Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mitochondriální biomarkery u Huntingtonovy nemoci
Vizelka, Vera ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Huntingtonova nemoc (HN) je dědičné závažné neurodegenerativní onemocnění. Příčinou této choroby je mutace genu, který kóduje protein huntingtin (htt). Mutace se projevuje abnormálním prodloužením CAG tripletů. V molekule htt tak vzniká polyglutaminový řetězec, který způsobuje jeho fragmentaci a agregaci. Výsledkem je nesprávně sbalený protein a to má za následek poškození neuronů, především v oblasti striata. Biochemická podstata odumírání neuronů není dosud objasněna. Dodnes neexistuje žádná efektivní léčba HN. Htt se podílí se na mnoha různých buněčných procesech, např. se účastní regulace transportních dějů v buňce, podílí se na transkripci některých genů a kontroluje také apoptózu. Mutovaný htt může být příčinou poruch mitochondrií. Důsledkem působení mutovaného htt je vznik oxidačního stresu a následně nástup procesu neurodegenerace, ale přesná úloha mitochondrií během rozvoje nemoci nebyla dosud pečlivě prozkoumána Předchozí studie prokázaly poruchy mitochondrií nejen v mozku, ale i v dalších extraneuronálních tkáních. Cílem bakalářské práce bylo optimalizovat přípravu vzorku z buněk bukálního stěru - materiálu s neinvazivním odběrem pro účely proteinové analýzy a stanovit množství vybraných mitochondriálních proteinů v buňkách bukálního stěru u pacientů s HN v různých stádiích nemoci a...
Congenital disorders of glycosylation and their impact on cellular and energetic metabolism
Rychtárová, Lucie ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent) ; Pecinová, Alena (oponent)
Dědičné poruchy glykosylace (CDG) jsou velkou skupinou více než 160 typů metabolických poruch způsobených genetickými defekty, které vedou k poruše biosyntézy a modifikace glykanů. Nezastupitelnou roli v biosyntéze glykanů hraje lipid dolichol. Glykany hrají klíčovou roli ve funkci a struktuře proteinů a lipidů a jejich nedostatek vede k závažným klinickým příznakům. CDG se obvykle projevuje v dětství jako multisystémová porucha. Rodiny tak čelí závažnému zdravotnímu problému vzhledem k progresivní a velmi variabilní povaze onemocnění, nepříznivé prognóze a až na výjimky nedostupnosti léčby. V současné době stále nemáme k dispozici dostatečnou paletu metod k rozpoznání vzácných typů CDG a naše znalosti patofyziologie CDG jsou zatím omezené. Prvním cílem práce bylo optimalizovat metodu stanovení izoforem dolicholu a studovat je ve fyziologii a patologii. Druhým cílem práce bylo prozkoumat bioenergetický stav a celkový metabolismus u nejčastějšího typu CDG - poruchy fosfomanomutázy 2 (PMM2-CDG), au CDG způsobených defektem biosyntézy dolicholu. Pomocí optimalizované metody byla v populaci charakterizována distribuce izoforem dolicholu v moči. Profil izoforem dolicholu se mění s věkem, což naznačuje možné změny fyzikálních vlastností membrán během stárnutí v důsledku proporcionální změny izoforem...
The study of mitochondrial energy-metabolism maturation
Křížová, Jana ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent) ; Rauchová, Hana (oponent)
Během nitroděložního vývoje savců se plod nachází hypoxickém prostředí. Pro umožnění správné postnatální adaptace na vnější podmínky je v tkáních plodu po narození nezbytný rychlý přechod z glykolytického na oxidativní metabolismus zajišťovaný mitochondriemi. Mitochondriální maturace je složitý proces, který je přesně regulován, mimo jiné i na transkripční úrovni. Pomocí technik jako je analýza mikročipů, kvantitativní PCR, měření enzymových aktivit nebo hladiny koenzymu Q jsme v jaterní tkáni a kosterním svalu potkanů popsali akceleraci mitochondriálního metabolismu v perinatálním období a výsledky korelovali s analýzou u člověka. Ze 1546 testovaných mitochondriálních genů jsme u potkana zjistili statisticky významné rozdíly v expresi u 1119 z nich v játrech a u 827 ve svalech. K nejvýznamnější změně v expresi genů došlo v játrech mezi 20. a 22. dnem březosti, což naznačuje, že plod potkana je připraven na přechod do vnějších podmínek nejméně 2 dny před narozením. Změny hladiny koenzymu Q u potkana i člověka ukazují, že množství koenzymu Q je v prenatálním období nízké, po narození se zvyšuje v obou tkáních. Atypickou kinázu Coq8ap jsme popsali jako enzym, jehož exprese se po narození významně zvyšuje. Byla již dříve predikována jako regulátor biogeneze koenzymu Q, ale substráty i mechanismus...
