|
|
Analýza postojů k genderovým rolím a jejich harmonizaci v české společnosti
Gresko, Olesya ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá genderové role a jejich vývoj v české společnosti. V teoretické části jsou definovány pojmy gender a pohlaví, zkoumány genderové role a kombinace pracovních a rodinných rolí, s důrazem na proměny přístupů k rolím žen a mužů v průběhu času. Práce vychází z předešlých výzkumů a analýz postojů k genderovým rolím. Kombinuje sekundární analýzu dat z mezinárodního výzkumného projektu ISSP s analýzou kvalitativních rozhovorů. Výzkumné cíle zahrnují popis postojů české společnosti k genderovým rolím, ověření dosavadních poznatků v novém kontextu a zkoumání vlivu současné genderové struktury na postoje k genderovým rolím a harmonizaci pracovních a rodinných povinností. Z analýzy vyplynulo několik klíčových poznatků týkajících se genderových rolí v české společnosti. Z dat sekundární analýzy ISSP vyplývá, že postoje k genderovým rolím nejsou statické a procházejí změnami v čase. Byly identifikovány některé trendy v pohledu na role žen a mužů v rodině a v zaměstnání, které ukazují na posun od tradičních modelů. Kvalitativní analýza rozhovorů poskytuje hlubší vhled do individuálních postojů a zkušeností respondentů. Ukazuje se, že i přes společenský pokrok stále existují očekávání spojená s genderovými rolemi.
|
|
|
Zkušenosti pacientů trpících fibromyalgií s ustanovením diagnózy
Králová, Josefína ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vokřálová, Eliška (oponent)
Tato práce se věnuje procesu ustanovování diagnózy u pacientů trpících onemocněním fibromyalgie. Nejprve v teoretické části problematiku ukotvuji v zásadních konceptech sociologie medicíny. Postupně představuji sociální konstrukci lékařského vědění, roli nemocného, medikalizaci a labeling teorii, na což navazuji diskuzí o obtížně diagnostikovatelných onemocněních se zřetelem na diagnózu fibromyalgie. V neposlední řadě v teorii otevírám i genderovou dimenzi se zaměřením na medikalizaci a ustanovování diagnózy. V analytické části poté prezentuji data získaná z deseti polostrukturovaných rozhovorů, které jsem realizovala s pacienty trpícími fibromyalgií. Ve třech částech se zaměřuji na proces hledání diagnózy, důsledky plynoucí z nalezení diagnózy, a v neposlední řadě vliv diagnózy fibromyalgie na život. V analytické části také rozebírám, jakým způsobem ovlivňuje proces diagnostiky gender. Cílem mé práce bylo zodpovědět, jakým způsobem dochází k procesu stanovení diagnózy u onemocnění fibromyalgie proto, abych mimo jiné ukázala, jakým způsobem je diagnóza sociálně konstruovaná a jaký vliv má na své příjemce, ať již ve vztahu k lékařům, systému zabezpečení, pacientově okolí, ale i k pacientovi samotnému.
|
|
|
Přístup k rodičkám v rámci porodní a poporodní péče
Černá, Johanka ; Kotherová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zabývá přístupem zdravotníků k rodičkám v rámci porodní a poporodní péče. Cílem této práce je popsat zkušenosti respondentek kvalitativních rozhovorů s přístupem zdravotníků v rámci porodní a poporodní péče, identifikovat co z jejich zkušenosti s přístupem zdravotníků pro respondentky stěžejní a prozkoumat jaký vliv na ženy má aplikovaný přístup zdravotníků. Výchozími koncepty této práce jsou modely paternalistického a partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem a koncept péče orientované na člověka. Hlavním zjištěním výzkumu je, že dotazované ženy, které zažily spíše paternalistický přístup ze strany poskytovatelů péče, byly ve většině případů těmi, které tvrdily, že jsou se svou zkušeností nespokojené, a uvedly že by v případě dalšího porodu ve stejné nemocnici rodit nechtěly. Naopak ženy, které zažily spíše partnerský přístup, označily svůj zážitek za příjemný a uvedly, že by rády rodily znovu ve stejné nemocnici. Výzkum identifikoval šest klíčových témat, která dotazované ženy označily za zásadní v přístupu poskytovatelů péče. Těmito tématy jsou rutina, soukromí, informace, fyzická integrita, způsob komunikace a míra empatie. Kromě hlavních zjištění výzkum také poukázal na to, že může vzniknout konflikt mezi paternalistickým a partnerským přístupem zdravotníků. To se prokázalo...
