Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 285 záznamů.  začátekpředchozí121 - 130dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Náhrada škody způsobená vadou výrobku
Sedláček, Jakub ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
78 Abstrakt Diplomová práce pojednává o vybraných aspektech zvláštní deliktní skutkové podstaty náhrady újmy způsobené vadou výrobku. Hlavní cíl této práce je podrobit kritickému rozboru aspekty spojené s pojmem výrobku a jeho vad. Práce analyzuje úpravu obsaženou v §§ 2939 - 2942 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to ve světle směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky, která je pomocí těchto ustanovení transponována do českého právního řádu. Byť je úprava této zvláštní skutkové podstaty součástí právního řádu již více než dvacet let, obsahuje stále mnoho nejasných či sporných oblastí, do kterých se autor práce snaží vnést světlo, a to zejména s přihlédnutím k obdobným úpravám v Německu a Rakousku. První část práce popisuje analyzovanou skutkovou podstatu obecným způsobem umožňujícím pochopení jejího účelu a systematiky. Druhá část práce je věnována analýze účelu směrnice 85/374 a vymezuje důsledky plynoucí z jejího unijního původu, jež je nezbytné zohlednit při výkladu tuzemské právní úpravy. Třetí část obsahuje analýzu pojmu výrobku, a nabízí řešení sporné otázky týkající se podřazení věcí nehmotných pod tento pojem. Obsah čtvrté části práce spočívá ve...
Obchodní podmínky a doložky v obchodních vztazích
Hošna, Vojtěch ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Obchodní podmínky a doložky v obchodních vztazích Tato práce se zaměřuje na kontraktaci za pomocí obchodních podmínek v obchodně závazkových vztazích. Na subjekty těchto vztahů jsou kladeny vyšší nároky, a tudíž se v těchto případech ustanovení občanského zákoníku upravující problematiku obchodních podmínek budou vykládána odlišně, než v případě vztahů podnikatel - spotřebitel. Z počátku se pokusím vymezit samotný pojem obchodního závazkového vztahu a obchodních podmínek. Tato práce se kloní spíše k materiálnímu chápání obchodních podmínek. V dalších částech se práce zabývá samotnou funkcí a dělením obchodním podmínek. Zákon rozlišuje tzv. všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi. Na zmíněné organizace ale nejsou kladeny žádné další kvalitativní ani kvantitativní požadavky. Tyto obchodní podmínky jsou v privilegované pozici, co se týče jejich inkorporace. Aby se obchodní podmínky mohly stát součástí smlouvy, musí na ně smlouva především odkazovat. K platné inkorporaci je dále nutné jejich přiložení nebo musí být stranám známy. Výše zmíněné postupy jsou v práci detailně rozpracovány. Pokud jsou obchodní podmínky platnou součástí smlouvy, dochází na jejich obsahovou kontrolu dle § 1753, kdy ustanovení, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, jsou neúčinná....
Smlouva o úvěru se zaměřením na postavení banky jako věřitele
Bartušková, Klára ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou smlouvy o úvěru, a to z pohledu banky jako věřitele z úvěru. Úvodní kapitoly jsou věnovány specifikaci pojmu úvěru a jeho úloze v ekonomice, stejně tak právnímu vymezení smlouvy o úvěru a jejímu historickému vývoji. Následují kapitoly vymezující podmínky platného vzniku smlouvy o úvěru a definující její smluvní strany. Důraz je kladen na specifikaci postavení banky jako strany úvěrující. V další části práce je čtenář seznámen s jednotlivými otázkami již existující smlouvy o úvěru. Jedná se zejména o téma čerpání a splácení úvěru, měny, výše a úročení úvěru anebo o téma zajištění, všeobecných obchodních podmínek a v neposlední řadě též o otázku zesplatnění úvěru. Navazují kapitoly věnované realizaci práv z úvěru, s tím, že důraz je kladen na způsoby představující na rozdíl od standardního nalézacího řízení efektivnější alternativu. Pojednáno tak je o přímém prodeji, notářském zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti a institutu postoupení pohledávky. Zařazena je i kapitola věnující se arbitrabilitě sporů ze smluv o úvěru. Na tomto místě je upozorněno zejména na novelu zákona o rozhodčím řízení, která v návaznosti na nový zákon o spotřebitelském úvěru účinný od 1.12.2016 vylučuje možnost projednání sporu ze spotřebitelského úvěru před rozhodčím soudem. V...
