|
|
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení
Kříž, Jakub ; Holländer, Pavol (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení Jakub Kříž Abstrakt Název mé disertační práce - Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení - odkazuje na neutuchající spor mezi dvěma přístupy k právu: (i) přirozenoprávní tradicí, která zabývá nutnou kontinuitovou mezi právem a požadavky praktické racionality a která popisuje právo jako "rozumné pravidlo jednání" "1 a (ii) tradicí právního pozitivismu, která chápe právo pouze jako sociální fakt. Ve skutečnosti neexistuje ve světě teorie práva jediná přirozenoprávní teorie na straně jedné2 a jediný právní pozitivismus na straně druhé.3 Je 1 MURPHY, Mark C. Natural Law Jurisprudence. Legal Theory. 2003, No. 9, s. 244, MURPHY, Mark C. Natural Law Theory. In: GOLDING , Martin P., EDMUNSON, William A. (eds.). The Blackwell Guide to the Philosophy of Law and Legal Theory. s.l. : Blackwell Publishing, 2006, s. 15. 2 Za mnohé zmiňme například klasickou přirozenoprávní teorii tomistické filosofie, novou teorii přirozeného práva G, Griseze a J. Finnise, právní realismus J. Hervady, "moderní" přirozenoprávní teorie jako například Fullerův koncept vlády práva a vnitřní morálky práva nebo Dworkinovu teorii jediné správné odpovědi založenou na právních pricipech. Srov. FINNIS, John. Natural Law : The Classical...
|
|
|
Princip proporcionality a jeho aplikace v oblasti lidskoprávních norem
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Bröstl, Alexander (oponent)
1 Abstrakt V předkládané disertační práci jsem se pokusil obhájit názor, že chceme-li v situaci kolize základních práv anebo kolize základního práva a veřejného zájmu správně aplikovat princip proporcionality, nestačí na něj v rámci argumentace pouze odkázat, nýbrž je třeba podrobně poznat jeho strukturu a aplikovat jeho jednotlivé složky. Abychom mohli poznat strukturu a složky principu proporcionality, je zapotřebí rozumět postavení a účinkům základních práv v právních řádech. Domnívám se, že teoretické základy principu proporcionality přispívají k lepšímu pochopení objektivního napětí mezi autonomií jednotlivce a obecnou vůlí společenství. Další významný prvek při správné aplikaci tohoto principu lze spatřovat v institucionální rovnováze zákonodárství a justice a překonávání "protivětšinového problému" rozhodování soudů. V současné, nejen české, právní praxi můžeme sledovat řadu příkladů, v nichž soudy nekladly na princip proporcionality náležitou pozornost, a v lepším případě na něj při řešení obtížných případů aplikace práva pouze obecně poukázaly. Ze všech výše uvedených důvodů se domnívám, že má význam budovat metodologii principu proporcionality. V první kapitole této práce je princip proporcionality vymezen a dán do souvislosti s dalšími hodnotami v právu, především s hodnotou spravedlnosti a...
|
|
| |
|
|
Soudobá kritika juristokracie
Píša, Radek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Holländer, Pavol (oponent)
(Soudobá kritika juristokracie) Práce se zabývá komparativním srovnáním soudnictví ve Spojených státech, Izraeli a České republice. Dospívá přitom k závěru, že ve všech třech zemích dochází k širší substantivní krizi politiky, která soudnictví nezdravým způsobem posiluje. Soudnictví v těchto zemích si navíc není plnohodnotně shopné s těmito výzvami poradit, protože soudy se nemohou vymanit ze společenské reality. Země byly přitom vybrány tak, aby byly co nejvíce rozdílné, což by mělo vést k relevantnímu výzkumnému výsledku. Přes tuto empirickou linii je nicméně hlavní linií práce normativně filozofická myšlenka o potřebě hledět na potenciální nové formy vlády optimisticky, přestože při zhroucení stávající formy vlády existuje riziko vzniku autoritářského režimu. To nejhorší, co však můžeme dělat, je kopat plechovku současnosti po cestě stále dál a dál. Tak se jednak nikam neposuneme, ale především se zvyšuje riziko nedemokratického režimu. Tato pozice totiž posiluje nebezpečné tendence bránit "svobody" před demokracií, nebo "demokracii" před svobodami. Pokud jde o obsah práce, v první části navážu nas stručně naznačenou myšlenku problematické delegace moci na soudy a pokusím se vysvětlit vztahy či naopak nepřátelství mezi základními školami právní teorie, které vysvětlují roli soudů. Politicky...
