Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  předchozí11 - 18  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Úloha tukové tkáně v etiopatogenezi inzulínové rezistence
Polák, Jan ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Rossmeisl, Martin (oponent)
Shrnutí Tuková tkáň má úzký vztah k etiopatogenezi inzulínové rezistence a k následnému rozvoji metabolických komplikací včetně diabetes mellitus 2. typu a aterosklerózy. Mechanismy zprostředkovávající tuto vazbu jsou v současné době předmětem intenzivního výzkumu. Jedním z mechanismů, které mohou spojovat nadměrnou akumulaci tukové tkáně s rozvojem inzulínové rezistence jsou volné mastná kyseliny, které jsou do cirkulace uvolňovány hydrolýzou lipidů uskladněných v tukové tkáni během procesu lipolýzy. Poruchy v regulaci lipolýzy byla popsány u obézních jedinců a přispívají k vyšší hladině mastných kyselin v plazmě těchto subjektů a k obtížné mobilizaci energetických substrátů během fyzické zátěže. V předkládané disertační práci byla regulace lipolýzy předmětem výzkumu ve dvou publikacích za použití techniky mikrodialýzy. V první publikaci jsme prokázali schopnost upravit poruchu v regulaci katecholaminy-stimulované lipolýzy a v porušené citlivosti podkožní tukové tkáně k anti-lipolytickému účinku inzulinu po silovém tréninku obézních mužů. Ve druhé studii byl prokázán výrazný podíl nově popsané lipolytické dráhy zprostředkované atrial natriuretic peptidem (ANP) na stimulaci lipolýzy během fyzické zátěže. Vedle dobře definované úlohy volných mastných kyselin je tuková tkáň zdrojem mnoha proteinů s regulační...
Úloha některých genetických faktorů při změnách tělesné hmotnosti
Aldhoon, Bashar ; Hainer, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kohoutová, Milada (oponent) ; Vašků, Anna (oponent)
Cílem dizertační práce bylo určit podíl některých genetických faktorů na schopnosti dlouhodobě udržet hmotnostní pokles a současně zredukovat zdravotní rizika spojená s obezitou ve skupině cca 300 obézních pacientů sledovaných po dobu 2,5 let. První část práce se zabývala sledováním vlivu polymorfismu P73T genu pro neuromedin na redukci tělesné hmotnosti a jeho souvislosti s některými metabolickými a psychobehaviorálními faktory. U mužů, nenositelů T alely, byla na konci sledování léčebně-redukčního programu zaznamenána signifikantní redukce obvodu pasu. Redukce obvodu pasu byla v této skupině provázena významným snížením energetického příjmu a skóre deprese podle Becka (BDI). Zároveň došlo ke zvýšení skóre dietní restrikce. Ve skupině obézních žen nebyly rozdíly mezi nositelkami a nenositelkami T allely tak výrazné. Signifikantního snížení celkového energetického příjmu a makronutrientů dosáhly obézní ženy bez ohledu na genotyp. Ve druhé části byl sledován vliv polymorfismu Leu162Val genu pro PPAR a polymorfismu Pro12Ala genu pro PPAR na redukci tělesné hmotnosti a na metabolické a psychobehaviorální faktory u skupiny 246 obézních žen. Nenositelky minoritní alely polymorfismu Leu162Val genu pro PPAR vykazovaly na počátku léčby oproti nositelkám této alely příznivější hodnoty ve sledovaných...
Osa růstový hormon IGF - I, její regulace metabolické ovlivnění a funkce. Změny plastmatických koncentrací ghrelinu u vybraných patologických stavů
Jarkovská, Zuzana ; Marek, Josef (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Ghrelin je proteohoimon s výrazným stimulačním účinkem Jia sekreci GH. Patří do skupiny GHSJe prvním izolovaným endogenním ligandem receptom pro GHS. Ačkoliv byly první látky z této skupiny syntetizovány již v roce 1977, izolace receptom i samotného ghrelimi je záležitostí posledního desetiletí. V naši studii jsme se zabývali zkoumáním fyziologické role endogenního ghrelinu u vybraných patologických stavů a studiem vztahů mezi koncentracemi celkového a aktivního gltrelinu a parametry osy GH/IGF-L Naše studie je první studií, jež se zabývala stanovením koncentrací nejen celkového, ale i aktivního gltrelinu u vybraných skupin nemocných. Předpokládali jsme, že sekrece ghrelinu je modulována sekrečním stavem GH. U nemocných sakromegalií jsme očekávali snížené plasmatické koncentrace ghrelinu (hypotéza 1) a u nemocných s GHD jsme předpokládali jejich zvýšení (hypotéza 2) jakožto výsledek uplatněni negativní zpětné vazby při změnách sekrece růstového hormonu. Naše pozorování však tyto hypotézy nepotvrdilo. Koncentrace celkového i aktivního ghrelinu se u těchto nemocných nelišily v porovnání se zdravými subjekty. V případě těchto chorobných stavů nepředpokládáme významnější roli ghrelinu v ovlivněni sekrece GH ani existenci negativní zpětné vazby mezi těmito pňsobky. Syntéza ghrelinu byla nalezena též v tkáni...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   předchozí11 - 18  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.