|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
|
| |
|
|
Modeling the recovery of antropogenically acidified mountain waters
Hardekopf, David ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Krám, Pavel (oponent) ; Marchetto, Aldo (oponent)
Souhrn disertace Předkládanádisertačnípráce se skládá z pěti rukopisůpublikovanýchv recenzovaných odbomýchčasopisech.Tématickyje zaměřenana dopady antropogenniacidifikace na sladkovodníekosystémyv Českérepub|ice a na Slovensku' Mode|oviirrípřispívá k pochopenípruběhu procesůvedoucích k zotavováni (recoveryy) těchto lokalit z acidifikace.Studiumvlivůacidifikacena chemickéa biologickésloženivysokohors|oých jezerv Tatrácha na Šumavěmá již ďouholetoutradici.oproti tomu dopadytohotojevu na pramennétoky v horslcýcha wchovinných oblastechČn uyty rozpozniinyrelativně nedávno,a přislušnézměny ve struktuřepotoěníhomakrozoobentosua chemismuvody jsou zniírnyméně' Ve svépráci použivrí'rndynamickémodely (zahrnujícíi možnéscénďe budoucích klimatických změn) k hodnocenisouěasnéhostavu a budoucíchtrendůve zotavování acidifikovarrýchekosystémů,ke kterémunyní dochazi v důsledkusníŽeníkyselých atÍnosferickýchimisi. Prvni kapitola práceje zaměřenana vliv nizkéhopH na složení makozoobentosuv acidifikovanýchpotocíchv Českérepublice.Druhá kapitolashrnuje akturí'lniúdajeo chemickémsloŽeni vody v91 tatranslcýchjezerech: data zr.2004 zachycují situaci 15 let po ýmamném sníženíatmosférickýchimisí. Nás|edujici kapitola zahrnuje výsledky biogeochemickéhomodelu MAGIC kalibrovanéhona několika tatranskýchjezerech, a vyhodnocuje budoucí...
|
|
|
Modeling the recovery of anthropogenically acidified mountain waters
Hardekopf, David
Souhrn disertace Předkládaná disertační práce se skládá z pěti rukopisů publikovaných v recenzovaných odborných časopisech. Tématicky je zaměřena na dopady antropogenní acidifikace na sladkovodní ekosystémy v České republice a na Slovensku. Modelování přispívá k pochopení průběhu procesů vedoucích k zotavování (recoveryy) těchto lokalit z acidifikace. Studium vlivů acidifikace na chemické a biologické složení vysokohorských jezer v Tatrách a na Šumavě má již dlouholetou tradici. Oproti tomu dopady tohoto jevu na pramenné toky v horských a vrchovinných oblastech ČR byly rozpoznány relativně nedávno, a příslušné změny ve struktuře potočního makrozoobentosu a chemismu vody jsou známy méně. Ve své práci používám dynamické modely (zahrnující i možné scénáře budoucích klimatických změn) k hodnocení současného stavu a budoucích trendů ve zotavování acidifikovaných ekosystémů, ke kterému nyní dochází v důsledku snížení kyselých atmosférických imisí. První kapitola práce je zaměřena na vliv nízkého pH na složení makrozoobentosu v acidifikovaných potocích v České republice. Druhá kapitola shrnuje aktuální údaje o chemickém složení vody v 91 tatranských jezerech: data z r. 2004 zachycují situaci 15 let po významném snížení atmosférických imisí. Následující kapitola zahrnuje výsledky biogeochemického modelu MAGIC...
