Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
"A tak by měli všickni dělat". Konstrukce "společenství Čechů" ve vybraných cestopisných dílech Václava Matěje Krameria
Fialka, Jiří ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Storchová, Lucie (oponent)
Záměrem této práce je nevnímat Krameria apriorně jako "národního obrozence", nýbrž ho pojmout jako spisovatele a vydavatele. Snažím se totiž poukázat na to, že Kramerius může využívat a zároveň utvářet nacionalismus nejen pro potřeby "obecného blaha", ale také pro potřeby vlastní. Na základě této optiky se pak poučování čtenářů může také jevit jako návod, jak se stát dobrým Krameriovým zákazníkem. Jako zastřešující pojem pro přístup k pramenům, tedy Krameriovým cestopisům, jsem si zvolil Nový historismus, jenž propojuje historiografii s literární vědou a klade důraz na reprezentace a žánr textu. Snahou této práce je poukázat také na konstruovanost řady fenoménů, jež jsou často chápány jako objektivní. Více než cokoli jiného je tak tato práce analýzou stereotypů. Klíčová slova: Václav Matěj Kramerius, cestopisy, nacionalismus, konstruktivismus, Čechové
"Životním povinnostem dostáti může jedině ten, kdo zdráv je a silen." Reprezentace těla v časopise Výchova tělesná
Fiedler, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent)
Ve své diplomové práce si kladu za cíl analyzovat reprezentace těla v českých odborných textech zabývajících se tělesnou výchovou, které byly publikovány na počátku 20. století v časopise Výchova tělesná. Vycházím z antropologického předpokladu, že chápání a interpretace těla se mění spolu s historickým, sociálním, kulturním a ideologickým kontextem. Existuje mnoho oblastí vědění, které určují správnost a přirozenost určitého tělesného vzhledu, chování a jednání a jednou z nich je teorie školní tělesné výchovy, která od 2. poloviny 19. století stanovuje normy tělesné zdatnosti jako základního předpokladu pro úspěch v národním, hospodářském a společenském životě. Výklad začíná analýzou popisů cviků, což je nejpůvodnější součást tělovýchovného diskurzu, a textů, které tematizují tělo ve vztahu k duchu. Na této rovině vysvětluji, jaké významy se vztahují k předporozumění tělu. Ve druhé, hlavní části práce interpretuji proces konstrukce norem náležitého těla a ukazuji, jaké techniky jsou předepsané pro jejich realizaci a jaké jsou způsoby jejich legitimizace. Produkci normativních významů vztahuji ke třem velkým ideologiím: genderu, disciplíny a zdraví. Teoretickým rámcem práce je Foucaultova teorie biomoci.
Occidentalism in Russian Travel Literature in the 18th Century: Example of Nikolai Mikhailovich Karamzin
Stergiopoulou, Eleni ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Power, Martina (oponent) ; Erdösi, Péter (oponent)
Okcidentalismus v ruské cestopisné literatuře v 18. století: příklad Nikolaje Michajloviče Karamzina Abstrakt Cílem mé práce je přiblížit způsob, jakým byla v 18. století konstruována ruská národní a kulturní identita. Základním pramenem je cestopisná literatura. Jedná se o cestopis ruského spisovatele Nikolaje Karamzina Listy ruského cestovatele, který formou dopisů zachycuje cestu po Německu, Švýcarsku, Francii a Anglii podniknutou v letech 1789 až 1790. Výběr autora a sledovaného období byl ovlivněn významem, které 18. století zaujímá z hlediska historického vývoje ruské literatury. Jedná se také o dobu, kdy došlo k zásadní sociální a kulturní transformaci tradičního ruského životního stylu a k jeho modernizaci. Cesta do západní Evropy, kde byl Karamzin konfrontován s hodnotami a známkami bohatého kulturního, politického a sociálního života, ho inspirovala ke koncipování alternativních národních ideálů. Ty měly přiblížit ruskou zemi a národ k západním tradicím a k ideálu "dokonalého" života. Abychom blíže porozuměli Karamzinovým dopisům, předchází samotné analýze kapitola, která se věnuje žánrovým proměnám cestopisné literatury, ruskému historickému a kulturnímu zázemí v 18. století, osvícenské literatuře, sentimentalismu a národní a kulturní identitě. Základním tématem mé práce je však výzkum role,...
Policejní identifikace osob v Československu mezi lety 1918 a 1938
Tůma, Lukáš ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Rutar, Václav (oponent)
V této práci se věnuji policejním technikám identifikace osob, které se používaly v Československu mezi lety 1918 a 1938. Snažím se ukázat, jak měla vypadat policejní identifikace osob, resp. jaké techniky používali tehdejší kriminalisté, jak je popisovali, jaké klady a zápory v nich viděli, kdo podléhal identifikaci a za jakým účelem. Abych na toto mohl odpovědět, věnuji se nejdříve politickému a správnímu kontextu Československa, prvorepublikové policejní struktuře a také vývoji kriminalistiky, bertillonáži a identifikačním dokumentům (zejména pasům), přičemž vycházím především ze sekundární literatury. Následně se zabývám rozborem třech hlavních identifikačních technik, které se používaly za první republiky, a to daktyloskopií, grafologií a fotografií. V této části práce používám kriminalistické příručky, které byly vydané ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Nakonec se zaměřuji na čtvrtou techniku identifikace osob, a to na popis osob, u kterého vycházím zejména z formulářů, které se také nacházejí v kriminalistických příručkách. Jádrem této práce jsou tak normativní dokumenty ze dvacátých a třicátých let 20. století, které byly sepsány tehdejšími kriminalisty či soudními grafology. Klíčová slova Policie, kriminalistika, identifikace, daktyloskopie, grafologie, fotografie, popis osob,...
Povodně v Soběslavi v letech 1729 až 1740
Hudeček, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá povodněmi, které mezi lety 1729 a 1740 postihly město Soběslav a jeho bezprostřední okolí. Text se skládá ze dvou hlavních částí - teoretické (metodologické) a empirické. První z nich obsahuje stručnou charakteristiku hlavních metodologických proudů moderního dějepisectví a podrobněji pojednává o těch, jejichž podněty byly využity při psaní diplomové práce: environmentálních dějinách, historické antropologii, mikrohistorii. Druhá část je již přímo věnována povodním v Soběslavi v daném období, přičemž čerpá především z výzkumu dosud nepublikovaných archivních pramenů; její součástí je i stručná historie města a popis přírodního prostředí. Nejvíce prostoru je věnováno soběslavským mlynářům, ale reflektovány jsou i zdokumentované spory o vodou splavený materiál, reakce tehdejších úřadů na živelní pohromu a jiné důsledky povodní. V závěrečných kapitolách jsou rovněž diskutovány další možné směry bádání o raně novověkých povodních a problémy s tím spojené. Součástí diplomové práce je i pokus o obecnější uplatnění poznatků, které vyplynuly z analýzy archivních pramenů, i zamyšlení nad možnostmi a limity srovnávání historických a soudobých povodní.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.