|
| |
|
|
Dlouhodobá přírodní koroze skel barvených uranem
Procházka, Radek ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zeman, Josef (oponent) ; Helebrant, Aleš (oponent)
klíčová slova: koroze skla, zvětrávání skla, přírodní alterace skla, přírodní analog, uran, experimentální loužení Historická skla barvená uranem byla vyráběna v řadě českých skláren přibližně mezi lety 1830 a 1945. Obsah uranu v těchto sklech se pohybuje v řádu desetin procenta. Materiál představuje vhodný analog tzv. nukleárních skel sloužících k imobilizaci radioaktivního odpadu. Vzhledem ke složitosti procesů předpokládaných v podzemním úložišti v době kdy se odpadní skla dostanou do kontaktu s vodou má materiál velkou vypovídací hodnotu pro posouzení dlouhodobé stability skla v přírodních podmínkách se zaměřením na chování uranu. V předložené práci jsou studovány změny historických uranem barvených skel vystavených až 150 let působení přírodních roztoků v exogenních podmínkách. Během této doby došlo na povrchu vzorků ke korozi. U draselných skel bylo při povrchu zjištěno preferenční vyloužení alkálií a vznik hydratované difúzní zóny o mocnosti až 0,6 mm. V této korodované části bylo pozorováno srážení novotvořeného kalcitu (CaCO3) patrně v důsledku zvýšeného pH. Oproti původnímu sklu byla ve vyloužené zóně potvrzena stabilní, v některých případech zvýšená koncentrace uranu. Ačkoli došlo k vyloužení až 17,5 % K2O a nahrazení prakticky veškerého draslíku ionty H3O+ z roztoku, uran zůstal ve...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Prameny radioaktivních minerálních vod v oblasti Chrastava - Bogatynia
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2012-2013 proběhl radiohydrogeochemický průzkum v oblasti Chrastava - Bogatynia spadající do lugické oblasti. Cílem průzkumu bylo vyhledávání a podrobnější výzkum radioaktivních vodních projevů, jejichž objemová aktivita splňuje minimální hodnotu 1500 Bq/l 222 Rn. Hranice je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy tyto vody považuje za radioaktivní minerální vodu. Na tomto území bylo nalezeno 30 vodních projevů, které splňují hranici >1500 Bq/l 222 Rn. Nejvýznamnější klastr je v Albrechticích u Frýdlantu. V blízkosti Kančího vrchu bylo nalezeno 12 radioaktivních pramenů. Přímo v obci Albrechtice byl učiněn objev radioaktivní minerální vody bohaté rozpuštěnými solemi, a to prameny Soumar a pramen Matka. Nejvíce mineralizovaný pramen Soumar obsahuje více než 1 g/l rozpuštěných solí (voda hydrochemického typu Na-Ca-Cl s celkovou mineralizací až 1,5 g/l), v kombinaci s jeho aktivitou 222 Rn převyšující hranici 1500 Bq/l. Další významným klastrem je okolí obce Nová Ves u Chrastavy, kde byl nalezen nejaktivnější zdroj z celého zkoumaného území, Mikulášský pramen, s aktivitou až 2821 Bq/l 222 Rn. Mimo něj zde byly objeveny další tři radioaktivní vývěry. Byl zde také objeven pravděpodobný vývěr suchého CO2 u obce Dolní Vítkov. Jako významná lokalita se ukázala i osamocená kra tanvaldského...
|
|
| |
|
|
Stanovení stáří sekundárních minerálů uranu metodou 230Th/234U na vybraných lokalitách Českého masívu
Roll, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Mizera, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o předních ložiscích uranu v České republice, na který se vyvinula sekundární uranová mineralizace. Práce si klade za cíl analýzu radioaktivních složek a případné určení stáří těchto sekundárních fází. Dále vyslovuje hypotézu vzniku těchto uranových sekundárních minerálů v důsledku glaciálního zvětrávání během kvartéru. Jako vhodná metoda byla zvolena alfa spektrometrie a pro výpočet stáří minerálů byl použit datovací pár 230 Th/234 U. Zvolená metodika byla nejdříve ověřena na referenční materiálu PU1 (Příbramský uraninit), který se nacházel ve stavu radioaktivní rovnováhy s přidaným vnitřním standardem, v obou případech o známé aktivitě. Při analýze spekter bylo zjištěno, že některé vzorky leží na okrajích datovacího intervalu, respektive již mimo něj. Tato skutečnost se potvrdila u vzorků PL1 a GF1, které jsou velmi mladé a mohou souviset s antropogenní činností (změněné podmínky po vyražení důlního díla), skutečnost naopak nenastala u vzorku GF3, byť se jedná také o poměrně mladou fázi. V opačném případě se ukázalo vysoké stáří u vzorků ME3, ME4 a ME6 z lokality Medvědín. Ostatní vzorky vybrané pro datování se nacházely uvnitř datovacího intervalu a mohli tak být datovány absolutně. Vzorky GF3 (3 725 ± 845 let), JE1 (10 655 ± 1 795 let) a JE3 (24 865 ± 3 885...
|
host ::
RSS.