Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Postoje a povědomí o genetickém testování BRCA genů u žen v Česku
Nejedlová, Pavlína ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou povědomí a postojích žen ke genetickému testování BRCA genů v Česku. Genetické testování odhaluje dědičné predispozice mutací BRCA1 a BRCA2 genů, které jsou asociovány s vysokým rizikem vzniku hereditárních nádorových onemocnění, především karcinomu prsu a vaječníků. Práce se zaměřuje na důležitost genetického testování, které může pomoci identifikovat ženy s vysokým rizikem vzniku těchto onemocnění a zároveň je dostatečně informovat o vhodných preventivních opatřeních či doporučeních k včasnému zahájení léčby. Informovanost a genetické poradenství jsou důležitými faktory pro jednotlivce i jejich rodinné příslušníky. Genetické mutace BRCA1 a BRCA2 genů jsou odhadovány u 5-10 % všech případů vzniku zhoubných novotvarů prsu a vaječníků. V této práci je zkoumána souvislost mezi sociálními determinanty a povědomím o genetickém testování, s cílem zjistit, zda jsou tyto determinanty významné pro přístup k testování a informovanosti žen. K analýze byla použita data 911 respondentek, které se účastnily sociologického výzkumu občanů ČR, tedy výběrového šetření zajišťováno agenturou INRES. Metodou binární logistické regrese byl analyzován jak vztah povědomí o genetickém testování BRCA genů, tak také postoj žen v Česku k podstoupení tohoto vyšetření. Cílem této...
Modulation of the STING signaling pathway
Vaneková, Lenka ; Veverka, Václav (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent) ; Dobeš, Jan (oponent)
cGAS-STING signální dráha hraje klíčovou roli v imunitní obraně hostitele proti různým patologiím včetně autoimunitních a autozánětlivých onemocnění, rakoviny, senescenci a patogenních infekcí, a to jak bakteriálních, tak virových (např. virus hepatitidy B (HBV)). Infekce virem HBV může vyústit buď v akutní či chronickou formu (CHB) s širokým rozsahem imunitních invazivních mechanismů vedoucích až k jaterní cirhóze, steatóze nebo hepatocelulárnímu karcinomu. V současné době jsou schváleny dvě CHB terapie, z nichž obě zřídka vedou k úplnému vyléčení a často vyžadují celoživotní aplikaci. Vývoj a validace nových CHB terapeutik závisí na výběru vhodného in vivo modelu. Hlavním cílem této práce bylo vyvinout CHB myší model vhodný pro robustní preklinické testování nových terapeutik založený na hydrodynamické injekci. Byly porovnávány dva transportní systémy, adeno-asociovaný plazmidový vektor (pAAV) a minikruhový konstrukt kódující HBV genomy dvou genotypů (A nebo D) se zavedenou bodovou mutací ve START kodonu polymerázy u dvou imunokompetentních myších kmenů, C57Bl/6 a C3H/HeN. Přetrvávající exprese virových antigenů byla pozorována pouze u myšího kmene C3H/HeN při použití pAAV konstruktu kódujícího HBV genom genotypu A se zavedenou bodovou mutací T2308C ve START kodonu polymerázy bránící tvorbě...
Host-virus interactions of mammalian endogenous retroviruses
Farkašová, Helena ; Elleder, Daniel (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent) ; Mělková, Zora (oponent)
Endogenní retroviry (ERV) vznikají retrovirovou infekcí zárodečné linie a následným přenosem do dalších generací podle pravidel Mendelovy dědičnosti. Až na pár výjimek jsou všechny druhy savčích ERV evolučně staré a fixované v populaci svých hostitelských druhů. O některých skupinách retrovirů se předpokládálo, že nejsou schopny vytvářet endogenní kopie. Objevili jsme další příklad endogenního Lentiviru a první endogenní Deltaretrovirus. Obě tyto skupiny byly dříve považovány za neschopny vytvářet endogenní kopie. Endogenní lentiviry byly objeveny pouze nedávno a stale se považují za velmi vzácné. Toto jsou stále jen minoritní důkazy z kterých nemůžeme získat celkový obraz o průběhu virové endogenizace. Popsali jsme nový endogenní Lentivirus v genomu letuchy malajské (Galeopterus variegatus) a nazvali ho ELVgv (endogenous Lentivirus of G. variegatus). Na základě několika analýz jsme dokázali, že se jedná o nejstarší dosud objevený Lentivirus, a potvrdili jsme jeho přítomnost v jediném jiném současném druhu Dermopter - Cynocephalus volans. Endogenní deltaretroviry byly poslední retrovirovou skupinou bez nalezeného endogenního člena. Našli jsme zbytky endogenního Deltaretroviru v genomu netopýra létavce natalského (Miniopterus natalensis). Tato retrovirová sekvence byla přítomna v genomu pouze v jedné kopii....