Studium změn struktury a energetického metabolismu mitochondrií u pacientů s Huntingtonovou chorobou a u transgenního modelu miniprasete
Vanišová, Marie ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent) ; Mühlbäck, Alžbeta (oponent)
Huntingtonova nemoc (HN) je závažné neurodegenerativní onemocnění s autosomálně dominantní dědičností. HN vzniká následkem expanze CAG tripletu v genu pro protein huntingtin (Htt), která vede k poškození a ztrátě funkcí tohoto proteinu. Htt je nezbytný při vývoji nervové soustavy, podílí se na axonálním transportu, regulaci exprese genů mitochondriálního metabolismu nebo spermiogenezi. U HN je nejvýznamněji poškozena nervová tkáň, ale patologické změny spojené s nemocí jsou detekovány v celém organismu. V současné době neexistuje uspokojivá léčba. U pacientů s HN bylo prokázáno, že mitochondriální poškození významně ovlivňuje progresi nemoci, avšak mechanismy vzniku mitopatie a její další rozvoj se všemi dopady na fyziologii tkání u HN dosud nejsou zcela objasněny. Cílem disertační práce bylo studium poškození energetického metabolismu, uspořádání mitochondriální sítě a ultrastruktury mitochondrií u HN ve vybraných tkáních pacientů a u modelového transgenního prasete pro HN (TgHN). Dále bylo snahou nalézt a charakterizovat mitochondriální biomarker HN, který by dobře odrážel patologický obraz momentálního stavu pacienta a v průběhu rozvoje onemocnění. Studovaným materiálem od pacientů s HN byly buňky bukální sliznice, lymfocyty izolované z periferní krve a kultivované kožní fibroblasty. Od TgHN...
Studium energetického metabolismu u pacientů s poruchou mitochondriální translace
Hýbl, Martin ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Čermáková, Michaela (oponent)
Mitochondrie jsou semiautonomní organely obsahující vlastní DNA. Lidská mitochondriální DNA (mtDNA) kóduje celkem 37 genů: 13 podjednotek komplexů systému oxidační fosforylace (OXPHOS), 22 molekul transferových RNA (tRNA) a 2 molekuly ribosomální RNA (rRNA). Patogenní mutace v genech spojených s mitochondriální translací jsou častou příčinou vzniku mitochondriálních onemocnění. Tyto mutace mohou být nalezeny v mtDNA, nebo v jaderných genech kódujících ribosomální proteiny, iniciační, elongační a terminační faktory, enzymy modifikující mitochondriální tRNA a aminoacyl-tRNAsynthetasy. Mitochondriální aminoacyltRNAsynthetasy (mt-aaRS) jsou enzymy katalyzující připojení jednotlivých aminokyselin ke specifickým tRNA. Cílem bakalářské práce bylo seznámení se s prací v laboratoři tkáňových kultur. V rámci přípravy vzorků pro následující experimenty byly kultivovány kožní fibroblasty od pěti pacientů s poruchou mt-aaRS (AARS2, DARS2, NARS2, SARS2) a kontrolních linií v glukosovém a galaktosovém médiu. Následně byl optimalizován postup pro stanovení rovnovážného množství vybraných podjednotek komplexů systému OXPHOS, který byl aplikován při analýze fibroblastů od pěti pacientů s poruchou mt-aaRS. Při kultivaci buněk v glukosovém mediu bylo u čtyř pacientů pozorováno snížení hladin některých podjednotek...
Modulation of Mitophagy in Huntington Disease
Šonský, Ivan ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) je dědičné neurodegenerativní onemocnění charakterizované přítomností špatně se skládajícího mutovaného proteinu huntingtinu (HTT), který je náchylný k agregaci. Mutace v proteinu huntingtinu (mHTT) vede k nadměrnému prodloužení polyglutaminového řetězce, což způsobuje jeho toxicitu. Přítomnost mHTT následně vede k postupné ztrátě striatálních "medium spiny" neuronů. Správná funkce neuronů mj. závisí na stavu jejich mitochondrií. Je proto důležité, aby zůstaly zachovány biologické procesy, které zajišťují obrat a kontrolu kvality mitochondrií. Takovým procesem je především mitofagie. Mutovaný HTT má negativní dopad na mitofagii, což znemožňuje autofagozómům pohlcování mitochondrií a vede tak k akumulaci poškozených mitochondrií u HD. I když je mitofagie považována za základní buněčný proces, nejsou zatím známy téměř žádné látky, které by mitofagii specificky ovlivňovaly. Naše předchozí studie ukázaly, že mitochondriální defekty spojené s HD můžeme sledovat i ve snáze dostupných extraneuronálních tkáních, jakými jsou kožní fibroblasty. Cílem předkládané práce bylo studovat mitofagii na modelu kultivovaných kožních fibroblastů od pacientů s HD a kontrol a testovat použití neuroprotektivní látky MIND4-17 pro selektivní ovlivnění mitofagie. Výsledky práce ukázaly, že látka...
Komplex I mitochondriálního dýchacího řetězce a jeho poruchy.
