|
|
Vztah rodinného stavu a zdraví v ČR
Šeflová, Kristýna ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi subjektivním zdravím a rodinným stavem v České republice. První část práce obsahuje přehled zahraničních empirických a teoretických prací a přehled českých studií, které na toto téma vznikly. Následuje popis teorií, které vysvětlují, jakým způsobem může být vztah mezi rodinným a zdravotním stavem zprostředkován. Ve střední části práce definuji důležité pojmy, se kterými pracuji: zdravotní stav, subjektivní zdraví, kategorie rodinného stavu. V poslední části práce se věnuji empirické analýze dat Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Výsledky analýz naznačují, že vdané ženy mají vyšší šanci hodnotit své zdraví jako dobré oproti ženám rozvedeným a ovdovělým. U svobodných žen se rozdíly v hodnocení subjektivního zdraví podle rodinného stavu nezdály signifikantní. U mužů se vliv rodinného stavu na subjektivní zdraví nepotvrdil vůbec. Byly tedy odhaleny rozdíly mezi pohlavími a zdá se, že významným faktorem ovlivňujícím subjektivní zdraví je věk.
|
|
|
Nové technologie a strategie při hledání partnera: Speed-dating a on-line seznamovací portály
Stěhulová, Pavla ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Práce se zabývá seznamováním a hledáním partnerských vztahů pomocí nových technologií. Hlavním cílem je ukázat vliv nových médií na výběr partnera a především popsat průběh novodobějšího způsobu seznamování v české společnosti, kterým je speed dating. Takzvaná zprostředkovaná seznamování - on-line seznamovací portály a speed dating - jsou posuzována ve vzájemné komparaci. Výzkumná část práce je založena na analýze seznamovacích portálů a agentur zprostředkujících seznamování. KLÍČOVÁ SLOVA: speed dating, on-line seznamovací portály, zprostředkované seznámení, výběr partnera, sňatkový trh
|
|
|
Postoje k partnerství a faktory spokojenosti
Hřebenářová, Veronika ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
S nárůstem rozvodovosti a nestabilních nesezdaných soužití v posledních desetiletích se začaly objevovat studie zaměřující se na zjišťování faktorů, které přispívají k rozchodu či rozvodu, jejichž cílem byla mnohdy identifikace postojů nebo chování, které je pro manželství destruktivní. Tato diplomová práce se na problematiku dívá z opačného úhlu, kdy je cílem odhalení postojů k partnerství, které mají spokojení partneři. Jelikož postoje k partnerství jsou často závislé na věku a pohlaví, jsou tyto demografické proměnné v analýzách rovněž zohledňovány. Práce má explorační charakter, a proto je v empirické části rozpracováno několik různých metod za účelem odhalení řečených souvislostí a také identifikace latentních faktorů mezi postoji. Z analýzy vyplynulo, že čím spokojenější respondenti ve svém vztahu byli, tím pro ně byly jednotlivé postoje důležitější. Nejdůležitější postoje jsou věrnost, opravdová láska a tolerance chyb druhého. Respondenti, pro které byly důležitější romantické a vnitřně partnerské faktory jako láska, věrnost a kvalitní sexuální vztah, byli spokojenější než ti, pro které byly důležité tradiční hodnoty (muž pracuje, žena se stará o domácnost) a také ti, kteří označovali jako důležité postoje zdůrazňující praktické hodnoty vztahu (obětovat se kvůli dětem, umět hospodařit s...
|
|
|
Přenos generalizované důvěry
Klusáček, Jan ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá mezigeneračním přenosem generalizované důvěry. Generalizovaná důvěra (jako optimistický postoj k interakci s neznámými lidmi) je známá jako důležitá součást sociálního kapitálu a předpoklad zdravého fungování občanského života. Vycházíme z kulturního pojetí důvěry jako morální normy s hlubokými historickými kořeny, přičemž důvěřovat se učíme v raném dětství od svých rodičů. Vznik práce je motivován absencí novějších výzkumů a výzkumů z post-socialistického (respektive českého) prostředí na téma přenosu důvěry z rodičů na děti, mezigenerační přenos existuje v teoriích kulturního pojetí důvěry jako do velké míry neověřený předpoklad, potvrzení socializace v rodině by pomohlo osvětlit stabilitu postoje v čase a prostorovou diferenciaci v důvěře. Na základě dat z první vlny Českého panelového šetření domácností z roku 2015 jsme zkoumali souvislost mezi mírou generalizované důvěry dítěte a mírou generalizované důvěry rodiče. V analýze dat se nám podařilo nalézt vztah mezi důvěrou dítěte a důvěrou rodiče. Nepodařilo se nám potvrdit hypotézu, že mezigenerační přenos důvěry z matky na dítě je silnější než mezigenerační přenos z otce na dítě. Důvěřivější jsou též děti vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných rodičů (oproti vyučeným) a děti z katolických rodin, naopak...
