|
|
Medea Pavla Vranického: hudební travestie
Kadlec, Daniel ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Medee, hudebně-dramatickém díle Pavla Vranického (1756-1808). Na základě studia dobových hudebních pramenů i v návaznosti na odbornou literaturu přináší podrobný obraz této travestie (parodie) melodramu Medea Jiřího Antonína Bendy (1722-1795). Práce přibližuje parametry díla, srovnává je s jeho předlohou a zasazuje je do kontextu dobového vídeňského lidového divadla. Rovněž zkoumá vliv, jejž měla na vznik díla císařovna Marie Tereza Nepolsko-Sicilská, která působila jako hudební mecenáška a sběratelka hudebnin a na jejímž dvoře probíhal intenzivní hudební provoz. Analytická část práce se pak zabývá postupy tvořícími parodický a komický dojem Medey, a to jak po stránce textové, tak po stránce hudební.
|
|
|
Inkantace. Koncert pro klavír a orchestr č. 4, H 358Bohuslava Martinů
Kalina Tabak, Ivana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Rentsch, Ivana (oponent) ; Flašar, Martin (oponent)
Inkantace. Koncert pro klavír a orchestr č. 4, H 358 Bohuslava Martinů patří mezi skladatelova nejvýznamnější a nejčastěji uváděná koncertantní díla. Byla zkomponována v průběhu jeho posledního pobytu ve Spojených státech na přelomu let 1955 a 1956, tudíž ji řadíme mezi skladby Martinů zralého tzv. "fantazijního" tvůrčího období. Kompozice vznikla na objednávku Frommovy hudební nadace. Byla však naplněním slibu v podobě nové koncertantní skladby pro Martinů důvěrného přítele a "dvorního klavíristu" Rudolfa Firkušného, který dílo již v roce jeho dokončení premiérově uvedl v New Yorku a posléze na něj měl exkluzivní interpretační práva. Za života skladatele dílo provedl v Americe a v Evropě celkem šestkrát. Bohuslav Martinů se však žádného z provedení nezúčastnil. Neparticipoval ani na přípravách vydání skladby, jelikož její publikace byla vinou přetrvávajících práv pianisty a také kvůli upřednostnění vydání jiné skladatelovy tvorby odložena. První a donedávna jediná tištěná podoba Inkantace byla publikována teprve v roce 1970 v nakladatelství Bärenreiter-Verlag Kassel. V rámci předložené práce je tato kompozice coby primární předmět bádání podrobena zkoumání a hodnocení z vícero úhlů pohledu, a to z aspektu historického, teoreticko- analytického a z perspektivy ediční problematiky. Hlavním...
|
|
|
Josef Suk: Symfonická báseň Praga op. 26
Kovářová, Adéla ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá symfonickou básní Praga op. 26, kterou zkomponoval Josef Suk v roce 1904 v potřebě vytvořit hudební obraz tehdejšího hlavního města. Práce pojednává o aktuálním stavu bádání a literatury a představuje Suka jako skladatele a interpreta na přelomu 19. a 20. století. Hlavní část diplomové práce obsahuje informace o okolnostech vzniku symfonické básně, jejích premiérách, vydání a recenzích v dobovém tisku. Zaměřuje se však především na formální výklad a analýzu Sukovy skladby. Následující dvě kapitoly zasazují Pragu do širšího kontextu. První z nich se zabývá obrazem města Prahy na přelomu 19. a 20. století a jeho vyobrazením v uměleckých dílech tohoto období. Druhá kontextuální kapitola pojednává o Sukově symfonické básni v souvislosti s nově se formující tradicí husitského hnutí a s husitskou písní Kdož jste boží bojovníci, která v průběhu 19. století pronikala do povědomí tehdejší vzdělané společnosti.
