|
|
Průkaz energetické náročnosti budovy
Farkhutdinova, Iuliia ; Horká, Lucie (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení energetické náročnosti bytového domu v Ostravě před a po rekonstrukci. V teoretické části A se zabývá základními pojmy energetické náročnosti budov a vztahem mezi nimi. Ve výpočtové části B je představeno porovnání energetické potřeby a energetické hodnocení budovy ve stavu před a po rekonstrukci. Posouzení je provedeno pomocí průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). V rámci posudku jsou navrženy úsporná opatření na současný stav objektu po rekonstrukci. Výsledkem jsou tři průkazy energetické náročnosti, které jsou umístěny do části C.
|
|
|
Energy Optimisation of the Building
Kozla, Ján ; Vyhlídalová, Karolína (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
The bachelor’s thesis deals with energy assessment and optimalization of the polyfunc-tional building. The theoretical part focus on the topic of solar electric generation, using photovoltaic panels and solar thermal plants. Calculation part shall analyse the energet-ical flow of the building, based on thermal properties of the building envelope and tech-nical amenities. Furthermore, I propose austerity measures to optimization energy inten-sity, witch I analyse form an energy and economic point of view at the end of the calcula-tion part. Part C – The PENB project contains energy performance certificate of the initial state and the optimised state.
|
|
|
Návrh obnovitelného zdroje tepla s využitím PENB
Karas, Richard ; Vyhlídalová, Karolína (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem obnovitelného zdroje tepla stávající budovy mateřské školy v Janovicích. Návrh je proveden s využitím průkazu energetické náročnosti budovy. Teoretická část se zaobírá obnovitelnými zdroji energie pro vytápění, kde se konkrétně zaměřuje na energii okolního prostředí a biomasu. Výpočtová část se zabývá energetickou analýzou energetických potřeb a toků objektu, dále potřebou energie pro jednotlivé systémy budovy a nakonec ekonomickým a ekologickým hodnocením návrhových stavů. Projektová část obsahuje tři průkazy energické náročnosti budovy řešeného objektu.
|
|
|
Možnosti studia (charakterizace) hemocytů měkkýšů
Jindrová, Zuzana ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Skála, Vladimír (oponent)
Hemocyty jsou hlavní imunitní buňky bezobratlých organismů, tedy i měkkýšů. Liší se mezi sebou jak v morfologii, tak i ve svých funkcích. Dva základní všeobecně uznávané morfologické typy, granulocyty a hyalinocyty, se odlišují mírou fagocytózy a enkapsulace, produkcí kyslíkových radikálů a oxidu dusnatého nebo přítomností některých enzymů. Existuje řada metod, pomocí kterých se hemocyty charakterizují. Mikroskopie slouží primárně ke studiu jejich morfologie. Jemné detaily v antigenním složení povrchových struktur je možné rozeznat monoklonálními protilátkami nebo lektinovými sondami. Na základě granularity a velikosti buňky se hemocyty dělí pomocí gradientové centrifugace nebo průtokové cytometrie. Produkce oxidu dusnatého a kyslíkových radikálů se sleduje dodáním vhodného substrátu, který po reakci s radikálem mění své vlastnosti. Může začít fluorescenčně zářit, změnit absorbanci roztoku nebo vytvořit viditelnou sraženinu. Další možností je využití chemiluminiscence. Cílem studia hemocytů je objasnit interakci mezi měkkýšem a jeho patogenem. 1
|
|
|
Účinek vybraných antiparazitik na motolice Trichobilharzia regenti
Lípová, Pavlína ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Praziquantel se úspěšně používá na léčbu schistosomózy, kterou způsobují lidské druhy rodu Schistosoma. Účinek tohoto léku na ptačí schistosomy není uspokojivě objasněn. Monensin se používá na léčbu kokcidióz a jeho vliv na ptačí schistosomy je neznámý. V diplomové práci jsme zkoumali vliv těchto léčiv na ptačí schistosomu Trichobilharzia regenti. Za in vitro podmínek byl po 6 hodinách inkubace dobře účinná obě léčiva. Praziquantel způsobuje rozsáhlou vakuolizaci celého těla, zatímco při léčbě monensinem k ní dochází pouze v přední části. U schistosomul způsobují vyšší koncentrace praziquantelu depolymeraci myofilament a dochází i k odlučování povrchových membrán. Ani v jednom případě monensin nepoškozoval svalovinu, ale způsoboval oddělování tegumentální vrstvy od bazální membrány. Schistosomuly získané z léčených kachen nedokázala obě léčiva zabít, ale pouze poškodit. Praziquantel způsoboval vakuolizaci tegumentu a odlučování membrán z povrchu. U schistosomul léčených monensinem docházelo pouze k vakuolizaci tegumentu. Ani jedno léčivo nezpůsobovalo poškození svaloviny. Na histologických řezech léčených kachen nebyly pozorovány žádné výraznější změny ve struktuře nervové tkáně oproti kontrolním. Tato práce pomohla objasnit vliv obou léčiv na rané schistosomuly T. regenti, ale v této problematice...
