|
|
Čeští uprchlíci z okupovaného pohraničí ve druhé republice
Benda, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
V poslední době se rozšířily příspěvky k problému uprchlíků, kteří v důsledku Mnichovské dohody a mnoha dalších důvodů, ať už politických, rasových, či ekonomických opustili své domovy na území zabraném Německem, Polskem a Maďarskem. Stalo se tak pravděpodobně i v souvislosti s tlakem sudetoněmeckých krajanských sdružení na odškodnění za zabavený majetek po 2. světové válce. Pozornost není upřena jen na ně, ale i na české přestěhovalce ze Slovenska. Obecně mě k tomuto tématu inspirovaly články Miroslava Šišky v sobotním Právu a snaha poznat situaci v mém městě, které leželo na cestě uprchlíků z pohraničí do hlavního města. Důvodem byla také snaha vidět téma s konkrétními aktéry - osobami, které dosavadní obecná literatura, vzhledem ke své podstatě, může velmi těžce zachytit. I proto jsem se rozhodl, směřovat jádro této práce k osvětlení situace v Kralupech nad Vltavou -okresním městě ve středních Čechách, které se muselo ze dne na den vypořádat s přílivem stovek uprchlíků. (Uprchlíkem je pro mě každý, kdo splňoval definici tohoto označení uvedenou v Jednacím řádu Ústavu pro péči o uprchlíky. Se stejným významem používám i další označení hraničáři, či utečenci.) Pozornost této sondy by měla být upřena zejména na situaci ve městě včetně místní péče o uprchlíky, kteří přišli do Kralup ze svých domovů. Z...
|
|
|
Politické představy Bohumila Laušmana - příběh demokratického socialisty
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Bohumil Laušman nebyl v mládí váhavým politikem, jednal vždy intuitivne podle svého svedomí, jež v detství utvárel jeho otec, venkovský ucitel, i cetba historických vlasteneckých románu se sociální tématikou. Masarykovo morální heslo "Tábor je náš program." prijal absolvent obchodní akademie za své a zanícene ho propagoval. Nechápal ho však v náboženském, ale v politickém a sociálním smyslu. Sociální program odvozoval prímo z národních tradic a jako jeho reprezentantku si vybral sociální demokracii, do níž po maturite vstoupil. V denních soubojích místní politiky ve východních Cechách pak celil, jak sám ríkával, "rudé" komunistické a "zelené" agrární demagogii. Presvedcení o morálním ospravedlnení podnecovalo prímocarost v politické cinnosti, v níž dokázal využívat žurnalistické, recnické a organizacní nadání. Díky dynamické osobnosti byl po deseti letech regionální politiky zvolen za Pardubicko do Národního shromáždení, v jednatriceti letech se stal nejmladším poslancem. Laušmanova politická hvezda zacala stoupat po mnichovských událostech, v dobe, kdy hrozilo, že zmizí i zbytky demokratického pluralismu. Jako príslušník mladé nezkompromitované generace organizoval vznik druhého parlamentního uskupení, Národní strany práce. Schopný organizátor prokazoval nejen odvahu, ale i smysl pro realitu, když v nové,...