|
|
|
Spokojenost dětských pacientů a možnosti jejího zvýšení: případová studie
Martinová, Michaela ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
(česky) Cílem studie byla ucelená analýza spokojenosti pacientů ve věku 14 - 19 let ve Fakultní nemocnici Brno, která vytvořila základní schéma proměnných pro další zkoumání spokojenosti mladistvých pacientů ve zdravotnických zařízeních. Zároveň se práce věnovala doporučením na zvýšení spokojenosti dětských pacientů na ambulantních a interních odděleních. V ČR probíhá několik různých výzkumů zkoumajících spokojenost, které si objednávají zdravotnická zařízení, aby případně mohla na základě výsledků zvýšit spokojenost pacientů. Výzkumy spokojenosti dětských pacientů zatím mezi ně nepatří, jelikož v mezinárodní sféře stále probíhá standardizace metod. Pro teoretický základ této studie byla provedena výzkumná sonda publikovaných článků o jednotlivých výzkumech a na základě ní vytvořeny teoretické základy práce. Dosažené výsledky mohou usnadnit orientaci při tvorbě dalších výzkumů spokojenosti dětí ve zdravotnických zařízeních. Výzkum dětské spokojenosti pacientů na dětských odděleních Fakultní nemocnice Brno ukázal, že závislými proměnnými na spokojenost dětských pacientů jsou personál, strava a interiér nemocnice.
|
|
|
Bytová situace mladých lidí v České republice
Zykmundová, Eliška ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Bytová situace mladých lidí v České republice Abstrakt Předkládaná diplomová práce přispívá svým obsahem k diskuzi o sociální stratifikaci a nerovnostech ve společnosti. Cílem textu je posoudit bytovou situaci českých domácností s důrazem na věk osoby v čele domácnosti, a to z několika vzájemně se doplňujících pohledů. Bytové podmínky mladých domácností jsou popsány skrze koncept finanční a fyzické dostupnosti bydlení, tedy na základě objektivních údajů o jejich příjmové situaci a o cenách a kvalitě bydlení. Díky tomu lze identifikovat domácnosti, které mají přístup k adekvátnímu bydlení znesnadněn také kvůli svému sociálnímu původu či současné pozici ve společnosti. Zkoumány jsou i subjektivní názory respondentů na kvalitu bydlení a výši výdajů na bydlení. K naplnění těchto cílů jsou analyzována data z výběrového šetření Životní podmínky (EU- SILC) Českého statistického úřadu z let 2005-2011. Kromě časového hlediska je aplikován i regionální přístup, díky kterému je možné porovnat dostupnost bydlení pro jednotlivé domácnosti žijící v různých oblastech České republiky. Výsledky práce tak mohou posloužit například jako podklad pro tvůrce bytové politiky. Klíčová slova: mladé domácnosti, dostupnost bydlení, subjektivní hodnocení bydlení, EU-SILC
|
|
|
Proměny rodinného chování v České republice od 90. let 20. století
Polesná, Helena ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Cílem této práce je analyzovat změny v rodinném chování v České republice zvláště z pohledu druhého demografického přechodu. Pozornost byla zaměřena na analýzu postojů k novým formám společného života a rodičovství a také na vývoj reprodukčního chování v České republice. K tomuto účelu bylo využito dat z dvou výběrových šetření ISSP (1994, 2002, 2012) a EVS (1990, 1999, 2008). Průběh změn v České republice byl komparován s průběhem ve vybraných postkomunistických zemích. Analýza identifikovala různé trajektorie transformací ve vybraných postkomunistických zemích. Výsledky analýzy pro Českou republiku v mnoha ohledech ukazují přiblížení k situaci v severozápadní Evropě. Nicméně, výsledky analýzy také naznačují, že Česká republika je pravděpodobně dále v procesu druhého demografického přechodu ve srovnání s mnoha postkomunistickými zeměmi. Klíčová slova rodinné chování, postoj, rodina, druhý demografický přechod, postkomunistické země
