|
Vliv používání moderních technologií na obratnost rukou zdravé české dospělé populace.
Matoušová, Zita ; Vondrová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Zita Matoušová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Vondrová Název diplomové práce: Vliv používání moderních technologií na obratnost rukou zdravé české dospělé populace Abstrakt diplomové práce: Obratnost rukou je volní činnost, která je založena na schopnosti kontrolovat pohyb a sílu prstů. Na obratnost má dopad mnoho aspektů, mezi které patří i používání moderních technologií. Ty se staly součástí našeho každodenního života a došlo tak ke změně způsobu vykonávání mnohých aktivit. Proto považuji za důležité se v rámci ergoterapie touto souvislostí zabývat. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, zda existuje kauzální vztah mezi používáním moderních technologií a výkonem v Devítikolíkovém testu u zdravé české dospělé populace od 20 do 64 let. Vedlejším cílem je zmapovat míru a způsob používání moderních technologií. Pilotního výzkumu se zúčastnilo 208 probandů (141 žen a 67 mužů). V rámci jednorázového setkání vyplnil každý z probandů dotazník. Byli dotazováni, kolik času tráví používáním počítače, mobilního telefonu, tabletu a jakým způsobem tyto přístroje ovládají. Po vyplnění dotazníku proběhlo testování Devítikolíkovým testem. Analýza zkoumaného vzorku byla vypracována na základě vyplněného dotazníku. Pro zjištění závislosti mezi zkoumanými jevy byl využit Pearsonův...
|
|
Distanční terapie a telerehabilitace v ergoterapii: současné využití u pacientů po získaném poškození mozku.
Altmanová, Šárka ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Šárka Altmanová Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D. Název diplomové práce: Distanční terapie a telerehabilitace v ergoterapii: současné využití u pacientů po získaném poškození mozku Abstrakt diplomové práce: Získaná poškození mozku patří v neurorehabilitační péči k nejvíce zastoupeným. V České republice je nedostatek ergoterapeutů, kteří by poskytli těmto osobám ambulantní péči po ukončení hospitalizace v lůžkovém zařízení. Jako možné řešení nedostatku terapeutů se nabízí zavedení tele-ergoterapie. Ve světě je těchto služeb již užíváno s dobrým efektem. Cílem této diplomové práce je porovnání možností tele-ergoterapie s konvenční ergoterapií u pacientů po získaném poškození mozku. Dílčím cílem je provedení SWOT analýzy tele-ergoterapie a zhodnocení prostředí české komunikační platformy eAmbulance. Diplomová práce obsahuje čtyři jedno případové studie. Pacienti jsou ve věku 27-81 let, jedná se o 2 ženy a 2 muže s rozdílnou tíží pravostranné hemiparézy. Pacienti podstoupili tele-ergoterapeutické intervence s dotací 60 minut týdně po dobu 4 týdnů. Náplň jednotlivých terapií byla rozdílná. Pacienti po ukončení intervencí vyplnili Dotazník spokojenosti sestavený autorkou práce. Výsledky ukazují, že v prostředí tele-ergoterapie je možné užít velkou...
|
|
Využití telerehabilitace v ergoterapii u dětských pacientů
Lukešová, Olga ; Janatová, Markéta (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Olga Lukešová Vedoucí práce: MUDr. Markéta Janatová Konzultant práce: Bc. Zuzana Rodová, M.Sc. Název bakalářské práce: Využití telerehabilitace v ergoterapii u dětských pacientů Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit výhody a nevýhody telerehabilitace v ergoterapii u dětských pacientů v předškolním věku. Nejdříve je diskutována terminologie, historie telerehabilitace a na základě odborné literatury jsou zhodnoceny výhody a nevýhody telerehabilitace v ergoterapii a vybrány vhodné guidelines pro praktickou část. V praktické části byla navržena a provedena telerehabilitační ergoterapeutická intervence u dvou předškolních dětí. Byl sestaven ergoterapeutický plán a vytvořeny pomůcky, které rodina dostala domů jako ergo box. Telerehabilitační intervence pak probíhala formou týdenních konzultací s rodičem, kdy byly rodiči předány úkoly pro dítě na příští týden a byl zhodnocen postup v týdnu předchozím. Na konci intervence byla hodnoceno splnění navržených cílů a další informace byly získány z dotazníku spokojenosti s telerehabilitací. Následně byly získané zkušenosti konfrontovány s odbornou literaturou. Podle literatury patří mezi limitace telerehabilitace v ergoterapii u dětských pacientů zvláště nedostatečná podpora telerehabilitace,...
