Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kanály vzniklé prouděním podzemní vody v lomu Střeleč: erozní procesy a faktory ovlivňující vznik kanálů
Soukup, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Grmela, Arnošt (oponent)
Vlivem těžby vznikla v okolí lomu Střeleč rozsáhlá deprese hladiny podzemní vody, kdy do lomu ve formě soustředěných vývěrů přitéká až 70 l/s. Na vývěrech podzemní vody dochází k tvorbě systému kanálů, dosud největší vzniklý kanál dosahoval délky 300 m, výšky 17 m a objemu až 22 tisíc m3. Tyto kanály se v lomu utváří několik měsíců až let. Rychlý vývoj umožňuje detailně studovat erozní procesy in situ. V práci jsem se zabýval detailním popisem kanálů, charakterem proudění a erozními procesy. Zjištěné rychlosti proudění vody v kanálech dosahují až 0,4 m/s při hydraulickém gradientu 1 - 5%. Rychlosti proudění a spád hladiny v kanálech odpovídají erozi zvané "piping". Nejprve dochází k tvorbě malých kanálků, postupně se sbírá více vody a utváří větší hlavní kanál s menšími přítoky. Kanály sledují existující puklinový systém a jejich šíření do stran je omezeno průběžnými puklinovými plochami. Nad hladinou vody vznikají prostory řícením podetnutých pískovcových bloků. Rozšiřování v lomu je možné jen díky existenci méně pevných erodabilních partií pískovce. Pro popis pevnějších i méně pevnějších partií byly adaptovány metody na měření erodability (REI) a odolnosti vůči vrtání (DR), které slouží k relativnímu porovnávání vlastností povrchů pískovce. Při bázi lomu byly touto metodou vymapovány erodabilní...
Limits for the use of thermal waters on the example of the conceptual model of the Benesov-Usti aquifer system of the Bohemian Cretaceous basin
Datel, Josef ; Krásný, Jiří (vedoucí práce) ; Grmela, Arnošt (oponent) ; Némethy, Peter (oponent)
Limity využívání termálních vod na příkladu konceptuálního modelu benešovsko- ústeckého zvodněného systému české křídové pánve Doktorská disertační práce Résumé / souhrn RNDr. Josef V. DATEL Náplní výzkumné práce bylo shromáždění veškerých dostupných dat o geologických podmínkách a výskytu podzemní vody v prostředí severozápadní části české křídové pánve a jejich zpracování ve formě konceptuálního modelu. Benešovsko-ústecký zvodněný systém zaujímající plochu cca 2000 km2 je bilančně víceméně uzavřený hydrogeologický celek s poměrně dobře vymezitelnými hranicemi. Podzemní vody jsou vázány především na křídové kolektory, v některých částech území je však nutno v rámci hydrologické bilance počítat také s podzemními vodami v podložních a okolních geologických jednotkách. V mocných a rozsáhlých křídových kolektorech, především v bazálním (A, AB) a hlavním kolektoru (BC) se v benešovsko-ústeckém zvodněném systému nachází největší dosud známá akumulace termálních vod v Česku o teplotách často přesahujících 30oC a v některých místech blížících se k 40oC. Využití těchto termálních vod je zatím soustředěno do prostoru Ústí nad Labem a Děčína. Kromě výskytů termálních vod představuje benešovsko-ústecký zvodněný systém, především ve své východní části, také mimořádně významný vodohospodářský celek s velkým potenciálem...
Využití přirozených stopovačů (18O; 3H; freony; SF6) a dalších metod pro zhodnocení doby zdržení vod a charakteru proudění v krasových oblastech ČR
Bruthans, Jiří ; Krásný, Jiří (vedoucí práce) ; Bosák, Pavel (oponent) ; Buzek, František (oponent) ; Grmela, Arnošt (oponent)
7. ZÁVĚR A SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Předkládám výsledky hydrogeologického studia 9 vybraných krasových oblastí ČR: 1) oblastí metamorfonavých karbonátů u Chýnova, Horažďovic, Kralického Sněžníku a skupiny Branné v Jeseníkách, 2) nemetamorfonavých devonských vápenců Českého a Moravského krasu, Mladečsko- Javoříčského krasu a 3) křídových vápenců a slínovců krasu u Kutné Hory a okolí Turnova. - Na základě podrobné literární rešerše a terénních výzkumů (2000 - 2006) hodnotím a porovnávám hydrogeologické poměry těchto oblastí. Zabývám se především charakteristikou krasového prostředí a podmínkami proudění podzemních vod. - Hlavním metodickým postupem bylo studium střední doby zdržení vody 24 pramenů a dalších objektů v různých typech krasového prostředí v ČR. Pro studium jsem použil široké spektrum přirozených stopovačů (tritium; 18 O; freony 11, 12, 113; SF6 . V případě freonů a SFse zřejmě jedná o jejich první použití v hydrogeologii v ČR. Ve spolupráci s kolegy jsem provedl 8 nových stopovacích zkoušek a vyhodnotil archivní stopovací zkoušky. K vyhodnocení naměřených dat jsem využil programy FLOWPC (pro přirozené stopovače) a Qtracer2 (pro stopovací zkoušky). )6 Nejdůležitější výsledky jsou následující: - Ve studovaných pramenech převládá nesoustředěná infiltrace přes půdní pokryv nad soustředěnou infiltrací v...
