Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nekatolíci na třebíčském panství v 17. a 18. století
Honč, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace v 2. pol. 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.
Nekatolíci na třebičskem panstvi v 17.a 18. století
Honč, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace ve druhé polovině 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem mého zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.
Praha mezi Vídní a Římem: Solní smlouva a správa cassa salis v letech 1630-1782
Honč, Petr ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato disertační práce se zabývá pobělohorskými jednáními o církevních statcích, vznikem konkordátní smlouvy (často označované jako smlouva solní) a správou solní pokladny v letech 1630-1782. Vysvětluje hlavní mechanismy fungování cassa salis, všímá si výše výnosů ze solní daně a různých účelů, na něž byly tyto prostředky vynakládány. Tím hlavním mělo být založení čtyř nových biskupství v Čechách, což se během 17. století podařilo jen částečně. Snaha o rekonstrukci farní sítě vedla na konci 17. století k založení oddělené pokladny tzv. cassa parochorum. Během celého období měla papežská kurie obavy, aby pražští arcibiskupové nespravovali solní pokladnu nezávisle na ní. Nespokojenost se správou pokladny nakonec vedla k utuženému dohledu ze strany apoštolských nunciů a k vizitaci cassa salis v roce 1710. Zvláštní pozornost je věnována opakovanému porušování konkordátu ze strany státu během 18. století. Státní moc se snažila zbavit Svatý stolec práva na rozdělování prostředků ze solní pokladny. Tento proces byl ukončen jejím přivtělením k zemskému náboženskému fondu za vlády císaře Josefa II.
Kongregace školských sester III. regulovaného řádu sv. Františka
Řehořová, Zdeňka ; Honč, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Tato práce sleduje vývoj kongregace od jejího založení po současnost. Nejprve se zamýšlí nad fenoménem zasvěceného života a motivem duchovních a sociálních příčin v průběhu dějin. Pozornost je věnována devatenáctému století jako období velkých sociálních změn, kdy může být vznik ženských řeholních řádů a kongregací vnímán jako odpověď na tyto potřeby společnosti. Těžištěm práce je historie Kongregace školských sester sv. Františka od jejího založení v rakouském Grazu a dále pak v samostatné větvi v Čechách. Diplomová práce je primárně zaměřena na činnost české provincie a na významné osobnosti členek kongregace, zvláště na sestru Elišku Pretschnerovou a průběh jejího beatifikačního procesu. V závěru práce je předložena činnost sester v současnosti a reflexe příčin úbytku povolání k řeholnímu životu, s čímž souvisí zmínění reálných možností pro zachování existence kongregace. Klíčová slova Zasvěcený život, kongregace, sestry, církev, služba, výchova
Nekatolíci na třebičskem panstvi v 17.a 18. století
Honč, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace ve druhé polovině 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem mého zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.
Nekatolíci na třebíčském panství v 17. a 18. století
Honč, Petr ; Petráček, Tomáš (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace v 2. pol. 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.