Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Molekulárně biologická vyšetření somatostatinových receptorů v diagnostice hypofyzárních nádorů
Drastíková, Monika ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Fryšák, Zdeněk (oponent) ; Patočka, Jiří (oponent)
Souhrn Molekulárně biologická vyšetření somatostatinových receptorů v diagnostice hypofyzárních nádorů Převážná většina hypofyzárních nádorů jsou benigní adenomy, z nichž 25-30 % tvoří klinicky afunkční adenomy (KAA). Léčbou první volby je u KAA transsfenoidální neurochirurgická operace, která však jen málokdy vede k úplnému odstranění adenomu a často zůstává přítomno reziduum nádoru. Tento fakt vedl k rozvoji nových farmakologických přístupů na bázi somatostatinových analog (SA) a modulátorů estrogenových receptorů (ER). SA jsou účinné u akromegalie, neuroendokrinních tumorů a Cushingovy choroby. Na druhou stranu, farmakologická léčba KAA většinou úspěšná nebývá. Nízká účinnost SA zde může souviset s variabilní expresí cílových receptorů. Cílem práce je určit expresní profily somatostatinových (SSTR typy 1-5) a estrogenových receptorů 1 (ER1). Pro kompletní přehled byly též u adenomů sledovány exprese dopaminového receptoru 2 (D2R). Experimentální část Skupina pacientů se skládala ze 105 mužů a 101 žen (20-87 roků, medián 61 roků). 144 vzorků představovalo KAA, 44 vzorků pocházelo od osob s akromegalií, 9 vzorků od osob s Cushingovou nemocí, 6 prolaktinomů a 3 TSH adenomy. Exprese receptorů byla stanovena pomocí kvantitativní real time PCR a získané výsledky byly normalizovány vůči expresi...
Aspirační cytologie štítné žlázy - význam hodnocení podle Bethesda klasifikace, výskyt diferencovaného karcinomu při autoimunitní tyreoiditidě
Srbová, Libuše ; Čáp, Jan (vedoucí práce) ; Fryšák, Zdeněk (oponent) ; Jiskra, Jan (oponent)
Aspirační cytologie štítné žlázy - význam hodnocení podle Bethesda klasifikace, výskyt diferencovaného karcinomu při autoimunitní tyreoiditidě. Úvod: S nárůstem diagnostiky stoupá i počet nalezených tyreoidálních uzlů. Základním vyšetřovacím postupem je sonografie v kombinaci s tenkojehlovou biopsií. Od r. 2010 se na některých pracovištích používá Bethesda klasifikace, jejíž součástí je i určení dalšího postupu. Dalším častým onemocněním štítné žlázy je autoimunitní tyreoiditis. Podle některých starších prací je uzel v terénu tyreoiditidy suspektní z malignity, současné názory jsou kontroverzní. Rozdílné údaje se objevují především v závislosti na tom, zda jsou analyzována data z cytologických nebo operačních nálezů. Cíl: Cílem naší práce bylo reklasifikovat výsledky biopsií štítnice podle klasifikace Bethesda u pacientů, kteří následně podstoupili tyreoidektomii a určit maligní potenciál jednotlivých kategorií. U kategorie cytologicky nejasných nálezů pak zjistit, zda doporučení patologa k operaci, druh cytologických atypií a výsledky opakovaných biopsií měly vliv na výskyt maligních nálezů. V druhé části jsme zjišťovali, jak přítomnost autoimunitní tyreoiditidy ovlivňuje riziko výskytu karcinomu štítnice. Zvlášť jsme porovnávali cytologické i histologické nálezy a dále přítomnost protilátek a vliv výše...
Hypothalamo-hypofyzární dysfunkce a jejich hodnocení za různých patologických stavů.
