|
|
Russellova analýza Peanovy aritmetiky
Jankovská, Lenka ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Arazim, Pavel (oponent)
Diplomová práce se věnuje Russellově analýze Peanovy aritmetiky tak, jak ji Russell podal spolu s A. N. Whiteheadem v knize Princi- pia Mathematica a později v poněkud přístupnější knize Introduction to Mathematical Philosophy. Je podrobně zpracována Russellova kritika Peanových axiomů a způsob, jakým se pokusil tyto axiomy nahradit lo- gickými definicemi. Práce se dále věnuje Russellově teorii tříd a nahra- zením tříd výrokovými funkcemi, které je definují. Je vysvětlena teorie typů pro výrokové funkce. Všechny Russellovy definice a tvrzení jsou převedeny do současné notace logiky a matematiky. Poté je jeho teorie přirozených čísel analyzována z hlediska nestandardních modelů tak, jak je pojímáme dnes. Na závěr práce jsou uvedeny dva konkrétní příklady, v nichž jsou využity v práci zavedené definice. Klíčová slova Bertrand Russell, Peanova aritmetika, třídy, výroková funkce
|
|
| |
|
|
Specifika českého filmového vkusu v sociologické perspektivě
Smoljaková, Natálie ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Cílem práce je nalezení společných prvků mezi nejnavštěvovanějšími filmovými díly za poslední dvě dekády a na jejich základě určení specifických preferencí českých filmových diváků. Pomocí analýzy několika nejoblíbenějších filmových děl posledních dvou desetiletí v České republice se práce pokouší zjistit, zda mají tyto filmy nějaké společné prvky, případně které to jsou, a zda jsou typické výhradně pro Českou republiku (resp. českého diváka) a zda tedy existuje jakýsi specifický český filmový vkus. Tímto vkusem je pak myšlena zejména prefernce určitých typů příběhů, hrdinů nebo žánrů. Při definování těchto jednotlivých prvků je vycházeno z teorie Ervinga Goffmana, převážně pak z jeho analýzy rámců organizace zkušenosti. Ke zjištění této specifičnosti je použito srovnání s americkou produkcí, tedy s nejnavštěvovanějšími filmovými díly v USA v posledních dvou dekádách. Toto srovnání pak poukazuje jak na shodné prvky v obou zkoumaných oblastech, tak zároveň dává vyniknout tendencím, které jsou typické pro české diváky, potažmo pro vkus českého filmového diváka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Britská logika v devatenáctém století
Joachim, Jiří ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebela, Karel (oponent)
According to American philosopher W. W. Bartley, the transition from tradi- tional Aristotelian to Boolean logic is a revolutionary milestone in the history of logic. The work of George Boole which was followed by a developement of a mathematicaly oriented logic brings a shift of paradigm. In my thesis I follow the period in which the shift is said to have happened. I explicate the elements of syllogistic and its main conceptions as expounded in a textbook The Rudiments of Logic written by Henry Aldrich. Furthermore I demon- strate logical systems of three authors: Archbishop Richard Whately, George Boole and Lewis Carroll. I accent the connection of those systems and the practical aspect of logic. With this in mind I consider Bartley's statement and estimate the role of the rules in the systems and its possible use in three domains circumscribed in Aldriches book: simple apprehension, judgement and discourse. 1
|
|
|
Prostor etiky ve filosofii Egona Bondyho
Macháčková, Petra ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
"Prostor etiky ve filosofii Egona Bondyho" je pojednáním a interpretací především Bondyho nesubstanční ontologie stran filosofické antropologie a etiky. V práci se ukazuje, že nesubstanční ontologie jako výklad skutečnosti, v němž není přítomen žádný transcendentní princip určující podobu a chod skutečnosti je pro člověka nesmírně podstatný. Člověku je otevřena perspektiva svobodného jednání a nalézání významu vlastní existence. Člověk je v Bondyho myšlení součástí ontologické reality, která se samopohybem vyvinula až do oblasti, kde je přítomná rozumovost. Nicméně člověk ještě není plně racionální bytostí, také není pouze biologickou bytostí, je přechodem k budoucí podobě člověka, jíž je postčlověk. Postčlověk si má pro sebe vytvořit takovou rovinu skutečnosti, kterou by se realizoval a která by jeho specifika do ostatní skutečnosti vypovídala, a tím je prostor etiky. Podoba etiky a prostoru etiky je pak pro tuto práci tím nejpodstatnějším.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.