|
|
Chování a elektrická aktivita rypouna Gnathonemus petersii v základních neurobehaviorálních testech
Juhaňáková, Kateřina ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Neurovědecký výzkum zaměřený na psychiatrické poruchy využívá širokou škálu zvířecích druhů jako modelových organismů. Nejvyužívanějšími z nich jsou především hlodavci a dánia pruhovaná. Repertoár chování současných modelových druhů však neumožňuje simulovat verbální a některé specifické kognitivní příznaky, které jsou přítomny u mnoha poruch, jako je schizofrenie nebo autismus. Rypoun Gnathonemus petersii je slabě elektrická ryba, která využívá elektrickou signalizaci při prostorové orientaci (elektrolokalizaci) a komunikaci (elektrokomunikaci). Experimentální výhoda měření individuálních rozdílů v elektrické signalizaci elektrokomunikace a elektrolokalizace proto může poskytnout hlubší vhled do lidských psychiatrických poruch spojených s kognitivními a verbálními poruchami a rozšířit možnosti modelování na zvířatech obecně. Cílem této diplomové práce bylo popsat behaviorální charakteristiky v základních neurobehaviorálních testech jako je open field a v testech typu novel object recognition. A to v souvislosti s jejich elektroaktivitou. Výsledky open fieldu poukazují na přítomnost thigmotaxe a jsou v souladu s předešlými studiemi prováděnými na potkanech a dániích. Testy s novými objekty už tak jednoznačné nebyly. Chování bylo testováno v souvislosti s velikostí jedinců a v open field testu byl nalezen...
|
|
|
Potravní ekologie ryb v Sargasovém moři
Horák, Mikuláš ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je vytvořit rešeršní přehled současných znalostí o potravních vztazích ve společenstvech ryb v ekosystémech Sargasového moře a prohloubit porozumění trofických dynamik v této oblasti. Jediného moře bez pevninného ohraničení, jehož relativní hranice jsou dány významnými oceánskými proudy. Práce se snaží spojit dosavadní poznatky ekologie ryb v oligotrofních vodách moře a popsat druhové složení ryb v různých vrstvách pelagiálu, strukturu potravních sítí a interakce mezi nimi. K pochopení a přiblížení těchto interakcí je využito různých již existujících hodnot získaných pomocí metody analýzy stabilních izotopů 15 N a 13 C za účelem stanovení trofických pozic a struktury potravních sítí. Fluktuace těchto hodnot v potravních sítích může nastínit přírodní i antropogenní vlivy. Klíčová slova: Sargasové moře, potravní ekologie, potravní síť, trofické vztahy, stabilní izotopy
|
|
|
Vliv turbidity na chování oukleje Alburnus alburnus
Vlachová, Monika ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
4 Abstrakt U hejnových druhů ryb hrají sociální interakce zásadní roli při vytváření skupiny a schopnosti kolektivního rozhodování. Takové chování má významný vliv na ekologické a evoluční procesy probíhající v populacích ryb žijících ve volné přírodě. Sociální interakce mezi jednotlivci v hejnu jsou řízeny individuálními preferencemi, jsou ale také výrazně ovlivňovány vnějším prostředím. Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak je sociální struktura hejnových ryb ovlivňována vnějšími faktory prostředí, a to konkrétně zákalem, který představuje jeden ze zásadních faktorů ovlivňujících chování ryb v antropogenně narušených ekosystémech tekoucích vod. Jako modelový organismus jsem použila ouklej obecnou (Alburnus alburnus), která je hejnovým pelagickým druhem. Cílem mé práce bylo zjistit, jestli má zvýšený zákal vliv na strukturu hejna, konkrétně, jestli dochází při zvýšeném zákalu ke zvýšenému shlukování jedinců v reakci na zhoršené vizuální podmínky prostředí. Za tímto účelem jsem v laboratorním experimentu sledovala 40 jedinců oukleje při třech různých hladinách zákalu (0 NTU, 30 NTU, 60 NTU). Výsledky mé práce ukázaly, že ouklej reaguje na hladiny zákalu zvýšením kompaktnosti hejna, a to již při střední hladině zákalu (30 NTU). Tyto výsledky ukazují na značnou behaviorální plasticitu oukleje, a tudíž i...
|
|
|
Vliv turbidity na chování oukleje Alburnus alburnus
Vlachová, Monika ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
U hejnových druhů ryb hrají sociální interakce zásadní roli při vytváření skupiny a schopnosti kolektivního rozhodování. Takové chování má významný vliv na ekologické a evoluční procesy probíhající v populacích ryb žijících ve volné přírodě. Sociální interakce mezi jednotlivci v hejnu jsou řízeny individuálními preferencemi, jsou ale také výrazně ovlivňovány vnějším prostředím. Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak je sociální struktura hejnových ryb ovlivňována vnějšími faktory prostředí, a to konkrétně zákalem, který představuje jeden ze zásadních faktorů ovlivňujících chování ryb v antropogenně narušených ekosystémech tekoucích vod. Jako modelový organismus jsem použila ouklej obecnou (Alburnus alburnus), která je hejnovým pelagickým druhem. Cílem mé práce bylo zjistit, jestli má zvýšený zákal vliv na strukturu hejna, konkrétně, jestli dochází při zvýšeném zákalu ke zvýšenému shlukování jedinců v reakci na zhoršené vizuální podmínky prostředí. Za tímto účelem jsem v laboratorním experimentu sledovala 40 jedinců oukleje při třech různých hladinách zákalu (0 NTU, 30 NTU, 60 NTU). Výsledky mé práce ukázaly, že ouklej reaguje na hladiny zákalu zvýšením kompaktnosti hejna, a to již při střední hladině zákalu (30 NTU). Tyto výsledky ukazují na značnou behaviorální plasticitu oukleje, a tudíž i na...
