|
|
The role of nociceptive synaptic transmission modulation
Heleš, Mário ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Krůšek, Jan (oponent)
Bolest je hlavním příznakem mnoha onemocnění a často se může stát hlavním negativním faktorem nízké kvality života pacienta. Komplexní problematiku léčby bolesti dále podtrhuje snížená účinnost konvenčních analgetik např. u neuropatické bolesti. Neuropatická bolest na rozdíl od akutní nociceptivní bolesti vzniká v důsledku poškození periferního nebo centrálního nervového systému a často přechází v syndrom chronické bolesti. Většina dnes dostupných analgetik poskytuje u chronické neuropatické bolesti pouze omezenou a neuspokojivou analgezii, která je často spojena se závažnými nežádoucími účinky. Modulace nociceptivního přenosu v zadním rohu míchy (SCDH) je považována za klíčový mechanismus při vzniku a udržování zejména chronické bolesti. Hlavním cílem této disertační práce bylo studovat, jak modulační procesy synaptického přenosu v zadním rohu míšním ovlivňují analgezii navozenou opioidy. Práce byla zaměřena zejména na interakci mezi CCL2 (z angl. chemokine (C-C motif) ligand 2), TRPV1 (z angl. transient receptor potential vanilloid type 1) a μ-opioidním receptorem (MOR). Pro pochopení modulačních vlivů opioidní signalizace v SCDH jsme si položili následující otázky: (I.) Jak CCL2 moduluje účinky aktivace MOR na nociceptivní synaptický přenos v neuronech SCDH in vitro a in vivo během opioidy...
|
|
|
The role of TRP ion channels in rheumatoid arthritis pain
Havrilčáková, Gabriela ; Zímová, Lucie (vedoucí práce) ; Heleš, Mário (oponent)
Reumatoidná artritída je ochorenie, ktoré na svete postihuje milióny ľudí. Ide o chronické autoimunitné ochorenie vyvolávajúce zápal v kĺboch. Zápal postihuje kĺbnu výstelku a zapríčiňuje postupné ničenie kĺbnej chrupky. Hlavným príznakom je opuch a bolesť kĺbov. Vnímanie bolesti je úzko spojené so skupinou TRP receptorov, exprimovaných na senzorických neurónoch. Na bolesť sprevádzajúcu reumatoidnú artritídu má významný vplyv tiež stav zápalu v postihnutých kĺboch, na ktorom sa podieľajú bunky kĺbnej výstelky - synoviálne fibroblasty. Tie tiež exprimujú podskupinu TRP receptorov, ktoré majú dôležitú úlohu v patofyziológii rozvoja artritídy. V súvislosti s bolesťou a zápalom patria medzi najviac preštudované TRP receptory TRPV1 a TRPA1. Táto práca popisuje poznatky o týchto dvoch receptoroch vo vzťahu k bolesti pri reumatoidnej artritíde. Zaoberá sa však tiež receptorom TRPC5, u ktorého bolo ešte len nedávno na myšom modele dokázané, že jeho inhibícia vedie k zhoršeniu prejavov tohto ochorenia. Výsledky štúdií diskutované v tejto bakalárskej práci dokazujú, že farmakologická modulácia aktivity TRP receptorov je sľubný spôsob možnej budúcej liečby reumatoidnej artritídy, vrátane jej hlavného prejavu - bolesti. Kľúčové slová: reumatoidná artritída, tranzientný receptorový potenciálový kanál, TRP...
|
|
|
Glial cells in central nervous system pathology: the role of Wnt signaling
Bronišová, Denisa ; Kriška, Ján (vedoucí práce) ; Heleš, Mário (oponent)
Wnt signalizácia je kľúčová v regulácii rastu, diferenciácie, či pohybu buniek. To predstavuje potenciál v liečbe patológií, u ktorých by práve proliferácia, či diferenciácia nových buniek mohla byť kľúčová pre regeneráciu a zmiernenie následkov ochorenia. Gliové bunky sú v mozgu viac než len lepidlo neurónov a aj v patológiách majú dôležité roly pre zachovanie metabolizmu a prežívania buniek a fungovania mozgu vo všeobecnosti. Cieľom tejto bakalárskej práce je poskytnúť literárny prehľad rolí Wnt signalizácie v gliových bunkách v zdravom mozgu, no hlavne v patológiách centrálneho nervového systému (CNS). Práca poskytuje prehľad hlavných typov gliových buniek v CNS, popisuje tri Wnt signálne dráhy a podrobne sa zameriava na vybrané patológie CNS a úlohu a zmeny Wnt signalizácie, ku ktorým dochádza v týchto patológiách. Ďalší výskum využívajúci potenciál Wnt signalizácie v gliových bunkách by mohol viesť k vyvinutiu nových terapií, ktoré by zmenili osud pacientov postihnutých ochoreniami CNS.
