|
|
Nuns in Indian Buddhism and their Stories in the Avadānaśataka
Barát, Denis ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Hlubina, Miloš (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá mníškami v indickom buddhizme raného až stredného obdobia, približne do prvej polovice prvého tisícročia nášho letopočtu, pričom pozornosť je zameraná na ne-mahájánové zdroje. Textových prameňov o tejto problematike nie je veľa a názory, ktoré v nich nájdeme, nie sú jednotné. V práci je najskôr prezentovaný tradičný príbeh o založení rádu mníšok v jeho rôznych verziách, ktorý je k mníškam ambivalentný. Tento príbeh je podrobne rozobraný a sú predstavené názory naň od súčasných bádateľov. Následne sa pozornosť obracia k ostatným zdrojom informácií o mníškach. Diskutované sú možné reálie ich života a spôsob, akým sú zobrazované v buddhistickej kánonickej literatúre. Z tohto prehľadu vyplynie, že mníšky sú vyobrazované prevažne v pozitívnom svetle, ako svedomité a usilovné žiačky Buddhu. Textov vyjadrujúcich pochybovačné či mizogýnne názory na ne, ako je príbeh o založení rádu mníšok, je výrazne menej. Avšak nie všetky pramene hovoriace o buddhistických ženách sú dostatočne prebádané. Jedným z nich je Avadánašataka, zbierka avadán, teda príbehov ilustrujúcich následky činov medzi životmi, ktorá pochádza z prvých storočí nášho letopočtu. Jej ôsma kapitola je venovaná desiatim príbehom mníšok, ktoré dosiahli vyslobodenie. Tieto avadány sú preložené a rozobrané z...
|
|
|
Šinranovo pojetí šindžin jako cesty k buddhovství
Vrba, Petr ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
V této práci se pokusím o jasné a obhajitelné zařazení Šimanovy reformulace učení Čisté země do kontextu mahájánového buddhismu a o vymezení klíčového pojmu v Šimanově soteriologické vizi. Tímto termínem je šindžin, podle mého názoru překládaný nesprávně jako víra. Ukážu, že Šimanův důraz na chápání šindžin jako samotného probuzení a na slitovnou moc buddhy Amidy (sa. Amitábha) může být chápán jako "revoluční" krok, který došel svého naplnění až o mnoho století později, ale že je zároveň nutné vidět v něm proces, v kterém se celkem přirozeným způsobem odráží vývoj převládajících mahájánových proudů i společensko-ekonomická situace dobového Japonska. V neposlední řadě bych rád "očistil" Šimanovo jméno od poměrně častého dezinterpretování běžného nejen v domácí produkci. Jak píše Amstutz: "Buddhismus Džódo šinšú - nejrozšířenější z tradičních japonských buddhistických institucí - bývá dodnes chápán zkresleně. Převládajícím dojmem z šín-buddhismu je, že je to buddhismus pro ty, kdo nejsou dostatečně ukáznění, aby participovali na ,skutečném', tj. odříkavém (nebo alespoň meditativním) způsobu pěstování buddhistické praxe, jímž se vyznačuje ,normativní buddhismus'." 1 Myslím, že nepochopení klíčového konceptu šindžin a jeho neopodstatněné deformování evropskými pojmy nám zabraňuje porozumět Šimanovu poselství v...
|
|
|
Nejstarší buddhismus a výklad etických otázek spojených se smrtí a umíráním
Mičkalová, Klára ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Buddhismus byl již ve starověku spojován s lékařským uměním a tento rys buddhismu si vždy uvědomovala laická i odborná veřejnost. V současnosti se buddhismus stal mimo jiné předmětem zájmu odborníků na lékařskou etiku (bioetiku), kteří se domnívají, že z buddhistických tradic je možné načerpat inspiraci a argumentaci k diskuzím o eticky sporných otázkách spojených se smrtí a umíráním. Debata se vede o tom, zda je morálně přípustné, aby nevyléčitelně nemocní pacienti spáchali sebevraždu, pokud jsou toho sami schopni, nebo aby jim někdo ke spáchání sebevraždy pomohl, pokud toho sami schopni nejsou (asistovaná sebevražda), a zda je přípustné, aby pacienti rozhodovali o pokračování péče a medikace, případně aby druzí rozhodovali o takových pacientech, kteří toho vzhledem ke svému stavu nejsou schopni.
