|
|
Vliv odtoku z čistíren odpadních vod na krasové toky
Schrimpelová, Kateřina ; Gruberová, Eva (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Krasové toky jsou specifické svými hydrografickými poměry. Obvykle přitékají z nekrasového území a téměř okamžitě po přítoku do krasu se propadají do podzemí. Dále protékají jeskynními dutinami, dokud nedojde k jejich vývěru zpět na povrch. Cílem práce bylo posouzení vlivu odtoku z čistíren odpadních vod na krasové toky. Studie byla provedena ve střední části CHKO Moravský kras a posuzuje vliv dvou ČOV na jeskynní systém Rudické propadání – Býčí skála. V rámci práce byl proveden půlroční monitoring, který spočíval v odběru vzorků vody vždy jednou za čtrnáct dní. Celkově bylo provedeno 13 odběrů z 8 odběrných míst. Byly také provedeny 4 jednorázové odběry vod v jeskynním systému. V místě odběru bylo vždy provedeno měření průtoku, teploty, konduktivity, koncentrace kyslíku a hodnota pH. V odebraných vzorcích vody byl následně stanoven obsah nerozpuštěných látek, CHSKCr, BSK5, N-NH4+, N-NO2-, N-NO3-, P-PO43- a Pcelk. Z naměřených hodnot byla zjištěna změna parametrů v čase a během průtoku tokem. Hodnoty odtoků z ČOV byly porovnány s emisními standardy pro vypouštění do povrchových vod a parametry vodních toků byly porovnány s normami environmentální kvality. Z hodnot vyplývá značné zlepšení jakosti toku při průtoku jeskynními prostory. Dle zjištěných výsledků je prokázáno negativní ovlivnění vodních toků sledovanými ČOV. Největším problémem je vyplavování kalu z ČOV Rudice, a jeho následná sedimentace v toku, nebo odtok do Rudického propadání.
|
|
|
Vliv obecní čistírny odpadních vod na jeskynní systém propadání Lopače
Ondruš, Martin ; Gruberová, Eva (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Cílem práce bylo posouzení vlivu odtoku z čistírny odpadních vod na krasový tok. Studie byla provedena v severní části CHKO Moravský kras a posuzuje vliv ČOV Ostrov u Macochy na jeskynní systém Lopačské propadání. V rámci práce byl proveden půlroční monitoring, který spočíval v odběru vzorků vody vždy jednou za čtrnáct dní. Celkově bylo provedeno 13 odběrů ze 7 odběrných míst. V místě odběru bylo vždy provedeno měření průtoku, teploty, konduktivity, koncentrace kyslíku a hodnota pH. V odebraných vzorcích vody byl následně stanoven obsah nerozpuštěných látek, CHSKCr, BSK5, N-NH4, N-NO2, N-NO3, NKj a Pcelk. Z naměřených hodnot byla zjištěna změna parametrů na jednotlivých odběrných místech v čase a dále po délce toku. Hodnoty odtoků z ČOV byly porovnány s emisními standardy pro vypouštění do povrchových vod a parametry vodních toků byly porovnány s normami environmentální kvality. Dle zjištěných výsledků není prokázáno negativní ovlivnění vodního toku sledovanou ČOV. Největšími problémy jsou: - jednotná kanalizace, zrealizovaná po výstavbě ČOV Ostrov u Macochy, která je dimenzovaná na splaškovou kanalizaci - vysoké koncentrace celkového fosforu na odtoku z ČOV - špatná kvalita toku již před zaústěním odtoku z ČOV
|
|
|
Neochota uživatelů návykových látek využívat služeb Kontaktního centra na malém městě
GRUBEROVÁ, Eva
Kontaktní centra na malých městech obecně zaznamenávají rozdíl mezi počtem uživatelů návykových látek, kteří využívají jejich služby, a odhadovaným počtem klientů v návaznosti na velikost lokální drogové scény. Tato diplomová práce si pokládá otázku, jaké jsou důvody, které odrazují lidi užívající návykové látky od využívání služeb Kontaktního centra na malém městě. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy z oblasti závislosti pro uvedení do dané problematiky. Zastavujeme se u základních metod práce s uživateli návykových látek. Podrobněji se pak zabýváme jednotlivými nízkoprahovými programy, které v rámci České republiky fungují a těchto metod práce využívají.
