|
|
Lobbing a jeho regulace v českém a mezinárodním kontextu
Hoferek, Jan ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Lobbing a jeho regulace v českém a mezinárodním kontextu Abstrakt Tato diplomová práce zkoumá fenomén lobbování a jeho regulace v mezinárodním a následně v domácím kontextu, a to v návaznosti na aktuální vládní návrh zákona o lobbování. Práce je členěna do tří kapitol. V první kapitole je nejprve hledána vhodná definice lobbování a jsou představeny jeho jednotlivé funkce, nejčastěji používané typologie a tři hlavní teorie. Následně je pozornost věnována vzájemnému vztahu lobbování a korupce a jejich interakcím. V následující části jsou představeny možné přístupy k legitimitě lobbování v rámci demokratického rozhodovacího procesu. Na závěr této kapitoly jsou rozebrána obecná východiska regulace lobbistické činnosti a následně také jednotlivé způsoby a nástroje, jimiž se realizuje. Druhá kapitola se zabývá lobbováním a konkrétními prostředky jeho regulace ve třech vybraných zemích - Litvě, Polsku a Slovinsku. Jednotlivé části jsou vystavěny na totožné struktuře: na úvod je stručně nastíněna historie regulace, následně je pozornost věnována lobbistickému prostředí v dané zemi, jsou shrnuty relevantní vybrané zákonné definice, regulace je přehledně představena a následně je s odkazem na odbornou literaturu provedeno její hodnocení. Na závěr každé z částí jsou formulována konkrétní doporučení pro budoucí...
|
|
|
Příklady využití smíšených volebních systémů: Bolívie, Německo, Nový Zéland
Hoferek, Jan ; Höfer, Karel (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Předmětem předkládané práce je analýza a komparace smíšených volebních systémů a jejich působení v případech Bolívie, Německa a Nového Zélandu. Text je rozdělen do tří hlavních kapitol. V první kapitole jsou nejprve obecně představeny smíšené volební systémy, dosavadní výzkumná činnost v této oblasti, jejich hlavní proměnné a na závěr rovněž klíčové typologie od autorských kolektivů Massicote a Blaise; Shugart a Wattenberg. Druhá část práce analyzuje důvody, které vedly k volební reformě; okolnosti, za nichž k ní došlo; také aktéry, kteří se na ní podíleli, a jejich preference. Nejprve jsou popsány jednotlivé případy, které jsou poté vzájemně srovnány. Třetí a závěrečná část pojednává o dopadech volebních reforem, jejich vlivu na politické a stranické systémy zkoumaných zemích, stejně jako např. o změně procesu výběru kandidátů či charakteristikách kandidátů a volených zástupců. Na pojednání o individuálních zemích navazuje vzájemná komparace zkoumaných zemí. V ní je pozornost věnována především srovnání vybraných vlastností politických systémů. Konkrétně se jedná o voličskou volatilitu, voličskou účast, disproporcionalitu volebních výsledků a efektivní počet parlamentních stran. Tyto jsou vypočítány a srovnávány pomocí v politické vědě zavedených statistických ukazatelů (Gallagherův Least squares...
|
host ::
RSS.