Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Potravní chování nepůvodních druhů hlaváčovitých ryb
GEBAUER, Radek
Homogenizace bioty prostřednictvím tzv. biologických invazí nepůvodními organismy má narůstající tendenci reflektující nárůst světového obchodu a turismu. Biologické invaze způsobují environmentální a ekonomické škody, ale také závažná zdravotní rizika. Vzhledem k množství nepůvodních druhů, jejich vektorů a způsobů transportu vyvolávají důsledky biologických invazí potřebu naléhavého cíleného a finančně efektivního managementu. V kapitole 2 jsme zkoumali vliv environmentálních a demografických faktorů na distribuci druhového bohatství nepůvodní fauny v České republice. Zároveň jsme sestavili soubor map znázorňujících úroveň invaze nepůvodními druhy u šesti kategorií fauny v každém z 628 mapovacích kvadrátů (cca 12,0 × 11,1 km) pokrývajících Českou republiku. Vztahy mezi druhovou pestrostí a 12 faktory popisujícími klimatické podmínky, topografii, půdní pokryv a hustotu zalidnění byly vyhodnoceny pomocí metody GLM (zobecněné lineární modely). Druhové bohatství v kategoriích "všechny nepůvodní druhy", "nepůvodní bezobratlí" a "terestrické nepůvodní druhy" bylo nejsilněji korelováno se vzrůstající průměrnou teplotou. Kategorie "nepůvodní druhy uvedené na černém a šedém seznamu (významné nepůvodní druhy)" a "akvatické nepůvodní druhy" byly nejčastěji dokumentovány ve velkých řekách nebo jejich okolí. Kategorie "nepůvodních obratlovců" byla nejsilněji korelována s oblastmi s nízkými průměrnými srážkami. Nejvyšší druhová pestrost nepůvodní fauny byla dokumentována ve velkých populačních centrech a v jejich okolí a také v zemědělsky obdělávané krajině v teplých a suchých nížinných oblastech. Vstupní bránu pro nepůvodní akvatické druhy představují především velké řeky. Mezi nimi byly také dvě bentické ryby, hlaváč černoústý Neogobius melanostomus a hlavačka poloměsíčitá Proterorhinus semilunaris, které se v posledních dekádách významně rozšířily mimo své původní areály. Oba druhy mají škodlivý vliv na původní rybí společenstva, a to buď přímo predací jiker a plůdku, nebo nepřímo vlivem kompetice o potravní zdroje. V kapitolách 3 a 4 jsme kvantifikovali a porovnali potravní chování a efektivitu predace invazního hlaváče černoústého a nepůvodní hlavačky poloměsíčité při dvou teplotních režimech (20 a 25 °C) a ve třech různých habitatech (písek, kameny, kameny s umělou rostlinou) za pomoci tzv. srovnávací funkční odpovědi potravního chování. Jako kořist byl použit plůdek kapra obecného Cyprinus carpio. Oba nepůvodní predátoři vykazovali funkční odpověď potravního chování II. typu. Při vnitrodruhovém srovnání nebyl u hlaváče černoústého ani hlavačky poloměsíčité prokázán žádný signifikantní rozdíl mezi teplotními režimy u obou sledovaných parametrů funkční odpovědi, tj. u efektivity při vyhledávání kořisti a u doby zpracování kořisti. To naznačuje široké teplotní optimum obou druhů. Doba zpracování kořisti se mezi predátory nelišila. To ukazuje na stejný ekologický vliv per capita při vysokých hustotách kořisti. Hlavačka poloměsíčitá také prokázala nižší hodnoty maximálního příjmu potravy při 25 °C v porovnání s 20 °C a s hlaváčem černoústým při obou teplotních režimech. To svědčí o nižším teplotním optimu hlavačky v porovnání s hlaváčem. V kapitole 4 byla zjištěna stejná doba zpracování kořisti na kamenitém substrátu a na kamenech s umělou rostlinou. To naznačuje stejný ekologický vliv per capita na tvrdých substrátech jak u hlaváče černoústého, tak u hlavačky poloměsíčité. Při vnitrodruhovém srovnání projevili oba predátoři nejnižší dobu zpracování kořisti na kamenitém substrátu. Z toho vyplývá, že ekologický vliv obou predátorů v kamenitém prostředí je vyšší. Hlaváč černoústý prokázal vyšší efektivitu při vyhledávání kořisti v písečném habitatu v porovnání s hlavačkou poloměsíčitou, zatímco v ostatních habitatech nebyly dokumentovány žádné významné rozdíly.
