|
|
Vytváření obrazu učitelky v pedagogických časopisech druhé poloviny 19.století
Charvát, Šimon ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
V diplomové práci se zabývám vytvářením obrazu učitelky v pedagogických časopisech v druhé polovině 19. století, tak jak vznikal na pozadí radikálních změn v dobovém školském systému. Hlavní osu změn tvořil školský zákon přijatý roku 1869, který se častěji označuje jako Hasnerova reforma. Ta umožnila ženám učit na dívčích školách a v nižších třídách smíšených škol. Cílem projektu je pokusit se na základě analýzy pedagogických časopisů druhé poloviny 19. století zjistit jakým způsobem se během této doby vytvářel obraz učitelky jako nově vzniklé kategorie. Ve své práci bych se tedy rád zaměřil právě na analýzu procesu "dělání" kategorie učitelky, jako něčeho nového, něčeho, co je potřeba legitimizovat. klíčová slova: učitelka, veřejná škola, vzdělávání dívek, oddělené sféry
|
|
|
Searching for Styles of National Architecture in Habsburg Central Europe1890-1920. Art Nouveau and Turn-of-the-Century Architecture as Nation-Building
Veress, Dániel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Michaud, Eric (oponent)
Český abstract Hledání národního architektonického stylu v habsburské Střední Evropě 1890-1920 Národní hnutí a architektura na přelomu století Středoevropská národní hnutí na počátku 20. století významně zasáhla také do architektury. Ve jménu národních idejí docházelo ke snahám o vytvoření specificky národního architektonického slohu, který by reflektoval unikátní národní charakter. Historikové architektury, inspirováni vývojem na poli sociálních a kulturních dějin, se výzkumu vlivu nacionalismu na architekturu věnují od 90. let minulého století. Politický a mocenský vzestup evropských národních hnutí před První světovou válkou a souběžný posun od historismu k secesi v architektuře se stal v tomto smyslu jedním z nosných témat. Zpracování však v drtivé většině zůstávalo limitováno na konkrétní národní hnutí. Tato práce se pokouší překonat dominanci národní perspektivy. S využitím metodologie komparativních dějin souhrnně zpracovává tři případové studie. Na přelomu století maďarská, polská i česká inteligence usilovala o vytvoření národně specifické architektury. V Maďarsku příhodné politické uspořádání umožnilo rychlé a široké přijetí národního stylu, vycházejícího ze secesní estetiky a spojovaného zejména s architekty Ödönem Lechnerem či Bélou Lajtou. V polském a českém případě k rozvinutí národního stylu...
|
|
| |
|
| |
|
|
"Životním povinnostem dostáti může jedině ten, kdo zdráv je a silen." Reprezentace těla v časopise Výchova tělesná
Fiedler, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent)
Ve své diplomové práce si kladu za cíl analyzovat reprezentace těla v českých odborných textech zabývajících se tělesnou výchovou, které byly publikovány na počátku 20. století v časopise Výchova tělesná. Vycházím z antropologického předpokladu, že chápání a interpretace těla se mění spolu s historickým, sociálním, kulturním a ideologickým kontextem. Existuje mnoho oblastí vědění, které určují správnost a přirozenost určitého tělesného vzhledu, chování a jednání a jednou z nich je teorie školní tělesné výchovy, která od 2. poloviny 19. století stanovuje normy tělesné zdatnosti jako základního předpokladu pro úspěch v národním, hospodářském a společenském životě. Výklad začíná analýzou popisů cviků, což je nejpůvodnější součást tělovýchovného diskurzu, a textů, které tematizují tělo ve vztahu k duchu. Na této rovině vysvětluji, jaké významy se vztahují k předporozumění tělu. Ve druhé, hlavní části práce interpretuji proces konstrukce norem náležitého těla a ukazuji, jaké techniky jsou předepsané pro jejich realizaci a jaké jsou způsoby jejich legitimizace. Produkci normativních významů vztahuji ke třem velkým ideologiím: genderu, disciplíny a zdraví. Teoretickým rámcem práce je Foucaultova teorie biomoci.
|
|
|
"A tak by měli všickni dělat". Konstrukce "společenství Čechů" ve vybraných cestopisných dílech Václava Matěje Krameria
Fialka, Jiří ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Storchová, Lucie (oponent)
Záměrem této práce je nevnímat Krameria apriorně jako "národního obrozence", nýbrž ho pojmout jako spisovatele a vydavatele. Snažím se totiž poukázat na to, že Kramerius může využívat a zároveň utvářet nacionalismus nejen pro potřeby "obecného blaha", ale také pro potřeby vlastní. Na základě této optiky se pak poučování čtenářů může také jevit jako návod, jak se stát dobrým Krameriovým zákazníkem. Jako zastřešující pojem pro přístup k pramenům, tedy Krameriovým cestopisům, jsem si zvolil Nový historismus, jenž propojuje historiografii s literární vědou a klade důraz na reprezentace a žánr textu. Snahou této práce je poukázat také na konstruovanost řady fenoménů, jež jsou často chápány jako objektivní. Více než cokoli jiného je tak tato práce analýzou stereotypů. Klíčová slova: Václav Matěj Kramerius, cestopisy, nacionalismus, konstruktivismus, Čechové
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Němci před Mimořádným lidovým soudem v Brně: obraz Němce na stránkách brněnského tisku v letech 1945 - 1947
Pechová, Iva ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
V této práci se zabývala tím, jak byl na stránkách brněnského dobového tisku vytvářen obraz Němce, a to na příkladu osob, souzených u Mimořádného lidového soudu v Brně. Pracovala jsem s deníky z období od skončení II. světové války do konce června 1947, kdy skončila činnost Mimořádných lidových soudů, zřízeních dekretem č. 16/1945 Sb. Zaměřila jsem se na zpravodajství a články, pojednávající o případech těch obviněných, kteří byli německé národnosti již před válkou, nebo ji přijali v průběhu německé okupace. Zajímalo mě jak, na jakých rovinách, jakými jazykovými prostředky je v těchto příspěvcích konstruován obraz Němce. Dále jsem se snažila zjistit, jestli a případně jak mnoho koresponduje tento obraz Němce, konstruovaný v brněnském tisku s obrazem Němce, který je vytvářen v projevech předních politických představitelů Edvarda Beneše, Prokopa Drtiny a Ivana Herbena. V neposlední řadě mě zajímalo, jakou roli mohly hrát Mimořádné lidové soudy v poválečném česko-německém vyrovnání pro tehdejší politické československé elity či veřejnost, jaký byl obraz těchto tribunálů, podávaný na stránkách brněnského tisku a zda je možné na příkladu Mimořádného lidového soudu v Brně odpovědět na otázku, jestli byly Mimořádné lidové soudy pro tehdejší veřejnost součástí vyvrcholení česko-německého souboje.
|
host ::
RSS.