|
|
|
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Vikarská, Zuzana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Holländer, Pavol (oponent)
1 Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se...
|
|
|
Teoretická koncepce odpovědnosti v soukromém právu
Janeček, Václav ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Elischer, David (oponent)
Co je to odpovědnost? Na této "velké" otázce si v posledních 60 letech vylámal zuby nejeden český právní teoretik. Dominujícím přístupem k odpovědnosti je u nás v současnosti tzv. teorie sankce, podle které je odpovědnost sekundární sankční povinností, která nastupuje jako sankce za nedodržení povinnosti primární. Zároveň bývá ale paradoxně odpovědnost koncipována jako tzv. aktivní odpovědnost, tedy odpovědnost za dodržení povinnosti. Tím vzniká specificky "český" problém odpovědnosti: člověk odpovídá, protože je sankcionován, a zároveň je sankcionován, protože je odpovědný. Odpovědnost se takto tváří jako vnitřně rozporný a nesmyslný koncept, neboť obě koncepce mají ambici popisovat odpovědnost v témže rozsahu (jsou koextenzivní). Nejnovějším trendem české teorie práva je proto skeptický přístup, který se snaží problematickému pojmu odpovědnosti úplně vyhnout. Na druhé straně, podíváme-li se do zahraniční literatury, smysluplná debata o odpovědnosti dnes stojí v základu analytických i normativních přístupů k právu a ovlivňuje další rozvoj právního myšlení a právní regulace v Evropě. Běžně se tu přitom, na rozdíl od české literatury, rozlišuje mezi odpovědností (Verantwortung/responsibility) a zavázaností (Haftung/liability). Ale proč? Odkud se "český" problém odpovědnosti vzal? Kde začal? Odkud se...
|
|
|
Nestátní právní systémy a pluralismus práva
Ivančo, Alex ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Holländer, Pavol (oponent)
Tématem této práce je posouzení předpokladů pluralismu práva a nestátních právních systémů pro zlepšení možnosti řešení sporů ve společnosti. Hlavní výzkumnou otázkou práce je, zda nestátní právní systémy plní společenskou roli při poskytování spravedlnosti. Práce by měla nabídnout deskriptivní analýzu konceptu legálního pluralismu a metodických postupů pro zahrnutí nestátních právních systémů do státních. Výsledkem práce by měl být přehled o možnostech interakce různých právních systémů ať již formálních či obyčejových, o různých způsobech řešení sporů v tomto prostředí a o přínosu takových návrhů na reformu právního prostředí, které vycházejí z reálné situace ve společnosti. Jako východiska nových návrhů se nabízí teze procesního pluralismus a participativní metody řešení sporů, které májí v centru uživatele těchto systémů, občana. Závěrečná část práce prozkoumá aktuální přístupy na zlepšení právních systémů, které směřují k větší participaci účastníků a které vycházející z jejich potřeb, a uvede některé případy pro srovnání.