|
|
|
Molecular and serologic diagnosis of infections caused by Trichobilharzia
Vaščiková, Michaela ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Cerkárie rodu Trichobilharzia penetrujú nie len do kože definitívneho hostiteľa (vodné vtáctvo), ale aj do kože náhodných hostiteľov (cicavce). Dôsledkom penetrácie je vznik hypersenzitívnej reakcie nazývanej cerkáriová dermatitída. Cieľom práce bolo detegovať parazitárnu DNA zo séra a mozgomiešneho moku infikovaných kačiek, tiež zo séra infikovaných myší. Pomocou PCR s primermi pre tandemovo repetitívnu sekvenciu sme boli schopní zachytiť 1 fg parazitárnej DNA izolovanej zo séra infikovaných kačiek. Parazitárnu DNA sa nám podarilo amplifikovať iba u 16 vzoriek séra a likvoru kačiek, ale nie zo sér myší. Ďalej boli myšie séra testované ELISA a Western blot metódou, a to za použitia antigénu homogenátu cerkárií T. regenti (TRhc) , T. szidati (TShc) a S. mansoni (SMhc). Výsledky ukazujú na progesívny nárast hladiny IgM protilátok, ktorý bol viditeľný od 10 dní prvej infekcie a nárast hladiny IgG protilátok až od druhej reinfekce. Po 10 dňoch od štvrtej reinfekcie hladina oboch protilátok v sére postupne klesala, ale ešte 100 dní od štvrtej reinfekcie bola hladina protilátok vyššia ako u negatívnych sér. Výsledky z Western blotu ukazujú, že IgG a IgM protilátky v homológnom sére rozpoznávali antigény 21 a 22 kDa z TRhc. V homológnom sére IgG protilátky rozpoznávali antigén 26 kDa z TShc a IgM...
|
|
|
Úloha humorálních (plasmových) faktorů při infekcích plžů schistosomami
Košťáková, Monika ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Motolice třídy Digenea, jako Schistosoma mansoni, využívají měkkýše, téměř vždy plže, ve svém životním cyklu jako mezihostitele. Obranný systém plžů je složen z imunitních buněk zvaných hemocyty, které jsou hlavními efektory a spolupracují s rozpustnými komponentami. Tyto rozpustné (humorální) faktory mohou ovlivnit přímo larvální stádium parazita i aktivitu hemocytů a také se účastnit při rozpoznávaní parazita. Za hlavní složku humorální imunity jsou považovány lektiny, které mají primární roli v "non-self recognition". Lektinovou aktivitu vykazují také proteiny příbuzné brinogenům objevené u Biomphalaria glabrata. Jejich unikátní struktura zahrnuje brinogenovou a imunoglobulinům-podobnou doménu. Důležitou úlohu v obraně by mohly mít i molekuly podobné cytokinům. V hemolymfě plže je přítomno mnoho různých molekul, jejichž hladiny se mění v průběhu infekce. Odpověď na parazitaci je tudíž velmi komplexní a čeká na další objasnění.
|
|
|
Effects of microbiota on defense system of earthworms
Dvořák, Jiří ; Bilej, Martin (vedoucí práce) ; Kopečný, Jan (oponent) ; Horák, Petr (oponent)
Žížaly patří mezi významné půdní bezobratlé živočichy. Přispívají ke koloběhu živin v půdních ekosystémech a podílí se na tvorbě půd ovlivňováním jak fyzikálně chemických tak mikrobiálních procesů. Půdy jsou nejvíce mikrobiálně různorodým prostředím na Zemi. Půdní bezobratlí proto musí mít dobře vyvinutý imunitní systém. Žížaly se používají jako modelový organismus pro studium imunitních procesů několik desítek let. Mají jednoduchou stavbu těla. Její základní schéma je založeno na trávicí trubici, která leží uvnitř dutiny coelomu. Obě dutiny jsou otevřené vůči vnějšímu prostředí, a z toho důvodu obsahují mikroorganismy. V naší laboratoři používáme mnoho let jako imunologický model druh žížaly Eisenia andrei. Přirozeným prostředím těchto žížal je kompost obsahující velké množství mikroorganismů, a proto mají dobře vyvinutý imunitní systém. Objasnění nových obranných mechanismů tohoto druhu je předmětem této práce. Popsali jsme dva nové receptory rozpoznávající vzory u žížal, a sice Toll-like receptor (TLR) a protein rozpoznávající lipopolysacharid (LBP/BPI). Obě tyto molekuly jsou produkovány coelomocyty a jejich exprese se zvyšuje po mikrobiální stimulaci. Tyto receptory se také exprimují v trávicím traktu. Střevo žížal obsahuje mnohem více bakterií v porovnání s coelomem. Slizniční imunitní systém...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.