Kanály vzniklé prouděním podzemní vody v lomu Střeleč: erozní procesy a faktory ovlivňující vznik kanálů
Soukup, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Grmela, Arnošt (oponent)
Vlivem těžby vznikla v okolí lomu Střeleč rozsáhlá deprese hladiny podzemní vody, kdy do lomu ve formě soustředěných vývěrů přitéká až 70 l/s. Na vývěrech podzemní vody dochází k tvorbě systému kanálů, dosud největší vzniklý kanál dosahoval délky 300 m, výšky 17 m a objemu až 22 tisíc m3. Tyto kanály se v lomu utváří několik měsíců až let. Rychlý vývoj umožňuje detailně studovat erozní procesy in situ. V práci jsem se zabýval detailním popisem kanálů, charakterem proudění a erozními procesy. Zjištěné rychlosti proudění vody v kanálech dosahují až 0,4 m/s při hydraulickém gradientu 1 - 5%. Rychlosti proudění a spád hladiny v kanálech odpovídají erozi zvané "piping". Nejprve dochází k tvorbě malých kanálků, postupně se sbírá více vody a utváří větší hlavní kanál s menšími přítoky. Kanály sledují existující puklinový systém a jejich šíření do stran je omezeno průběžnými puklinovými plochami. Nad hladinou vody vznikají prostory řícením podetnutých pískovcových bloků. Rozšiřování v lomu je možné jen díky existenci méně pevných erodabilních partií pískovce. Pro popis pevnějších i méně pevnějších partií byly adaptovány metody na měření erodability (REI) a odolnosti vůči vrtání (DR), které slouží k relativnímu porovnávání vlastností povrchů pískovce. Při bázi lomu byly touto metodou vymapovány erodabilní...
Limits for the use of thermal waters on the example of the conceptual model of the Benesov-Usti aquifer system of the Bohemian Cretaceous basin
Datel, Josef ; Krásný, Jiří (vedoucí práce) ; Grmela, Arnošt (oponent) ; Némethy, Peter (oponent)
Limity využívání termálních vod na příkladu konceptuálního modelu benešovsko- ústeckého zvodněného systému české křídové pánve Doktorská disertační práce Résumé / souhrn RNDr. Josef V. DATEL Náplní výzkumné práce bylo shromáždění veškerých dostupných dat o geologických podmínkách a výskytu podzemní vody v prostředí severozápadní části české křídové pánve a jejich zpracování ve formě konceptuálního modelu. Benešovsko-ústecký zvodněný systém zaujímající plochu cca 2000 km2 je bilančně víceméně uzavřený hydrogeologický celek s poměrně dobře vymezitelnými hranicemi. Podzemní vody jsou vázány především na křídové kolektory, v některých částech území je však nutno v rámci hydrologické bilance počítat také s podzemními vodami v podložních a okolních geologických jednotkách. V mocných a rozsáhlých křídových kolektorech, především v bazálním (A, AB) a hlavním kolektoru (BC) se v benešovsko-ústeckém zvodněném systému nachází největší dosud známá akumulace termálních vod v Česku o teplotách často přesahujících 30oC a v některých místech blížících se k 40oC. Využití těchto termálních vod je zatím soustředěno do prostoru Ústí nad Labem a Děčína. Kromě výskytů termálních vod představuje benešovsko-ústecký zvodněný systém, především ve své východní části, také mimořádně významný vodohospodářský celek s velkým potenciálem...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.