|
|
|
Idea suverenity lidu a systém politických stran v tzv. první Československé republice (1918 - 1938) a v České republice od roku 1993
Havel, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent) ; Holländer, Pavol (oponent)
Idea suverenity lidu nabízí koncept hledání legitimity moci, resp. jednu z konstrukcí založení vztahu vládnoucích a ovládaných. Zda je to vztah akceptovaný, akceptovatelný, funkční, žádoucí, či nežádoucí je otázkou hledání samotné pojmové definice suverenity lidu. Cílem disertační práce s názvem Idea suverenity lidu a systém politických stran v tzv. první Československé republice (1918 - 1938) a v České republice od roku 1993 je definování pojmů lid a suverenita v kontextu dějin politického a právního myšlení od antiky po současnost, včetně propojení s úvahami nad rolí politických stran ve vztahu k suverenitě lidu. Dalším cílem je zkoumání a popis fungování stranických systémů v meziválečném Československu a v České republice po roce 1993, opět ve vazbě na fiktivní koncept společenské smlouvy a suverenitu lidu. Základním východiskem jsou otázky, kdo vlastně představuje lid v liberálních demokraciích založených na suverenitě lidu, jak lid svou moc vykonává, a zároveň, jako úlohu mají v celém procesu politické strany.
|
|
|
Soudcovská tvorba práva. Srovnání Evropského soudního dvora s Nejvyšším soudem USA
Dumbrovský, Tomáš ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Zemánek, Jiří (oponent)
SOUDCOVSKÁ TVORBA PRÁVA SROVNÁNÍ EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA S NEJVYŠŠÍM SOUDEM USA Klíčová slova: soudcovská tvorba práva; Evropská unie; Soudní dvůr Evropské unie; Nejvyšší soud USA; Ústavní soud ČR; judicializace ústavních systémů; kelseniánské ústavní soudnictví; evropský ústavní prostor; evropská ústava; normativita; ústavní pluralismus; suverenita; federalismus; postkomunistické státy; nové členské státy Evropské unie. Počet normostran (tj. přepočítáno na stránky o 1800 znacích) a slov (včetně poznámkového aparátu; bez obsahu a seznamu literatury a dalších seznamů): 327 normostran; 82 795 slov. Tato práce nabízí komplexní rekonceptualizaci ústavního systému fungujícího na území Evropské unie. Ústavní systémy členských zemí prošly ve dvacátém století zásadní transformací. V mezidobí se také vytvořil nový ústavní systém operující na území těchto států vedle jejich vlastních systémů - ústavní systém Evropské unie. Obě tyto změny jsou obtížně uchopitelné stávajícím teoretickým aparátem, který vychází z (i) Rousseauova konceptu volonté générale, který zajišťuje svrchovanost zákonodárné moci v ústavním systému; (ii) Montesquieovy teorie tří oddělených mocí (zákonodárné, výkonné a soudní), která jednak není schopna uchopit nové fenomény jako byrokracie či nezávislé agentury a jednak nepočítá s dělbou...
|
|
|
Princip proporcionality a jeho aplikace v oblasti lidskoprávních norem
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Bröstl, Alexander (oponent)
1 Abstrakt V předkládané disertační práci jsem se pokusil obhájit názor, že chceme-li v situaci kolize základních práv anebo kolize základního práva a veřejného zájmu správně aplikovat princip proporcionality, nestačí na něj v rámci argumentace pouze odkázat, nýbrž je třeba podrobně poznat jeho strukturu a aplikovat jeho jednotlivé složky. Abychom mohli poznat strukturu a složky principu proporcionality, je zapotřebí rozumět postavení a účinkům základních práv v právních řádech. Domnívám se, že teoretické základy principu proporcionality přispívají k lepšímu pochopení objektivního napětí mezi autonomií jednotlivce a obecnou vůlí společenství. Další významný prvek při správné aplikaci tohoto principu lze spatřovat v institucionální rovnováze zákonodárství a justice a překonávání "protivětšinového problému" rozhodování soudů. V současné, nejen české, právní praxi můžeme sledovat řadu příkladů, v nichž soudy nekladly na princip proporcionality náležitou pozornost, a v lepším případě na něj při řešení obtížných případů aplikace práva pouze obecně poukázaly. Ze všech výše uvedených důvodů se domnívám, že má význam budovat metodologii principu proporcionality. V první kapitole této práce je princip proporcionality vymezen a dán do souvislosti s dalšími hodnotami v právu, především s hodnotou spravedlnosti a...
|
host ::
RSS.