Study of endogenous retroviruses: Insight into the retroviral evolution and virus-host interactions
Hron, Tomáš ; Elleder, Daniel (vedoucí práce) ; Kejnovský, Eduard (oponent) ; Hirsch, Ivan (oponent)
V rámci mé doktorské práce jsem se věnoval evoluci retrovirů a jejich vztahů s hostitelem. Retroviry jsou skupinou RNA virů schopných infikovat širokou škálu druhů včetně pravděpodobně všech obratlovců. Jejich jedinečnost tkví mimo jiné ve schopnosti účinně tvořit endogenní retroviry (ERVs) - virové kopie, které jsou po integraci do genomu hostitele děděny dalšími generacemi jako součást jejich genofondu. ERVs zastupují velkou část genomu obratlovců a hrají důležitou úlohu v mnoha buněčných procesech a patologiích. Velké množství těchto sekvencí zůstává nicméně stále neprozkoumáno. Výsledky mého hlavního projektu disertační práce odkrývají dávnou evoluční historii retrovirů. K tomu mi dopomohla analýza sekvencí ERVs, které představují jakési "genetické fosílie" virových infekcí, jež probíhaly po celou dobu retrovirové evoluce. Odhalení a následná analýza dávných linií ERVs mi pomohla nahlédnout do hluboké historie retrovirů a prozkoumat, jak virové infekce v minulosti pomáhaly utvářet antivirovou obranu jejich hostitelů. Mimo studium dávné evoluce retrovirů se má práce soustředila také na samotný proces vzniku nových kopií ERVs a jejich fixace v hostitelské populaci. K tomu jsem využil jedinečný model endogenního retroviru, k jehož endogenizaci v současné době dochází u jelence.
Detekce lidských respiračních DNA virů ve vzorcích dýchacích cest u imunokompromitovaných pacientů.
Blagoevová, Kateřina ; Hubáček, Petr (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent)
Onemocnění respiračního traktu patří k nejběžnějším onemocněním vyskytujícícm se v dětské i dospělé populaci po celém světě. Nejčastěji je způsobováno viry. U zdravých imunokompetentních jedinců je průběh onemocnění způsobeného infekcí respiračních virů zpravidla bez větších komplikací. Jinak je tomu u imunokompromitovaných pacientů, jako jsou například pacienti po transplantacích, které i běžné infekce mohou ohrožovat na životě. Polyomaviry KI (KIPyV) a WU (WUPyV) a lidský bocavirus (HBoV) jsou nejčastěji detekovány v respiračních vzorcích od dětí s akutním respiračním onemocněním a u imunosuprimovaných pacientů, nicméně jejich patogeneze je stále nejasná. V této práci bylo retrospektině testováno na přítomnost KIPyV, WUPyV a HBoV pomocí kvantitativní real-time PCR 822 (745 od dospělých a 77 od dětí) vzorků z dýchacích cest od 380 (326 dospělých a 54 dětí) imunokomprimovaných pacientů a 84 vzorků periferní krve. Nejčastěji se vyskytoval HBoV (6,32 % pozitivních pacientů), dále KIPyV (5,79 % pozitivních pacientů)a WUPyV (0,53 % pozitivních pacientů). Pouze HBoV byl součastně detekován i v několika vzorcích krve. Studie potvrdila výskyt polyomavirů WU a KI a lidského bocavirus v české populaci a to u dětských i dospělých imunosuprimovaných pacientů. Klíčová slova: respirační virus, lidský bocavirus,...
Genová exprese v kuřecím embryu: mikromanipulační a vizualizační metody
Bendová, Michaela ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Cílem této dizertační práce bylo získat lepší vhled do principů vývoje buněčných struktur a orgánů v kuřecím embryu. K tomuto účelu byly zavedeny a k daným procedurám upraveny různé pokročilé metody manipulace a vizualizace in vitro, ex vivo, ex ovo a in ovo. Tyto specializované metody byly využity zejména ke studiu genové exprese ve vývoji neurální lišty a vývoji oka. Během dlouhodobého výzkumu v naší laboratoři byl pozorován vliv onkoproteinu v-Myb na vývoj neurální lišty a jeho schopnost měnit přirozený buněčný osud. Studovali jsme vliv proteinu v-Myb na změny v diferenciaci buněk neurální lišty, zejména jejich vývoj do melanocytární linie, a jeho vliv na expresi genů v neurální liště. Středem našeho zájmu se stal protein Gremlin 2, označovaný také jako PRDC (protein related to Dan and Cerberus), jehož expresi v-Myb v neurální liště zvyšuje. Zavedené postupy elektroporace neurální lišty in ovo byly upraveny pro transfekci buněk vyvíjejícího se oka a využity ke studiu genové regulace při indukci čočky. Výsledky získané na kuřecím modelu podpořily studii provedenou na myších embryích. Technika elektroporace do embryonálního oka byla také upravena pro mikromanipulace s retinou in ovo, která byla dále zpracována metodami ex vivo a in vitro pro studii zabývající se lokalizací snRNP ve...
