|
|
Biolog a filosof Zdeněk Neubauer. Studie k intelektuální biografii.
Nováková, Lucie ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Palouš, Martin (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
disertační práce Biolog a filosof Zdeněk Neubauer Studie k intelektuální biografii Předmětem výzkumu disertační práce je osobnost a dílo českého biologa a filosofa Zdeňka Neubauera v dobových vědeckých a společenských kontextech, ve vybraných aspektech, soustředěný převážně na období od počátku jeho vědecké činnosti do devadesátých let. Zaměřuje se obecně na jeho intelektuální biografii se snahou postihnout, popsat a informačně ucelit ty stránky jeho díla a odborných aktivit, kde dosud potřebné souvislé informace nebyly k dispozici. Základní metodologií práce je kvalitativní výzkum s co největší možnou kritickou objektivitou. Dílčí nezbytné hodnotící a interpretační postupy jsou podřízeny tomuto základnímu přístupu a cílům. Text disertace je rozdělen do deseti kapitol, jež strukturují Neubauerův život do tematických celků. Kapitoly jsou částečně uspořádány chronologicky, většina témat se však prolíná celým dílem, proto má tato struktura pouze pomocný charakter. Členění kapitol je následující: Dětství, Neapolský pobyt, Serratia marcescens, Dopis o biologii, Paul Ricoeur a rehabilitace subjektu, Duch a příroda, Střetnutí paradigmat a Války o vědu, se stručným náčrtem Neubauerovy koncepce tzv. eidetické biologie. Práci doplňují čtyři soubory příloh. Příloha A přináší bibliografii Zdeňka Neubauera....
|
|
|
J. B. Souček - evangelický intelektuál v rozbouřených vodách třetí republiky
Wernischová, Adelaida ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá Josefem Bohumilem Součkem, jedním z předních evangelických intelektuálů v poválečném Československu. Čeští protestanté byli nepochybně jednou ze skupin ovlivňujících veřejné mínění i přes svou relativní nepočetnost. Je-li ovšem skloňováno nějaké jméno evangelického velikána z tohoto období, bývá to nejčastěji jméno J. L. Hromádky, v jehož stínu zůstávají ostatní figury z lůna Českobratrské církve evangelické poněkud skryty. Tento text by se tedy měl zabývat jedním z Hromádkových mladších kolegů, kteří v poválečném Československu nepochybně rovněž měli své významné místo. J. B. Souček se stal důležitou postavou už během protektorátu, kdy vedl pololegální bohoslovecké kurzy. Po 2. sv. válce působil jako profesor na evangelické bohoslovecké fakultě, v 60. letech se stal jejím proděkanem a posléze děkanem. Kromě činnosti teologické, exegetické a učitelské se věnoval ovšem i vstupům do veřejného prostoru, zejména prostřednictvím publicistiky. Mezi lety 1946 a 1949 byl šéfredaktorem Křesťanské revue, svými články ale přispíval i do dalších periodik. Cílem práce je začlenit tuto postavu do kontextu širšího intelektuálního pole mezi lety 1945- 48, vystihnout to, v čem se Součkův myšlenkový svět shodoval s dobovým diskurzem a v čem se mu naopak vymykal. Na základě pramenného výzkumu práce hledá...