|
|
|
Aktivní stáří v době covidové. Zkušenosti provozovatelů volnočasových aktivit
Mejtská, Petra ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou zkušenosti zaměstnanců a dobrovolníků pracujících v centrech a klubech pro seniory, kteří pro své klienty organizují volnočasové aktivity. Tyto organizace naplňují ideu aktivního stáří, kterou definují jako správné a zdravé stárnutí. Aktivita, participace a sociální kontakt jsou důležitými aspekty tohoto konceptu, který má vést ke zlepšení kvality života ve stáří, fyzickému i mentálnímu zdraví a dalším benefitům. Během jara roku 2020 ovšem veškeré aktivity center (a dalších institucí) přerušila pandemie Covidu-19. Senioři byli označeni za rizikovou skupinu a bylo jim doporučováno se izolovat a neopouštět domov. To ovšem pro ně přinášelo další rizika. Samota ve stáří je diskutovaným tématem, které bylo během pandemie ještě zvýrazněno. Tato diplomová práce má kvalitativní charakter a mými komunikačními partnery jsou dobrovolníci, lektoři a vedoucí pracovníci center a klubů pro seniory, kteří zde pracovali po celou dobu pandemie i po ní. Pomocí hloubkových, polootevřených rozhovorů se v této práci zajímám o to, jak se vyrovnávali s náhlým uzavřením během pandemie a jaké strategie přijímali na ochranu svých klientů. Text a výsledná analýza se snaží přiblížit rozhodování zaměstnanců na hraně dvou rizik, které jejich klienty ohrožují - samoty a možnosti nakažení - jak s...
|
|
|
Migrant Parents in the Czech Republic: Child Health Care Experiences and Attitudes Towards Childhood Vaccination
Dvořáčková, Lenka ; Smith, Simon (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce představuje data získaná z kvalitativního výzkumu, který proběhl v Praze během zimy 2022 a jara 2023. Cílem práce bylo zjistit, jak matky pocházející ze zahraničí vnímají český zdravotní systém a povinné očkování. Teoretická část nejprve představuje informace a statistiky týkající se proočkovanosti globálně a v České republice. Dále je prezentována teorie vztahu mezi lékařem a pacientem, který rozpracoval především Talcott Parsons, ale i další autoři a Beckova teorie rizikové společnosti dána do souvislosti s očkováním. Výzkumná část je postavena na hloubkových polostrukturovaných rozhovorech se 14 ženami, které jsou migrantkami a matkami. Kromě jednoho rozhovoru byly všechny provedeny online prostřednictvím platformy Zoom. Analytická část představuje nejprve zkušenosti respondentek se zdravotní péčí o děti v České republice, dále komunikaci a vztah s pediatrem, a nakonec jejich obecné postoje a zdroje informací, které použily k rozhodnutí o očkování svých dětí. Výsledky výzkumu poukazují na důležitost možnosti spolupodílení se na rozhodování o očkování a celkově zdravotné péči, dále na důležitost vztahu s pediatrem založeném na důvěře a také na možnosti komunikovat s pediatrem společným jazykem.
|
|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova, jak se dělí a jak v ČR funguje a jaké zde existují náhradní formy péče. Samozřejmě je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice OSPOD. Protože je téma nahlíženo...
