Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv používání moderních technologií na obratnost rukou zdravé české dospělé populace.
Matoušová, Zita ; Vondrová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Zita Matoušová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Vondrová Název diplomové práce: Vliv používání moderních technologií na obratnost rukou zdravé české dospělé populace Abstrakt diplomové práce: Obratnost rukou je volní činnost, která je založena na schopnosti kontrolovat pohyb a sílu prstů. Na obratnost má dopad mnoho aspektů, mezi které patří i používání moderních technologií. Ty se staly součástí našeho každodenního života a došlo tak ke změně způsobu vykonávání mnohých aktivit. Proto považuji za důležité se v rámci ergoterapie touto souvislostí zabývat. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, zda existuje kauzální vztah mezi používáním moderních technologií a výkonem v Devítikolíkovém testu u zdravé české dospělé populace od 20 do 64 let. Vedlejším cílem je zmapovat míru a způsob používání moderních technologií. Pilotního výzkumu se zúčastnilo 208 probandů (141 žen a 67 mužů). V rámci jednorázového setkání vyplnil každý z probandů dotazník. Byli dotazováni, kolik času tráví používáním počítače, mobilního telefonu, tabletu a jakým způsobem tyto přístroje ovládají. Po vyplnění dotazníku proběhlo testování Devítikolíkovým testem. Analýza zkoumaného vzorku byla vypracována na základě vyplněného dotazníku. Pro zjištění závislosti mezi zkoumanými jevy byl využit Pearsonův...
Distanční terapie a telerehabilitace v ergoterapii: současné využití u pacientů po získaném poškození mozku.
Altmanová, Šárka ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Šárka Altmanová Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D. Název diplomové práce: Distanční terapie a telerehabilitace v ergoterapii: současné využití u pacientů po získaném poškození mozku Abstrakt diplomové práce: Získaná poškození mozku patří v neurorehabilitační péči k nejvíce zastoupeným. V České republice je nedostatek ergoterapeutů, kteří by poskytli těmto osobám ambulantní péči po ukončení hospitalizace v lůžkovém zařízení. Jako možné řešení nedostatku terapeutů se nabízí zavedení tele-ergoterapie. Ve světě je těchto služeb již užíváno s dobrým efektem. Cílem této diplomové práce je porovnání možností tele-ergoterapie s konvenční ergoterapií u pacientů po získaném poškození mozku. Dílčím cílem je provedení SWOT analýzy tele-ergoterapie a zhodnocení prostředí české komunikační platformy eAmbulance. Diplomová práce obsahuje čtyři jedno případové studie. Pacienti jsou ve věku 27-81 let, jedná se o 2 ženy a 2 muže s rozdílnou tíží pravostranné hemiparézy. Pacienti podstoupili tele-ergoterapeutické intervence s dotací 60 minut týdně po dobu 4 týdnů. Náplň jednotlivých terapií byla rozdílná. Pacienti po ukončení intervencí vyplnili Dotazník spokojenosti sestavený autorkou práce. Výsledky ukazují, že v prostředí tele-ergoterapie je možné užít velkou...
Využití telerehabilitace v ergoterapii u dětských pacientů
Lukešová, Olga ; Janatová, Markéta (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Olga Lukešová Vedoucí práce: MUDr. Markéta Janatová Konzultant práce: Bc. Zuzana Rodová, M.Sc. Název bakalářské práce: Využití telerehabilitace v ergoterapii u dětských pacientů Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit výhody a nevýhody telerehabilitace v ergoterapii u dětských pacientů v předškolním věku. Nejdříve je diskutována terminologie, historie telerehabilitace a na základě odborné literatury jsou zhodnoceny výhody a nevýhody telerehabilitace v ergoterapii a vybrány vhodné guidelines pro praktickou část. V praktické části byla navržena a provedena telerehabilitační ergoterapeutická intervence u dvou předškolních dětí. Byl sestaven ergoterapeutický plán a vytvořeny pomůcky, které rodina dostala domů jako ergo box. Telerehabilitační intervence pak probíhala formou týdenních konzultací s rodičem, kdy byly rodiči předány úkoly pro dítě na příští týden a byl zhodnocen postup v týdnu předchozím. Na konci intervence byla hodnoceno splnění navržených cílů a další informace byly získány z dotazníku spokojenosti s telerehabilitací. Následně byly získané zkušenosti konfrontovány s odbornou literaturou. Podle literatury patří mezi limitace telerehabilitace v ergoterapii u dětských pacientů zvláště nedostatečná podpora telerehabilitace,...