|
|
| |
|
|
Úloha Akt / protein kinázy B ve zdravém a hypertrofovaném srdci
Heleš, Mário ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Hrdlička, Jaroslav (oponent)
Protein kináza B, neboli Akt kináza je exprimována téměř ve všech tkáních. V srdci jsou zastoupeny převážně dvě izoformy Akt1 a Akt2, které jsou zodpovědné za regulaci metabolismu, růstu kardiomyocytů a jejich přežití. Akt kináza je mimo jiné stimulována signálními dráhami inzulínového receptoru a mechanoreceptorů a mezi její cíle, patří hlavně mTORC1, AMPK a GSK-3β. Akt je aktivována v případě chronického hemodynamického přetížení srdce. V závislosti na intenzitě a délce trvání zátěže se Akt a podílí buď na adaptační hypertrofii srdce, která je zcela reverzibilní, anebo na detrimentální nevratné formě hypertrofie, která poškozuje čerpací funkci srdce a může vést k srdečnímu selhání. Vedle Akt kinázy se na hypertrofii srdce podílí mnoho dalších faktorů, jejichž vzájemné interakce jsou vysoce komplexní. Klíčová slova: srdce, hypertrofie, Akt/protein kináza B, remodelace srdce, inzulínu podobný růstový faktor
|
|
|
Neurosteroid effects on neuronal network activity in vitro.
Strnadová, Lenka ; Smejkalová, Terézia (vedoucí práce) ; Heleš, Mário (oponent)
GABA receptory typu A (GABAAR) jsou ligandem řízené iontové kanály propustné pro chloridové anionty. V savčím mozku zprostředkovávají většinu inhibiční neurotransmise a poruchy v GABAergním systému mají za následek řadu neurologických poruch, jakými jsou epilepsie, úzkosti a deprese. Neurosteroidy jsou metabolity cholesterolu, které účinkují na řadu membránových receptorů a mají přímý vliv na neuronální excitabilitu. Neurosteroidy allo- pregnanolon (allo-PA) a pregnanolon (PA) jsou silné pozitivní modulátory GABAAR. Cílem této práce bylo zavést aplikační systém a miktrospektrofluorimetrickou metodu měření změn v koncentraci somatického vápníku (tzv. calcium imaging) s využitím senzoru GCaMP a pomocí ní otestovat vliv PA na aktivitu primárních hipokampálních kultur. Zavedli jsme aplikační systém a otestovali vápníkový senzor GCaMP in vitro. Aplikace PA inhibovala spontánní vápníkové vrcholy, což souhlasí s jeho známým účinkem na GABAAR. Zjistili jsme, že při opakované aplikaci neurosteroidu došlo ke změně jeho inhibičního účinku na aktivitu neuronální sítě. Naše výsledky naznačují, že při dlouhodobém či opakovaném vystavení neuronů PA může docházet k určitým kompenzačním mechanismům na úrovni GABAAR. Klíčová slova: GABAAR; neurosteroid; pregnanolon; allopregnanolon; vápník; GCaMP; inhibice
|
|
| |
|
|
Relationship between the renin-angiotensin-aldosterone system and the heart and its influence during 5°C cold acclimation.
Hlaváčová, Diana ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Heleš, Mário (oponent)
Srdce ako jeden z najdôležitejších orgánov potrebných k životu, je ovplyvnené mnohými procesmi, ktoré v organizme prebiehajú. I najmenšie zmeny na molekulárnej úrovni dokážu významne ovplyvniť jeho fyziológiu a činnosť. Posledné roky sa mnoho štúdií sústredí na objasnenie renín-angiotenzín-aldosterónového systému (RAAS) a jeho vplyvu na srdce a obličky. Kardiovaskulárne ochorenia sú často spôsobené zmenami v tomto systéme, a preto stále viac odborníkov skúma, do akej miery je možné ochoreniam predísť a zlepšiť funkciu srdca. Jedným z faktorov, ktoré na RAAS a srdce vo veľkej miere vplývajú, je aj teplota prostredia. V tejto práci som sa pokúsila zhrnúť aktuálne poznatky o RAAS a jeho vplyve na organizmus, pričom som sa zamerala na ovplyvnenie fyziológie srdca. Nakoľko má teplota prostredia významný vplyv na RAAS a srdce, je v tejto práci poukázané na poznatky prepojené s chladovou aklimatizáciou pri 5 řC. Kľúčové slová: Renín-angiotenzín-aldosterónový systém, srdce, chlad, hypertenzia, adrenogerné receptory, natriuretické peptidy
|
|
| |
|
|
Vliv podávání kreatinu a aminokyselin s rozvětveným řetězcem na svalovou fyziologii a jejich možné klinické využití
Zacpálek, Pavel ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Heleš, Mário (oponent)
(v českém jazyce) Kreatinkinázový systém by se dal považovat za první linii v energetickém metabolismu buňky. Vytváří a udržuje zásobu buněčné energie a zároveň umožňuje nejrychlejší možnou odpověď na zvýšenou potřebu energie. Cílem této práce bylo podrobně popsat kreatinkinázový systém, jeho roli v energetickém metabolismu a taky metabolismus samotné molekuly kreatinu. Významná část práce byla zaměřena na zvýšený příjem kreatinu a jeho vliv na fyziologii kosterního svalstva. Kromě toho byly také popsány některé poruchy spojené s kreatinem a výzkum jejich léčby. Na závěr byla prozkoumána možná společná působení kreatinu s aminokyselinami s rozvětveným řetězcem, přičemž určitá spojitost mezi nimi byla nalezena přes signální dráhu mTOR.
|
host ::
RSS.