|
|
Důležití dospělí ve vývoji a rozvoji dospívajících
Vávrová, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou důležitých dospělých v kontextu vývoje a rozvoje dospívajících. Teoretická část práce se zaměřuje především na zmapování základních charakteristik vztahů důležitých dospělých s dospívajícími. Dále obsahuje popis sociálního vývoje v dospívání, výchozích konceptů dané problematiky a několika vybraných oblastí působení důležitých dospělých. V empirické části je uveden návrh výzkumného projektu. Ten je zaměřen na zmapování základních charakteristik vztahů důležitých dospělých s dospívajícími v České republice a dále zjištění, zda existuje souvislost mezi tímto vztahem a vnímanou akademickou účinností.
|
|
|
Psychologické aspekty pěstounské péče na přechodnou dobu: profesionalita a emoční angažovanost
Prokopová, Aneta ; Hargašová, Lucia (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Diplomová práce se zabývá definicí role přechodného pěstouna pohledem samotných osob, které tuto roli vykonávají. Cílem práce je zmapování míry emoční angažovanosti a profesionality v přechodném pěstounství a faktorů, které tyto fenomény ovlivňují. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu. Pro sběr dat byly využity polostrukturované rozhovory. Získaná data byla zpracována metodou zakotvené teorie. Výsledky této práce ukázaly, že přechodní pěstouni svoji roli definují jako "emočně angažovaný přechodný pěstoun". Tento název vystihuje schopnost pěstounů využívat jak emočně angažované, tak profesionální prvky. Zjištění také ukázala, že jsou pěstouni ve své roli flexibilní a v průběhu času ji proměňují. Práce také nabízí porozumění pojetí profesionality očima přechodných pěstounů, která nespočívá v emočním odstupu. Výsledky této práce nabídly poměrně bohatý náhled do vnímají vlastní role přechodných pěstounů, který má potenciál pro využití v praxi, a to především v úpravě oficiálně deklarované náplně role, nastavení procesů a spolupráce.
|
|
|
Sociální reprezentace attachementu v interkulturní dimenzi
Jardin Kocourek, Renata ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
v češtině Disertační práce Attachment a emoční inteligence v interkulturní dimenzi se skládá z několika úrovní. Teoretická část nastiňuje historii a vývoj teorie attachmentu a opírá se o hlavní autory: Johna Bowlby a Marii Ainsworthovou. Dále rozvíjí koncept teorie attachmentu v průběhu vývojových etap až po časnou dospělost, prezentuje aktuální studie a nové přístupy z teorie citové vazby. Teoretická část si klade za cíl nastínit provázanost mezi teorií attachmentu a teorií emoční inteligence a uvést jaký význam tyto koncepty mají v adolescenci a v časné dospělosti. Jedinečnost této práce tvoří interkulturní dimenze, ve které je téma zpracováno ve třech různých kulturách: Česká republika, Francie a Spojené státy, které pojímají rané dětství a mateřskou péči o dítě naprosto odlišným způsobem. Záměrem této disertační práce je tedy na jednu stranu zmapovat aktuální sociální reprezentaci mateřství v tomto rámci a dále zkoumat souvislosti mezi attachmentem, délkou mateřské dovolené a emoční inteligencí v adolescenci a v časné dospělosti. Metodologická část se opírá o dva druhy vědeckého výzkumu: datovou analýzu a statistickou analýzu. V datové analýze bylo zkoumáno obsáhlé množství dat týkajících se sociální reprezentace a aktuální hodnoty mateřství a rodiny v současné společnosti. K tomuto účelu byly...
|
|
|
Citová vazba matek a jejich emoční regulace v komunikaci s dětmi
Klempířová, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi způsoby emoční regulace, které využívají matky v komunikaci se svými dětmi a jejich citovou vazbou. V literárně přehledové části jsou vymezeny základní pojmy pro tuto práci, kterými jsou citová vazba, emoční regulace a jejich vzájemná souvislost a interakce matky se svým dítětem. Výzkumu se účastnilo 288 respondentek. Výzkum je kvantitativní povahy. Výsledky i metody zpracování dat jsou popsány v empirické části. Ke sběru dat byl použit především Dotazník prožívání blízkých vztahů ECR-R16 a Dotazník emoční regulace ERQ. Otázka ke zmapování četnosti prožívání emocí byla inspirována částí dotazníku autorů Zaouche-Gaudron et al. Ze zjištění vyplývá, že statisticky významné výsledky byly zjištěny u nezpracované citové vazby. Souvislost byla prokázána u nezpracované citové vazby a potlačení jako způsobu regulace emocí. Bylo také prokázáno, že se u tohoto stylu citové vazby liší frekvence prožívání pýchy a smutku v porovnání s ostatními styly citové vazby. Výsledky výzkumu otevírají možnost k dalšímu zkoumání, a to především v oblasti nezpracované citové vazby, u které byly prokázány statisticky významné výsledky.
