Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Eycott, Amy Elizabeth (oponent) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
Ecological differences between herbs and woody plants, and evolution of the herbaceous habit
Klimeš, Adam ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lens, Frederic (oponent) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Ekologické rozdíly mezi bylinami a dřevinami a evoluce bylinnosti Adam Klimeš, disertační práce Abstrakt Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta), představující dnes většinu vegetace na Zemi, byly původně dřevinami. Od jejich vzniku se mezi nimi opakovaně vyvinuly byliny, avšak proč se tak stalo, nevíme. Jako faktory, které mohly stát za úspěchem mladší růstové formy, byly navržené mráz a období sucha. Ovšem oba faktory jsou málo prozkoumané a to, co se ví, nehovoří v jejich prospěch. V této práci jsme si dali za cíl položit základy pro výzkum evoluce bylinnosti. Navrhli jsme další faktory, které mohly stát za evolucí bylin, přišli jsme s řešením některých metodologických obtíží a představili jsme doklady o rozdílech mezi bylinami a dřevinami, které lze na základě jednotlivých hypotéz o evoluci bylinnosti očekávat. Za tímto účelem jsme provedli několik zahradních pokusů s mladými rostlinami obou růstových forem a analýzu veřejně dostupných databázových dat o vlastnostech rostlin z celého světa za použití fylogenetických komparativních technik. Byliny odlišuje od dřevin jednoletost jejich nadzemní biomasy a rychlá životní strategie a očekává se, že tyto charakteristiky stojí za jejich úspěchem. Kromě dříve navržených faktorů mrazu a sucha, existují další disturbance, které mohly hrát roli v jejich evoluci....
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
Vliv pastvy koní na vegetaci
Třeštíková, Tereza ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Mnoho studií ukazuje, že velcí býložravci mohou mít zásadní vliv na složení vegetace. Zavedením celoroční pastvy s nízkou intenzitou spásání vede rostlinné ekology k domněnce, že selektivní pastva býložravců vytvoří mozaiku společenstev s rozdílnou strukturou a druhovým složením. Očekává se, že tato mozaika nakonec zaručí vysoký stupeň biodiverzity. Pastva se proto jeví jako vhodný prostředek k údržbě travnatých porostů. Významná je také schopnost herbivorů ovlivňovat vegetaci prostřednictvím endozoochorie. V předkládané práci jsem se pokusila zjistit, jaké mají koně dietní preference ve vztahu k rostlinným druhům a jaké rostlinné druhy mohou šířit prostřednictvím endozoochorie. Tyto poznatky jsem porovnala se skladbou pastveních a lučních porostů na zkoumané lokalitě v Malenicích a Hoslovicích. Za účelem zjištění druhové preference jsem vytyčila na pastvině plošky, na nichž jsem zaznamenala údaje o vegetaci před pastvu a v časových intervalech v průběhu pastvy. Dále jsem zjišťovala množství klíčivých semen a druhové složení semenáčků v trusu, který jsem nechala klíčit. Abych porovnala druhového složení pasených a sečených luk na dané lokalitě jsem zhotovila fytocenologické snímky z pastvin a luk. Na zkoumané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než luk. V pokusech na selektivitu pastvy...
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Ehrlen, Johan (oponent)
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
Fenotypová plasticita a její role v rostlinných invazích
Hlavička, Matěj ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Fenotypová plasticita je známa jako schopnost genotypu produkovat odlišný fenotyp v reakci na změnu podmínek prostředí. Pro svoji schopnost adaptivně reagovat na tyto změny se také stala předmětem zájmu invazních biologů. Ačkoli bylo na toto téma provedeno mnoho studií, dosud nebyla objasněna její skutečná role v rostlinných invazích. Praktické srovnávací experimenty s sebou stále nesou některá omezení, z nichž nejzávažnější jsou problémy s odhalením skutečné adaptivní hodnoty reakce a nejistý vztah mezi plasticitou a hodnotou znaku. Východiskem z této situace může být stanovování reakčních norem fitness namísto znaků a zohlednění vzájemných interakcí plastických odpovědí druhů. Naše znalosti o plasticitě a jejím vztahu k invazivnosti jsou však stále omezené. V současném stavu tedy není vhodné s plasticitou počítat při snaze o predikci invazních událostí.