|
|
|
Ničiren, fundamentalistický buddhista
Bártová, Zuzana ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o japonském buddhistickém mnichovi jménem Ničiren, který žil ve 13. století. Zabývá se jednak jeho životem, jednak různými aspekty jeho učení. Převážně se pohybuje v myšlenkovém světě japonského buddhismu, který je součástí mahájánového buddhismu. Vedle toho zasazuje základní Ničirenovy myšlenky do obecného buddhistického rámce. V závěru propracovává dané téma z hlediska obecně religionistické reflexe, tj. daný fenomén zkoumá z pohledu fundamentalistických hnutí. Výsledky ukazují, že Ničiren je fundamentalistou. Práce může sloužit jako podklad pro bližší studium náboženských hnutí, které se v pozdější době odvolávají na Ničirena.
|
|
|
"Východní theodicea" jako alternativní lék na západní problém zla v náboženství
Šestáková Novotná, Kateřina ; Novák, Lukáš (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Tato práce vychází z nespokojenosti některých filozofů s tradičními západními řešeními problému zla v náboženství a nabízí alternativní řešení, které z velké části čerpá z východní filozofie advaity. Tradiční theodiceje podle kritiků neřeší tyto aspekty problému zla: problém s rozsahem a distribucí zla, utrpením zvířat a věčným zatracením. Přijetí tří prvků východní filozofie spolu s některými tradičními strategiemi tyto problémy řeší. Prvním prvkem je myšlenka universální spásy, druhým teorie karmanu a reinkarnace, třetím advaita a lila. Tyto prvky mohou být přijaty v různých verzích a kombinacích, z nichž některé jsou ve větší míře slučitelné s tradičními prostředky, jiné v menší. Výsledné řešení má hypotetický charakter a je spíš naznačením několika způsobů, jimiž lze problém zla řešit. Nejde jen o aplikaci východních konceptů na západní problém, ale spíš o vzájemnou interakci. Z toho důvodu čerpám i ze západní new age literatury a sama užívám východní koncepty kreativně. I když je řešení problému založeno na filozofii indické advaity, vyjadřuji se kriticky k jejímu obvyklému závěru, že svět nemá z nejvyšší perspektivy hodnotu a pokouším se ukázat způsoby, jak se tomuto závěru může advaita vyhnout.
|
|
|
Kastovní systém na indickém venkově v 50. letech 20. století
Zábranská, Margareta ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Tematem me prace je podoba kastovnfho systemu na indickem venkove, konkretne ve dvou indickych vesnidch Kumbapettai a RamkherL jak byla zachycena v antropologickych vyzkumech K. Gough a A. Mayera v 50. letech 20. stoletf. Toto doba zachycuje prerod kastovnfho systemu ze starsf formy do nove, ovlivnovane evropskymi myslenkami. Toto prace ma predevsfm dva cne: 1. na zaklade vyse zmfnenych vyzkumu podat podrobnejsf popis kastovnfho systemu s durazem na jeho obecne pozorovane charakteristiky tak, aby si i nezasveceny ctenar mohl udelat predstavu, co kastovnf system obnasf; 2. pokusit se o rozkrytf kriteriL podle nichz se tvoi'f hierarchicka struktura kastovnfho systemu, a blfze urcit vnitrnf principy, na nichz je kastovnf system postaven. K rozboru pouzfvam predevsfm strukturalistickeho vykladu L. Dumonta a antropologicke teorie nabozenskych jevu od M. Blocha. V praci dochazfm / vykladam kastovnf system jako zpusob, jak je resen vztah cloveka a spolecnosti v globalnfm merftku. Vidfm ho jako prolnutf nabozenske a politicke roviny, ktere se vzajemne doplnujf. Kastovnf hierarchie je , urcena rozlisovanfm na ciste a neciste (souvislost s nabozenskou rovinou) a podflem na politicke moci. Obe tyto klasifikace jsou pi'fstupne i zapadnfmu cloveku a system sam se jevf jako racionalnf. Typickymi predstaviteli cistoty...