Kvalita života, adherence a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii
Bartošová, Simona ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Jelínková, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Simona Bartošová Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D. Název diplomové práce: Kvalita života, adherence a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce (DP) pojednává o problematice pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii. Hlavním cílem DP bylo zhodnotit kvalitu života, adherenci a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku během distanční ergoterapie a tele-ergoterapie. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. První, teoretická část vychází z nastudované české a zahraniční odborné literatury. Zabývá se krátkým popisem jednotlivých typů získaného poškození mozku, dále rehabilitací u pacientů po získaném poškození mozku a možností využívání telerehabilitace (TR) a distanční terapie v ergoterapii u těchto pacientů. Zpracování praktické části probíhalo ve spolupráci s Rehabilitačním ústavem Kladruby (RÚ Kladruby), kde od ledna 2019 probíhá projekt Virtuální Ambulance Distanční Terapie (VA-DT), který nabízí distanční terapii a telerehabilitaci. Výzkumný vzorek tvořilo 7 pacientů po cévní mozkové příhodě v subakutním stadiu, kteří ukončili hospitalizaci v kranioprogramu v RÚ Kladruby a byli následně zařazeni...
Efekt roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny v běžných denních činnostech
Hoidekrová, Kristýna ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent) ; Šorfová, Monika (oponent)
Název: Efekt roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny v běžných denních činnostech u pacientů po získaném poškození mozku Cíle: Hlavním cílem disertační práce bylo zhodnocení a porovnání efektu dvou terapeutických přístupů s využitím roboticky asistované rukavice Gloreha Sinfonia na provádění běžných denních aktivit u pacientů po získaném poškození mozku. Metody: Práce byla koncipována jako empiricky kvantitativní výzkum, monocentrická randomizovaná kontrolovaná jednoduše zaslepená studie. Studie porovnává dvě skupiny, skupina A (n = 20) používala roboticky asistovanou rukavici Gloreha s bimanuálním přístupem, skupina B (n = 20) měla terapii s roboticky asistovanou rukavicí Gloreha s unimanuálním přístupem. Všichni pacienti byli hodnoceni pro vhodnost k zařazení a podstoupili vstupní testování (T1). Následně dle zařazení do skupin byla poskytnuta intervence (unimanuální/ bimanuální) po dobu tří týdnů (15x), poté proběhlo průběžné testování (T2) a po jednom měsíci zhodnocení (T3) přetrvání efektu roboticky asistované rukavice Gloreha. Hodnocení efektu Gloreha na provádění běžných denních aktivit a funkci horní končetiny bylo provedeno na základě Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL), Motor Assessment Scale (MAS), Action Research Arm Test (ARAT), Box and Block test (BBT) a...
Metodika práce ergoterapeuta u pacientů s myoelektrickou protézou
Hoidekrová, Kristýna ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Jeníček, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit metodiku práce ergoterapeuta u pacientů s myoelektrickou protézou, která se využívá nejen u pacientů po amputaci horní končetiny, ale i u pacientů s vrozenou vývojovou vadou horní končetiny. V České republice neexistuje komplexní metodika, která by uceleně prezentovala informace o ergoterapii a myoelektrických protézách horních končetin, navzdory velkému počtu zahraničních studií vztahujících se k této problematice. Myoelektrická protéza využívá principu snímání myoelektrických signálů, které jsou následně transformovány na motorický výstup v terminální části protézy. Ergoterapeutická intervence začíná již ve fázi preprotetické, kdy ergoterapeut hodnotí obecný potenciál k využití myoelektrické protézy a snímá myoelektrické signály z reziduálního pahýlu. Ve fázi interprotetické se ergoterapeut věnuje nácviku běžných denních činností s využitím cvičené myoelektrické protézy a tréninku reziduálního pahýlu. Fáze postprotetická obsahuje ergoterapeutická hodnocení a testování, která se zaměřují na pacientovy schopnosti myoelektrické kontroly, zapojení protézy do běžných denních činností a na Školu úchopu. V rámci Školy úchopu se ergoterapeut věnuje tréninku provedení úchopu v oblasti tempa, síly stisku a cílených pohybů. Praktická část je tvořena třemi kazuistikami, které...
