Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ležící pozůstalost v českém právním řádu - srovnání s rakouskou právní úpravou
Halíková, Jana ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
63 Závěr Sepětí české a rakouské právní úpravy mělo dlouhou tradici, navzdory tomu však v důsledku politických změn na našem území během druhé poloviny 20. století došlo k podstatnému odklonu českého občanského práva od rakouského. V této práci jsem se věnovala právní úpravě, která byla ukázkovým příkladem tohoto sepětí. Ačkoli rozpadem habsburské monarchie došlo k vzniku dvou samostatných republik, jejich právní úprava v oblasti dědického práva zůstala prakticky beze změn. Zajímavé je, že až na teoretické nahlížení na právní podstatu ležící pozůstalosti (které však není vyjádřeno v normativní rovině nýbrž pouze v rovině teoretické) je současná rakouská právní úprava této oblasti prakticky totožná s právní úpravou, která byla na našem území účinná do konce roku 1950. I to svědčí o její kvalitě. V této práci jsem se snažila přiblížit institut ležící pozůstalosti, vymezit toliko jeho hlavní rysy a vytyčit základní problémy, se kterými se lze v této oblasti v českém i v rakouském právním řádu setkat, popř. také naznačit shodné i odlišné názory v právní teorii nebo soudní praxi, aby si čtenář mohl učinit obraz o tomto právním institutu, který je dnes již českému právnímu řádu cizí. Zásada, že se dědictví nenabývá okamžikem smrti zůstavitele, nýbrž až soudním odevzdání pozůstalosti a s tím neodmyslitelně...
Ležící pozůstalost v českém právním řádu - srovnání s rakouskou právní úpravou
Halíková, Jana ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
63 Závěr Sepětí české a rakouské právní úpravy mělo dlouhou tradici, navzdory tomu však v důsledku politických změn na našem území během druhé poloviny 20. století došlo k podstatnému odklonu českého občanského práva od rakouského. V této práci jsem se věnovala právní úpravě, která byla ukázkovým příkladem tohoto sepětí. Ačkoli rozpadem habsburské monarchie došlo k vzniku dvou samostatných republik, jejich právní úprava v oblasti dědického práva zůstala prakticky beze změn. Zajímavé je, že až na teoretické nahlížení na právní podstatu ležící pozůstalosti (které však není vyjádřeno v normativní rovině nýbrž pouze v rovině teoretické) je současná rakouská právní úprava této oblasti prakticky totožná s právní úpravou, která byla na našem území účinná do konce roku 1950. I to svědčí o její kvalitě. V této práci jsem se snažila přiblížit institut ležící pozůstalosti, vymezit toliko jeho hlavní rysy a vytyčit základní problémy, se kterými se lze v této oblasti v českém i v rakouském právním řádu setkat, popř. také naznačit shodné i odlišné názory v právní teorii nebo soudní praxi, aby si čtenář mohl učinit obraz o tomto právním institutu, který je dnes již českému právnímu řádu cizí. Zásada, že se dědictví nenabývá okamžikem smrti zůstavitele, nýbrž až soudním odevzdání pozůstalosti a s tím neodmyslitelně...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.