|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Traditional Real Estate Portfolio Diversification and Risk Measures: Evidence from the Czech Republic and Slovakia
Müller, Erik ; Streblov, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Tato práce vyhodnocuje účinnost tradičních nemovitostních diversifikačních strategií podle regionu a typu budovy. Dále publikuje běžné ukazatele rizika - redukce celkového rizika a sledování chyby. Hlavní přínos práce je dvojí. Zaprvé, práce rozšiřuje běžný nemovitostní výzkum na oblast České republiky a Slovenska. V rozsahu našich vědomostí, je práce první svého druhu pro lokální trh. Zadruhé, práce zohledňuje nedělitelnost vlastnictví. Jedná se o specifickou vlastnost nemovitostí, která může znehodnotit snahy investorů o dosažení optimální alokace. Vědecké metody mají počátek v modelu oceňování kapitálových aktiv. Použité techniky k vyhodnocování zahrnují: efektivní a pseudo-efektivní hranice, kvantily celkového rizika a sledování chyby, oba vyjádřeny jako funkce velikosti portfolia a hodnoty portfolia. Hlavní závěry zahrnují: (i) žádná z diversifikačních strategií není striktně dominující, avšak existují rozdíly pro dílčí kategorie, (ii) nedělitelnost vlastnictví snižuje rizikově upravenou výnosnost, toto může být částečně překonáno díky dluhové páce, (iii) diverzifikace je drahá a sledování indexu je velmi obtížné.
|
|
| |
|
|
What explains different duration of the Great Recession across countries?
Petrů, Vojtěch ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Výzkum týkající se rozdílů v délce Velké recese je omezený a nejednoznačný. V této práci definujeme délku trvání krize jako počet let, které jsou v jejím důsledku ztraceny. To jest dobu, za kterou se HDP dostane zpět na předkrizovou úroveň. Na datech pokrývajících 54 zemí tato práce odhaduje faktory, které stály za odlišnou délkou trvání mezi různými zeměmi. Oproti ostatním studiím zaměřeným na toto téma je v této práci využita metoda Bayesiánského průměrování modelů, které dovoluje větší množství vysvětlujících proměnných a bere v úvahu nejistotu ohledně zvoleného modelu. V textu je také využita nová metoda měření konkurenceschopnosti vývozu, která bere v potaz necenové faktory, jako je například kvalita. Výsledky dokládají pozitivní dopad silněji rozvinutých finančních trhů, vysokém podílu soukromé spotřeby a zlepšeních v konkurenceschopnosti vývozu. Dále je zdokumentován pozitivní účinek fiskální expanze ve chvíli, kdy je do modelu zahrnuta proměnná zachytávající efekt silně zadlužených zemí, jež fiskální expanzi provádějí pomocí vydávání nového dluhu. Výsledky nejsou robustní vůči specifikaci alternativních předpokladů v rámci Bayesovského průměrování a to...
|
|
| |
|
|
Working in Prague but living in Central Bohemian Region, is it financially worth it?
Bíro, Lukáš ; Macháček, Vít (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Práce analyzuje náklady na pronájem v Praze vs. čtyři okresy v Středočeském kraji (SK): Kladno, Příbram, Kolín a Mladá Boleslav. Údaje z realitní kanceláře používáme pro výpočet čisté současné hodnoty nákladů na každý byt a jejich porovnání mezi hlavním městem a okresy v Středočeském kraji. Za tímto účelem se vytvářejí páry bytů (jeden z Prahy a jeden z okresů SK) na základě odpovídajících charakteristik. Předpokládáme, že jednotlivci dojíždějí do Prahy každý pracovní den a odhadujeme náklady na dopravu a čas. Vyhodnocujeme 6 různých scénářů a provádíme analýzu citlivosti pěti různých proměnných, abychom viděli jejich vliv na pravděpodobnost, že Praha je dražší než jeden ze čtyř výše uvedených okresů. Výsledky naznačují, že Mladá Boleslav je nerentabilní, zatímco ostatní tři oblasti jsou pro Prahu srovnatelně drahé, pokud jednotlivec používá tranzitní dojíždění, vydělává nízký plat nebo dojíždí autem při zachování nákladů 2 Kč na 1 km. Podobně by roční růst cen nájemného mezi 6 a 8 procenty ve všech okresech vedl ke srovnatelné ziskovosti Kladna, Příbrami, Kolína i Prahy.
|
|
|
Determinants of residential real estate prices in the Baltic States
Rákosníková, Andrea ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Hanzlík, Petr (oponent)
Splasknutí nemovitostní bubliny na americkém trhu, jež přispělo k začátku Velké recese, bylo varovným znamením pro mnoho ekonomů. V důsledku toho bylo v minulém desetiletí napsáno nespočet studií zabývajících se identifikací determinantů cen nemovitostí ve snaze najít důvod pro jejich fluktuaci. Tato práce na zmíněný výzkum navazuje a pokouší se jej rozšířit pomocí analýzy časových řad za účelem identifikace determinantů cen rezidenčních nemovitostí v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. VECM analýza prokázala rozdílný vliv determinantů na jednotlivé země. Z krátkodobého hlediska jsou ceny nemovitostí v Baltských státech určeny především svými zpožděnými hodnotami, tento vztah byl ale v dlouhodobém horizontu potvrzen pouze v Estonsku a Litvě. Lotyšský nemovitostní cenový index je na druhou stranu signifikantně ovlivněný vývojem indexu cen výstavby, a tedy nabídkovou stranou trhu. Model také indikuje nečekaný negativní vliv nájmů na ceny nemovitostí, poukazující na možnou nutnost transformace nájemního trhu v Baltských státech. Je nutné poznamenat, že analýza byla provedena na relativně krátkých časových řadách, což může také vysvětlit drobné nesrovnalosti ve výsledcích. Dodatečně byla provedena P/I a P/R analýza a na data o nemovitostním cenovém indexu byl aplikován Hodrick-Prescott filtr. Žádná z těchto...
|
host ::
RSS.