|
| |
|
|
The Czechoslovak institutions and repatriation after the First World War
Lacko, Miroslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Hájková, Dagmar (oponent) ; Vaculík, Jaroslav (oponent)
Anotácia Témou mojej práce boli Československé inštitúcie a repatriácia po skončení prvej svetovej vojny. Práca sa venuje stredoeurópskemu regiónu po skončení prvej svetovej vojny v rokoch 1918 až 1923, pričom v úvodnej časti presahuje aj do rokov prvej svetovej vojny pre lepšie pochopenie dobovej situácie. Je rozdelená na úvod, po ktorom nasledujú 4 kapitoly a záver. Prvá kapitola sa venuje dôsledkom prvej svetovej vojny na obyvateľstvo stredoeurópskeho regiónu. Popisuje územné zmeny v regióne po zániku Rakúsko-uhorskej monarchie, hospodárske problémy nových nástupníckych štátov, situáciu v Československu a charakterizuje tiež národnostné zloženie obyvateľstva kľúčových krajín pre moju prácu v regióne. Druhá kapitola sa už zameriava na Československo a stručne objasňuje príčiny vysťahovalectva a prisťahovalectva našich krajanov. Taktiež skúma faktory, ktoré na repatriáciu do Československa vplývali (napr. pozemková reforma). Tretia a štvrtá kapitola sú založené na analýze archívnych materiálov, ktoré poskytujú konkrétne príklady uskutočňovaného repatriačného procesu (napr. bytová otázka, udeľovanie občianstva, hľadanie zamestnania pre repatriantov a pod.). Ukazuje na dôležitosť štátnych exekutívnych inštitúcii v tomto procese, pričom vyzdvihuje najmä postavenie ministerstva zahraničných vecí, ministerstva...
|
|
|
Územní ambice české politiky v kontextu 1. světové války
Bodláková, Nina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Hájková, Dagmar (oponent)
Práce se soustřeďuje na analýzu koncepcí územního vymezení české země-státu, které byly vznášeny v průběhu první světové války ze strany české politiky a nakonec prosazovány na poválečných pařížských mírových jednáních. V období válečném je pozornost zaměřena na státoprávní koncepce české oficiální politické reprezentace a z české politiky v protirakouském odboji na státoprávní koncepce odbojového kruhu Karla Kramáře a odbojového kruhu Tomáše Garrigue Masaryka. Cílem práce je postihnout a zhodnotit různorodou argumentaci historicko-politického, ekonomického či socio-kulturního charakteru ve prospěch dosažení maximálního územního zisku. Hypotézou je, že dominovala argumentace založená na historickém právu.
|
|
| |
|
|
Emanuel Voska v československém zahraničním odboji za první světové války: zpravodajství a propaganda
Hájková, Dagmar ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent) ; Galandauer, Jan (oponent)
Práce se zabývá činností Čechoameričana Emanuela Vosky v době první světové války a jeho aktivity sleduje z hlediska československého zahraničního odboje, propagandy, zpravodajských služeb i krajanského hnutí. Po první světové válce byl vytvořen obraz Vosky jako prvního českého špiona a předního spolupracovníka T. G. Masaryka. Práce upřesňuje tento obraz a snaží se odpovědět na otázku, nakolik byla Voskova činnost za války významná pro zahraniční odboj a jaký byl jeho reálný podíl na vzniku samostatného československého státu. Voska odjel do USA jako devatenáctiletý; dokázal se zde prosadit jako podnikatel a etablovat v krajanských organizacích, ve kterých se vymezil jako volnomyšlenkář, sokol a levicově orientovaný radikál. Jeho cesta do Evropy v roce 1914, navázání kontaktů s T. G. Masarykem a britským žurnalistou Wickamem Steedem mu poskytly unikátní pozici pro komunikaci mezi krajanskými organizacemi v USA, představiteli Dohody a vznikajícím exilovým centrem v Evropě. Po návratu do USA se Voska stal předním představitelem krajanské organizace "České národní sdružení", jejímž cílem byl rozpad Rakousko-Uherska a samostatný stát Čechů a Slováků. Krajanské organizace, především České národní sdružení, se staly nátlakovými skupinami prosazujícími československou nezávislost, i když skutečné vedení bylo...
|
host ::
RSS.