|
|
Výchova ve vícečlenné rodině se zaměřením na sourozenecké vztahy
Prachařová, Karolína ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Práce se zaměřuje na výchovu ve vícečlenných rodinách a hlouběji se zabývá sourozeneckou problematikou. Teoretická část práce pojednává o výchově v obecné rovině a dále vysvětluje související pojmy jako psychosociální vývoj, socializace a primární socializace. Stěžejní kapitoly práce pojednávají o rodině jako o nejdůležitějším výchovném činiteli a zdůrazňují význam sourozenců pro psychosociální vývoj dítěte předškolního věku. Praktická část práce hledá pomocí výzkumných metod, jako dotazník a případová studie, odpovědi na výzkumné otázky obsažené ve třech cílech: 1. Zjistit, jak si rodiče dokáží poradit s výchovou více dětí v mladším věku. 2. Prozkoumat, jaké změny v rodinách nastaly narozením dalších dětí. 3. Orientovat se v proměnách role dítěte, která vychází z jeho postavení podle pořadí narození. Cílovou skupinou jsou rodiny s více dětmi a alespoň jedním dítětem v předškolním věku. Zjištěné odpovědi dokazují, že výchova více dětí najednou je pro rodiče obtížná, ale načerpané zkušenosti jim obtíže pomáhají překonat. Rodiče přiznávají, že se s příchodem dalších dětí změnily vztahy stávajících členů rodiny. Ve většině případů to byly změny pozitivní. Pro dítě předškolního věku je každá sourozenecká role vycházejí z jeho postavení v rodině velmi inspirativní a je pro něj zdrojem neocenitelných...
|
|
| |
|
|
Formativní hodnocení na 1.stupni ZŠ
Cée, Iveta ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Vondřičková, Klára (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak učitelé vedou své žáky k sebehodnocení a jak to souvisí s typem jejich vyučovacího stylu. Teoretická část charakterizuje znaky jednotlivých vyučovacích stylů, které z těchto prostředí je vhodnější pro rozvoj sebehodnocení žáků, zvláštnosti jednotlivých vývojových období a schopnost sebehodnocení žáků v těchto vývojových obdobích. V praktické části se věnuji prostřednictvím případové studie, výzkumu vyučovacích stylů deseti učitelů 1. stupně základních škol a jejich vliv na sebehodnocení žáků. Pro výzkumný úkol jsem využila zpracování dat pomocí metod pozorování a interview. Další použitou metodou je akční učitelský výzkum, kterým jsem se pokusila zjistit vlastní vyučovací styl a zda a jaké úrovně sebehodnocení jsou schopni žáci pátého ročníku. Výsledky výzkumu poukazují na vliv vyučovacího stylu učitele na sebehodnocení žáků. Vyučující s převahou facilitačního nebo liberálního vyučovacího stylu skutečně vedou žáky k sebehodnocení. Žáci pátého ročníku, kteří nebyli vedeni k sebehodnocení od ročníku prvního, nejsou schopni sebehodnocení úrovně středního školního věku.
|
|
| |
|
|
Kompetence učitele k rozvoji čtenářství žáků na 1. stupni ZŠ
Hanzlíková, Aneta ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kompetencemi učitele k rozvoji čtenářství u žáků na 1. stupni ZŠ. První kapitola se zabývá odbornou terminologií, se kterou by měl být seznámen každý učitel, který chce rozvíjet čtenářství. Kapitola druhá podrobně rozebírá kompetence učitele se zaměřením na čtenářství. Následně se práce zaměřuje především na to, jaké mají učitelé možnosti rozvoje čtenářství ve škole, tedy jaké strategie a metody mohou zvolit a jakých čtenářských projektů se mohou s žáky účastnit. Poslední kapitola se zabývá dalšími podmínkami, které také mohou ovlivnit rozvoj čtenářství jako je např. práce s žáky s SPU (speciální poruchy učení), bezpečné prostředí nebo další vzdělávání pedagogů, které vnímám jako zcela nezbytné. Záměrem praktické části této práce je zjistit jakým způsobem rozvíjí čtenářství u žáků učitel začínající a zkušený, a porovnat jejich kompetence. Pro zjištění odpovědí jsem použila metody kvalitativního výzkumu pozorování a rozhovoru s učitelkami. Díky tomu jsem mohla porovnat jejich kompetence k rozvoji čtenářství. Jejich kompetence byly velmi podobné. To přisuzuji především tomu, že obě dvě paní učitelky považují rozvoj čtenářství za podstatný, vzdělávají se, používají různé metody a strategie, přistupují k žákům individuálně, ale především svou práci dělají s radostí.
|
|
|
Spolupráce mezi základní školou, mateřskou školou a rodinou
Malá, Eva ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá formami spolupráce mezi mateřskou školou, základní školou a rodinou v přípravě dětí a jejich rodiny na bezproblémový přechod do základního vzdělávání. V teoretické části charakterizuji prolínání předškolního a primárního vzdělávání, zaměřuji se na hlubší uchopení tématu souvisejícího se zralostí a připraveností dětí pro vstup do školy. Dále upozorňuji na možná rizika, která mohou při přestupu do základní školy nastat a poukazuji na spolupráci rodiny a školy v kurikulárních dokumentech. V empirické části se prostřednictvím akčního výzkumu a na základě rozhovorů s učitelkami prvních tříd snažím odpovědět na otázky, za jakých podmínek má spolupráce mezi mateřskou školou, základní školou a rodinou pozitivní vliv při přestupu do základního vzdělávání a na počáteční adaptaci v novém prostředí. Popisuji efektivní metody spolupráce, které přispívají k plynulému vstupu dětí do školy, a uvádím možnosti, jak dostatečně informovat rodiče o možných potížích, které mohou v určitých situacích nastat. Přínos této práce spatřuji především ve shromáždění efektivních metod spolupráce, které v praxi fungují a podporují nejen dítě, ale i rodinu při zvládání nových situací spojených s přechodem do základní školy, které jsou důležitou součástí jejich života. Klíčová slova mateřská škola,...