|
|
|
Vliv rozvodu na vzdělání dětí
Kostelecká, Veronika ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Dudová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem rozvodu rodičů na vzdělání potomků. Na vzdělání je nahlíženo jako na významný prediktor životní dráhy. Rozvod naopak narušuje stabilitu původní rodinné jednotky a zhoršuje situaci domácností a jejich členů. Děti bývají negativně zasaženy touto změnou po emoční a psychické stránce. Objevují se u nich problémy s chováním a jejich budoucí partnerské vztahy mají vyšší riziko rozvodu. K analýze vlivu rozvodu na vzdělání potomků využíváme data z Českého panelového šetření domácností. Naše výsledky vícerozměrné lineární regrese ukazují, že rozvod negativně ovlivňuje délku studia mužů a žen. Binární logistická regresní analýza navíc předkládá, že šance žen a mužů, kteří zažili rozvod rodičů, na vystudování vysoké školy jsou v porovnání s jedinci z úplných rodin také nižší. Argumentujeme tedy, že rozvod rodičů má negativní vliv na vzdělání potomků. Klíčová slova: Rodina, vzdělání, rozvod, nerovnosti
|
|
|
Souhrnná výzkumná zpráva zaměřená na analýzy fyziologických a sociálních rizik nákazy COVID-19
Hamplová, Dana ; Klusáček, Jan ; Adámková, Věra
Výzkumná zpráva přináší přehled výsledků výzkumu kolektivní imunity české populace, který se uskutečnil v květnu 2020. Tato studie kolektivní imunity prokázala nízkou úroveň protilátkové pozitivity v první vlně epidemie onemocnění covid-19 na jaře 2020. Doprovodný dotazník zjišťující mimo jiné využívání preventivních opatření či odhadované riziko nákazy ukázal, že osoby v rizikových skupinách se nechrání častěji než osoby bez chronických onemocnění. Mezi hlavní faktory ovlivňující to, do jaké míry se daný jedinec chrání před nákazou, patří, pohlaví, případně zdroj informací (získávání informací z internetu snižuje ochotu se řídit epidemiologickými doporučeními).
|
|
|
Zdravý životní styl v České republice
Buriánková, Jitka ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Šiftová, Jana (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
Tato práce podává elementární vhled do problematiky zdravého životního stylu z hlediska různých perspektiv, a proto v tomto ohledu můžeme navazovat na studii Cockerhama (2005), která nabízí ucelené paradigma zkoumání zdravého životního stylu. Klíčový problém spočívá v debatě o tom, zda volba zdravého životního stylu podléhá spíše strukturálním vlivům, anebo rozhodování jedinců (klasický problém struktury a jednání). Hlavním cílem práce je ověřit míru determinace jednotlivých složek zdravého životního stylu. Vzhledem k obtížím hledání jednoho ukazatele zkoumáme odděleně podmíněnost zdravého stravování, kouření, konzumace alkoholu, sportu. V analýze jednotlivých dimenzí zdravého životního stylu bereme ohled vedle základních sociodemografických proměnných i na informovanost, postoj, psychickou pohodu a kompenzační strategii jako zprostředkující faktory zdravého životního stylu. Obohacení analýzy nabízí začlenění kompenzační teorie, protože tyto strategie oslabují racionalitu jednání. U rizikového chování hraje kompenzační strategie významnou roli. V tom jsou naše poznatky v českém prostředí unikátní. Hypotézy jsou ověřovány na reprezentativním souboru výzkumu " Aktér 2013" (N=1088), realizovaného agenturou STEM, v jejímž rámci byly zařazeny baterie o zdravém životním stylu. Prevalence vybraných...
|
host ::
RSS.