|
|
Kvalita života, adherence a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii
Bartošová, Simona ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Jelínková, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Simona Bartošová Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D. Název diplomové práce: Kvalita života, adherence a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce (DP) pojednává o problematice pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii. Hlavním cílem DP bylo zhodnotit kvalitu života, adherenci a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku během distanční ergoterapie a tele-ergoterapie. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. První, teoretická část vychází z nastudované české a zahraniční odborné literatury. Zabývá se krátkým popisem jednotlivých typů získaného poškození mozku, dále rehabilitací u pacientů po získaném poškození mozku a možností využívání telerehabilitace (TR) a distanční terapie v ergoterapii u těchto pacientů. Zpracování praktické části probíhalo ve spolupráci s Rehabilitačním ústavem Kladruby (RÚ Kladruby), kde od ledna 2019 probíhá projekt Virtuální Ambulance Distanční Terapie (VA-DT), který nabízí distanční terapii a telerehabilitaci. Výzkumný vzorek tvořilo 7 pacientů po cévní mozkové příhodě v subakutním stadiu, kteří ukončili hospitalizaci v kranioprogramu v RÚ Kladruby a byli následně zařazeni...
|
|
Efekt roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny v běžných denních činnostech
Hoidekrová, Kristýna ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent) ; Šorfová, Monika (oponent)
Název: Efekt roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny v běžných denních činnostech u pacientů po získaném poškození mozku Cíle: Hlavním cílem disertační práce bylo zhodnocení a porovnání efektu dvou terapeutických přístupů s využitím roboticky asistované rukavice Gloreha Sinfonia na provádění běžných denních aktivit u pacientů po získaném poškození mozku. Metody: Práce byla koncipována jako empiricky kvantitativní výzkum, monocentrická randomizovaná kontrolovaná jednoduše zaslepená studie. Studie porovnává dvě skupiny, skupina A (n = 20) používala roboticky asistovanou rukavici Gloreha s bimanuálním přístupem, skupina B (n = 20) měla terapii s roboticky asistovanou rukavicí Gloreha s unimanuálním přístupem. Všichni pacienti byli hodnoceni pro vhodnost k zařazení a podstoupili vstupní testování (T1). Následně dle zařazení do skupin byla poskytnuta intervence (unimanuální/ bimanuální) po dobu tří týdnů (15x), poté proběhlo průběžné testování (T2) a po jednom měsíci zhodnocení (T3) přetrvání efektu roboticky asistované rukavice Gloreha. Hodnocení efektu Gloreha na provádění běžných denních aktivit a funkci horní končetiny bylo provedeno na základě Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL), Motor Assessment Scale (MAS), Action Research Arm Test (ARAT), Box and Block test (BBT) a...
|
|
Metodika práce ergoterapeuta u pacientů s myoelektrickou protézou
Hoidekrová, Kristýna ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Jeníček, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit metodiku práce ergoterapeuta u pacientů s myoelektrickou protézou, která se využívá nejen u pacientů po amputaci horní končetiny, ale i u pacientů s vrozenou vývojovou vadou horní končetiny. V České republice neexistuje komplexní metodika, která by uceleně prezentovala informace o ergoterapii a myoelektrických protézách horních končetin, navzdory velkému počtu zahraničních studií vztahujících se k této problematice. Myoelektrická protéza využívá principu snímání myoelektrických signálů, které jsou následně transformovány na motorický výstup v terminální části protézy. Ergoterapeutická intervence začíná již ve fázi preprotetické, kdy ergoterapeut hodnotí obecný potenciál k využití myoelektrické protézy a snímá myoelektrické signály z reziduálního pahýlu. Ve fázi interprotetické se ergoterapeut věnuje nácviku běžných denních činností s využitím cvičené myoelektrické protézy a tréninku reziduálního pahýlu. Fáze postprotetická obsahuje ergoterapeutická hodnocení a testování, která se zaměřují na pacientovy schopnosti myoelektrické kontroly, zapojení protézy do běžných denních činností a na Školu úchopu. V rámci Školy úchopu se ergoterapeut věnuje tréninku provedení úchopu v oblasti tempa, síly stisku a cílených pohybů. Praktická část je tvořena třemi kazuistikami, které...