|
|
|
Formativní hodnocení na 1. stupni ZŠ
Štěpánová, Aneta ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá stále více využívanou formou školního hodnocení, kterou je formativní hodnocení. Cílem je analýza formativního hodnocení jako komplexní hodnotící metody: jejím vývojem, psychologickými souvislostmi hodnocení, metodami a technikami, které jsou pro tuto metodu hodnocení těmi základními a také kompetencemi převážně začínajícího učitele k hodnocení, ve kterých se odráží jeho osobnost, profesionalita a principy, které v rámci hodnocení zastává. Praktická část je složena z kvalitativního výzkumu, který probíhal v České republice a v zahraničí. Výsledky z ČR poukazují na skutečnost, že dotazovaní učitelé používají dílčí techniky formativního hodnocení, ale zatím však nikoliv plně systémově. Výzkumná sonda ze zahraničí poukazuje na pracovní podmínky učitelů v jednotlivých zemích v rámci nastavení jednotlivých školských kurikul, která mají vliv na jejich používání formativního hodnocení. Druhou částí praktického šetření je metodická sbírka aktivit formativního hodnocení. KLÍČOVÁ SLOVA Hodnocení, osobnostní pojetí žáka, třídní klima, hodnotící normy, sebehodnocení, vrstevnické hodnocení, kritéria, cíle učení, motivace, klíčové kompetence.
|
|
|
Specifika péče o klima ve 3. ročníku ZŠ
Kuželová, Petra ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Pěnička, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Specifika péče o klima ve 3. ročníku ZŠ ABSTRAKT: Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda střídání tří a více učitelů ve třetích ročnících má negativní vliv na klima třídy. V teoretické části charakterizuji specifika osobnosti žáků 3. třídy základní školy s ohledem na péči o třídní klima. Mezi faktory ovlivňující klima třídy analyzuji vliv rodiny, žákovské skupiny a především učitele, jeho osobnost, řízení a organizaci vyučování, jeho komunikační styl, hodnocení a spolupráci mezi učiteli. Praktická část je zaměřena na průzkum klimatu třídy s použitím metody My Class Inventory (MCI). Další použitá metoda je rozhovor s třídními učiteli. Praktická část je doplněna o anketu, která byla učena žákům. Výsledky výzkumu potvrdily, že ve třetích ročnících, kde se střídají tři a více vyučujících se mění klima třídy. Jedná se především o více třenic a vyšší soutěživost. Klíčová slova: klima třídy, osobnost učitele, sociální vývoj žáka ve 3. třídě, skupina vrstevníků, socializace, třídní pravidla, spolupráce mezi učiteli
|
|
|
Pedagogická komunikace mezi učitelem a žákem-cizincem na 1.stupni ZŠ
Lipovčanová, Helena ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
Diplomová práce reaguje na aktuální téma vzdělávání žáků-cizinců na 1. stupni českých základních škol. Zaměřuje se především na problematiku začleňování žáků-cizinců do běžné výuky a identifikaci efektivních způsobů komunikační podpory ve výuce těchto žáků. V teoretické části jsou shrnuty poznatky vztahující se ke zmiňované problematice. Důraz je kladen na vymezení hlavních komunikačních překážek v učení žáků-cizinců. Dále jsou předložena dostupná metodická doporučení a inspirace z odborné literatury, týkající se průběhu začleňování žáků-cizinců do vyučování. Praktická část je zacílena na pomoc začínajícím učitelům. Je tvořena kvalitativním výzkumem, který prostřednictvím výzkumných metod rozhovoru, expertního dotazníku a reflektivní analýzy vlastní zkušenosti přináší a vyhodnocuje zjištění, jakým způsobem probíhá komunikace mezi učiteli a žáky-cizinci v běžné praxi několika pražských základních škol. Výsledkem jsou příklady dobré praxe, metodické postupy a doporučení, která napomáhají překonávání komunikační bariéry žáků-cizinců.
|
|
|
Posílení efektivity komunikace ve třídě primární školy
Hájková, Soňa ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Práce se zabývá úrovní komunikace mezi třídní učitelkou, jejími žáky a samotnými žáky v kmenové třídě na prvním stupni, kde autorka působí. Cílem třídní učitelky je rozvinout komunikativní kompetence, které povedou k zefektivnění komunikace ve třídě. Konkrétně se jedná o vztah třídní učitelky, jejích žáků a žáků mezi sebou. Teoretická část dává oporu praktické části v podobě teoretických poznatků. Formuluje specifika pedagogické komunikace, charakterizuje verbální komunikaci, všímá si efektivních způsobů a bariér v komunikaci. Vymezením Osobnostní a sociální výchovy předkládá nástroje, jimž lze dosáhnout očekávaných výstupů v rámci komunikace definovaných v Rámcově vzdělávacím programu a Minimálním preventivním programu. Představuje osobnost učitele a jeho kompetence jako možné činitele, které ovlivňují rozvoj žáka. Praktická část nejprve monitoruje výchozí situaci ve třídě. Na základě akčního učitelského výzkumu se třídní učitelka snaží posílit efektivitu komunikace. Využívá k tomu především metody pozorování, reflexe, techniky OSV, analýzy audionahrávek, videonahrávky a doplňkově slovního hodnocení. Také se opírá o aplikaci preventivního programu. Sběr dat a průběh akčního učitelského výzkumu probíhal v období listopad 2015 až únor 2017. Z výzkumu vyplývá, že efektivitu komunikace lze...
|
host ::
RSS.