Kosák, Mikuláš ; Hána, Václav (vedoucí práce) ; Čáp, Jan (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
Traumatická poranění mozku představují závažný zdravotní problém. Kromě celé řady dalších komplikací mohou být spojeny s poruchami endokrinních funkcí hypothalamo-hypofyzární jednotky. Cílem naší práce bylo zjistit, zda je chronický subdurální hematom, jako specifický typ traumatického poškození mozku spojen s rizikem rozvoje hypopituitarismu. V prospektivním sledování jsme vyšetřili soubor 49 pacientů krátce po chirurgickém ošetření subdurálního hematomu a následně v odstupu 3 a 12 měsíců a 10 pacientů retrospektivně 12 měsíců po chirurgickém zákroku. Pacienty jsme podrobili sérii vyšetření včetně dynamických testů pro posouzení všech hypofyzárních funkcí. Poruchu gonadotropní osy jsme zjistili u 9 (25,7 %) vyšetřených jedinců v akutní fázi a u 3 (12 %) odstupu 12 měsíců od operačního zákroku. Porucha sekrece růstového hormonu byla v akutní fázi přítomna u 23 (46,9 %) jedinců. V odstupu 12 měsíců byl deficitu růstového hormonu přítomen u 15 jedinců (46,9 %). Významné poruchy klinicky nejvýznamnějších os, kortikotropní a thyreotropní, jsme v našem souboru nezaznamenali. Předmětem druhé části práce jsou nové možnosti diagnostiky poruchy adrenokortikotropní osy. Cílem naší práce bylo zhodnotit a porovnat spolehlivost paralelně stanovených koncentrací kortizolu v séru a ve slinách při ACTH testu. Pomocí...
Molekulárně biologická vyšetření somastatinovoných receptorů v diagostice hypofyzárních nádorů
Drastíková, Monika ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Fryšák, Zdeněk (oponent) ; Patočka, Jiří (oponent)
Souhrn Molekulárně biologická vyšetření somatostatinových receptorů v diagnostice hypofyzárních nádorů Převážná většina hypofyzárních nádorů jsou benigní adenomy, z nichž 25-30 % tvoří klinicky afunkční adenomy (KAA). Léčbou první volby je u KAA transsfenoidální neurochirurgická operace, která však jen málokdy vede k úplnému odstranění adenomu a často zůstává přítomno reziduum nádoru. Tento fakt vedl k rozvoji nových farmakologických přístupů na bázi somatostatinových analog (SA) a modulátorů estrogenových receptorů (ER). SA jsou účinné u akromegalie, neuroendokrinních tumorů a Cushingovy choroby. Na druhou stranu, farmakologická léčba KAA většinou úspěšná nebývá. Nízká účinnost SA zde může souviset s variabilní expresí cílových receptorů. Cílem práce je určit expresní profily somatostatinových (SSTR typy 1-5) a estrogenových receptorů 1 (ER1). Pro kompletní přehled byly též u adenomů sledovány exprese dopaminového receptoru 2 (D2R). Experimentální část Skupina pacientů se skládala ze 105 mužů a 101 žen (20-87 roků, medián 61 roků). 144 vzorků představovalo KAA, 44 vzorků pocházelo od osob s akromegalií, 9 vzorků od osob s Cushingovou nemocí, 6 prolaktinomů a 3 TSH adenomy. Exprese receptorů byla stanovena pomocí kvantitativní real time PCR a získané výsledky byly normalizovány vůči expresi...
Možnosti genetického vyšetření u pacientů s feochromocytomem a paragangliomem.
Turková, Hana ; Zelinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Malík, Jan (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
1. Abstrakt Feochromocytom/ paragangliom (FEO/PGL) může vznikat na podkladě dědičné genetické mutace různých genů, pojí se s vysokým rizikem rozvoje sekundární hypertenze, orgánového postižení a metastatického onemocnění, které může mít fatální následky. Cílem práce bylo zaměření na možnosti genetického vyšetření u pacientů s FEO/PGL, zejména u pacientů s maligními tumory. Problematika FEO/PGL se ale týká nejen vyšetření a stanovení rizik z něho vyplývajících, ale i další terapie a sledování včetně vhodných doporučení pro klinickou praxi. Prokázali jsme 20% incidenci kardiovaskulárních (KV) komplikací již před stanovením definitivní diagnózy FEO/PGL, hlavně arytmických, následovaných komplikacemi při myokardiální ischémii a akcentaci aterosklerózy. Vzestup hladiny vitaminu C a pokles hladiny malondialdehydu (MDA) po úspěšném odstranění tumoru pokázal snížení oxidativního stresu pooperačně. Zjistili jsme, že je možné již brzké pooperační testování hladin plazmatických metanefrinů k potvrzení úspěšnosti chirurgického odstranění FEO/PGL, neboť nebyla prokázaná signifikantní korelace mezi hladinami plazmatických metanefrinů a pooperačním vyšetřovacím intervalem. Rozložení četnosti metastatických tumorů s mutacemi v SDHB genu a sporadických tumorů (ST) je u dospělých pacientů přibližně stejné, u dětí bylo...