|
|
|
Vnímání rodinné sounáležitosti ve znovusložených rodinách
Horká, Adéla ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Štěrbová, Zuzana (oponent)
Předešlé výzkumy odhalily, že vnímaná rodinná sounáležitost adolescentů ve znovusložených rodinách má pozitivní vliv na jejich well-being a funguje jako protektivní faktor k různým druhům rizikového chování. Navzdory tomu existuje jen málo výzkumů, které by odhalovaly faktory působící na vnímanou rodinnou sounáležitost ve znovusložených rodinách. Tato diplomová práce se zabývá právě tématem rodinné sounáležitosti ve znovusložených rodinách. V rámci literárně přehledové části je definován pojem znovusložená rodina, jsou popsána její specifika, jednotlivé vztahy mezi členy znovusložené rodiny a výchovné styly rodičů. Také vysvětluje koncept rodinné sounáležitosti obecně i vzhledem ke znovusloženým rodinám. Cílem výzkumné části práce bylo odhalit faktory, které ovlivňují vnímání rodinné sounáležitosti ve znovusložených rodinách. Kvantitativní výzkumné šetření sestávalo z několika dotazníků. Ty byly předloženy online formou respondentům ve věku 18-25 let (n = 115), kteří retrospektivně reflektovali a hodnotili své zkušenosti ze znovusložené rodiny. Získaná data byla statisticky vyhodnocována pomocí korelační analýzy a následné explorativní lineární regrese. Jako signifikantní prediktory vnímané rodinné sounáležitosti dítěte ve znovusložené rodině byly odhaleny emoční vztah s vlastním i nevlastním...
|
|
|
Sociální dovednosti a vnímaná osobní účinnost učitelů
Šichtová, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá koncepty vnímané osobní účinnosti učitelů a jejich sociálními dovednostmi. Literárně přehledová část nejprve popisuje klíčové aspekty sociálně kognitivní teorie. Největší pozornost je věnována vnímané osobní účinnosti učitelů, která ze sociálně kognitivní teorie vychází. Tento koncept je popsán v kontextu proměny metodologie a proměnných na straně učitelů i žáků. Závěr literárně přehledové části tvoří kapitola o sociálních dovednostech s důrazem na práci učitele. Teoretické složky jsou propojeny v návrhu výzkumu, který si klade za cíl prozkoumat vztahy mezi dílčími složkami vymezených konceptů pomocí dotazníků SSI a USE. Závěrem jsou předneseny možné limity a úskalí. Klíčová slova Vnímaná osobní účinnost, sociální dovednosti, učitelé
|
|
|
Konverzační pravidla používaná při výslechu dětí
Knapová, Karolína ; Brousilová, Klára (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Tato bakalářská práce představuje tzv. konverzační pravidla (angl. ground rules) používaná při výslechu dětí a nejvýznamnější dokumenty, v nichž jsou pravidla obsažena. V rámci České republiky není této oblasti věnováno mnoho literatury, proto je v textu pracováno především se zahraničními zdroji. Teoretická část se soustředí na vysvětlení podstaty konverzačních pravidel, popisuje jednotlivá konverzační pravidla, klíčové protokoly a výsledky souvisejících výzkumů. Zároveň obsahuje kapitolu týkající se verbální komunikace s dítětem, včetně množství příkladů. Empirická část představuje návrh výzkumu, jehož cílem je popsat efekt vyzkoušení konverzačních pravidel u dětí mladšího školního věku. Zejména zda vyzkoušení pravidel vede následně k jejich častějšímu užití ze strany dítěte. Přínosy výzkumu by byly jednak empiricky podložené poznatky, jakým způsobem děti prakticky využijí konverzační pravidla, pokud dojde k edukaci či tréninku. Dále se bude jednat o první výzkum tohoto typu v České republice, což přinese bližší pohled na tuto problematiku v českém prostředí.
