|
|
Význam prolaktinu jako periferního cytokinu u dysbalance imunitního systému
Janatová, Kateřina ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Interakce mezi neuroendokrinním a imunitním systémem hrají klíčovou roli v udržení homeostáze organismu. Tato komunikace je zprostředkována cytokiny, neurotransmitery a hormony a působí endokrinní, parakrinní a autokrinní cestou. Prolaktin (PRL), adenohypofyzární hormon, je produkován i řadou jiných tkání a také buňkami imunitního systému. Na periferii PRL působí jako cytokin. Sepse je zánětlivá odpověď organismu na těžkou infekci, zprostředkovaná Th1 imunitní odpovědí na jejíž aktivaci by se mohl podílet i PRL. Toll-like receptory (TLR) jsou klíčové pro rozpoznání bakteriálních komponent a zprostředkovávají systémovou odpověď (se sekrecí PRL) během infekce. Předpokládá se, že aktivace imunitního systému vede ke zvýšení genové exprese TLR2, TLR4 a PRL v monocytech. Zaměřili jsme se tedy na detekci hladin mRNA PRL, TLR2 a TLR4 v monocytech pacientů s celkovým zánětem. Sledovali jsme i vliv jednonukleotidového polymorfismu (SNP -1149 G/T)) v promotoru genu pro PRL, kde se v případě alely G předpokládá vliv na zvýšení exprese PRL. Materiál a Metody: Do pilotní studie bylo zahrnuto 30 pacientů s těžkou infekční epizodou. Pacientům byly krevní vzorky odebrány celkem třikrát, a to v určitých časových intervalech. V kontrolní skupině bylo 40 zdravých jedinců. Od nich bylo odebráno po jednom krevním...
|
|
| |
|
|
Cytokiny v efektorové funkci regulačních T lymfocytů
Zadražil, Zdeněk ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační T lymfocyty (Treg) jsou důležitou regulační částí IS (IS). Jejich působením nedochází k nadměrné aktivaci Tef nebo napadání vlastních tkání organismu autoreaktivními buňkami. Treg se vyznačují expresí CD4, transkripčního faktoru Fork box protein 3 (FoxP3) a vysokou expresí CD25. Existují dvě základní populace, a to přirozené Treg (nTreg) vyvíjející se v thymu a indukované (iTreg), které jsou indukovány z naivních CD4+ T lymfocytů, ze kterých také vznikají pomocné T lymfocyty. Přes probíhající intenzivní výzkum regulačních buněk stále není jasné, jakými mechanismy působí. Při prvotních in vitro pokusech bylo ukázáno, že hlavní roli hrají mechanismy, které působí přímým kontaktem mezi regulačními a efektorovými lymfocyty. Ovšem při in vivo experimentech se hlavním účinným mechanismem regulačních buněk ukázaly sekretované rozpustné cytokiny, jako interleukin (IL)-10, IL-35 nebo transformující růstový faktor beta (TGF-β). Od prvotních pokusů bylo objeveno několik dalších mechanismů, které se zdají být důležité vždy jen v určitých situacích nebo při použití specifických buněk či experimentálních modelů. Důvody rozporů mezi in vivo a in vitro výsledky nejsou stále známy. Vzhledem k až doposud objevenému množství různých mechanismů působení Treg je pravděpodobné, že neexistuje určitý hlavní...
|
|
|
Možnosti využití kmenových buněk pro léčbu diabetické retinopatie
Palacká, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Diabetická retinopatie je onemocnění sítnice způsobující nevratné poškození buněk a tím i postupnou ztrátu zraku. Současná léčba je velice omezená a spojená s četnými vedlejšími účinky. Nadějnou možností léčby degenerativních onemocnění sítnice je použití kmenových buněk. Existují různé typy kmenových buněk. Patří mezi ně embryonální kmenové buňky, indukované pluripotentní kmenové buňky a buňky z dospělého organismu, mezi které můžeme zařadit mesenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells). MSC jsou buňky nacházející se téměř ve všech tkáních dospělého organismu. Mohou migrovat do místa poškození, regulovat v sítnici průběh zánětu, potlačit vznik fibrovaskulátních jizev a nahradit poškozené buňky, jako jsou například nervové buňky, fotoreceptory a epiteliální pigmentové buňky. Aplikace MSC by tak mohla být slibnou léčbou pro degenerativní onemocnění sítnice.
|
|
|
Studium receptorů pro opioidy
Cechová, Kristína ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se zabývá studiem opioidních receptorů typu µ, δ, a κ v lymfocytech izolovaných ze sleziny potkanů ovlivněných konkanavalinem A a opiátem morfinem po dobu 48 hodin. Exprese opioidních receptorů je v imunitních buňkách za fyziologických podmínek velice nízká. Vliv různých faktorů jako je přítomnost opioidů, mitogenů, dlouhodobého působení stresu, může vést k nárůstu množství těchto receptorů v buňkách imunitního systému. V této studii byl prokázán kvantitativní nárůst µ-, δ- i κ-opioidních receptorů v lymfocytech stimulovaných konkanavalinem A, přičemž v kontrolních lymfocytech nebyl zaznamenán žádný signifikantní signál odpovídající µ- a δ-receptorům. Naproti tomu, κ-opioidní receptory byly ve významné míře stanoveny již v kontrolních, nestimulovaných lymfocytech. Stimulace konkanavalinem A způsobila 2,4 - násobný vzestup těchto receptorů. V lymfocytech, kterým byl podáván pouze morfin, došlo k nárůstu pouze u µ-opioidních receptorů, přičemž v kontrolních buňkách nebyl zaznamenán žádný signál. δ-opioidní receptory nebyly detekovány v kontrolních ani morfinem ovlivněných buňkách. κ-opioidní receptory byly stanoveny v kontrolních i morfinem ovlivněných lymfocytech a jejich množství se po vystavení účinku morfinu oproti kontrolám nezměnilo. Výše uvedené výsledky detekce µ-, δ- a...