|
|
|
Společnost pro obnovu Lidic ve vztahu k ústředním i místním úřadům státní správy a ve vztahu k ideologii komunistické strany v období 1945/6-1960
Bechnerová, Pavla ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent) ; Gebhart, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá Společností pro obnovu Lidic v letech 1945-1960 a zároveň ji zasazuje do širšího rámce dějin tohoto období. Po úvodním teoretickém vstupu je vymezen vztah Společnosti k Lidicím, v němž je důležité rozlišovat staré a nové Lidice, a je představeno vnímání obce prostřednictvím básnických textů. Hlavní část práce, opřena především o archivní prameny a dobový tisk, je nejprve zaměřena na problematický vztah Společnosti pro obnovu Lidic k úřadům státní správy a na vymezení jejího základního poslání, a to poskytnout nový domov navrátivším se lidickým a ležáckým obyvatelům. Následně je pozornost zaměřena na vliv komunistické ideologie, který byl v případě Společnosti Lidic a nových Lidic silně medializován a využíván. Zde je nově interpretován prostřednictvím základních organizací jak Komunistické strany Československa, tak Národní fronty a následně je pak analyzován na příkladech ideologicky významných témat. Práci uzavírá úvaha o místu, které náleží novým Lidicím v kolektivní paměti. KLÍČOVÁ SLOVA Společnost pro obnovu Lidic, nové Lidice, lidické ženy, národní výbor, centralization, komunistická ideologie, básnická tvorba, paměť
|
|
|
Novinář a politik Hubert Ripka
Pavlát, David ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Hubert Ripka (1895-1958) patřil za první republiky mezi nejaktivnější demokraticky orientované novináře a nejbližší spolupracovníky ministra zahraničních věcí a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Jeho politické i novinářské počátky jsou spojeny s národnědemokratickou Mladou generací. Klíčovým byl pro Ripkovu kariéru rozkol mezi levým a pravým křídlem Mladé generace v roce 1920, kdy po vítězství pravice z Mladé generace vystoupil. Antonín Pešl ho přivedl do redakce Národního osvobození, spjatého s Československou obcí legionářskou a prohradní politikou. V zahraničněpolitické oblasti se zaměřil především na sledování politického a kulturního života Jugoslávie, stal se tajemníkem Československo-jihoslovanské ligy, členem Slovanského ústavu, přispíval do jihoslovanských periodik a do obnoveného Slovanského přehledu. Nejvýznamnější Ripkova přednášková činnost byla spojena s prestižním Klubem Přítomnost. Od roku 1930 působil v redakci Lidových novin, přispíval však do celé řady dalších periodik. Usiloval o všemožnou podporu malodohodového spojenectví, především v souvislosti se sílící hrozbou německého pangermanismu. Od roku 1932 podnikal zahraniční informační cesty, z nichž pořizoval souhrnné zprávy pro E. Beneše. V roce 1934 se významným způsobem podílel na vzniku programu "Demokracie řádu a činu",...
|
|
|
Odraz politického vývoje v dětských časopisech mezi lety 1968-1970 na území Československa
Janík, Tomáš ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zanalyzovat celostátní časopisy pro děti a mládež, které vycházely mezi lety 1968 a 1970 v Československu. Zaměří se jak na obsahovou, tak formální stránku vybraných časopisů, a oba aspekty bude zkoumat s ohledem na pozadí politických událostí daného období. Snahou bude poukázat na případnou propagandu a zjistit, do jaké míry byly časopisy pro děti ovlivňovány dobovým politickým diskurzem. Také bude provedena komparace jednotlivých časopisů s odůvodněním případných rozdílů, a to i poukázáním na prostředí, ze kterého jednotlivé časopisy vzešly.
|
|
|
Rakovník ve 30. letech 20. století
Bělka, Václav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Práce popisuje život v Rakovníku ve třicátých letech 20. století. Zabývá se zejména politickými poměry ve městě včetně hektického konce třicátých let. V souvislosti s tím se zaměřuje na problém uprchlíků z pohraničí. Dále se zabývá policejními a vojenskými záležitostmi ve městě. Mnoho prostoru věnuje také spolkovému životu ve městě. Velký prostor věnuje také hospodářství města, zejména podnikům a větším firmám. Práce se dotýká také rakovnického školství, kultury, zdravotnictví a církevních poměrů. Popisuje celkový vývoj města do 15. března 1939. Abstract The presented thesis describes the life in the city of Rakovnik in 1930s. It deals mainly with political situation in the Rakovnik city including the hectic end of 1930s, especially the important problem of refugees. The work is also focused on military and police affairs that were located in the city during the given time. The last part of the thesis is devoted to the city's social life, economy (especially with the focus on big companies), education system, culture, health care and situation in church. The work describes the overall development of the city of Rakovnik till the 15th of March 1939.
