|
|
Studium receptorů pro opioidy
Cechová, Kristína ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se zabývá studiem opioidních receptorů typu µ, δ, a κ v lymfocytech izolovaných ze sleziny potkanů ovlivněných konkanavalinem A a opiátem morfinem po dobu 48 hodin. Exprese opioidních receptorů je v imunitních buňkách za fyziologických podmínek velice nízká. Vliv různých faktorů jako je přítomnost opioidů, mitogenů, dlouhodobého působení stresu, může vést k nárůstu množství těchto receptorů v buňkách imunitního systému. V této studii byl prokázán kvantitativní nárůst µ-, δ- i κ-opioidních receptorů v lymfocytech stimulovaných konkanavalinem A, přičemž v kontrolních lymfocytech nebyl zaznamenán žádný signifikantní signál odpovídající µ- a δ-receptorům. Naproti tomu, κ-opioidní receptory byly ve významné míře stanoveny již v kontrolních, nestimulovaných lymfocytech. Stimulace konkanavalinem A způsobila 2,4 - násobný vzestup těchto receptorů. V lymfocytech, kterým byl podáván pouze morfin, došlo k nárůstu pouze u µ-opioidních receptorů, přičemž v kontrolních buňkách nebyl zaznamenán žádný signál. δ-opioidní receptory nebyly detekovány v kontrolních ani morfinem ovlivněných buňkách. κ-opioidní receptory byly stanoveny v kontrolních i morfinem ovlivněných lymfocytech a jejich množství se po vystavení účinku morfinu oproti kontrolám nezměnilo. Výše uvedené výsledky detekce µ-, δ- a...
|
|
|
Lokální produkce cytokinů po léčbě poškozeného povrchu oka pomocí kmenových buněk
Kössl, Jan ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kovář, Marek (oponent)
Poškození rohovky je jednou z nejčastějších příčin zhoršeného zraku nebo slepoty. Pokud je poškození oka rozsáhlé a zasahuje do oblasti limbu, niky limbálních kmenových buněk (limbal stem cells, LSC), dochází k jejich deficienci a tím ke ztrátě schopnosti přirozené regenerace rohovky. Dochází k invazi spojivkového epitelu, k zánětu a neovaskularizacím a rohovka se postupně stává neprůhlednou. Samotná transplantace rohovky k léčbě nestačí. Navíc při poškození obou očí je nutná transplantace limbu nebo LSC od alogenního dárce a takový zákrok je nutný podpořit systémovým a lokálním podáním imunosupresivních léků, které mají rozsáhlé vedlejší účinky. Nalezením vhodné autologní buněčné náhrady by bylo možné dávky imunosupresiv vysadit a tím tyto vedlejší účinky odstranit. Mesenchymální kmenové buňky (mesenchymal stem cells, MSC) představují vhodnou alternativu z důvodu svých imunomodulačních a diferenciačních vlastnostní. Z tukové tkáně nebo kostní dřeně lze získat dostatečné množství MSC. Naším cílem bylo sledovat lokální produkci cytokinů a dalších molekul spojených se zánětem po chemickém poškození myší rohovky a po léčbě kmenovými buňkami transplantovanými pomocí nanovlákenného nosiče na poškozený povrch oka. Porovnali jsme terapeutický účinek transplantovaných MSC, izolovaných z tukové tkáně nebo...