|
|
| |
|
|
Sebeupalování v buddhismu
Gossová, Markéta ; Zemánek, Marek (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je sebeupalování v buddhistických zemích. Autorka uvádí případy z historie i současnosti a představuje jej jako ritualizovaný vzorec předávaný od konce čtvrtého století do současnosti, jehož kontinuitu zajišťovala literární tradice i historické případy. Ukazuje, že i sebeupálení ve Vietnamu či Tibetu navazují na mnohasetletou tradici a lze v nich pozorovat stejné prvky. Autorka hledá také odpověď na otázku, kde se tato tradice v buddhismu vzala a proč získala ve srovnání s jinými formami sebeobětování takovou oblibu. Buddhisté se mohli upalovat z celé řady důvodů: od vyjádření oddanosti buddhistické nauce a Buddhovi, přes využití tohoto prostředku jako rychlé cesty k probuzení, až k formě politického protestu. Všechny však lze souhrnně chápat jako oběť třem klenotům buddhismu, tedy Buddhovi, dharmě a sanze. Aby byl obraz sebeupálení v buddhismu úplný, autorka uchopuje problematiku i z hlediska jeho etiky a zaměřuje se i na to, jak jej vnímají sami stoupenci tohoto náboženství. Ukazuje se, že se jedná o fenomén, který má mnoho podob a na který neexistuje jednotný názor ani mezi buddhisty. Ačkoli nelze na sebeupálení v buddhismu příliš aplikovat západní psychologické kategorie a definice sebevražd ani sebeobětování, morální hodnocení takového činu se se západním vnímáním...
|
|
|
Buddhistická mantra a Sútra srdce
Langrová, Eva ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Hlavní osnovou práce je téma náboženského jazyka z pohledu religionistické reflexe. Práce rozebírá konkrétní náboženské promluvy, v tomto případě buddhistické mantry. Nastiňuje kontext vzniku manter ve védském náboženství a jejich následný vývoj na poli mahájánového a tantrického buddhismu. Zkoumá mantru jakožto součást buddhistické teorie (mantra jako součást textu) i buddhistické praxe (mantra jako součást rituálu). Cílem práce je odpovědět na otázku, zda-li je vůbec možné určit přesný význam jednotlivých manter a do jaké míry je lze přeložit z původního sanskrtu. Detailní pozornost je věnována vrcholnému textu mahájánového buddhismu Sútře srdce a její závěrečné mantře gaté gaté páragaté párasamgaté bódhi sváhá. Klíčová slova: buddhismus, mahájánový buddhismus, Sútra srdce, mantra, rituální jazyk
|
|
|
Raná buddhistická kosmologie pálijského kánonu
Horáček, Petr ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Melnikova, Nora (oponent)
Tato práce pojednává o raně buddhistické kosmologii. Krátce představuje obecné pojetí kosmologie v buddhismu a v pálijském kánonu, aby lépe vynikly charakteristické rysy primárního textu, o který se práce opírá, totiž Agaňňasutty pálijského kánonu. Autor přihlíží i k dalším suttám pálijského kánonu a k sekundární literatuře. Agaňňasutta představuje jeden z prvních kosmologických textů buddhismu a lze ji proto považovat za velmi cenný zdroj informací ohledně raných kosmologických představ a kontextu, ve kterém byly tyto představy vytvářeny. Zabývá se zánikem světa, jeho opětovným projevením, vznikem bytostí, lidí a sociálních vrstev, volbou prvního krále a založením asketických skupin. Pro snadnější orientaci v pramenném materiálu lze děj rozčlenit na dobu do vývoje lidských bytostí, vzniku sociálních institucí s volbou krále a zavedení alternativních sociálních institucí v čele s buddhistickým mnichem. Hlavním cílem práce je ukázat, že Agaňňasutta obsahuje strukturu založenou na nutnosti vzniku lidských bytostí v jejich materiální formě a s jejich morálními chybami, společnosti, která tyto chyby reguluje, a následně transcendence této společnosti buddhistickými mnichy k dosažení nibbány. Při tom autor vychází z dalších interpretací Agaňňasutty v sekundární literatuře badatelů Stanleyho Tambiaha,...
|
host ::
RSS.