|
|
|
"Plant hunting" (lov rostlin) v kontextu vědy, kultury a mentality 19. a počátku 20. století
Kocurek, Jakub ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent) ; Stibral, Karel (oponent)
Práce se zabývá fenoménem "plant-huntingu" a "plant-hunterů" (tzv. lovu a lovců rostlin) charakteristickým zejména pro Viktoriánskou a meziválečnou Británii. Tento fenomén definuji, personálně vymezuji a zasazuji do času a prostoru. Následně se jej pokouším vysvětlit. Zaměřuji se především na otázky, proč fenomén vznikl v dané době a místě, proč a zda vůbec zanikl a zda byl eventuálně něčím substituován a čím. Ptám se, co existence tohoto fenoménu vypovídá o lidském vztahu k rostlinám a živému světu jako takovému. Fenomén se při tom pokouším nahlédnout prostřednictvím rostliny představující objekty zájmu, tj. úlovky "plant-hunterů." Právě ty považuji za klíč k pochopení fenoménu. Proto se snažím ukázat, co je odlišuje od ostatních rostlin. Konfrontuji tyto rostliny s výsledky recentních výzkumů fytofilie a se schématy v obecnější lidské percepci přírodního světa. Dále se pro ně pokouším nalézt vhodné funkčně typologické pojmenování a zařadit je do teoretického výkladového rámce. Celý fenomén nahlížím v kontextu dobové vědy, technologie, politiky a společnosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Přínos Oskara Heinrotha ke vzniku německé klasické etologie
Bradáč, Ondřej ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Oskar Heinroth byl německý zoolog a je mnohdy považován za zakladatele etologie. Celoživotním pozorováním živočichů, zejména ptáků, došel k závěru, že pohyby, projevy chování a další do té doby opomíjené znaky jsou pro jejich správnou systematiku stejně podstatné jako znaky morfologické. Je objevitelem druhově typického pudového jednání a jako první pozoroval i několik dalších etologických fenoménů jako například vtištění, pokles prahové hodnoty intenzity signálu nebo reakce běžící naprázdno. Zasloužil se o věcnější pohled na psychický svět zvířat a položil základy etologické metodiky. Díky jeho pracím pronikl do psychologických věd darwinistický přístup. Zasloužil se i o využívání fotografie a záznamu zvuku v etologii. Na základě jeho poznatků ustavili Konrad Lorenz, Erich von Holst a Nicholas Tinbergen etologii jako komplexní vědu, které se později dostalo akademického uznání.
|
|
|
Athanasius Kircher (1602-1680) a jeho vliv na přírodní filosofii v Českých zemích
Lelková, Iva ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent) ; Sklenička, Petr (oponent)
Resumé: Disertační práce mapuje různé úrovně vlivu, který měl barokní polyhistor a jezuita Athanasius Kircher (1602-1680) na vývoj přírodní filosofie v Českých zemích kolem poloviny sedmnáctého století. Jedna z vrstev tohoto vlivu je pozorována v jeho korespondenci s Českými zeměmi ať už se jedná o korespondenci převážně dvorského charakteru, mající za cíl upevnit sociální vztahy vedoucí k finanční a jiné podpoře a získání patrona nebo korespondenci učeneckou sloužící k získávání a výměně informací, přírodně-filosofických zajímavostí a dat z pozorování a experimentů. Mimo vlivu korespondenčního se práce zabývá vlivem diachronickým - tedy způsobem jakým bylo Kircherovo dílo vnímáno v průběhu dějin a také vlivem zamýšleným, který se pokoušel Kircher usměrňovat pomocí své vlastní autobiografie a její distribuce. Další úrovní vlivu, která je v této práci zkoumána je úroveň vlivu ideového a to na příkladu analogie pohybu mořských vod s pohybem tekutin v lidském těle. Srovnáván je zde obraz geokosmu vycházející z Kircherova díla Mundus subterraneus (Amsterodami 1664-1665) a Iter extaticum II (Romae 1657) s díly Kircherových korespondentů jezuitského matematika Theodora Moreta Tractatus physico-mathematicus de aestu maris (Antveripae 1665) a především s dílem vratislavského lékaře, jednoho ze zakladatelů Academia...