|
|
|
Mechanismy imunoregulačního působení B lymfocytů produkujících IL-10 v závislosti na cytokinovém prostředí
Boháčová, Pavla ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační B lymfocyty (Bregs, regulatory B lymphocytes) představují malou heterogenní subpopulaci B buněk, která se podílí na regulaci imunitních odpovědí mechanismy nezávislými na produkci protilátek. Mezi mechanismy, kterými mohou Bregs působit, patří produkce protizánětlivých cytokinů nebo přímý buněčný kontakt prostřednictvím jejich povrchových molekul. Tato práce se zabývá indukcí supresivních Bregs ze slezinných B lymfocytů u myší in vitro. Cílem je popsat vliv vybraných cytokinů na indukci Bregs z B lymfocytů stimulovaných lipopolysacharidem (LPS, lipopolysaccharide) a stanovit, jakým mechanismem takto indukované Bregs působí. V této souvislosti byla analyzována jejich schopnost produkovat interleukin-10 (IL, interleukin) a exprimovat molekuly FasL (Fas ligand) a PD-L1 (programmed death ligand). Z testovaných cytokinů měl schopnost podporovat vývoj Bregs ze slezinných B lymfocytů stimulovaných LPS pouze IL-12 a interferon-γ (IFN-γ, interferon-γ). Exogenní IFN-γ vyvolával u B lymfocytů stimulovaných LPS zvýšenou produkci IL-10 i expresi genu pro FasL a PD-L1. Dále byl u indukovaných Bregs analyzován vliv na makrofágy a jejich následné působení na T lymfocyty. Za účelem stanovení mechanismů působení makrofágů na T lymfocyty byla měřena exprese kostimulačních molekul CD80 a CD86, exprese genu...
|
|
|
The study of food allergy in patients and experimental model
Goliáš, Jaroslav ; Tučková, Ludmila (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Potravinová alergie patří mezi nejčastější alergická onemocnění, jejíž incidence má ve vyspělém světě v posledních dvou desetiletích stoupající tendenci. Metody používané v diagnostice potravinových alergií jsou sice vysoce senzitivní, ale mají nízkou specificitu, která je ovlivněna čistotou používaných extraktů. Proto je důležité vyvíjet nové proteomické postupy pro izolaci potravinových alergenů v čisté a biologicky aktivní formě, čímž můžeme zlepšit diagnostiku potravinových alergií. Jiný přístup pro studium alergií je využití experimentálního modelu, který nám může pomoci objasnit mechanizmy alergické odpovědi a získané poznatky pak uplatnit v profylaxi nebo léčbě alergií. V první části jsme vyvinuli nový proteomický postup pro izolaci pšeničných alergenů v čisté formě. Tímto postupem, využívajícím Rotofor, HPLC a elektroforetické metody, jsme identifikovali 27 potenciálních pšeničných alergenů, z kterých 7 bylo nově identifikováno: endogenní inhibitor α-amylázy, inhibitor α-amylázy CMX1/CMX3, TLP, XIP-1, β- glukosidáza, chitináza II třídy a 26 kDa endochináza. Dále jsme ukázali, že námi izolované alergeny (α-amyláza 0.19, LTP, TLP a wheatwin) si zachovávají svoji biologickou aktivitu a byly schopné aktivovat bazofily (BAT). V druhé části jsme izolovali a identifikovali potenciální rýžové...
|
|
|
Immunogenicity of stem cells and their derivatives
Doležalová, Nikola ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kubinová, Šárka (oponent)
Imunogenicita kmenových buněk a jejich derivátů Nikola Doležalová Abstrakt Kmenové buňky mají potenciál v regenerativní medicíně především z důvodu své schopnosti diferenciovat v řadu buněčných linií a také nízké imunogenicity. Ta vyplývá mimo jiné z nízké exprese histokompatibilních antigenů a kostimulačních molekul nebo sekrece tlumivých cytokinů. Imunogenicita tkání odvozených z kmenových buněk byla v minulosti často přehlížena, ale dnes je zřejmé, že rejekce představuje nezanedbatelné riziko při jejich transplantaci. Jejich imunologickým vlastnostem je tedy věnována velká pozornost, aby bylo možné zaručit bezpečnost léčby kmenovými buňkami. Tato bakalářská práce se snaží nastínit současné poznatky o imunogenicitě kmenových buněk a jejich derivátů - zmíněny jsou jak pluripotentní kmenové buňky (embryonální a indukované pluripotentní), tak dospělé kmenové buňky (mezenchymální, limbální, neurální, hematopoetické a kmenové buňky z pupečníkové krve). Exprese imunologicky významných molekul a interakce s buňkami imunitního systému in vitro a in vivo tvoří v této práci základ pro hodnocení imunogenicity. Společně s těmito vlastnostmi budou prezentovány možné způsoby překonání imunologických bariér při transplantaci kmenových buněk. Teprve po pečlivé analýze všech těchto faktorů bude možné poznatky o kmenových...
