnonu a analyzuje jej...
|
|
|
The influence of training program structures on police brutality in the USA
Janovec, Adam ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práca s názvom Vplyv štruktúry tréningových programov na policajné násilie v USA predstavuje analýzu obsahovej stránky textových tréningových manuálov, ktoré sprevádzajú kadetov aj ich inštruktorov počas celej doby trvania tréningu. Manuály reprezentujú kostru tréningového programu, v ktorej sú zakódované okrem operatívnych postupov aj etické normy a morálne hodnoty, ktorých by sa policajní dôstojníci pri výkone služby mali pridržiavať. Akým spôsobom sú tieto hodnoty prezentované, predstavuje určujúci element pri formovaní dôstojníkovho vnímania poslania polície, ako aj jeho prístupu k využívaniu fyzickej sily, ako nástroja na vymáhanie právneho poriadku. Neobozretná interpretácia fyzickej intervencie pri zákroku voči civilistom má ďalekosiahle dopady na dôstojníkov, ktorí sa v jej dôsledku môžu uchyľovať k zneužitiu policajnej autority a páchaniu policajného násilia. Hlavným cieľom práce je preukázať, že medzi obsahom tréningových manuálov určených pre kadetov v policajných akadémiách a mierou výskytu policajného násilia, existuje vzájomná korelácia. Práca venuje značný priestor identifikácií kľúčových faktorov stojacich za vznikom policajného násilia, prostredníctvom zjednotenia súčasného teoretického výskumu tejto problematiky. Najväčší priestor je však venovaný priblíženiu spôsobu posudzovania...
|
|
|
EU democracy promotion in contemporary sub- Saharan Africa: the case study of South Sudan
Husák, Jim ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Šíření demokracie má za cíl přinutit nebo povzbudit cizí stát k demokratizaci. To zahrnuje přímou pomoc demokracii financováním reforem nebo školení a to buď v rámci volební arény, ve vládě nebo občanské společnosti. Dále k strategiím šíření demokracie patří rétorické závazky, politická gesta, šíření informací, sankce, podmíněnost a tzv. "měkká síla" - kulturní vazby a jejich význam při prosazování hodnot. Diplomová práce Šíření demokracie EU v současné subsaharské Africe: případová studie Jižního Súdánu zkoumá tyto strategie tak, jak je využívali aktéři EU při podpoře demokracie v Jižním Súdánu. Jižní Súdán je nejmladší zemí světa a instituce EU i členské státy EU pomáhaly zemi v jejím nelehkém pokusu o vývoj k demokratickému státu. Výzkum se zaměřuje na to, jak se toho aktéři EU snažili dosáhnout a jak se strategie měnily v letech 2011 až 2020. Práce dochází k závěru, že EU používala přístup top-down, kdy jednala především s vládami a dalšími státními institucemi, spíše než s občanskou společností. Zaměřila se také na rozvoj řádné správy věcí veřejných a právního státu spolu s posílením sociálně-ekonomických odvětví. EU rovněž podporovala demokracii v Jižním Súdánu prostřednictvím regionálních organizací IGAD a EAC. V rámci IGAD se podílela na vyjednávání mírové dohody R-ARCSS, která rovněž...
|
|
|
The Trump Administration and Its Impact on Czech Foreign Policy
Bastlová, Renée ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem Trumpovy administrativy na českou zahraniční politiku. Cílem je analyzovat změny, ke kterým došlo, a vysvětlit, co znamenaly pro Českou republiku. Práce k dosažení svých cílů využívá metodu zahraničněpolitické analýzy. Prezident Trump ve své kampani kritizoval multilateralismus a zdůrazňoval nevýhodné postavení USA v transatlantických vztazích. Vystoupil z řady multilaterálních organizací a uvalil cla na evropský dovoz do USA, čímž omezil volný obchod. Mimo jiné prezident Trump používal agresivní styl, když vyzíval členské země NATO k dodržování slibu přispívat dvěma procenty HDP na společnou obranu. Trumpův přístup k transatlantickým vztahům představoval výzvu, jelikož jeho kroky byly v rozporu s hlavními cíli české zahraniční politiky, jimiž jsou bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou asymetrické, a proto se Česká republika musí přizpůsobovat změnám v zahraniční politice USA. Na druhou stranu kvůli rostoucímu vlivu Číny a Ruska zvýšily USA svou přítomnost ve střední a východní Evropě. Tato pozornost vyústila ve vedoucí postavení České republiky v jednáních o 5G. Zároveň se otevřel prostor pro vytvoření nové agendy české zahraniční politiky. Vztahy se v daném období ani výrazně nezhoršily, ani nezlepšily.
|
|
|
(Dis)kontinuita německo-amerických vztahů během éry Donalda Trumpa
Polák, Patrik ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německo-americkými vztahy během éry Donalda Trumpa, tedy během kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 a zejména během výkonu mandátu 45. prezidenta USA. Zabývá se otázkou, jak se konkrétně změnily vztahy v jednotlivých politických sektorech, s přihlédnutím k minulosti dané problematiky. Práce je empirická analýza a klade si za cíl potvrdit, či vyvrátit tezi, že navzdory politickému rozchodu, státy dále spolupracovaly ve vojensko-bezpečnostní oblasti a na kooperaci mezi armádami zemí neměly špatné politické vztahy skoro žádný vliv. Zhoršené vztahy mezi USA a SRN nebyly v euroatlantické oblasti výjimkou, neboť ve vztazích většiny západoevropských států a USA došlo ke zhoršení, ale ne tak výraznému, jak v případě USA a Německa. Ve vztazích mezi SRN a USA došlo zřejmě k největšímu rozkolu od počátku moderních vztahů mezi státy, tedy od roku 1949. Politický rozchod byl vzájemný, Německo bylo jednou z hlavních zemí Trumpovy kritiky a německá politická scéna, s výjimkou AfD, se zcela neztotožňovala s politikou Donalda Trumpa. Na druhou stranu, pokračovala vojensko-bezpečnostní spolupráce a na kooperaci mezi armádami neměl politický rozchod skoro žádný vliv. Teze práce byla tedy potvrzena.
|
host ::
RSS.