|
|
|
Služebnosti v římském právu a v novém občanském zákoníku
Heide-Hermann, Tomáš ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Předmětem této práce je srovnání ustanovení nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) týkající se služebností s vybranými ustanoveními pramenů římského práva, zejména s ustanoveními obsaženými v Justiniánových Digestech, dále pak v Justiniánových Institucích a v Gaiových Institucích. V některých případech je brán ohled na české i zahraniční civilní kodifikace, které byly ovlivněny římským právem. Relevantní ustanovení římského práva jsou v textu uvedena vždy s českým překladem (pořízeným z latinského originálu za pomoci anglického překladu) a porovnána se současným platným právem. U každého institutu je provedeno srovnání, díky němuž je patrné, nakolik je současná právní úprava odlišná od římskoprávní, zda se plně shoduje nebo jde o zcela jinak konstruovanou úpravu. Pomocí tohoto přístupu se práce snaží pojednat o nejdůležitějších otázkách souvisejících s problematikou služebností a vlastnického práva, stejně jako o otázkách, které vyvolává celkové pojetí nového občanského zákoníku.
|
|
|
Ochrana životního prostředí a vlastnické právo
Heide-Hermann, Tomáš ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Ochrana životního prostředí a vlastnické právo 67 ČÁST V. 1. Zhodnocení skutečného stavu právní ochrany lesa a ochrany přírody a krajiny. Závěr. Dosavadní podoba vybraných právních předpisů, tedy zákona o ochraně přírod a krajiny č. 114/1992 Sb. a lesního zákona č. 289/1995 Sb., se ukazuje jako v zásadě vyhovující, přesto však stále méně vhodná zejména pro současný stav vlastnictví lesů. V době, kdy byl lesní zákon připracován, byla většina lesů ve vlastnictví státu, na základě zákona č. 172/1991 Sb. však velká rozloha lesních pozemků přešla do vlastnictví obcí a na základě zákona č. 229/1991 Sb. pak i do vlastnictví fyzických osob.113 1.1 Stav lesů a připravovaná legislativa Podoba stávajícího lesního zákona je poznamenána nedostatkem zkušeností se skutečným chováním vlastníků lesů odlišných od státu a bývá proto označován jako zákon pro přechodné období.114 Dalším problémem je nedostatečná efektivita státní správy lesů, na níž má velký vliv vymezení poměrně široké působnosti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Kritizován je např. i zákonem umožněný způsob hospodaření, který je jen velmi obtížně slučitelný s trvalou obnovou lesa (např. těžba holosečemi do 1 hektaru podle § 31 odst. 2 lesního zákona) a řada dalších skutečností, např. skladba nově vysazovaných dřevin, vymezení obecného užívání lesů...
|
|
|
O mravencích a lidech. Myrmekologické inspirace antropologie na příkladě V. J. A. Nováka (1919-1997)
Hampl, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce prezentuje dílo a život Vladimír Jana Amose Nováka, ukazuje jeho hlavní myšlenky koncentrované kolem principu sociogeneze a poukazuje na jejich inspiraci především ve starší tradici německé a ruské biologie, uvažuje jeho teorie o evoluci člověka jako odvislé od principu sociogeneze a ukazuje několik svébytných příspěvků Nováka, a to sice především jeho myšlenky o postupující neotenizaci člověka a evoluční tendenci ke sdružování. Chápe princip sociogeneze jako biologický, ale zároveň i politický koncept a proto si všímá i značných politických důsledků Novákových myšlenek, představených především na jeho úvahách o lidské společnosti. Zaobírá se jeho vztahem k tehdejší vědě mimo střední a východní Evropu, představuje Novákovu snahu sjednotit přírodní vědy pod jednotný evoluční rámec a vytvořit tak všeobjímající syntézu věd. Tento materiál slouží jako příspěvek k analýze dynamiky, vztahu, hranic a vyjednávání lidského a zvířecího v přírodních vědách. Princip sociogeneze i ve své aplikaci na člověka a lidskou společnost se tak ukazuje jako odvislý od myrmekologických bádání. Proto je rovněž na A. Forelovi, W.M. Wheelerovi a E.O. Wilsonovi prezentována inspirace jejich antropologických myšlenek ve studiích o mravencích.
|
host ::
RSS.