|
|
|
Význam a metody rozvoje řečových dovedností u předškolních dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí
Klinerová, Eliška ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá sociálním znevýhodněním a jeho vztahem k řečovému vývoji dítěte a jeho jazykovým kompetencím v předškolním věku. Literárně přehledová část se věnuje popisu hlavních determinantů a mechanismů ovlivňujících řečový vývoj, dále definuje sociální znevýhodnění a věnuje se jeho efektu na jednotlivé oblasti života a vývoje dítěte. Osvětluje mechanismy vlivu sociálního znevýhodnění na řečový vývoj dítěte a nabízí takové metody práce s dětmi, které tyto mechanismy reflektují a reagují na ně. Další částí práce je návrh výzkumného projektu, který si klade za cíl zjistit efekt metody Grunnlaget na jazykové kompetence dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí při nástupu povinné předškolní docházky a při jejím dovršení. Klíčová slova Řečový vývoj; sociální znevýhodnění; rozvoj řeči; řeč v předškolním období; kulturně nezatížené vzdělávací metody; Grunnlaget
|
|
|
Pojetí domova u dětí ve střídavé péči rodičů
Rausová, Magdaléna ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Tato práce je zaměřená na pojetí domova u dětí v režimu střídavé péče. Literárně přehledová část představuje koncept domova a jeho charakteristiky, dále popisuje střídavou péči a její dopad na psychiku dětí, a nakonec uvádí pojetí domova u dětí v porozvodovém uspořádání rodiny. Jak u dopadů střídavé péče, tak u dětského pojetí domova se ukazuje ústřední role rodičů a jejich vztahů s dětmi. Kvalitativní výzkum ve druhé části práce zjišťuje a následně popisuje, jak vnímají domov děti v režimu střídavé péče. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru doplněného o metodu FAST. Rozhovor byl proveden s devíti dětmi ve věku od 10 do 17 let. Výsledky byly zpracovány postupem integrativní fenomenologické analýzy. Z analýzy vyplývá šest nejdůležitějších charakteristik domova. Mezi tyto charakteristiky patří rodinné vztahy, fyzická a materiální podoba domova, pocit pohody a komfortu, cizota a pocit bezpečí. Výsledky dále ukazují, že rodinné vztahy hrají zásadní roli v pojetí domova u dětí a že sedm z devíti dětí se cítilo jako doma v domácnostech obou rodičů. Na rozdíl od předchozích výzkumů nebyly v souvislosti s domovem tematizovány přesuny mezi domácnostmi rodičů.
|
|
|
Příspěvěk k validizaci metody CAS2
Závorková, Adéla ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Děchtěrenko, Filip (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na profil dětí se syndromem deficitu pozornosti a hyperaktivity (ADHD) v Diagnostické baterii kognitivních procesů CAS2. Literárně přehledová část zařazuje teorii kognitivních procesů plánování, pozornosti, simultánního a následného zpracování informací (PASS) do kontextu současných teorií inteligence, jež rozděluje podle přístupu k jejímu zkoumání. Teorii PASS předkládá společně s Lurijovou prací, ze které vychází. Následně představuje základní charakteristiky testu CAS2, který je operacionalizací teorie PASS. Věnuje se také charakteristikám a diagnostickým kritériím ADHD a nakonec předkládá studie zaměřené na profil kognitivních procesů u dětí s ADHD. Empirická část přináší klinickou studii zaměřenou na českou populaci dětí s ADHD v testu CAS2. Naměřené skóry výzkumného souboru byly oproti běžné populaci signifikantně nižší na škále simultánního a následného zpracování informací, celkový IQ skór souboru byl také významně nižší. Zhoršené výsledky však byly očekávány především na škále plánování. Zjištěné výsledky jsou interpretovány v kontextu způsobu zpracování informací a práce s různými formáty informací při řešení specifických úkolů. Klíčová slova: kognitivní procesy, inteligence, teorie PASS, CAS2, Cognitive Assessment System II, ADHD
|
host ::
RSS.