|
|
|
Možnosti využití kmenových buněk pro léčbu poškození povrchu oka
Kössl, Jan ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Poškození očního povrchu představuje jednu z nejčastějších příčin zhoršené kvality nebo ztráty zraku. Transplantace rohovky je dodnes první volbou v léčbě těchto defektů. Pokud je poškození rozsáhlé, zasahuje oblast limbu a narušuje tak niku limbálních kmenových buněk (LSCs), dochází k deficienci LSCs a reparace společně s regenerací rohovky je narušena. Jedinou zatím vhodnou léčbou je transplantace limbu nebo autologních LSCs z nepoškozeného oka. Pokud je LSC deficience oboustranná, nelze použít autologní LSCs. Léčba alogenními LSCs zahrnuje podávání systémových a lokálních imunosupresivních léků, které mají negativní vedlejší účinky u pacientů a nejsou často účinné. Alternativou pro léčbu poškození povrchu oka a LSC deficience je tak nalezení vhodné autologní náhrady, kterou jsou např. mezenchymální kmenové buňky (MSCs). Tyto kmenové buňky mohou být poměrně snadno získány z kostní dřeně nebo tukové tkáně daného pacienta. MSCs lze snadno kultivovat in vitro a mohou být přeneseny na poškozený oční povrch pomocí vhodného nosiče. Tam je využito jejich schopnosti diferenciace v buňky rohovkového epitelu, imunomodulačních vlastností a produkce různých trofických a růstových faktorů. Pokusy s MSCs na zvířecích modelech s mechanicky nebo chemicky poškozenou rohovkou mají dobré výsledky. Po transplantaci...
|
|
|
Regulační B lymfocyty a mechanismy jejich působeni
Boháčová, Pavla ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Regulační B lymfocyty (Bregs) představují malou populaci B lymfocytů, která se podílí na imunomodulaci a supresi imunitních odpovědí. Tyto buňky regulují imunitní reakce různými mechanismy, ale základním mechanismem jejich působení je produkce protizánětlivého cytokinu interleukinu 10. Působení Bregs bylo popsáno u různých modelů zánětlivých reakcí autoimunitních onemocnění, transplantační a protinádorové imunity. Při autoimunitních onemocněních Bregs působí jako důležité regulační elementy imunitních odpovědí vedoucích k ústupu, případně úplnému potlačení patologických reakcí. Významný terapeutický potenciál by Bregs mohly mít v transplantační imunologii, kde se uplatňují v potlačování rejekce alotransplantátu. Kvůli svému imunosupresivnímu vlivu však mohou Bregs narušovat imunitní dohled a vést k oslabení protinádorové imunity. Předložená práce má za cíl souhrnně pojednat o Bregs, zejména se zaměřením na mechanismy jejich působení v regulaci imunitních odpovědí. Působení Bregs je popsáno u modelů autoimunitních onemocnění, transplantační imunologie a nádorového bujení. Znalosti o působení Bregs mohou mít zásadní význam pro jejich využití v klinické praxi.
|
|
|
Role cytokinů ve vývoji a diferenciaci regulačních T buněk
Procházková, Jana ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kovář, Marek (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Vývoj a funkce pomocných T (Th) lymfocytů a regulačních T buněk (Treg) je plastický proces regulovaný pomocí cytokinů. Proto jsme se v tomto projektu nejprve zaměřili na sledování vlivu různých cytokinů na vývoj indukovaných (i) Tregs. Bylo prokázáno, ze iTregs se vyvýjejí z CD4+ CD25- T buněk po stimulaci alloantigenem a v přítomnosti transformujícího růstového faktoru β (TGF-β). Vývoj a proliferaci takto indukovaných Tregs je možno potlačit pomocí interleukinu (IL)-4 and IL-12. Výsledky také ukázaly, že IL-4 má zcela rozdílný vliv na udržení fenotypu přirozeně se vyskytujících (n)Treg a iTreg. Další populací s imunoregulačními vlastnostmi jsou mezenchymální kmenové buňky (MSC), které mohou za určitých podmínek produkovat TGF-β a IL-6 a tak se výrazně podílet na indukci Treg a Th subpopulací. Podle aktuální produkce TGF-β či IL-6 tak MSC mohou kvalitativně regulavat poměr mezi Treg a Th17 buňkami. Protizánětlivé Treg a prozánětlivé Th17 buňky se vyvýjejí po stimulaci za přítomnosti TGF-β, resp. v přítomnosti TGF-β a IL-6. V další části této studie jsme se zaměřili na studování role IL-12 při vývoji Treg a Th17 buněk. Bylo ukázáno, že diferenciace Treg a Th17 buněk byla v přítomnosti IL-12 potlačena, stejně jako TGF-β-indukovaná exprese transkripčního faktoru Foxp3 a TGF-β/IL-6- indukovaná exprese...