Plant body as a behavioural platform - an ecologist's insight
Weiser, Martin ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent) ; Novoplansky, Ariel (oponent)
Souhrn Rostliny rostou. Porovnáváme-li jedince (rostlin) se stejnou sadou vloh, najdeme rozdíly dvou typů: jedny lze předem předpovědět podle toho, do jaké velikosti jedinci narostli, druhý typ rozdílů je dán tím, jakým způsobem narostli, a lze jej předpovědět s menší jistotou. Způsob růstu, který rostlina zvolí, je vlastně jejím chováním. Takto nahlížený růst dovolí předvídat výsledky interakcí jedinců či prostředí, kde lze s takovým chováním (zvolenou formou růstu) uspět. Na druhou stranu, prostor pro možné chování omezují vlohy jedinců, a ačkoliv se jedinci vlohami liší obecně, větší rozdíly lze očekávat mezi málo příbuznými jedinci, kteří nemohou dát vzniknout potomkům s kombinacemi svých vloh. Právě možnost soužití takových skupin jedinců, tedy druhů, je předmětem zájmu ekologie společenstev. V této práci se snažím ukázat, jak souvisí chování příslušníků druhu s jejich společnými, druhovými, vlastnostmi. Protože jde o rostliny, zaměřil jsem se na vlastnosti jejich těl, jakožto výsledků a současně platforem růstu. Tím se pokouším poskytnout pravidla (korelativní povahy), která by v důsledku umožnila spojit vlastnosti těl druhů s jejich soužitím, je-li soužití druhů závislé na jejich chování. Tato práce obsahuje čtyři takové studie a každá z nich se věnuje jinému okruhu vlastností druhů a jejich vlivu na...
Ecological differences between herbs and woody plants, and evolution of the herbaceous habit
Klimeš, Adam ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lens, Frederic (oponent) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Ekologické rozdíly mezi bylinami a dřevinami a evoluce bylinnosti Adam Klimeš, disertační práce Abstrakt Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta), představující dnes většinu vegetace na Zemi, byly původně dřevinami. Od jejich vzniku se mezi nimi opakovaně vyvinuly byliny, avšak proč se tak stalo, nevíme. Jako faktory, které mohly stát za úspěchem mladší růstové formy, byly navržené mráz a období sucha. Ovšem oba faktory jsou málo prozkoumané a to, co se ví, nehovoří v jejich prospěch. V této práci jsme si dali za cíl položit základy pro výzkum evoluce bylinnosti. Navrhli jsme další faktory, které mohly stát za evolucí bylin, přišli jsme s řešením některých metodologických obtíží a představili jsme doklady o rozdílech mezi bylinami a dřevinami, které lze na základě jednotlivých hypotéz o evoluci bylinnosti očekávat. Za tímto účelem jsme provedli několik zahradních pokusů s mladými rostlinami obou růstových forem a analýzu veřejně dostupných databázových dat o vlastnostech rostlin z celého světa za použití fylogenetických komparativních technik. Byliny odlišuje od dřevin jednoletost jejich nadzemní biomasy a rychlá životní strategie a očekává se, že tyto charakteristiky stojí za jejich úspěchem. Kromě dříve navržených faktorů mrazu a sucha, existují další disturbance, které mohly hrát roli v jejich evoluci....
Decisions in seed reproduction in plants
Mašková, Tereza ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Thompson, Ken (oponent) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Generativní rozmnožování je klíčovou částí životního cyklu většiny rostlin. Umožňuje šíření rostlinného druhu v prostoru i čase, a tím podstatně ovlivňuje dynamiku rostlinných společenstev i douhodobé přežívání druhů. Tvorba semen, jejich klíčení, následný vývoj a přežívání semenáčů jsou podrobeny selekčním tlakům prostředí, což vede k optimali- zování mateřské péče, která se u rostlin projevuje množstvím vyprodukovaných semen a množstvím živin uložených v jednotlivých semenech. Cílem práce je zodpovězení dvou otázek: (i) zda je mateřská péče, ve smyslu velikosti jednotlivých semen a živinové ste- chiometrie semen, optimalizována dle podmínek prostředí, ve kterých je předpokládáno klíčení semen a (ii) jak dostupnost živin, jednak uložených do semen mateřskou rostlinou, jednak dostupných ze substrátu, ovlivňují růst a vývoj semenáče. Pro zodpovězení první otázky jsme se zaměřili na mezidruhové srovnání živinové ste- chiometrie semen, kterou jsme spojili s daty o hmotnosti semen a živinovými nároky druhů. Použili jsme fylogeneticky informovaný srovnávací přístup ke zkoumání stechiome- trie fosforu, dusíku a nestrukturálního uhlíku v semenech 510 bylinných druhů rostlin....
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.