Postavení sektorového zadavatele veřejné zakázky
Kolář, Filip ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Postavení sektorového zadavatele veřejné zakázky Abstrakt Tématem této diplomové práce je postavení sektorového zadavatele veřejné zakázky. Ačkoli nová právní úprava, tj. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen "zákon"), již pojem "sektorový zadavatel" explicitně neobsahuje, koncepční pojetí zadávání veřejných zakázek v sektorových oblastech zůstalo de facto zachováno. Pro zdůraznění nejen této ale i některých dalších skutečností, dochází pak v této práci na několika místech k porovnání platné právní úpravy s právní úpravou předchozí. Práce se současně pokouší o komplexní uchopení oblasti zadávání sektorových veřejných zakázek a s tím souvisejících specifik zejména prostřednictvím komparace právní úpravy dopadající na zadávání sektorových veřejných zakázek a veřejných zakázek obecně. V první polovině práce dochází k vymezení obecných pojmů, které jsou pro předmět této práce stěžejní, tj. pojmy jako "zadavatel", "veřejná zakázka", "dominantní vliv", "zvláštní či výhradní práva", "relevantní činnost" apod. Kapitola třetí je nad rámec shora uvedeného doplněna dvěma praktickými příklady rozhodování Evropské komise o vyjmutí některých činností z působnosti směrnice 2004/17/ES. Kapitola čtvrtá pak neopomíjí vyzdvihnout důležitost právní regulace v případě zadávání veřejné...
Problematika in-house zadávání (vertikální spolupráce a sektorový in-house model)
Besplakhotnaya, Liliya ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je podrobná analýza celého procesu in-house zadávání veřejných zakázek z obecného pohledu, ale i hloubková analýza obou jeho forem - vertikální spolupráce a sektorového in-house modelu. Informace pro dané téma diplomové práce byly získávány zejména z právních předpisů České republiky i předpisů Evropské unie, z odborných komentářů a článků pojednávajících o právní úpravě veřejných zakázek a samotného in-house zadávání, z internetových zdrojů a rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Při vypracování byl použit deskriptivně analytický přístup, a zároveň jazyková, komparativní a teleologická metoda výkladu. Tato práce je členěna do čtyř hlavních kapitol, přičemž krátká úvodní kapitola obsahuje popis obecného smyslu a definici obou forem in-house zadávání. První hlavní kapitola rozebírá počátky a vývoj in-house zadávání v právních předpisech Evropské unie a významné relevantní judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Druhá kapitola je zaměřena na zakotvení podmínek in-house zadávání do právní úpravy České republiky, přičemž obsahuje analýzu správnosti transpozice evropské právní úpravy do té vnitrostátní a posouzení případných rozporů. Druhá polovina diplomové práce je věnována konkrétním formám in-house zadávání, třetí...
Sekundární cíle při zadávání veřejných zakázek
Bém, Matouš ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
RESUMÉ Cílem této práce je ukázat, že veřejné zakázky mohou sloužit jako legitimní nástroj pro prosazování sekundárních cílů. Pod pojmem sekundární či horizontální cíle rozumíme takové cíle, které nejsou nutně spojeny se samotnou podstatou veřejné zakázky - tj. s nákupem zboží, služeb či stavebních prací. Výklad je proveden zejména za použití deskriptivní a analytické metody, přičemž analyzována je právní úprava jak na české, tak na evropské úrovni. Vedle právních předpisů a odborné literatury byla hlavním zdrojem judikatura Soudního dvora Evropské unie, která hrála klíčovou roli při tvorbě základních mantinelů, ve kterých se dnes zadavatelé při uplatňování horizontálních aspektů musí pohybovat. První kapitola práce se věnuje nezbytnému vymezení právního rámce veřejných zakázek ve vztahu k možnosti sledovat sekundární cíle. V její druhé části jsou v tomto ohledu rozebrány nejdůležitější rozhodnutí soudního dvora. Zvláštní pozornost je věnována vývoji judikatury ve vztahu k možnosti uplatňování politiky zaměstnanosti ve veřejných zakázkách. V druhé kapitole, nazvané Taxonomie horizontálních aspektů, je nejdříve představen základní předpoklad pro to, aby mohlo být uplatnění konkrétních horizontálních aspektů legitimní. Vzhledem k dvojí povaze veřejných zakázek se totiž zadavatel musí vypořádat jak s právní,...
Variace dle smluvních podmínek FIDIC a jejich aplikovatelnost v českém právním řádu
Kalenský, Tomáš ; Horáček, Tomáš (oponent)
Variace dle smluvních podmínek FIDIC a jejich aplikovatelnost v českém právním řádu Abstrakt Hlavním cílem této práce je analýza aplikovatelnosti variací dle smluvních podmínek FIDIC (zejména s přihlédnutím k jejich úpravě v Red Book) v českém právním řádu jak z pohledu soukromoprávní úpravy, tak z pohledu práva veřejných zakázek. Na základě této analýzy by mělo být zjištěno, zda jsou variace coby smluvní institut sui generis platně aplikovatelné v rámci stavebních projektů, které jsou realizovány na území České republiky. Práce je přehledně rozdělena do sedmi kapitol, které jsou systematicky strukturovány od obecného popisu variací dle smluvních podmínek FIDIC přes rozbor variací v kontextu českého soukromého práva a práva veřejných zakázek až po praktickou část s konkrétními aplikačními příklady z českého právního prostředí. První a druhá kapitola obecně popisují samotný institut variací, kdy také dochází k reflexi rozdílů a specifik jednotlivých vzorových knih. Společně s tím jsou v těchto kapitolách popsány také hlavní důvody pro potřebu variací a tři hlavní způsoby iniciace variací včetně jejich procesu administrace a schvalování. Třetí kapitola seznamuje čtenáře s claimy jakožto dalším specifickým smluvním institutem smluvních podmínek FIDIC, přičemž tento je popsán zejména ve vztahu k variacím. Vyjma...
Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku
Drdák, Josef ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku Abstrakt Tématem této práce je uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, kdy tato problematika je v současné době stále velmi aktuální zejména s ohledem na novou komplexní právní úpravu zadávání veřejných zakázek, která do této oblasti práva vnesla relativně zásadní změny. Cílem této práce je pak především podat ucelený výklad procesu, jehož výsledkem je uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň analýza přípustnosti změn takového právního jednání. Práce je rozdělena na tři části. První z nich je zaměřena především na prameny právní úpravy zadávání veřejných zakázek. Rozboru je podrobena národní regulace společně s unijní legislativou. Dílčí pozornost je taktéž věnována mezinárodnímu právu veřejnému. V první části práce jsou dále relativně podrobně analyzovány základní zásady zadávání veřejných zakázek, neboť mají výrazný vliv na celou kontraktaci. Na závěr této části jsou pak, s přihlédnutím k nezanedbatelným terminologickým změnám, krátce vyloženy základní pojmy veřejná zakázka a její zadání a zadávací řízení. V druhé části práce, kterou lze označit za stěžejní, je analyzován vlastní proces uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Tento lze rozdělit do dvou základních fází. Pozornost je proto věnována předkontraktační i kontraktační fázi společně s jejich úskalími. V...
Relevantní trhy v energetice (v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže)
Kujaníková, Tereza ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Relevantní trhy v energetice (v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), Abstrakt Cílem této rigorózní práce je analyzovat problematiku vymezování relevantních trhů v energetice. Konkrétně určit, jaké relevantní trhy byly v tomto sektoru vymezeny Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, příp. Evropskou komisí. Důvodem pro zvolení tohoto tématu byla absence jeho předchozího komplexního zpracování navzdory jeho nezpochybnitelnému významu jak pro soutěžitele, tak pro samotnou hospodářskou soutěž. Vymezení relevantního trhu je nezbytným předpokladem pro vydání rozhodnutí soutěžním úřadem ve věci samé (při posuzování spojení soutěžitelů, zneužití dominantního postavení i protisoutěžní dohody). Rigorózní práce je rozdělena do tří částí, které se věnují různým aspektům identifikování relevantních trhů v energetice. První, úvodní část, je věnována vymezení rozsahu zkoumané problematiky a základnímu objasnění terminologie používané při jejím zpracování, tj. pojmům hospodářská soutěž, soutěžitel a energetika. Druhá část blíže zkoumá metodologii vymezování relevantních trhů. Tato část se skládá z pěti kapitol. První z nich se zaměřuje na definici relevantního trhu a jeho význam. Kapitola druhá až čtvrtá pojednávají o jednotlivých rovinách vymezování relevantního trhu, tj. o hledisku věcném,...
Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností
Szmuda, Jozef ; Horáček, Tomáš (oponent)
Název, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností Abstrakt Disertační práce vychází ze základní premisy, že stěžejní zásadou soukromého práva je autonomie vůle, právo obchodních společností nevyjímaje. Proto pokud má být předmětem zkoumání kogentnost a dispozitivnost práva obchodních společností, musí být zkoumáno to, jakým způsobem se v právu obchodních společností projevuje autonomie vůle a jak je omezována. Veškerá omezení autonomie vůle disponovat se svým soukromoprávním vztahem jsou realizována prostřednictvím určitých limitů, stanovujících hranice, které subjekty právního vztahu nemůžou svým jednáním překročit. V práci je proto provedena kategorizace druhů omezení autonomie vůle a limitů, skrze které se druhy omezení autonomie vůle v právu obchodních společností realizují. Zkoumání limitů autonomie vůle vede v práci k dílčímu závěru, že všechny jejich kategorie lze podřadit pod obecný požadavek, aby právní jednání bylo v souladu se smyslem a účelem zákona. Smysl a účel právní normy proto lze považovat za základní kritérium pro identifikaci právní normy jakožto kogentní nebo dispozitivní. Nutno však zdůraznit, že autonomii vůle neomezují jen kogentní normy, ale i normy dispozitivní. Limity autonomie vůle se neprojevují pouze ve formě...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 285 záznamů.   začátekpředchozí121 - 130dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.