|
|
Motiv odpovědnosti v próze Ladislava Dvořáka
Bílková, Adéla ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
(česky) Bakalářská práce zkoumá prozaické dílo Ladislava Dvořáka (1920-1983) s ohledem na rozměr odpovědnosti. Krátce popisuje jednotlivé povídkové soubory a jejich vyprávěcí situace dle typologie Franze Karla Stanzela. Stěžejně se práce zaměřuje na rozbor dějových situací, v nichž se odpovědnost objevuje jako motiv. Básnického díla se dotýká pouze okrajově. Na závěr komentuje i osobnost Ladislava Dvořáka a rozměr odpovědnosti v jeho životě.
|
|
|
Intertextualita v Jedličkově novele Kde život náš je v půli se svou poutí
Gorenčíková, Johana ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
(česky) Práce se zabývá novelou Kde život náš je v půli se svou poutí autora Josefa Jedličky a jejími intertextuálními vztahy. První část je věnována vybraným textům Julie Kristevy, Mojmíra Otruby, Jiřího Homoláče, Daniely Hodrové a Shammy Shahadat, které se zabývají moderní koncepcí intertextuality. Na konci obecné části jsou stanoveny ucelené termíny pro další interpretaci. V druhé části se práce zabývá interpretací Jedličkovy novely, jejím otevřeným charakterem a jejími podstatnými odkazy k literárním a mimoliterárním textům. Pozornost je mimo jiné věnována vztahu novely a textům Viktora Šklovského, Laurence Sterna, Denise Diderota a Danta Alighieriho. Tyto intertextuální vztahy mají vliv na interpretaci a na význam novely. Odhalení těchto vztahů přispívá k otevřenému, dynamickému charakteru novely.
|
|
|
Edice časopisu Bonaco
Málková, Tereza ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá edicí pěti dochovaných čísel dívčího časopisu Bonaco, které vznikalo v terezínském ghettu v letech 1943-1944. Cílem práce je zpřístupnění pramenů nejen pro akademickou obec, ale i pro širokou veřejnost. Přepis časopisu je opatřen poznámkovým aparátem a všechny ilustrace, které se v časopisu vyskytují, jsou zařazeny v přílohách. V úvodu se nachází informace o kultuře v ghettu a v druhé kapitole podrobnosti o samotném časopisu Bonaco. Dále má každé číslo časopisu svoji vlastní kapitolu.
|
|
|
Tragická láska na pozadí druhé světové války
Kováříková, Michaela ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
době nacistické okupace, jak bylo zpracováno ve vybraných dílech české a slovenské prózy. Pro tuto práci jsem si vybrala díla Jana Otčenáška ( ), Rudolfa Jašíka (Náměstí svaté Alžběty Aškenazyho ( ). Díla jsou postupně představena a rozebrána. Pozornost je soustředěna na konfrontaci tematických a kompozičních paralel i rozdílů v
|
|
|
Sportovní motivy v povídkách Bohumila Hrabala
Horský, Jan ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce se zaměřuje na sportovní motivy v povídkových sbírkách Bohumila Hrabala. Jejím jádrem jsou Hrabalovy sbírky Perlička na dně a Pábitelé. Práce zkoumá pojetí sportu v literatuře, vývoj a zobrazování sportovních motivů v české literární tradici. Podrobněji se pak zabývá sportovními motivy v jednotlivých textech obou sbírek, poukazuje na odlišnosti zpracování sportu v Hrabalově díle a všímá si nejrůznějších kontextů a rolí, do kterých sport v Hrabalových povídkách vstupuje.
|
|
|
Dvojí přístup k lidovému vyprávění: Emanuel Horký a Josef Štefan Kubín
Čechová, Lucie ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Práce se bude zabývat zpracováním lidových povídek z Podkrkonoší na jedné straně a zpracováním lidových pověstí z oblasti Vysočiny (Humpolecka, Polenska a Havlíčkobrodska) na straně druhé. Využije k tomu materiál shromážděný Josefem Štefanem Kubínem (Lidové povídky z Podkrkonoší) a Emanuelem Horkým (Z kraje Šimona kouzelníka). Cílem bude konfrontace obou kontrastních postupů po stránce jazykové, stylové a tematické, ale i obecnějšího přístupu k folkloru.