Vybrané prognostické a prediktivní faktory nádorů adenohypofýzy u pacientů s akromegalií
Soukup, Jiří ; Ryška, Aleš (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
Vybrané prognostické a prediktivní faktory nádorů adenohypofýzy u pacientů s akromegalií - abstrakt disertační práce Nádory adenohypofýzy spojené s akromegalií (somatotropní adenomy, somatotropní pituitární neuroendokrinní tumory - PitNETy) jsou vzácným onemocněním, které je spojeno s významnou morbiditou. Zatímco u části pacientů je primární chirurgická léčba kurativní, část pacientů nedosáhne po operativním zákroku úzdravy a nutné je použít adjuvantní radioterapii anebo farmakoterapii somatostatinovými analogy (SSA). Tato léčba je ekonomicky nákladná, zatímco terapeutická odpověď není pravidlem. Cílem této práce byla přesná klinickopatologická charakterizace pacientů s akromegalií (n=110) v REgistru SEllárních Tumorů (RESET) a dále explorace potenciálních faktorů spojených s agresivnějším klinickým fenotypem onemocnění (velikost, invazivita, biochemické vlastnosti tumorů) a potenciálních prediktorů terapeutické odpovědi na somatostatinová analoga první generace. Za tímto účelem byla provedena extenzivní imunohistochemická analýza případů zahrnující stanovení patologického subtypu tumoru (exprese cytokeratinů, prolaktinu a TSH), stanovení ukazatelů proliferační aktivity (Ki67 a p53), stanovení exprese jednotlivých podtypů somatostatinových receptorů (SSTR1, 2A, 3 a 5), D2 dopaminového receptoru a dalších...
Možnosti genetického vyšetření u pacientů s feochromocytomem a paragangliomem.
Turková, Hana ; Zelinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Malík, Jan (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
1. Abstrakt Feochromocytom/ paragangliom (FEO/PGL) může vznikat na podkladě dědičné genetické mutace různých genů, pojí se s vysokým rizikem rozvoje sekundární hypertenze, orgánového postižení a metastatického onemocnění, které může mít fatální následky. Cílem práce bylo zaměření na možnosti genetického vyšetření u pacientů s FEO/PGL, zejména u pacientů s maligními tumory. Problematika FEO/PGL se ale týká nejen vyšetření a stanovení rizik z něho vyplývajících, ale i další terapie a sledování včetně vhodných doporučení pro klinickou praxi. Prokázali jsme 20% incidenci kardiovaskulárních (KV) komplikací již před stanovením definitivní diagnózy FEO/PGL, hlavně arytmických, následovaných komplikacemi při myokardiální ischémii a akcentaci aterosklerózy. Vzestup hladiny vitaminu C a pokles hladiny malondialdehydu (MDA) po úspěšném odstranění tumoru pokázal snížení oxidativního stresu pooperačně. Zjistili jsme, že je možné již brzké pooperační testování hladin plazmatických metanefrinů k potvrzení úspěšnosti chirurgického odstranění FEO/PGL, neboť nebyla prokázaná signifikantní korelace mezi hladinami plazmatických metanefrinů a pooperačním vyšetřovacím intervalem. Rozložení četnosti metastatických tumorů s mutacemi v SDHB genu a sporadických tumorů (ST) je u dospělých pacientů přibližně stejné, u dětí bylo...
Aspirační cytologie štítné žlázy - význam hodnocení podle Bethesda klasifikace, výskyt diferencovaného karcinomu při autoimunitní tyreoiditidě
Srbová, Libuše ; Čáp, Jan (vedoucí práce) ; Fryšák, Zdeněk (oponent) ; Jiskra, Jan (oponent)
Aspirační cytologie štítné žlázy - význam hodnocení podle Bethesda klasifikace, výskyt diferencovaného karcinomu při autoimunitní tyreoiditidě. Úvod: S nárůstem diagnostiky stoupá i počet nalezených tyreoidálních uzlů. Základním vyšetřovacím postupem je sonografie v kombinaci s tenkojehlovou biopsií. Od r. 2010 se na některých pracovištích používá Bethesda klasifikace, jejíž součástí je i určení dalšího postupu. Dalším častým onemocněním štítné žlázy je autoimunitní tyreoiditis. Podle některých starších prací je uzel v terénu tyreoiditidy suspektní z malignity, současné názory jsou kontroverzní. Rozdílné údaje se objevují především v závislosti na tom, zda jsou analyzována data z cytologických nebo operačních nálezů. Cíl: Cílem naší práce bylo reklasifikovat výsledky biopsií štítnice podle klasifikace Bethesda u pacientů, kteří následně podstoupili tyreoidektomii a určit maligní potenciál jednotlivých kategorií. U kategorie cytologicky nejasných nálezů pak zjistit, zda doporučení patologa k operaci, druh cytologických atypií a výsledky opakovaných biopsií měly vliv na výskyt maligních nálezů. V druhé části jsme zjišťovali, jak přítomnost autoimunitní tyreoiditidy ovlivňuje riziko výskytu karcinomu štítnice. Zvlášť jsme porovnávali cytologické i histologické nálezy a dále přítomnost protilátek a vliv výše...