Role exosomů při virové infekci a vzniku rakoviny
Sekavová, Alžběta ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent)
Exosomy umožňují mezibuněčnou komunikaci a přenášení nákladu mezi buňkami. Znalost mechanismů třídění nákladu do exosomů a jejich přenosu mezi buňkami je zásadní pro vývoj vakcín a diagnostických přístupů. Exosomální přenos může přispívat jak k imunitní odpovědi organismu, tak k pathofyziologiím - zejména vzniku a rozvoji nádorových onemocnění a šíření virových infekcí. Výzkum role exosomů v životních cyklech tumorogenních virů přirozeně propojuje dosavadní poznatky o mechanismech virové karcinogenese a transportu buněčných i virových onkoproteinů a nukleových kyselin. Virus Epsteina a Barrové využívá exosomy pro přenos onkoproteinu LMP1 a regulačních RNA, zatímco virus lidské imunode- ficience využívá buněčné dráhy pro vznik exosomů k pučení z buňky zakrytý její membránou, která poskytuje úkryt před imunitním systémem. U viru hepatitidy C byl prokázán exosomální přenos infekčních částic. Onkoproteiny a virové RNA jsou v exosomech uvolňovány i z buněk infikovaných jinými lidskými tumorogenními viry. Mechanismy i důsledky těchto jevů však dosud zůstávají neprobádané. Klíčová slova: exosom, rakovina, virová infekce, tumorogenní viry, imunita, mezibuněčná komunikace, virus hepatitidy C, virus Epsteina a Barrové, virus lidské imunodeficience
Vliv malých DNA virů na funkci plasmacytoidních dendritických buněk
Janovec, Václav ; Hirsch, Ivan (vedoucí práce) ; Růžek, Daniel (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Plasmacytoidní dendritické buňky (pDC) představují populaci imunitních buněk specializovanou na rozeznání virových nukleových kyselin pomocí endosomálních Toll-like receptorů 7 (TLR7) a 9 (TLR9). Aktivace TLR7/9 u pDC vede k produkci interferonů typu I (IFN-I). pDC dále přispívají k antivirové odpovědi prezentací virových antigenů lymfocytům T, čímž tvoří spojení mezi vrozenou a adaptivní složkou imunitní odpovědi. Jelikož je nadměrná produkce IFN-I u pDC asociována s rozvojem autoimunitních onemocnění, musí být jejich aktivita přísně regulována. Z toho důvodu mají pDC na svém povrchu mnoho regulačních receptorů (RR), které inhibují TLR7/9. Tématem této disertační práce je objasnění mechanismu funkce RR u pDC a studie interakcí mezi pDC a obalenými viry schopných využít RR: viru hepatitidy B (HBV) a viru lidské imunodeficience (HIV). Naše výsledky prokázaly, že signální dráha MEK-ERK inhibuje produkci IFN-I u pDC a představuje tak důležitý element signalizace RR. Studie provedené naší výzkumnou skupinou naznačují, že farmakologické cílení signální dráhy MEK1/2-ERK u pDC může představovat jednu ze strategií obnovení funkčního fenotypu pDC. Dále jsme analyzovali, zda aktivní retrovirové terapie (ART) u skupiny 21 pacientů s chronickou infekcí HIV má vliv na množství a fenotyp pDC. Zjistili jsme, že...
Modulation of plasmacytoid dendritic cell function: role of immunoreceptors TIM-3 and BDCA-2
Font Haro, Albert ; Hirsch, Ivan (vedoucí práce) ; Němečková, Šárka (oponent) ; Saláková, Martina (oponent)
Albert Font Haro ABSTRAKT Modulace funkce plazmacytoidních dendritických buněk: role immunoreceptorů TIM-3 a BDCA-2 Plasmacytoidní dendritické buňky (pDC) hrají klíčovou roli v antivirovou odpověd a propojení vrozené a adaptivní imunity. Tyto buňky exprimují endozomální toll-like receptory 7 a 9 detekující ssRNA a DNA postrádající methylaci CpG dinukleotidů. Díky stálé expresi transkripčního faktoru IRF7 jsou pDC schopny rychlé produkce velkého množství interferonů typu I (IFN-I; α, β, ω), typu III (IFN-III; 1, 2, 3, 4) a prozánětlivých cytokinů jako jsou IL-1, IL-6 a TNF-α. Po dozrání pDC také fungují jako buňky prezentující antigeny. I přes intenzivní výzkum je mechanizmus produkce a regulace IFN a prozánětlivých cytokinů málo prozkoumaný. S použitím buněčné linie GEN2.2 a primárních lidských pDC jsme popsali roli kináz MEK a SYK v produkci a regulaci produkce IFN-I. Zjistili jsme, že SYK se účastní nejen regulace regulačním receptorem (RR) řízené BCR-like dráhy působící negativně na sekreci IFN-I a IFN-III, ale také v pozitivní signalizaci pomocí TLR7/9 signální dráhy vedoucí k produkci IFN-I. Dále jsme zjistili že také MEK hraje důležitou roli v inhibiční RR dráze. Další výzkum pomocí farmakologického cílení kináz SYK a MEK může posloužit ke zmírnění symptomů nemocí jako je systémový lupus...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.