|
|
|
Antonín Dvořák: Cypřiše (písňový cyklus)
Portlová, Ivana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent)
Dvorakuv prvni pisiiovy cyklus Cypfise je dokurnentern skladatelova prvniho setkini s lyrickYmi basnerni. Dvorak se v pisnich nechava inspirovat jarnbickYm charakterern basni, stavbou techto basni i jejich celkovou atrnosferou. V textu dochazi pn zhudebneni ke zrnenarn (opakovani Ci vynechani slov a versu, vypusteni slabiky Ci zopakovani celeho verse). V nekterych pisnich Dvorak kopiruje strukturu dane basne, nekdy vsak strofy puvodni basne chape jinak. Pisne rnuzerne rozdelit do nekolika kategorif. Prvni kategorii tvon pisne, kde Dvorak ve svern zhudebneni postupuje presne podle struktury basne, jednotlive oddily pisne (A B A') odpovidaji presne strofim puvodni basne. DalSf skupinu tvori pisne, kde prvni strofa basne odpovida prvni casti pisne, dale jiz Dvorak text pozrneiiuje, opakuje verse, slova, deli strofu rnezi jednotlive oddfly pisne. Podle celkove nalady basni jsou pisne v cyklu zhudebneny, v pisnich je patmy i ohled k vYznarnovYm detail urn. Mezi pnznacne rysy tohoto Dvorakova prvniho cyklu patti formovy rad. Hudba Cypfisu prevysuje zhudebnene basne a zuslecht'uje jejich konvencni obsah. Pisne dIe rneho nazoru vystihuji povahu jednotlivych textu a rozlisuji i naIadu uvnitr pisne. Tento pisiiovy cyklus je celkern, ktery rna svou atrnosferu a jeho propojenost je dana textern.
|
|
|
Antonín Dvořák a Liberecko - Prameny k životu a dílu skladatele
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl zjistit a vyhodnotit stav pramenů vztahujících se k Dvořákovým osobním či uměleckým kontaktům a k recepci Dvořákova díla a jeho osobnosti v regionech vytyčených v úvodu práce a shrnutých pojmem "Liberecko". První kapitola "Stav bádání" přináší v oddílu "Prameny" kromě jiného též zprávu o nálezu dvou kopií dosud neznámých dopisů Antonína Dvořáka adresovaných Aloisi Göblovi na Sychrov. Následující kapitola věnovaná oblasti Turnovska a koncertní návštěvě Semil jednak shrnuje známé informace o Dvořákových návštěvách tohoto regionu a jednak je rozšiřuje na základě nepublikovaných pramenných materiálů (strojopisů) uložených v archivu turnovského pěveckého sboru Antonín Dvořák a v Muzeu Českého ráje v Turnově. Práci uzavírá kapitola věnující se ostatním regionům zmíněným v úvodu práce, u nichž se již po prvním vhledu do problematiky předpokládalo, že pramenná základna k tématu zde bude nepoměrně menší. Klíčová slova Antonín Dvořák; Alois Göbl; Otilie Dvořáková; Bohuslav Finke; Josef Kuhn; František Čepelík; Kajetán Tichý; Antonín Horáček; Zpěvácký spolek Antonín Dvořák v Turnově; Turnov; Sychrov; Semily; Liberec/Reichenberg; Jablonec nad Nisou/Gablonz an der Neisse; Český Dub/Böhmisch Aicha; Radimovice; Jenišovice
|
|
|
První verze d'Albertovy opery Tiefland a její pražská premiéra
Princ, Břetislav ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce zachycuje pražskou premiéru opery Tiefland Eugena d'Alberta a popisuje odlišnosti její první verze. Výchozími prameny pro práci jsou původní dochované notové materiály z archivu Národního divadla a údaje dohledané v dobovém tisku. Mimo vlastní opery práce obsahuje přehled operních premiér a repertoáru Neues deutsches Theater v období 1888-1910 a shrnuje d'Albertovy návštěvy Prahy před premiérou opery Tiefland.