Rodinová, Marie ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
NADH: ubichinon oxidoreduktáza (Komplex I) je multipodjednotkový proteinový komplex vnitřní mitochondriální membrány a je největším a nejsložitějším komplexem systému oxidativní fosforylace, který vytváří převážnou většinu energie pro eukaryotické buňky. Je složen ze 45 podjednotek, z nichž 7 je kódováno mitochondriální DNA a zbylých 38 jadernou DNA. Strukturu tvoří dvě ramena spojená do tvaru písmene L, z nichž jedno je zanořeno do vnitřní mitochondriální membrány a druhé směřuje do matrix. Komplex I oxiduje molekulu NADH, přičemž tento proces je spřažen s pumpováním protonů do intramembránového prostoru, kde se tvoří gradient H+ , který je následně využit pro syntézu ATP. Poruchy komplexu I představují rozsáhlou, klinicky i geneticky heterogenní skupinu onemocnění mitochondriálního energetického metabolismu Při poruchách NADH: ubichinon oxidoreduktázy dochází především ke snížení aktivity i množství komplexu, poklesu produkce ATP, změnám membránového potenciálu i morfologii mitochondrií a mitochondriální sítě a roste produkce reaktivních forem kyslíku. Kombinace těchto jevů ústí v závažné dědičné poruchy metabolismu, jejichž prognóza je nepříznivá a léčba v současné době nedostupná.. Cílem této práce je snaha podat přehled o současných znalostech struktury, asemblace a funkce komplexu I...
Fumaráthydratáza jako tumorový supresor
Kedrová, Kateřina ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Befekadu, Asfaw (oponent)
2 Abstrakt Fumaráthydratáza (fumaráza, EC 4.2.1.2) katalyzuje reverzibilní hydrataci fumarátu na S-malát. U savců přeměňuje fumarát v mitochondriální matrix, jako součást citrátového cyklu, a v cytosolu, kde vzniká například při odbourávání skeletu některých aminokyselin, při přeměňování amoniaku na močovinu nebo při syntéze purinových nukleotidů. V lidských buňkách je fumaráza kódovaná genem FH lokalizovaným na chromosomu 1 (1q42.1). Gen FH obsahuje 10 exonů a kóduje protein o velikosti 510 aminokyselin včetně signální sekvence na N-konci polypeptidového řetězce. Zárodečné heterozygotní mutace genu FH byly nalezeny u dvou autozomálně dominantních syndromů. Jedná se o mnohonásobnou kožní a děložní leiomyomatózu (MCUL1 nebo MCL) a dědičnou leiomyomatózu a rakovinu ledvinných buněk (HLRCC). Ve většině nádorů těchto pacientů byla nalezena také ztráta heterozygozity genu FH, která naznačuje, že se zde může jednat o Knudsonův "two-hit" model rozvoje tumoru. Gen FH se tedy v těchto případech chová jako tumor supresorový. Cílem bakalářské práce bylo v souboru 22 vzorků děložních leiomyomů od pacientek ve věku 21-31 let stanovit množství a aktivitu fumaráthydratázy. Jako kontrolní vzorek byl použit děložní leiomyom od pacientky, jejíž věk byl 38 let. Ve třech vzorcích nebyla aktivita fumarázy a kontrolního enzymu...
Studium mitochondriální ultrastruktury a funkcí u vybraných mitochondriálních a lysosomálních střádacích chorob
Kostková, Olga ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Šmíd, František (oponent) ; Hyánek, Josef (oponent)
Disertační práce byla vypracována v Laboratoři pro studium mitochondriálních poruch, Kliniky dětského a dorostového lékařství, 1. LF UK v Praze a ve spolupráci s Ústavem dědičných metabolických poruch, 1. LF UK v Praze. Práce vychází z dlouhodobého zaměření pracoviště na studium mitochondriálních onemocnění a spojuje problematiku primárně mitochondriálních onemocnění a sekundárních mitochondriálních poruch u vybraných lysosomálních střádacích onemocnění. Mitochondriální onemocnění představují skupinu závažných onemocnění s nástupem od novorozeneckého věku až do dospělosti a u většiny pacientů mají velmi vážný průběh. Mitochondrie jsou hlavním producentem energie v savčí buňce a poruchy systému OXPHOS mají zásadní dopady především na tkáně s vysokou energetickou náročností. Obdobný fenotyp je společný i pro řadu lysosomálních střádacích onemocnění. I při známé molekulární podstatě mitochondriálních i lysosomálních onemocnění je stále obtížné odhadnout klinický průběh onemocnění i prognózu. Funkce mitochondrií se neomezuje pouze na produkci energie, ale hraje i významnou úlohu ve spouštění apoptózy, v produkci volných radikálů, je významným místem vápníkového metabolismu a poškozené mitochondrie se stávají cílem autofagie kontrolované lysosomy. Naše výsledky umožňují: 1. lépe porozumět tkáňově specifickému...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Hansíková, Hana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.