|
|
Zánik Jeruzalémského chrámu (zpracování tématu v klasických židovských textech)
Razák, Věra ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent) ; Šafin, Ján (oponent)
Zánik Jeruzalémského chrámu (zpracování tématu v klasických židovských textech) Věra Razáková Tato disertační práce se soustředí na texty popisující vlastní zkázu Chrámu nejprve vojskem Babyloňanů v roce 586 př. o. l. a poté římským vojskem v roce 70 o. l., ale také na okolností, které dobytí a zničení Chrámu a města Jeruzaléma předcházely. Zkoumanými texty jsou (až na výjimky) texty klasické rabínské literatury starověku. Ačkoliv není pochyb o tom, jak zásadní událostí byl zánik Chrámu a chrámového kultu v judaismu, její obraz ve zkoumané literatuře není nijak masivní. Navíc se často jedná o individuální zmínky drobnějšího rozsahu. To platí zejména o zkoumání příčin zkázy Chrámu a Jeruzaléma. Podobně útržkovitý charakter mají i další zmínky v halachických textech, které se zabývají změnami vynucenými zánikem Chrámu, centrálního chrámového kultu a chrámové obětní bohoslužby. Hlavními zkoumanými texty této skupiny jsou Mišna a Tosefta. Mnohem bohatším zdrojem pro zkoumané téma je gemara Babylonského (a částečně i Jeruzalémského) talmudu a zejména některé vybrané midraše. Práce s texty agadickými přináší souvislejší popisy zkázy Chrámu a dalších zkoumaných témat. Texty z dalších rabínských děl jsou zkoumány jako doplněk textů stěžejních, zejména v případě, že zkoumají stejné téma. Tato práce nejprve...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie
Venclová, Marie ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie se zabývá srovnáním pojetí významu národa ve Třech řečech o židovství, které přednesl pro pražský sionistický spolek Bar Kochba v letech 1909-1910 Martin Buber a v textu Problém malého národa od Tomáše Garrigue Masaryka. Kromě samotné analýzy obou textů je součástí práce všeobecný úvod, pojednávající o počátcích moderního sionistického hnutí. Dále pak oddíl, týkající se okolností vzniku pražského sionismu a jeho profilace v rámci studentského spolku Bar Kochba. Jedna z podkapitol je věnována osobě a názorům Martina Bubera v době před přednesením pražských přednášek, jeho kontaktům s pražským prostředím a reakcím na obsah jeho řečí. V souvislosti s Masarykem je zmíněno jeho postavení na poli české politické scény v 90. letech 19. století a jsou uvedeny kontakty se židovstvím a sionismem na poli jeho předválečného díla. Cílem textového rozboru je pojmenovat společné rysy Buberova a Masarykova vnímání národa, jeho kulturních kořenů a významu pro lidstvo, jakož i úkolů jednotlivce v národním hnutí. V závěru práce jsou pojmenované výsledky srovnání a krátký oddíl je věnován uznání židovské národnosti v nově vzniklém Československu. Klíčová slova Sionismus, humanismus, nacionalismus, Praha, Martin Buber, Tomáš Garrigue...
|
|
| |
|
|
Téma smrti v literárních pramenech na Blízkém východě
Ryšavá, Erika ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Smyslem mé práce bylo podat přehledný souhrn faktů získaných z četných literárních pramenů z oblasti historických a náboženských věd. Nepředkládám tedy myšlenky nové, nýbrž ve dvanácti kapitolách systematicky řazené poznatky s tématikou smrti. Snažila jsem se především postihnout vztah mého tématu k náboženské, sociální a kulturní rozdílnosti v oblastech Blízkého východu. Se zřetelem na můj studijní obor věnuji na mnoha místech zvláštní a širší prostor židovským náboženským tradicím a tradicím v oblasti Palestiny. Na základě dostupných pramenů se také v místech, která mi toto dovolují, pouštím do srovnání přístupů k tématu smrti z jak z pozice Izraele, tak i okolních kultur.
|
host ::
RSS.