|
|
| |
|
|
Mechanismy imunomodulačního působení kmenových buněk a jejich využití k léčbě onemocnění oka
Heřmánková, Barbora ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Indrová, Marie (oponent)
Kmenové buňky představují perspektivu pro léčbu řady doposud neléčitelných onemocnění. V současnosti mezi nejvíce studované kmenové buňky patří mezenchymální kmenové buňky (MSC). Tyto buňky jsou schopné diferenciace v různé buněčné typy, produkovat růstové a trofické faktory a prostřednictvím imunomodulačních molekul regulovat funkce buněk imunitního systému. Při studiu imunomodulačních vlastností MSC jsme se zaměřili na jejich vliv na B buňky a na studium mechanismu působení MSC ovlivněných interferonem-γ (IFN-γ) na produkci interleukinu 10 (IL-10) B buňkami. Prokázali jsme, že MSC ovlivněné IFN-γ inhibují produkci IL-10 aktivovanými B buňkami prostřednictvím dráhy cyklooxygenázy-2. Vzhledem ke svým regenerativním a imunomodulačním vlastnostem nacházejí MSC uplatnění v léčbě řady onemocnění. V této práci jsme se zabývali možností využití MSC k léčbě onemocnění a poškození oka. Při léčbě poškozeného povrchu oka jsou používány limbální kmenové buňky (LSC), ale jejich izolace je obtížná a nemohou být použity ve všech případech poškození. Vhodným kandidátem v těchto případech mohou být MSC. Proto jsme srovnávali terapeutický potenciál LSC a MSC izolovaných z kostní dřeně a tukové tkáně. Studie ukázala, že MSC izolované z kostní dřeně mají srovnatelný regenerativní vliv na hojení poškozeného povrchu...
|
|
| |
|
|
Regulační B lymfocyty a mechanismy jejich působeni
Boháčová, Pavla ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Regulační B lymfocyty (Bregs) představují malou populaci B lymfocytů, která se podílí na imunomodulaci a supresi imunitních odpovědí. Tyto buňky regulují imunitní reakce různými mechanismy, ale základním mechanismem jejich působení je produkce protizánětlivého cytokinu interleukinu 10. Působení Bregs bylo popsáno u různých modelů zánětlivých reakcí autoimunitních onemocnění, transplantační a protinádorové imunity. Při autoimunitních onemocněních Bregs působí jako důležité regulační elementy imunitních odpovědí vedoucích k ústupu, případně úplnému potlačení patologických reakcí. Významný terapeutický potenciál by Bregs mohly mít v transplantační imunologii, kde se uplatňují v potlačování rejekce alotransplantátu. Kvůli svému imunosupresivnímu vlivu však mohou Bregs narušovat imunitní dohled a vést k oslabení protinádorové imunity. Předložená práce má za cíl souhrnně pojednat o Bregs, zejména se zaměřením na mechanismy jejich působení v regulaci imunitních odpovědí. Působení Bregs je popsáno u modelů autoimunitních onemocnění, transplantační imunologie a nádorového bujení. Znalosti o působení Bregs mohou mít zásadní význam pro jejich využití v klinické praxi.
|
|
|
Targeted differentiation and transdifferentiation of stem cells and their therapeutic application
Chudíčková, Milada ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Bernášková, Klára (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Mesenchymální kmenové buňky (MSC) přirozeně vytváří a regenerují mezodermální tkáně, jako je chrupavka, kost nebo tuková tkáň. Vlivem specifických podnětů z okolního prostředí jsou však do určité míry schopny transdiferencovat do endodermálních či ektodemálních typů buněk. Kromě toho mají schopnost regulovat zánětlivé procesy a přispívat k hojení a regeneraci. Jsou tedy vhodným nástrojem pro buněčnou terapii a tkáňové inženýrství. Vlastnosti MSC se liší v závislosti na tom, z jaké tkáně pocházejí, zejména pak jejich diferenciační a proliferační potenciál a spektrum sekretovaných cytokinů. Tyto odlišnosti mohou být dále zvýrazněny specifickými nároky prostředí, v němž mají MSC působit. Proto je vhodné optimalizovat v závislosti na prostředí výběr MSC tak, aby byl maximalizován jejich přínos. Hlavním úkolem této práce bylo vyvinout in vitro protokol pro transdiferenciaci MSC do buněk podobných neuronům. V tomto případě se nejlépe osvědčily MSC získané z tukové tkáně, což může být zdůvodněno jejich vyšší schopností produkce bazického fibroblastového růstového faktoru, klíčového činitele ve vývoji nervového systému. Výsledné buňky podobné neuronům vykazovaly typickou neuronální morfologii, exprimovaly geny pro neuronální markery a produkovaly proteiny kódované těmito geny. Zároveň vykazovaly...
|
host ::
RSS.