|
|
|
Pre-clinical model of acute promyelocytic leukemia:/study of the anti-leukemic effect induced by ATRA and DNA vaccination
Pokorná, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stöckbauer, Petr (oponent) ; Degos, Laurent (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE 2012 POKORNÁ Abstrakt Pro naše studie jsme využili dobře charakterizovaný transgenní myší model akutní promyelocytární leukémie (APL), který odráží lidskou APL ve svých biologických vlastnostech stejně jako v odpovědi na léčbu pomocí konvenční terapie. Hlavním úkolem této studie bylo charakterizovat anti-leukemický účinek kombinované terapie a najít molekulární znaky, které by umožnily předpověď klinického výsledku. Zavedli jsme metodu monitorování minimální residuální choroby založenou na vysoké citlivosti detekce PML-RAR transkriptů pomocí polymerázové řetězové reakce. Ukázali jsme, že tato metoda umožňuje u myší stejně jako u pacientů diagnózu, sledování vývoje a prognózy nemoci. Tuto metodu jsme též využili při hledání PML-RARpositivních buněk v různých tkáních a orgánech pocházejících z dlouhodobě přežívajících myší získaných imunoterapií. U většiny vzorků byl podle očekávání signál negativnícož potvrdilo úspěšnost kombinované terapie. U pěti z patnácti myší jsme však pozorovali positivní signál na onkogen, což prokázalo, že extramedulární ložiska PML-RARpositivních buněk, jako je například mozek/CNS, mohou v organismu přetrvávat a být příčinou relapsů. Dále jsme se zaměřili na charakterizaci imunitní odpovědi vyvolané imunoterapií. Při studiu humorální odpovědi jsme sledovali...
|
|
|
Clinical significance of cytokine gene polymorphism
Kolesár, Libor ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent) ; Mrázek, František (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Doktorský studijní program v biomedicíně Studijní obor: Imunologie Mgr. Libor Kolesár Klinický význam polymorfismu cytokinových genů Clinical significance of cytokine gene polymorphism Disertační práce Vedoucí závěrečné práce/Školitel: Prof. MUDr. Ilja Stříž, CSc Praha 2012 Abstrakt Lidský genom je plný různých sekvenčních variant. Liší se hlavně velikostí ale také svým vlivem na fenotyp. Nejmenší jednotkou genetického polymorfismu je tzv. jednonukleotidový polymorfismus (SNP z angl. single nucleotide polymorphism). SNP jsou tvořeny záměnami jednotlivých bazí mezi dvěmi alelami a mohou ovlivnit genovou expresi. Genetické polymorfismy jsme studovali ve třech oblastech: (1) jako marker rizikových pacientů po orgánové transplantaci, (2) diagnostický marker u pacientů s interticiálními plicními chorobami nebo (3) s myomy. Dospěli jsme k následujícím závěrům. Etnikum nebo národnost hrají svou roli v distribuci genetických polymorfismů. Toto musíme brát do úvahy, když se snažíme porovnat s naší populací výsledky z jiných populací. Naše první klinická studie s asociací genů dospěla k nálezu, že dokonce genový polymorfismus cytokinu IL-18 může přispět k opoždění nástupu funkce štěpu po transplantaci ledviny a podporuje roli tohoto prozánětlivého...
|
host ::
RSS.