|
|
|
Národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939 - 1945
Maršálek, Zdenko ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Borák, Mečislav (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav českých dějin Historické vědy - české dějiny Zdenko M a r š á l e k ABSTRAKT DIZERTAČNÍ PRÁCE "Česká", nebo "československá" armáda? Národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939-1945 "Czech", or "Czechoslovak" Army? The ethnic and nationality composition of the Czechoslovak military units-in-exile in 1939-1945 vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Kuklík, CSc. (†) PhDr. Jan Gebhart, DrSc. 2014 ABSTRAKT Obecná východiska Jedním z důležitých fenoménů, zvláště aktuální v dnešní a budoucí Evropě, je problém osobní sebeidentifikace jedince v multinárodním a multikulturním prostředí vyššího celku, v konkrétním případě sebeidentifikace národnostní. Jako vhodný konkrétní model výzkumu národnostní identifikace a sebeidentifikace je možné využít příklad československých vojenských jednotek v zahraničí během druhé světové války. Ze všech armád, které tehdy zformovaly různé exilové vlády okupovaných zemí, byly totiž československé jednotky po národnostní stránce zdaleka nejpestřejším vojskem; přesto se problematika jejich národnostního složení dosud nedočkala důkladného odborného zpracování, a to ani co se týče jednotlivých národností, ani národnostní otázky v čs. jednotkách jako celku. Národnostní otázka v zahraničním odboji byla...
|
|
|
Český svaz válečníků
Václavík, Robert ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Český svaz válečníků (ČSV) byl v období Protektorátu Čechy a Morava organizací kolaburující s okupační mocí. Zakladatel ČSV plukovník četnictva ve výslužbě Otto Bláha, který byl v roce 1940 povýšen do generálské hodnosti, se snažil dosáhnout rozpuštění dosud existujících vojenských spolků s cílem vytvořit jednotnou organizaci válečných veteránů. Jedním z pilířů ČSV byl Český svaz pro spolupráci s Němci, v němž byl Bláha pověřen intervenční činností u německých úřadů. Druhým pilířem vznikajícího ČSV byl Svaz vojáků z fronty. Bláha převzal vedení tohoto spolku a od okupačních orgánů získal souhlas s vytvořením jednotné organizce pod vedenm nově se tvořícího ČSV. I přes dlouhotrvající snahu ČSV k tomu nakonec nedošlo. Stanovy ČSV byly schváleny v roce 1914 a ústředním vedoucím zvolen Bláha. ČSV udržoval čilou korespondenci s orgány protektorátní i okupační správy a podával řadu návrhů týkajících se zapojení ČSV do veřejného a politického života. Požadoval např. rozhodující slovo při mimoškolní výchově mládeže či navrhoval bojové nasazení českých dobrovolnich jednotek po boku německé armády. Žádný z návrhů ČSV však nakonec nebyl realizován.
|
|
| |
|
|
Retardace, kolaborace a aktivismus armádních elit v Protektorátu Čechy a Morava
Veselý, Martin ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Borák, Mečislav (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
4 Abstrakt: Disertační práce se zabývá studiem fenoménu politického aktivismu, retardace a programové kolaborace armádních elit v Protektorátu Čechy a Morava. Cílem práce je probádat a "zmapovat" veřejný a politický život v Protektorátu Čechy a Morava se zvláštním zaměřením na účast vysokých českých důstojníků a tyto poznatky nejen scelit, ale dát je i do kontextu s vývojem protektorátní a okupační politiky v protektorátu. Práce si nevšímá pouze činnosti organizací či jejich vedoucích osob, ale všímá si i názorů a stanovisek center protektorátní a okupační správy k nim, které měly na činnost těchto organizací a jejich představitelů vliv a zasazuje je do kontextu protektorátní politiky na pozadí dalších událostí. Tematicky se práce soustřeďuje především na činnost hlavních protektorátních organizací bývalých vojáků a to Českého svazu válečníků a Ústředního svazu bývalých vojáků v Čechách a na Moravě a jejich vůdčích představitelů - generálů Otty Bláhy, Roberta Rychtrmoce a Bohuslava Kálala. Dále pak na činnost protektorátních politických a veřejnoprávních organizací Národní souručenství, Český svaz pro spolupráci s Němci a Česká liga proti bolševismu a jejich vedoucích představitelů Jana rytíře Fouska, B. Kálala, O. Bláhy a R. Rychtrmoce. Pozornost byla věnována rovněž činnosti nejvýznamnějších generálů...
|
host ::
RSS.