|
|
Etické problémy v perioperační péči a jejich dopad na bezpečí pacienta
Wichsová, Jana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Munzarová, Marta (oponent) ; Fontánová, Anna (oponent)
Předložená dizertační práce se zabývá etikou aktérů perioperační péče. Cílem práce bylo provést analýzu pochybení, k nimž dochází v průběhu operačních výkonů, určit účastníky perioperační péče, kteří se těchto pochybení dopouštějí a analyzovat důvody pro které k chybám dochází. V teoretické části jsem se zabývala pojmem bezpečí z různých hledisek, bezpečností pacienta v chirurgii a mezinárodními programy, které ji sledují. Dále je popsána situace v české republice z hlediska péče o bezpečnost pacienta v chirurgii. Jedna kapitola se zabývá stáží na švédských operačních sálech. Empirická část dizertace pomocí výsledků pozorování analyzuje skutečné chování aktérů perioperační péče v průběhu operačních výkonů v porovnání se závaznými dokumenty pro zajištění bezpečné perioperační péče. Vymezuje důvody, které jsou příčinou nedodržování zásad hygieny a bezpečnosti na operačních sálech. V závěru práce navrhuji opatření, jejichž přijetí by tento stav pomohlo zlepšit. Klíčová slova perioperační péče, bezpečí, bezpečnost, bezpečnost pacienta, lékařská etika, ošetřovatelská etika
|
|
|
Pohybové programy pro ovlivnění tělesného složení a tělesné zdatnosti seniorů
Hráský, Pavel ; Holmerová, Iva (oponent)
SOUHRN V práci jsme se zaměřili na aplikaci pohybové aktivity, která měla za úkol snížit negativní dopad pohybové deprivace a s ní spojené funkční i strukturální změny pohybového systému. Zásadními hledisky byla diagnostika stavu orgánových soustav pohybového systému, se zaměřením na systém svalový. Následná aplikace vhodné formy pohybové intervence měla za cíl zmírnit důsledky procesu stárnutí a funkčních změn v organismu seniorského jedince. V neposlední řadě jsme chtěli posoudit vliv změn v tělesném složení na vlastní nezávislost a soběstačnost seniorů a kvalitu života seniorů ve smyslu pohybových i psychosociálních aspektů. Stárnutí je často doprovázeno pohybovou deprivací, jež vede k negativním funkčním a strukturálním změnám v organismu. Nejvýraznější je úbytek svalové hmoty, rozvoj sarkopenie, přírůstek tukové hmoty za častého snížení tělesné hmotnosti. Zaměřením naší práce a jejím specifickým účelem je objasnění vlivu aplikované pohybové intervence. Pro posouzení změn v tělesném složení jsme pro potřeby naší práce použili metodu multifrekvenční bioanalýzy. Výsledky hodnot tělesného složení u seniorů byly vyhodnoceny intraindividuálně a naměřená data byla porovnána s obecnou seniorskou populací. Kineziologické testování zkrácených svalových skupin bylo provedeno opakovaně, pro snížení subjektivní...
|
|
|
Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění
Nikolai, Tomáš ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Souhrn Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění jsou široce zkoumaným tématem v rámci neuropsychologického výzkumu. V centru pozornosti jsou zejména preklinická a prodromální stádia neurodegenerativních onemocnění, kdy neuropsychologie může významně přispět k stanovení rizika rozvoje neurodegenerativních onemocnění u jednotlivých pacientů. Těžiště neuropsychologického výzkumu se tak ze stádia syndromu demence posouvá do stadia mírné kognitivní poruchy, případně k problematice změny psychické výkonnosti ještě před nástupem klinicky významného poklesu. V teoretické části této práce je prezentován aktuální pohled na neuropsychologickou problematiku úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění. V prodromálním stádiu neurodegenerativních onemocnění jenejvíce zkoumán syndrom mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment, MCI), kterému se obsáhle věnujeme. Ve výzkumné části shrnujeme pět studií věnujících se problematice screeningových testů kognice, paměťových testů a testu verbální fluence. Předkládáme normativní a validační data u starší populace pro jednotlivé testy a prokazujeme jejich užitečnost pro detekci MCI či preklinických stádií neurodegenerativních onemocnění, dále se věnujeme souvislosti atrofie hipokampů s výkonem v paměťových testech u starší populace bez...