Stanovení reliability Úchopového testu pro pacienty po cévní mozkové příhodě
Kvapilová, Barbora ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
diplomové práce: Standardizace motorických testů je v poslední době na vzestupu ve všech zdravotnických profesích včetně ergoterapie. Tato práce se zabývá stanovením test - Úchopového testu u pacientů po cévní mozkové příhodě. Úchopový test vznikl Rehabilitačním ústavu Kladruby zhruba v 80. letech minulého století na základě potřeby ergoterapeutů hodnotit úchopovou funkci ruky. Teoretická část pojednává o úchopu, hodnocení ergoterapii a standardizaci. Pro praktickou část bylo testováno 60 pacientů subakutní fázi cévní mozkové příhody. Vzorek obsahoval 36 mužů a 24 žen ve věku 35 - let. Pacienti měli různou tíži parézy, od lehké až po velmi těžkou. Testování probíhalo dvou různých časech. První testování proběhlo 1. týden hospitalizace v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Retest byl prováděn po 3 týdnech od prvního testování stejnou osobou. Data obou měření byla korelována z celkového skóre Úchopového testu a dále u všech 21 položek zvlášť. Výsledný koeficient testu vyšel 0,89. Prokázalo se, že u všech 21 položek byla korelace vyšší než 0,7. Korelace ve většině případů nabývala hodnost 0,8 - 0,9, což značí vysokou míru test - retest reliability. Dále výzkumná část obsa paní Annou Horkou, která se podílela na vzniku Úchopového testu, ke kterému není k dispozici žádná
Využití systému CogniPlus pro trénink kognitivních funkcí v ergoterapii u osob se získaným poškozením mozku
Pilzová, Martina ; Zemánková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
Získané poškození mozku je v dnešní době stále aktuální téma a závažný problém. Po léčbě se objevuje velký počet následků, které způsobují dlouhodobou pracovní neschopnost a invalidizaci mnoha osob. Jedním ze závažných následků jsou poruchy kognitivních funkcí, které znemožňují a znesnadňují návrat osob do běžného života. Jedním ze způsobů, jak je možné ovlivnit poruchy kognitivních funkcí, je systém CogniPlus. Teoretická část práce představuje získané poškození mozku, jeho rozdělení, základní klasifikaci a následky. Dále se věnuje kognitivní rehabilitaci, jednak za využití počítačů, tak i konvenční metodou, a v neposlední řadě představuje práci ergoterapeuta a možnost testování kognitivních funkcí. Cílem výzkumné části bylo zjistit, zda je trénink kognitivních funkcí pomocí systému CogniPlus efektivnější oproti tréninku kognitivních funkcí konvenční metodou tužka-papír. Do studie bylo zařazeno 20 osob, jeden účastník musel studii opustit ze zdravotních důvodů. Experimentální i kontrolní skupina měla terapii 1-2x týdně, dle možností, celkově byla terapie provedena 10x. Všichni účastníci byli hodnoceni vstupním a výstupním Addenbrookským kognitivním testem a dotazníkem kognitivních chyb. Experimentální skupina prokazovala signifikantní zlepšení u celkového skóre ACE a u podskoré paměti, v dotazníku...
Využití elektromyografie pro funkční diagnostiku horní končetiny u spinálních pacientů z pohledu ergoterapeuta
Nováková, Kateřina ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Kateřina Nováková Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová Oponent práce: Název diplomové práce: Využití elektromyografie pro funkční diagnostiku horní končetiny u spinálních pacientů z pohledu ergoterapeuta Abstrakt diplomové práce: Cílem diplomové práce je určit možnosti využití povrchové elektromyografie pro funkční diagnostiku horní končetiny u spinálních pacientů z pohledu ergoterapeuta. Funkční diagnostika je zaměřena na personální všední denní činnosti (pADL). V České republice se k tomuto tématu z pohledu ergoterapie dosud nikdo publikačně nevyjadřoval. Práce by měla nabídnout další možnost objektivního hodnocení. Teoretická část se věnuje popisu horní končetiny včetně kineziologie, druhů úchopů tetraplegických pacientů a svalů účastnících se na vykonávání personálních všedních denních činností. Jsou zde uvedeny problémové oblasti všedních denních aktivit u spinálních pacientů a jejich klasifikace. Ke konci teoretické části je popsána povrchová elektromyografie, provázanost s ergoterapií a její použití. V závěru teoretické části je popsána interprofesní spolupráce. Praktickou část tvoří šest kazuistik, u jejichž subjektů bylo provedeno měření aktivity svalů během vykonávání vybraných personálních všedních denních aktivit pomocí povrchové elektromyografie. Tato...
Přínos terapie s robotickou rukavicí Gloreha u pacientů s centrální hemiparézou horní končetiny
Koscielniak, Martin ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Slámová, Adéla (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Martin Koscielniak Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová Oponent práce: Název bakalářské práce: Přínos terapie s robotickou rukavicí Gloreha u pacientů s centrální hemiparézou horní končetiny Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce pojednává o využití robotického systému Gloreha v rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě s hemiparézou horní končetiny. Práce je teoreticko- praktická. V teoretické části je popsána kineziologie horní končetiny, problematika cévní mozkové příhody a využití robotického systému Gloreha v rehabilitaci. Praktická část je vytvořena pomocí kazuistik čtyř pacientů s diagnózou cévní mozkové příhody ve věku od 18 do 59 let. Každý pacient absolvoval deset terapií v průběhu dvou týdnů. Kazuistiky obsahují vstupní a výstupní kineziologické vyšetření. Cílem práce je zhodnotit terapeutický přínos robotické rukavice Gloreha. Pro posouzení efektu bylo využito hodnocení míry spasticity podle MAS (Modifikovaná Ashworthova škála). Motoricity index k posouzení síly paretické horní končetiny a goniometrické měření aktivní hybnosti. U tří ze čtyř pacientů došlo k pozitivnímu ovlivnění spasticity podle stupnice MAS alespoň v jednom ze sledovaných segmentů, ke zlepšení aktivní hybnosti v metakarpofalnageálních kloubech ruky a ke zlepšení aktivní...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.