|
|
|
Hranice konsenzuálního chování v oblasti intimity a sexuality v České republice
Aoufová, Anisa ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce s názvem Hranice konsenzuálního chování v oblasti intimity a sexuality v České republice se věnuje sexuálnímu souhlasu a jeho problematickému vymezení. Práce má za cíl zjistit, jak odborníci na problematiku trestního práva, konkrétně advokáti, vnímají hranice konsenzuálního chování v České republice. Advokáti totiž hrají klíčovou roli při utváření právního systému a mají velký vliv na postoje veřejnosti. Práce se zaměřuje na definici sexuálního souhlasu a na faktory, které definici sexuálního souhlasu ve společnosti ovlivňují. Tyto faktory zahrnují kulturní postoje, společenské mýty, sexuální scénáře a právní systém dané společnosti. Práce je dále zaměřena na sexuální souhlas v oblasti trestního práva, na definici znásilnění v českém právním systému a na její praktické nedostatky. Je zde rozebírána možnost redefinice znásilnění a vliv účastníků trestních řízení na tuto problematiku. Praktická část je zaměřena na advokáty, kteří se zabývají trestním právem. Práce je zaměřena na "slabá místa" současného právního systému a je zkoumáno, jak advokáti, kteří se v právním systému pohybují, hodnotí současně nastavený systém, jak definují sexuální souhlas a jeho překročení, jak rámují společenskou diskuzi a jak se v problematice projevují jejich genderové představy. Na závěr práce...
|
|
|
Sexuální asistence jako objekt mediální spektakularizace
Rokosová, Anna ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
V mé diplomové práci se zabývám problematikou mediální spektakularizace v kontextu poskytování služby sexuální asistence. Má práce obsahuje kritickou diskurzivní analýzu vybraných online příspěvků s tímto tématem u vybraných českých médií. Těmito médii jsou Novinky.cz, iDnes.cz, Aktuálně.cz a Blesk.cz. Jelikož v Česku začala být poprvé tato služba poskytována na podzim roku 2015, využívám aktivnější debaty na toto téma právě v pozdějších letech. Cílem mé diplomové práce je upozornit na spektakularizaci tématu sexuální asistence ve vybraných médiích, identifikovat legitimizační prostředky a definovat diskurzivní roviny, které se v mediálním prostoru objevují. Následně se zaměřuji na aktéry, kteří se na téma sexuální asistence v médiích vyjadřují, ať už aktivně či nikoliv. Důležitým tématem mé práce je normativita, jakožto sociální konstrukt (disability studies, sociální role) a stigmatizace s tím spojená. Následně využívám vybraných médií, kde analyzuji transformaci tématu skrze jeho spektakularizaci a poukazuji na disciplinaci tématu přes jeho rámec. Upozorňuji ve své práci na to, v jaký sociální obraz média službu sexuální asistence přetváří, jak se zde odráží detabuizace tématu, jak se zde promítají představy o genderových rolích, normativita tělesnosti a sexuality či stereotypizace, a jaké...
|
|
|
Významy demence v představách profesionálních pečujících
Osúchová, Veronika ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na profesionální pečující, což jsou proškolení odborníci zaměstnaní ve specializovaných institucích, kteří pečují o více osob s demencí najednou. Na profesionální pečující je v této době vynakládán tlak a vzniká zde určitá tenze mezi dosahováním maximální možné a kvalitní péče a na druhé straně rostoucím počtem klientů v institucích specializovaných se na demenci a diskurzem demence, v jehož rámci jsou vyzdvihovány především negativní konotace. Právě postoj pečujících hraje v této problematice důležitou roli. Práce s diskurzem demence a vypořádávání se pečujících s výše popsanou problematikou, jež je zahrnuta v péči, má velký dopad na samotné fungování, zdravotní stav a kvalitu života jednotlivých osob s demencí. Jejich vypořádávání se s problematikou může razantně ovlivňovat a směrovat chod instituce a podobu života klientů v této instituci. Nelehká situace profesionálních pečujících ale také působí na ně samotné, na jejich představy o demenci a představy o jejich vlastním stárnutí. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat, jak jsou konstruovány obrazy demence profesionálními pečujícími, kteří dlouhodobě pečují o klienty s různými formami demence. V rámci této práce je zkoumán jejich subjektivní postoj k osobám s demencí a k jejich specifickému zaměstnání...
|
|
| |
host ::
RSS.