|
|
Modifikace nanočástic pomocí tubulárního naprašovacího systému
Kretková, Tereza ; Hanuš, Jan (vedoucí práce) ; Matoušek, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá možností přípravy heterogenních nanočástic, tedy nanočástic složených z více materiálů. Zvolený postup spočívá v modifikaci proletujících primárních nanočástic, vyrobených v plynovém agregačním zdroji, pomocí tubulárního naprašovacího systému. V tubulárním systému je umístěn měděný terč a pomocí magnetronového naprašování je na primární nanočástice nanášena měď. Hlavní výhodou tohoto způsobu výroby heterogenních nanočástic je nezávislost přípravy primárních nanočástic a jejich následné modifikace. V rámci práce byla provedena optimalizace přípravy nanočástic pomocí plynového agregačního zdroje vzhledem k následujícímu procesu modifikace. Dále byly charakterizovány podmínky v tubulárním naprašovacím systému. Ukázalo se, že proces probíhající v tubulárním systému je velmi komplexní a citlivý na změny provozních parametrů. Byla zjištěna silná interakce proletujících nanočástic s výbojem v tubulárním systému, která měla za následek záchyt nanočástic v plazmatu a pulzování depoziční rychlosti nanočástic. Výsledkem práce je úspěšná modifikace niklových a stříbrných nanočástic, vznik heterogenních nanočástic Ni/Cu a Ag/Cu lišících se složením, tvarem a velikostí v závislosti na podmínkách v tubulárním systému. V případě Ag/Cu se povedlo připravit aplikačně zajímavé tzv. Janusovy nanočástice.
|
|
|
Vyškov_1705
Hanuš, Jan ; Fajmon, Lukáš
Letecká kampaň Vyškov probíhala nad újezdem Březina ve dvou rozdílných letových výškách (o postorovém rozlišení rastru 0.25 a 0.5m, 0.63 a 1.25m). Data byla snímána v termínu 5.9.2017. Data byla pořízena současně třemi senzory instalovanými v Letecké hyperspektrální laboratoři Ústavu výzkumu globalní změny AV ČR, v.v.i. (ve spektrálním rozmezí od 380 do 2450 nm LiDARové mračno 8 a 4 body na m2) v průběhu jednoho přeletu. Letecká hyperspektrální kampaň Vyškov byla zaměřena na pořízení dat pro ověření maskování vojenských objektů.
|
|
|
UHUL_1704
Hanuš, Jan ; Fabiánek, Tomáš ; Fajmon, Lukáš
Pro vyhonocení zdravotního stavu lesních porostů byli použity hyperspectrální snímky o prostorovém rozlišení 1 m a v rozmezí vlnových délek 400 – 2500 nm. Data byla nasnímána Leteckou hyperspektrální laboratoří Ústavu Výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. v termínu 5. 8. 2017 nad převážně smrkovými porosty Nízkého Jeseníku v okolí Bruntálu. Pro analýzu struktury porostů byl použit LiDARový scanner se snímáním 2 body na m2.
|
|
|
JCU_1702
Hanuš, Jan
Letecká hyperspektrální kampaň nad lokalitou Dehtáře, jejíž účelem bylo pořízení dat pro studium vodního vegetačního stresu v zemědělské krajině, probíhala ve dvou termínech a to 11. 5. a 28. 5. 2017. Leteckou hyperspektrální laboratoří Ústavu Výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. byly nasnímány data ve spektrálním rozmezí 380-2450nm, 8000–11500nm (termální oblast spektra) a LiDARové mračno o hustotě 0.5 bodu na m2. Pro následné analýzy byla připravena georeferencovaná hyperspektrální rastrová data s odstraněným vlivem atmosféry na výsledné hodnoty odrazivosti povrchu v prostorovém rozlišení 2 a 5m.
|
|
|
ČZU_1701
Hanuš, Jan ; Fabiánek, Tomáš ; Fajmon, Lukáš
Letecká hyperspektrální kampaň se souběžným laserovým snímáním povrchu nad výsypkami povrchových dolů v okolí Litvínova a Bíliny byla provedena 18. 5. 2017. Dle zadání výzkumu byly snímány dvě lokality o ploše 100 a 60km2 leteckou laboratoří Ústavu Výzkumu Globální změny AV, v.v.i. a to ve spektrálním rozsahu 380–2450nm (ve 46 a 141 pásmech), prostorovém rozlišení 0.5 a 1.25m a hustotou LiDARového mračna 4 bodů na m2. Výsledným produktem byla ortorektifikovaná mosaikovaná rastrová data v ENVI formátu (po atmosférických korekcích) a georeferencované LiDARové mračno bodů využitelné pro studium fyzicko-geografické diverzity potěžebních oblastí.
|
|
|
ČGS_1703
Hanuš, Jan ; Fabiánek, Tomáš ; Fajmon, Lukáš
Data snímané Leteckou hyperspektrální laboratoří Ústavu Výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. v termínu 18. 5. 2016 nad územím dolů Lítov a Silvestr byla pořízena pro následné modelování degradace půd. Pořízeny byly rastrová data s prostorovým rozlišením 0.8 a 2.0m ve spektrálním rozmezí od 380 do 2450nm a v termální oblasti 8000 až 11500nm souběžně s LiDARovým mračnem bodů o hustotě 3 body na m2. Pro další použítí byly snímky ortorektifikovány a byly provedeny korekce na vliv atmoféry na výsledné spektum.