|
|
|
Vlastnosti charakterizující kriticky ohrožené druhy naší květeny
Gabrielová, Jarmila ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mihulka, Stanislav (oponent)
Pochopení druhové vzácnosti a procesů které ji podmiňují je klíčové pro zachování vzácných a ohrožených druhů. Vyznačují se vzácné a ohrožené druhy nějakými specifickými vlastnostmi, které je odlišují od druhů hojných a mohou tak být příčinou jejich vzácnosti a ohrožení? Právě tuto otázku jsem se snažila zodpovědět ve své práci analýzou biologických a ekologických charakteristik kriticky ohrožených druhů rostlin České republiky (kategorie C1 Červeného seznamu, Procházka 2001). Vegetativní, generativní i ekologické vlastnosti druhů C1 jsem porovnávala s vlastnostmi druhů jim blízce příbuzných hojných (z důvodu fylogenetické korekce), s vlastnostmi druhů blízce příbuzných hojných, rostoucích na stejném typu stanoviště (protože řada rozdílů v druhových charakteristikách může být způsobena adaptací na odlišný typ stanoviště) a zároveň s vlastnostmi druhů celé české květeny. Údaje o druzích jsem vyhledávala v literatuře a databázích, malou část dat jsem zjišťovala experimentálně. Ukázalo se, že ve srovnání s druhy blízce příbuznými hojnými dosahují druhy C1 menší výšky, kvetou kratší dobu, je mezi nimi větší zastoupení autokompatibility, mají vyšší hodnoty terminal velocity, odlišují se způsobem disperze i řadou ekologických charakteristik a rozšířením (např. nižší zastoupení c-strategie, vyšší Ellenbergovy...
|
|
|
Místo Žofínské akademie v hudebním životě Prahy 19. století: koncertní činnost v letech 1841-1850
Matějčková, Helena ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Hlavní náplň diplomové práce tvoří přehled koncertů, hudebních zábav a dalších vystoupení pražského hudebního spolku Žofínská akademie v letech 18411850. Vzhledem k absenci pramenů (původních rukopisných nebo tištěných programů) byl tento soupis sestaven na základě údajů dohledaných v dobovém tisku. Kromě vlastního soupisu hudebních produkcí představuje práce sondu do celkového vývoje Žofínské akademie s důrazem právě na koncertní činnost a typy hudebních produkcí v uvedeném období. Jedna z kapitol je věnována též popisu dochovaných pramenů, které jsou dnes uloženy ve fondech pražských archivů a muzeí.
|
|
|
Koncertní ouvertury Příroda, Život a Láska op. 91-93 Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent)
Předkládaná práce se věnuje koncertním ouverturám Příroda, život a láska op. 91-93 Antonína Dvořáka. Po shrnutí stavu bádání v literatuře a zmapování notových i nenotových pramenů je pohlédnuto na ouverturu, a především koncertní ouverturu, jako hudební druh, dále také na ouverturu u Antonína Dvořáka. Nedílnou součástí práce je shrnutí okolností vzniku pojednávaných děl, a tak i jejich zasazení do kontextu skladatelovy tvorby. Těžiště práce však spočívá v hudebně-analytickém pohledu na každou ze tří ouvertur (V přírodě op. 91 (B 168), Karneval op. 92 (B 169), Othello op. 93 (B 174)), kde je zároveň přihlédnuto k dosavadním hudebním analýzám těchto kusů, a také k jejich genezi sledované v pramenech. Klíčová slova Antonín Dvořák, koncertní ouvertura, hudební analýza
|
|
|
Pražská recepce Smetanových oper 1884-1900
Kadlec, Petr ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Ve svojí diplomové práci se pokusím nastínit charakteristické rysy recepce operního díla Bedřicha Smetany v letech 1884- 1900. Proč sledované období ohraničuji právě uvedenými roky? 12. května 1884 umírá Bedřich Smetana, jeho operní dílo je tedy uzavřené a jako uzavřený celek je také pražskou kritikou pojímáno, což je pro moji práci důležitý fakt. Druhým hraničním datem, tedy 31. červencem 1900, se uzavírá jedna etapa dějin Národního divadla. Po 19 letech přestalo být spravováno Družstvem Národního divadla a po 17 letech vedeno ředitelem Františkem Adolfem Šubertem. Novým ředitelem se stal Gustav Schmoranz a vzhledem k nástupu Jaroslava Kvapila na post šéfa činohry a Karla Kovařovice na post šéfa opery je rok 1900 pro Národní divadlo nejen správním, ale i uměleckým zlomem. Obě data považuji za mezníky smysluplně ohraničující zkoumané období.
|
host ::
RSS.