|
|
|
Motivy holokaustu v dílech Ludvíka Aškenazyho
Veber, Pavel ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se bude zabývat třemi knihami Ludvíka Aškenazyho (1921-1986), které vznikly na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století: Psí život (1959), Černá bedýnka (1960, přepracováno Vajíčko (1963, přepracováno 1967). Soustředí se na motivy spojené s tématem války a nacistické perzekuce Židů. Aškenazy měl k tomuto tématu osobní vztah, protože měl židovské předky, a v tomto období jeho povídky, event. texty (Černá bedýnka) patřily k několika dalším (jejichž autory byli např. Lustig, Otčenášek, o něco později Bělohradská, Fuks, Škvorecký), které znovuoživily židovství a holokaust v české literatuře. Jde o výraznou změnu proti období stalinského antisemitismu, který židovskou tematiku z oficiální kultury vylučoval. Práce bude analyzovat funkci vypravěče v jednotlivých textech, autorovy typické postupy intimizace, lyrizace a autentizace a jednotlivé obrazy a motivy - například "nerovné lásky", zvířat, jmen v Pinkasově synagoze - v kontextu jednotlivých děl a soudobé české prózy.
|
|
|
Dokumentární literatura s tematikou koncentračních táborů v kontextu tzv. první vlny válečné prózy
Krajčovičová, Monika ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje literárním zobrazením životů československých vězňů v koncentračních táborech za druhé světové války. Analyzuje dokumentární svědectví, která vyšla v průběhu tříletí 1945-1947 a spadají tak dobou svého vzniku do tzv. první vlny válečné prózy. V úvodním oddíle se práce věnuje zasazení problematiky koncentračních táborů do historického kontextu, druhý oddíl potom vymezuje a definuje pojem první vlna válečné prózy. Hlavní osou diplomové práce jsou dva následující oddíly. Ve třetím oddíle autorka tematologicky definuje látku koncentračních táborů, určuje vzájemný vztah mezi pojmy "téma" a "motiv" s ohledem na zvolený námět. Na základě četby primární literatury autorka vytváří rejstřík motivických stereotypů, které se vztahují k životu vězně v koncentračním táboře. Tyto motivické stereotypy definuje, charakterizuje a doplňuje ukázkami z primární literatury. Poslední oddíl práce se věnuje odezvě knih s tematikou koncentračních táborů v časopise osvobozených politických vězňů. Analýza je zaměřená hlavně na kritické úvahy a polemiky nad vydáváním titulů z koncentračních táborů a na recenze těchto titulů.
|
|
| |
|
|
Téma odsunu/vyhnání Němců v české próze
Škubalová, Marta ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Maidl, Václav (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na literární díla, v nichž je centrálním tématem historická událost odsunu českých Němců z Československa po roce 1945. Texty byly vybrány tak, aby vytvořily korpus děl reprezentující poválečný vývoj české literatury. Cílem bylo na daném materiálu sledovat rysy stereotypního líčení postav. Hranice mezi Němci a Čechy je rozrušována postavami ze smíšeného manželství. Problematizace odsunu Němců, kteří by byli "pouze" Němci, však zůstává i nadále nepovšimnuta. Dále je pak konfrontována stereotypní představa Němce-nepřítele s faktem, že ve většině textů nevystupují Němci, ale především Němky. Jednotlivé popisy těchto žen sice do jisté míry odpovídají stereotypu Němce-nepřítele, četné jsou ale také zmínky o perzekuci, které se na Němkách v této době Češi dopustili. Zároveň byla sledována proměna vypravěčské perspektivy. Ta ukázala odklon od využití objektivního nepersonifikovaného vypravěče. Postupem času začala být více využíván subjektivní ich-vypravěč, v poslední době se pak objevuje kombinace obého.
|
host ::
RSS.