|
|
|
Depozice ultratenkých vrstev na polymerní substráty
Libenská, Hana ; Hanuš, Jan (vedoucí práce) ; Kousal, Jaroslav (oponent)
Tenké kovové vrstvy deponované na polymerní substráty mají zásadní význam pro tvorbu vodivých struktur na površích polymerů. V případě nespojitých vrstev stříbra či mědi se zde navíc objevuje takzvaná anomální absorpce ve viditelné části spektra. Tohoto jevu lze využít pro tvorbu různých senzorů, např. založených na povrchově zesílené Ramanově spektroskopii. V této práci byla konkrétně zkoumána příprava ultratenkých nespojitých vrstev Ag a Cu na polymerní fólie PEEK a PET a jako reference sloužilo sklo a leštěný Si. Pro depozici bylo zvoleno magnetronové naprašování za velmi nízkého tlaku a byl zkoumán vliv tlaku na způsob růstu těchto vrstev. Bylo zjištěno, že za tlaku 0,2 Pa rostou měděné vrstvy na obou polymerech téměř hladké, zatímco za 1,2 Pa se již objevuje ostrůvková struktura. V případě naprašování Ag se ostrůvková struktura vrstvy projevila i za tlaku 0,2 Pa a byly pozorovány i rozdíly v růstu Ag vrstvy v závislosti na substrátu.
|
|
|
Modifikace polymerních materiálů pomocí atmosférického plazmatu pro biolékařské aplikace
Kretková, Tereza ; Kylián, Ondřej (vedoucí práce) ; Hanuš, Jan (oponent)
Polymerní materiály jsou aplikačně zajímavé díky svým objemovým vlastnostem, mezi které patří teplotní odolnost, dlouhá životnost, vysoká pevnost, nízká měrná hmotnost, průhlednost a chemická odolnost, ale také díky relativně nízké ceně. Jejich nevýhodou je nízká povrchová energie, která má za důsledek špatnou adhezi nanášených vrstev a obtížné ukotvení biomolekul. Jednou z aplikačně zajímavých možností jak zvýšit povrchovou energii je modifikace povrchu polymeru pomocí atmosférického plazmatu. V našem případě jsme zvolili polymer poly(ether ether keton) a pro generaci plazmatu jsme využívali dielektrický bariérový výboj generovaný za atmosférického tlaku ve vzduchu. Zkoumali jsme složení plazmatu pomocí optické emisní spektroskopie a pro ověření použitelnosti tohoto zdroje plazmatu jsme změřili teplotu, na kterou plazma zahřívá opracovávaný polymer. Následně jsme určili změny v morfologii, chemickém složení a povrchové energii povrchu polymeru po opracování plazmatem. Ověřili jsme, že jeho povrchová energie roste s rostoucím zastoupením polárních funkčních skupin na povrchu polymeru a že plazma vyvolává změny v morfologii povrchu studovaného polymeru. Podařilo se určit i rychlost leptání polymeru plazmatem v závislosti na dodaném výkonu. Zjistili jsme, že při opracování nedochází ke změně optických...
|
|
|
Modifikace povrchů pomocí kovových a polymerních nanočástic
Steinhartová, Tereza ; Hanuš, Jan (vedoucí práce) ; Matoušek, Jindřich (oponent)
Teoretická část práce se zabývá základní charakteristikou nízkoteplotního, nízkotlakého plazmatu. Dále popisuje principy přípravy polymerních a nanokompozitních vrstev v tomto typu plazmatu. Také osvětluje základní principy metod, které byly použity k charakterizaci vzorků. Experimentální část se zabývá optimalizací přípravy nanokompozitních vrstev tvrdého plazmového polymeru a měděných nanočástic pomocí plynového agregačního zdroje a plazmové polymerace z plynného prekurzoru. Tento způsob přípravy je výhodný, protože umožňuje nezávislou kontrolu procesu přípravy nanočástic a plazmové polymerace. Při optimalizaci byl brán ohled na tvrdost polymerní matrice, která musela mít zároveň dobrou adhezi k substrátu. Nastavením podmínek v plynovém agregačním zdroji pak bylo možné měnit koncentraci mědi ve vrstvách. Časová stabilita nanočástic v nanokompozitní vrstvě se ukázala být větší, než stabilita nanočástic nezabudovaných do matrice. Také jsme ukázali, že opracováním nanokompozitních vrstev v dusíkovém plazmatu lze zvýšit koncentraci mědi na povrchu nanokompozitu. V další části práce se zabýváme přípravou nanokompozitů titanu a nylonových nanočástic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium interakce nanokompozitních vstev s plazmatem
Steinhartová, Tereza ; Hanuš, Jan (vedoucí práce) ; Kousal, Jaroslav (oponent)
Teoretická část se zabývá základní charakteristikou nízkoteplotního, nízkotlakého plazmatu, popisuje principy přípravy polymerních a nanokompozitních vrstev v tomto typu plazmatu a proces leptání v chemicky aktivním plazmatu. Osvětluje základní principy metod použitých k charakterizaci vzorků. Experimentální část popisuje proces hledání optimálních parametrů chemicky aktivního plazmatu ($O_2/Ar$) pro leptání vrstev plazmového polymeru. Po nalezení vhodných parametrů leptání byly připraveny jednak vrstvy plazmového polymeru, jednak nanokompozitní vrstvy (kov/plazmový polymer) a vzorky byly za definovaných podmínek opracovány kyslíkovým plazmatem. Cílem bylo zkoumat fyzikálně chemické vlastnosti těchto vrstev, zejména pak jejich chemické složení pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie a smáčivost. Pozornost byla věnována změně kontaktního úhlu vody jednak v závislosti na době leptání, jednak změně v důsledku změny morfologie vzorku. Bylo pozorováno stárnutí vrstev, tj. relaxace změn způsobených leptáním. Zvětšením drsnosti se podařilo připravit superhydrofobní (SHF) vrstvy.
|
host ::
RSS.