|
|
|
Práva pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění
GRUBEROVÁ, Eva
Tématem této bakalářské práce jsou práva pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění. Systém veřejného zdravotního pojištění je postaven na principu solidarity, kdy jednotliví plátci přispívají na zdravotní pojištění rozdílnými částkami a přitom všichni pojištěnci mají garantováno rovné právo na poskytnutí potřebné zdravotní péče. Základními zákony, upravujícími problematiku práv pojištěnce, jsou zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Cílem práce bylo shrnout vývoj právní úpravy týkající se této problematiky a zjistit, jaký je na současnou právní úpravu práv pojištěnce názor obyvatel Jihočeského kraje. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy týkající se veřejného zdravotního pojištění. Pozornost je věnována zdravotní péči a jejím jednotlivým druhům jako je péče hrazená, nehrazená a částečně hrazená. Podrobněji je rozebrána ekonomicky náročnější varianta zdravotní péče, která byla zrušena ke dni 5.8.2013. V další podkapitole jsou vysvětleny podmínky poskytování zdravotní péče u nás a v zahraničí, kde stěžejními termíny jsou péče neodkladná a péče nezbytná. Hlavní část práce je věnována právům pojištěnce podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Hodně diskutovaným právem v poslední době je právo kontroly poskytnuté péče. Hovoří se o tom, že lékaři účtují zdravotním pojišťovnám výkony, které ve skutečnosti ani neprovedli. Proto má pojištěnec právo požádat svou zdravotní pojišťovnu o tzv. výpis z účtu poskytnuté péče, prostřednictvím něhož si může zkontrolovat svého lékaře. Závěr teoretické práce pojednává o právech pacienta dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Ke zpracování praktické části byl použit kvantitativní výzkum. Sběr dat byl proveden pomocí metody dotazování, techniky dotazníku. Dotazník obsahoval celkem 14 otázek a byl distribuován jak elektronickou formou, tak prostřednictvím tištěných formulářů. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní obyvatelé Jihočeského kraje ve věku od 18-ti let. Celkově se výzkumu zúčastnilo 415 respondentů, z toho 15 dotázaných nesplňovali podmínky výzkumu, a proto byli vyřazeni. Pro výzkum byly určeny tři hypotézy, které byly v průběhu šetření ověřovány. První hypotéza zněla: Pacienti souhlasí s možností vybrat si ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče. Druhá hypotéza zněla: Pacienti vyjadřují nesouhlas s prodloužením lhůty pro změnu zdravotní pojišťovny. Třetí hypotéza zněla: Pacienti kladně hodnotí možnost požádat o výpis z účtu poskytnuté péče, který vede zdravotní pojišťovna. Na základě výsledků dotazníku byly hypotézy č. 1 a 3 potvrzeny, zatímco hypotéza č. 2 byla vyvrácena. Ukázalo se, že pacienti souhlasí s prodloužením lhůty pro změnu zdravotní pojišťovny. Z potvrzené hypotézy č. 1 vyplývá, že pacienti souhlasí s možností vybrat si ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče. U hypotézy č. 3 se téměř všichni respondenti shodli, že vítají možnost požádat si o výpis z účtu poskytnuté péče. Práce by mohla sloužit jako informační brožura pro širokou veřejnost či jako studijní materiál pro studenty.
|
|
|
Vliv obecní čistírny odpadních vod na jeskynní systém propadání Lopače
Ondruš, Martin ; Gruberová, Eva (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Cílem práce bylo posouzení vlivu odtoku z čistírny odpadních vod na krasový tok. Studie byla provedena v severní části CHKO Moravský kras a posuzuje vliv ČOV Ostrov u Macochy na jeskynní systém Lopačské propadání. V rámci práce byl proveden půlroční monitoring, který spočíval v odběru vzorků vody vždy jednou za čtrnáct dní. Celkově bylo provedeno 13 odběrů ze 7 odběrných míst. V místě odběru bylo vždy provedeno měření průtoku, teploty, konduktivity, koncentrace kyslíku a hodnota pH. V odebraných vzorcích vody byl následně stanoven obsah nerozpuštěných látek, CHSKCr, BSK5, N-NH4, N-NO2, N-NO3, NKj a Pcelk. Z naměřených hodnot byla zjištěna změna parametrů na jednotlivých odběrných místech v čase a dále po délce toku. Hodnoty odtoků z ČOV byly porovnány s emisními standardy pro vypouštění do povrchových vod a parametry vodních toků byly porovnány s normami environmentální kvality. Dle zjištěných výsledků není prokázáno negativní ovlivnění vodního toku sledovanou ČOV. Největšími problémy jsou: - jednotná kanalizace, zrealizovaná po výstavbě ČOV Ostrov u Macochy, která je dimenzovaná na splaškovou kanalizaci - vysoké koncentrace celkového fosforu na odtoku z ČOV - špatná kvalita toku již před zaústěním odtoku z ČOV
|
|
|
Vliv odtoku z čistíren odpadních vod na krasové toky
Schrimpelová, Kateřina ; Gruberová, Eva (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Krasové toky jsou specifické svými hydrografickými poměry. Obvykle přitékají z nekrasového území a téměř okamžitě po přítoku do krasu se propadají do podzemí. Dále protékají jeskynními dutinami, dokud nedojde k jejich vývěru zpět na povrch. Cílem práce bylo posouzení vlivu odtoku z čistíren odpadních vod na krasové toky. Studie byla provedena ve střední části CHKO Moravský kras a posuzuje vliv dvou ČOV na jeskynní systém Rudické propadání – Býčí skála. V rámci práce byl proveden půlroční monitoring, který spočíval v odběru vzorků vody vždy jednou za čtrnáct dní. Celkově bylo provedeno 13 odběrů z 8 odběrných míst. Byly také provedeny 4 jednorázové odběry vod v jeskynním systému. V místě odběru bylo vždy provedeno měření průtoku, teploty, konduktivity, koncentrace kyslíku a hodnota pH. V odebraných vzorcích vody byl následně stanoven obsah nerozpuštěných látek, CHSKCr, BSK5, N-NH4+, N-NO2-, N-NO3-, P-PO43- a Pcelk. Z naměřených hodnot byla zjištěna změna parametrů v čase a během průtoku tokem. Hodnoty odtoků z ČOV byly porovnány s emisními standardy pro vypouštění do povrchových vod a parametry vodních toků byly porovnány s normami environmentální kvality. Z hodnot vyplývá značné zlepšení jakosti toku při průtoku jeskynními prostory. Dle zjištěných výsledků je prokázáno negativní ovlivnění vodních toků sledovanými ČOV. Největším problémem je vyplavování kalu z ČOV Rudice, a jeho následná sedimentace v toku, nebo odtok do Rudického propadání.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.