|
|
| |
|
|
Modeling the recovery of antropogenically acidified mountain waters
Hardekopf, David ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Krám, Pavel (oponent) ; Marchetto, Aldo (oponent)
Souhrn disertace Předkládanádisertačnípráce se skládá z pěti rukopisůpublikovanýchv recenzovaných odbomýchčasopisech.Tématickyje zaměřenana dopady antropogenniacidifikace na sladkovodníekosystémyv Českérepub|ice a na Slovensku' Mode|oviirrípřispívá k pochopenípruběhu procesůvedoucích k zotavováni (recoveryy) těchto lokalit z acidifikace.Studiumvlivůacidifikacena chemickéa biologickésloženivysokohors|oých jezerv Tatrácha na Šumavěmá již ďouholetoutradici.oproti tomu dopadytohotojevu na pramennétoky v horslcýcha wchovinných oblastechČn uyty rozpozniinyrelativně nedávno,a přislušnézměny ve struktuřepotoěníhomakrozoobentosua chemismuvody jsou zniírnyméně' Ve svépráci použivrí'rndynamickémodely (zahrnujícíi možnéscénďe budoucích klimatických změn) k hodnocenisouěasnéhostavu a budoucíchtrendůve zotavování acidifikovarrýchekosystémů,ke kterémunyní dochazi v důsledkusníŽeníkyselých atÍnosferickýchimisi. Prvni kapitola práceje zaměřenana vliv nizkéhopH na složení makozoobentosuv acidifikovanýchpotocíchv Českérepublice.Druhá kapitolashrnuje akturí'lniúdajeo chemickémsloŽeni vody v91 tatranslcýchjezerech: data zr.2004 zachycují situaci 15 let po ýmamném sníženíatmosférickýchimisí. Nás|edujici kapitola zahrnuje výsledky biogeochemickéhomodelu MAGIC kalibrovanéhona několika tatranskýchjezerech, a vyhodnocuje budoucí...
|
|
|
Acidifikace povrchových vod - problém stále trvá
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Acidifikace povrchových vod je od poloviny 20. století problém řady oblastí na celé severní polokouli. Způsobily to průmyslové závody vypouštějící emise oxidů síry a dusíku, ze kterých fotochemickými reakcemi v atmosféře vznikají kyseliny. Kyselá atmosférická depozice způsobila vymizení ryb a většiny druhů vodních organismů v potocích a jezerech. Dále kyselá atmosférická depozice vyplavila z půd do povrchových vod nejen pufrující bazické kationty (Ca2+ , Mg2+ , Na+ a K+ ), ale i toxické hlinité (Al3+ ) ionty. Emisní maxima oxidů síry a dusíku byla zaznamenána v 80. letech 20. století a o té doby se emise oxidů síry a dusíku výrazně snížily. Avšak zotavování z acidifikace neprobíhá tak rychle jak by se očekávalo. Brání tomu hned několik procesů. Jedním z těchto procesů je hystereze, neboli saturace půd sírou a dusíkem, které se teď pomalu vyplavují do povrchových vod ve formě síranů a dusičnanů. Dalším procesem je oligotrofizace jezer, kdy dochází ke srážení důležité živiny - fosforu - hliníkem. V jezerech je pak nedostatek potravy pro organismy. Dalšími důvody zpomalující zotavování z acidifikace může být špatné lesní hospodaření nebo i klimatická změna. Pro zjišťování, jak dlouho bude proces zotavování trvat, existuje několik modelů. Nejpoužívanějším z nich je model MAGIC, který dokáže zmapovat...
|
|
|
Modeling the recovery of anthropogenically acidified mountain waters
Hardekopf, David
Souhrn disertace Předkládaná disertační práce se skládá z pěti rukopisů publikovaných v recenzovaných odborných časopisech. Tématicky je zaměřena na dopady antropogenní acidifikace na sladkovodní ekosystémy v České republice a na Slovensku. Modelování přispívá k pochopení průběhu procesů vedoucích k zotavování (recoveryy) těchto lokalit z acidifikace. Studium vlivů acidifikace na chemické a biologické složení vysokohorských jezer v Tatrách a na Šumavě má již dlouholetou tradici. Oproti tomu dopady tohoto jevu na pramenné toky v horských a vrchovinných oblastech ČR byly rozpoznány relativně nedávno, a příslušné změny ve struktuře potočního makrozoobentosu a chemismu vody jsou známy méně. Ve své práci používám dynamické modely (zahrnující i možné scénáře budoucích klimatických změn) k hodnocení současného stavu a budoucích trendů ve zotavování acidifikovaných ekosystémů, ke kterému nyní dochází v důsledku snížení kyselých atmosférických imisí. První kapitola práce je zaměřena na vliv nízkého pH na složení makrozoobentosu v acidifikovaných potocích v České republice. Druhá kapitola shrnuje aktuální údaje o chemickém složení vody v 91 tatranských jezerech: data z r. 2004 zachycují situaci 15 let po významném snížení atmosférických imisí. Následující kapitola zahrnuje výsledky biogeochemického modelu MAGIC...
|
|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Hardekopf, David (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
host ::
RSS.