|
|
| |
|
|
Pohybové programy pro ovlivnění tělesného složení a tělesné zdatnosti seniorů
Hráský, Pavel ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Štilec, Miroslav (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
SOUHRN V práci jsme se zaměřili na aplikaci pohybové aktivity, která měla za úkol snížit negativní dopad pohybové deprivace a s ní spojené funkční i strukturální změny pohybového systému. Zásadními hledisky byla diagnostika stavu orgánových soustav pohybového systému, se zaměřením na systém svalový. Následná aplikace vhodné formy pohybové intervence měla za cíl zmírnit důsledky procesu stárnutí a funkčních změn v organismu seniorského jedince. V neposlední řadě jsme chtěli posoudit vliv změn v tělesném složení na vlastní nezávislost a soběstačnost seniorů a kvalitu života seniorů ve smyslu pohybových i psychosociálních aspektů. Stárnutí je často doprovázeno pohybovou deprivací, jež vede k negativním funkčním a strukturálním změnám v organismu. Nejvýraznější je úbytek svalové hmoty, rozvoj sarkopenie, přírůstek tukové hmoty za častého snížení tělesné hmotnosti. Zaměřením naší práce a jejím specifickým účelem je objasnění vlivu aplikované pohybové intervence. Pro posouzení změn v tělesném složení jsme pro potřeby naší práce použili metodu multifrekvenční bioanalýzy. Výsledky hodnot tělesného složení u seniorů byly vyhodnoceny intraindividuálně a naměřená data byla porovnána s obecnou seniorskou populací. Kineziologické testování zkrácených svalových skupin bylo provedeno opakovaně, pro snížení subjektivní...
|
|
|
Etika a moc v sociálně zdravotních službách
Hradcová, Dana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Parry Martínková, Irena (oponent)
Tato práce je etnografickou studií vztahů, v nichž se utváří péče. V domovech se zvláštním režimem sleduji, jak se dělá moc a jakým způsobem se v péči o lidi s demencí uskutečňují různé ideály. Prostřednictvím analýzy mikropraxe běžných denních činností představuji dvě možná pojetí (způsoby uspořádávání) péče o staré křehké lidi s kognitivním znevýhodněním. První z těchto způsobů je založen na uskutečňování ideálů, jež do praxe přinesl zákon o sociálních službách a standardy kvality: autonomie, individualizace, aktivizace a začlenění do běžné společnosti. Opírá se o standardizaci postupů, přesnou specifikaci prováděných úkonů a cílový management. Druhé pojetí péče, do něhož máme příležitost prostřednictvím příběhů z domovů nahlédnout, staví na vzájemné závislosti a zranitelnosti člověka a na obecně lidské potřebě péči dávat a přijímat. Klíčovou roli v něm hrají vztah a improvizace tady a teď. Etnografické zkoumání ukázalo, že v každodenní praxi se oba tyto způsoby uspořádávání dobré péče vyskytují společně - doplňují se, překrývají i střetávají. Lidé v domovech, usilujíce o péči lepší a nejlepší tyto různé a relativně nesoudržné způsoby pečování v praxi propojují či oddělují. Jejich praktická moudrost stejně jako hodnota péče zůstávají v diskursu sociálně zdravotních služeb nedoceněny. Klíčová...