Monitoring plůdkových společenstev ve vybraných tocích na Moravě
GEBAUER, Radek
Monitoring plůdkových společenstev probíhal v letech 2012 a 2013 na 35 profilech na 25 vybraných moravských tocích ve spolupráci s pracovníky Povodí Moravy s. p. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat zdejší plůdková společenstva a vyhodnotit základní charakteristiky těchto ichtyocenóz (druhová pestrost, biodiverzita, ekvitabilita, abundance a dominance). Vedlejším cílem bylo vyhodnocení hydromorfologické kvality a jakosti vody na základě dat poskytnutých Povodím Moravy s. p. Při monitoringu bylo využito přenosného elektrického agregátu typu FEG 1500 a jako strategie byl zvolen kontinuální odlov, vždy se postupovalo proti proudu. Jednotlivé profily byly předem vybrány zkušenými pracovníky Povodí Moravy s. p. Ulovené ryby jsme neprodleně determinovali a šetrně vrátili zpět do toku. Celkem bylo uloveno 28 druhů rybího plůdku, z nichž se nejčastěji vyskytoval jelec tloušť (Leuciscus cephalus, 23 lokalit), hrouzek obecný (Gobio gobio, 19 lokalit) a plotice obecná (Rutilus rutilus, 19 lokalit). Na 13 lokalitách se vyskytoval plůdek parmy obecné (Barbus barbus), což je vzhledem k její citlivosti vůči znečištění pozitivním zjištěním. Naopak nepříjemným překvapením byl masový výskyt invazivního hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) na některých lokalitách. Na 4 lokalitách se nevyskytoval žádný plůdek. Byl vypozorován zvyšující se trend diverzity v závislosti na zlepšujícím se hydromorfologickém charakteru toku, zatímco abundance nevykazovala takřka žádné rozdíly. Saprobní index plůdkového společenstva vzrůstal se zhoršující se jakostí vod, což může značit, že plůdek je relativně spolehlivým ukazatelem kvality vody. Výsledky této práce budou využity k celoplošnému zdokumentování moravských toků a při srovnání s opakovanými odlovy na stejných lokalitách.
Rybí společenstvo přítoků Teplé Vltavy
GEBAUER, Radek
Monitoring rybích společenstev na přítocích Teplé Vltavy proběhl v roce 2010. Průzkum se konal na předem vytipovaných lokalitách. Cílem bylo zmapovat zdejší ichtyofaunu z hlediska biodiverzity, ekvitability, abundance, dominance a velikostní variability. Výsledky můžou být použity k porovnání s budoucími odlovy na těchto lokalitách. K monitoringu byl použit odlov pomocí elektrického agregátu. Každý úsek měřil 200 m a postupovalo se proti proudu v celé jeho šířce. Ulovené ryby byly determinovány, změřeny a šetrně vráceny zpět do toku. Na základě získaných informací byl vyhodnocen stav rybího společenstva. Celkem bylo na těchto lokalitách chyceno 7 druhů ryb a 1 druh kruhoústých ? mihule potoční. Dominoval zde pstruh obecný (průměrně 79 %), kterého následovala vranka obecná (12,9 %). Mezi další chráněné a ohrožené druhy patří: mihule potoční, střevle potoční a mník jednovousý. Z hlediska biodiverzity se umístila na prvním místě Olšinka (1,07), nejhůře na tom byly potoky Jedlový, Houženský a Kubohuťský, jejichž hodnota biodiverzity byla 0. Nejvyšší ekvitabilita byla vypočítána na středním úseku Kaplického potoka (0,95). Nejhůře dopadl Jedlový potok, na jehož 200m úseku se vyskytovalo pouze 9 ks pstruha obecného.

Viz též: podobná jména autorů
3 Gebauer, Roman
1 Gebauer, Roman Antonín
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.