|
|
Stanovení reliability Úchopového testu pro pacienty po cévní mozkové příhodě
Kvapilová, Barbora ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
diplomové práce: Standardizace motorických testů je v poslední době na vzestupu ve všech zdravotnických profesích včetně ergoterapie. Tato práce se zabývá stanovením test - Úchopového testu u pacientů po cévní mozkové příhodě. Úchopový test vznikl Rehabilitačním ústavu Kladruby zhruba v 80. letech minulého století na základě potřeby ergoterapeutů hodnotit úchopovou funkci ruky. Teoretická část pojednává o úchopu, hodnocení ergoterapii a standardizaci. Pro praktickou část bylo testováno 60 pacientů subakutní fázi cévní mozkové příhody. Vzorek obsahoval 36 mužů a 24 žen ve věku 35 - let. Pacienti měli různou tíži parézy, od lehké až po velmi těžkou. Testování probíhalo dvou různých časech. První testování proběhlo 1. týden hospitalizace v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Retest byl prováděn po 3 týdnech od prvního testování stejnou osobou. Data obou měření byla korelována z celkového skóre Úchopového testu a dále u všech 21 položek zvlášť. Výsledný koeficient testu vyšel 0,89. Prokázalo se, že u všech 21 položek byla korelace vyšší než 0,7. Korelace ve většině případů nabývala hodnost 0,8 - 0,9, což značí vysokou míru test - retest reliability. Dále výzkumná část obsa paní Annou Horkou, která se podílela na vzniku Úchopového testu, ke kterému není k dispozici žádná
|
|
Využití systému CogniPlus pro trénink kognitivních funkcí v ergoterapii u osob se získaným poškozením mozku
Pilzová, Martina ; Zemánková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
Získané poškození mozku je v dnešní době stále aktuální téma a závažný problém. Po léčbě se objevuje velký počet následků, které způsobují dlouhodobou pracovní neschopnost a invalidizaci mnoha osob. Jedním ze závažných následků jsou poruchy kognitivních funkcí, které znemožňují a znesnadňují návrat osob do běžného života. Jedním ze způsobů, jak je možné ovlivnit poruchy kognitivních funkcí, je systém CogniPlus. Teoretická část práce představuje získané poškození mozku, jeho rozdělení, základní klasifikaci a následky. Dále se věnuje kognitivní rehabilitaci, jednak za využití počítačů, tak i konvenční metodou, a v neposlední řadě představuje práci ergoterapeuta a možnost testování kognitivních funkcí. Cílem výzkumné části bylo zjistit, zda je trénink kognitivních funkcí pomocí systému CogniPlus efektivnější oproti tréninku kognitivních funkcí konvenční metodou tužka-papír. Do studie bylo zařazeno 20 osob, jeden účastník musel studii opustit ze zdravotních důvodů. Experimentální i kontrolní skupina měla terapii 1-2x týdně, dle možností, celkově byla terapie provedena 10x. Všichni účastníci byli hodnoceni vstupním a výstupním Addenbrookským kognitivním testem a dotazníkem kognitivních chyb. Experimentální skupina prokazovala signifikantní zlepšení u celkového skóre ACE a u podskoré paměti, v dotazníku...
|
|
Využití elektromyografie pro funkční diagnostiku horní končetiny u spinálních pacientů z pohledu ergoterapeuta
Nováková, Kateřina ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Kateřina Nováková Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová Oponent práce: Název diplomové práce: Využití elektromyografie pro funkční diagnostiku horní končetiny u spinálních pacientů z pohledu ergoterapeuta Abstrakt diplomové práce: Cílem diplomové práce je určit možnosti využití povrchové elektromyografie pro funkční diagnostiku horní končetiny u spinálních pacientů z pohledu ergoterapeuta. Funkční diagnostika je zaměřena na personální všední denní činnosti (pADL). V České republice se k tomuto tématu z pohledu ergoterapie dosud nikdo publikačně nevyjadřoval. Práce by měla nabídnout další možnost objektivního hodnocení. Teoretická část se věnuje popisu horní končetiny včetně kineziologie, druhů úchopů tetraplegických pacientů a svalů účastnících se na vykonávání personálních všedních denních činností. Jsou zde uvedeny problémové oblasti všedních denních aktivit u spinálních pacientů a jejich klasifikace. Ke konci teoretické části je popsána povrchová elektromyografie, provázanost s ergoterapií a její použití. V závěru teoretické části je popsána interprofesní spolupráce. Praktickou část tvoří šest kazuistik, u jejichž subjektů bylo provedeno měření aktivity svalů během vykonávání vybraných personálních všedních denních aktivit pomocí povrchové elektromyografie. Tato...
|
|
Přínos terapie s robotickou rukavicí Gloreha u pacientů s centrální hemiparézou horní končetiny
Koscielniak, Martin ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Slámová, Adéla (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Martin Koscielniak Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová Oponent práce: Název bakalářské práce: Přínos terapie s robotickou rukavicí Gloreha u pacientů s centrální hemiparézou horní končetiny Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce pojednává o využití robotického systému Gloreha v rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě s hemiparézou horní končetiny. Práce je teoreticko- praktická. V teoretické části je popsána kineziologie horní končetiny, problematika cévní mozkové příhody a využití robotického systému Gloreha v rehabilitaci. Praktická část je vytvořena pomocí kazuistik čtyř pacientů s diagnózou cévní mozkové příhody ve věku od 18 do 59 let. Každý pacient absolvoval deset terapií v průběhu dvou týdnů. Kazuistiky obsahují vstupní a výstupní kineziologické vyšetření. Cílem práce je zhodnotit terapeutický přínos robotické rukavice Gloreha. Pro posouzení efektu bylo využito hodnocení míry spasticity podle MAS (Modifikovaná Ashworthova škála). Motoricity index k posouzení síly paretické horní končetiny a goniometrické měření aktivní hybnosti. U tří ze čtyř pacientů došlo k pozitivnímu ovlivnění spasticity podle stupnice MAS alespoň v jednom ze sledovaných segmentů, ke zlepšení aktivní hybnosti v metakarpofalnageálních kloubech ruky a ke zlepšení aktivní...
|