|
|
|
Uplatňování principu ekvity při tvorbě zdravotnického systému
Válková, Monika ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent) ; Hruška, Lubor (oponent)
Disertační práce na téma Uplatňování principu ekvity při tvorbě zdravotnického systému je zaměřena na etické principy, které se promítaly ve vývoji zdravotnického systému v České republice. Základní etické principy uplatňované ve zdravotnických systémech jsou solidarita, spravedlnost (ekvita), rovnost a právo na zdraví. Z historického hlediska je solidarita nejstarším etickým principem, který měl vliv na utváření jednotlivých typů sociálních států v Evropě. Je zkoumána z pohledu vývoje sociálního zabezpečení v době nemoci a chudoby. Zdravotnický systém v České republice je hodnocen z hlediska uplatňování etických principů v různých etapách společenského uspořádání země od Rakouska-Uherska až do současnosti. Ve druhé části disertační práce jsou srovnávány zdravotnický systém České republiky se zdravotnickými systémy Švédska a Francie, a to na základě etických principů solidarity, spravedlnosti, resp. ekvity, a práva na zdraví. Hlavním cílem disertační práce bylo na základě vybraných indikátorů analyzovat (stanovit, zjistit), zda náš zdravotnický systém respektuje etické principy dle doporučení dokumentu WHO (program Zdraví 21). Jako hlavní indikátory byly zvoleny kardiovaskulární choroby z hlediska incidence, léčby a dostupné struktury zdravotní péče (rehabilitační a dlouhodobá péče) a dále ukazatele...
|
|
| |
|
|
Vliv tréninku pracovní paměti na fluidní inteligenci u mladších seniorů
Štěpánková, Hana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Smolík, Filip (oponent)
Deskripce a explanace přirozeného poklesu výkonu kognitivních funkcí během ontogenetického stárnutí položily během více než 100 let své historie základ pro řadu experimentů, jež se snaží najít cestu, jak tento proces poklesu zpomalit či zvrátit. Jednou z kognitivních domén, která v posledních letech získává stále větší pozornost neurovědců / psychologů je pracovní paměť, jež je vzájemně propojena s dalšími funkcemi, a to především s pozorností, exekutivní funkcí a fluidní inteligencí. Zatím nepanuje jednoznačná shoda o modelu této kognitivní funkce. Existuje však řada pokusů o její popis, o vysvětlení její role v rámci kognitivních procesů, a rovněž o její posílení. Tyto snahy daly vzniknout různým komplexním i specializovaným intervenčním programům, jež se v posledních letech využívají i ve studiích zaměřených na starší populaci. Studie popisovaná v této dizertační práci přispívá k dosud omezené literatuře věnované tématu transferu efektu tréninku pracovní paměti u starších osob ve věku 65-75 let (N=65). Jde o randomizovanou kontrolovanou studii s dvěmi intervenovanými a jednou pasivní kontrolní skupinou. Cílem bylo změření efektu různého počtu lekcí (10 či 20 lekcí v rozmezí 5 týdnů) verbálně-vizuálního adaptivního programu n-back administrovaného počítačem, a to na pracovní paměť a fluidní inteligenci na...
|
|
|
Etika klinického výzkumu. Informovaný souhlas v klinickém hodnocení
Peterová, Marie ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
Klinická hodnocení jsou již po několik desetiletí "páteří" vývoje nových léčivých přípravků. Etické kodexy a z nich vyplývající legislativa podléhají i přes nesčetné aktualizace kritice odborné veřejnosti. Protože ale neexistuje jiná, lepší možnost, než respektovat legislativu vztahující se ke klinickému hodnocení léčivých přípravků, zajímalo mne v rámci výzkumu této disertační práce, zda jsou zákonem ustanovená pravidla týkající se udělení informovaného souhlasu subjektu hodnocení v praxi dodržována. Pro provedení tohoto výzkumu byla aplikována metodika rychlého posuzování Světové zdravotnické organizace. Výsledky výzkumu bylo prokázáno, že odchylky v praxi prováděných postupů získání informovaného souhlasu subjektu hodnocení od legislativně stanovených požadavků se vyskytují velmi četně a to i v případě zkoušejících, kteří mají s prováděním klinických hodnocení bohatou zkušenost. Ukázalo se, že chyby a omyly zkoušejících lékařů jsou nejen věcného charakteru, ale i etického charakteru. Vzhledem k tomu, že etická stránka omylů a chyb bývá upozaděna, byla pozornost věnována právě její detailní detekci, v kontextu písemného informovaného souhlasu. Vzhledem k významnosti problematiky získání informovaného souhlasu subjektu hodnocení je na základě mých zjištění nutné zajistit zlepšení nastalé situace...
|
host ::
RSS.