Molekulárně biologická vyšetření somatostatinových receptorů v diagnostice hypofyzárních nádorů
Drastíková, Monika ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Fryšák, Zdeněk (oponent) ; Patočka, Jiří (oponent)
Souhrn Molekulárně biologická vyšetření somatostatinových receptorů v diagnostice hypofyzárních nádorů Převážná většina hypofyzárních nádorů jsou benigní adenomy, z nichž 25-30 % tvoří klinicky afunkční adenomy (KAA). Léčbou první volby je u KAA transsfenoidální neurochirurgická operace, která však jen málokdy vede k úplnému odstranění adenomu a často zůstává přítomno reziduum nádoru. Tento fakt vedl k rozvoji nových farmakologických přístupů na bázi somatostatinových analog (SA) a modulátorů estrogenových receptorů (ER). SA jsou účinné u akromegalie, neuroendokrinních tumorů a Cushingovy choroby. Na druhou stranu, farmakologická léčba KAA většinou úspěšná nebývá. Nízká účinnost SA zde může souviset s variabilní expresí cílových receptorů. Cílem práce je určit expresní profily somatostatinových (SSTR typy 1-5) a estrogenových receptorů 1 (ER1). Pro kompletní přehled byly též u adenomů sledovány exprese dopaminového receptoru 2 (D2R). Experimentální část Skupina pacientů se skládala ze 105 mužů a 101 žen (20-87 roků, medián 61 roků). 144 vzorků představovalo KAA, 44 vzorků pocházelo od osob s akromegalií, 9 vzorků od osob s Cushingovou nemocí, 6 prolaktinomů a 3 TSH adenomy. Exprese receptorů byla stanovena pomocí kvantitativní real time PCR a získané výsledky byly normalizovány vůči expresi...
Léčba závažné tyreoidální orbitopatie hemoreoferézou, význam změn vybraných patogenetických činitelů
Ceeová, Věra ; Čáp, Jan (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
Úvod: Tyreoidální orbitopatie (TAO - z angl. thyroid-associated ophthalmopathy) je autoimunitní onemocnění, při těžkém průběhu znetvořující a invalidizující, charakterizované zánětlivým prosáknutím a buněčnou infiltrací tkání očnice. Léčbou první volby jsou již řadu let kortikosteroidy, mající prokazatelný příznivý efekt na průběh onemocnění i přes jejich četné nežádoucí účinky. Efekt dalších imunosupresív nebyl jednoznačně prokázán. Cíl: Cílem naší studie bylo prokázat efekt hemoreoferézy na průběh TAO u pacientů s velmi těžkou formou onemocnění a to randomizovanou studií (10 pacientů léčených vysokými dávkami kortikoidů a 10 léčených kombinací vysokých dávek kortikoidů a hemoreoferézy). Sekundárním cílem bylo sledování změn vybraných patogeneticky významných imunologických a biochemických ukazatelů při terapii hemoreoferézou a zhodnocení bezpečnosti a snášenlivosti vlastní modifikace léčebné metody. Pacienti a metody: Do studie bylo zařazeno 20 nemocných s velmi těžkou formou TAO, u kterých při standardní léčbě kortikoidy nedošlo k dostatečnému zlepšení. Tito nemocní byli klasickým losováním randomizováni do dvou skupin. 10 nemocných bylo léčeno i.v. pulzní léčbou kortikoidy - tj. metylprednisolon 1 g i.v. 3x týdně v 1. týdnu a 0,5 g i.v. 3x týdně ve 2. a 3. týdnu (tj. celkem 9 pulzů, celková...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.