|
|
|
Využitelnost otolitů okouna říčního (Perca fluviatilis) k určení změny v trofické síti pomocí analýzy stabilních izotopů C a N
Mavrogeni, Josefína ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Horká, Petra (oponent)
Využití rybích otolitů okouna říčního ve studiích zaměřujících se na jeho trofickou pozici ve společenstvu pomocí SIA je možné. Pro analýzy spoléhající se na uhlík je jejich užití dokonce možné i bez úpravy vzorků otolitu, jak bylo potvrzeno v literatuře už v minulosti. Ovšem pokud se jedná o použití analýzy dusíku, jde o trochu složitější proces. Dusíku je v otolitech tak malé množství, že bez předúpravy vzorku je hmotnostním spektrometrem naprosto nedetekovatelný. Nám se podařilo z otolitů extrahovat dusík, který je ve struktuře uzamčen díky proteinům zajišťujícímu jeho krystalizaci. Zjistili jsme, že jeho obsah je dostatečný k analýze, ale pouze ve frakci tvořené rozpustnými proteiny. Z nerozpustné frakce bylo možné získat výsledky jen pro uhlík, proto frakce nebyla k vyhodnocení použita. Proces extrakce dusíku není příliš složitý, a i při využití otolitů okounů, které jsou poměrně malé, je možné získat výsledky. Malá velikost a váha otolitů okouna však znemožní použití jednotlivých otolitů od jednotlivých ryb. Z toho důvodu byly v práci použité souhrnné vzorky. Pro tento postup je nutné mít k analýze navážku 100mg rozemletého otolitu. To byl další důvod, proč byly v práci použité souhrnné vzorky. Po vyhodnocení SIA pro 15N bylo zjištěno, že v rozmezí let 2004 a 2021 dochází k relativnímu...
|
|
| |
|
|
Vliv věku a podmínek odchovu ryby na šanci přežití v přírodě
Lyach, Roman ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Úkolem práce je zjistit a shrnout vliv všech nejdůležitějších biotických a abiotických faktorů na přežití uměle odchovaných ryb v přírodě. Práce zahrnuje nejčastěji vysazované a rybářsky nejoblíbenější druhy dravých ryb, u kterých se sleduje převážně úspěšnost, rychlost růstu a mortalita. Jedná se o druhy Sander lucioperca (candát obecný), Salmo trutta (pstruh obecný), Micropterus salmoides (okounek pstruhový), Esox lucius (štika obecná), Esox masquinongy a hybrid druhů Esox lucius a Esox masquinongy, zvaný tiger muskellunge. Schopnost přežít se zvyšuje s rostoucí velikostí vysazené ryby, díky schopnosti lépe odolat predačnímu tlaku. Záleží také na způsobu odchování, protože ryby, krmené suchým krmivem, vykazují vyšší úmrtnost z důvodu predace a případně i zhoršenou schopnost lovit, ačkoli konzumují potravu o stejném složení jako jedinci, kteří byli krmeni živými rybami. Na mortalitu má vliv také teplotní rozdíl vody mezi chovnou lokalitou a volnou přírodou. Ten je významný hlavně v případě, kdy teplota vody v nové lokaci převyšuje o více než 10 řC teplotu vody chovného rybníku nebo sádek. Jedinci, kteří se geneticky liší od místní populace, mají horší schopnost přizpůsobit se a mohou geneticky degradovat místí populaci. Při nedostatku oblíbené kořisti se zpomalí růst ryb. Úspěšnost přežití závisí...
|
|
| |
|
|
Chování ryb ve skupině na základě předchozí společné zkušenosti
Fořt, Martin ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Studium sociálního chování ryb se v posledních desítkách let stává populárním. Ryby jsou schopné rozpoznat jiné konkrétní jedince vlastního i cizího druhu. Tato schopnost jim umožňuje rozlišovat mezi jednotlivci. To s sebou nese možnost přednostně se sdružovat s příbuznými nebo známými jedinci. Vztah s příbuznými je anglicky zvaný condition dependent recognition a s nepříbuznými condition independent recognition nebo familiarity-česky známost. Oba tyto vztahy přinášejí zúčastněným výhody jako například úspěšnější ochranu před predátory a získávání potravy, nižší úroveň agresivity atd.
|
|
|
Užití otolitů pro studium růstu a populační dynamiky okounovitých a kaprovitých ryb v zatopeném důlním díle Most
Tůmová, Eliška ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Diplomová práce porovnává růst okounovitých a kaprovitých ryb v nově vzniklé nádrži (zatopená důlní jáma) Most s nádrží Vír, která je již ustálená, padesát let stará. Ryby byly chytány pomocí tenatních síti pracovníky Hydrobiologického ústavu Akademie věd, Česká republika, kteří v těchto nádržích provádějí průzkum rybí obsádky. Pro určení věku a zpětné určení růstu v jednotlivých letech byli z ryb odebrány otolity, šupiny a skřelové kosti, a to jak kaprovitých tak okounovitých druhů. Předpokládá se výrazný rozdíl v růstu, hlavně v prvních dvou rocích života mezi oběma typy nádrží díky nadbytku živin a potravy v zatopeném důlním díle. Cílem diplomové práce je nejen popsat tento předpokládaný rozdíl v růstu jednotlivých druhů, ale i odhadnout jeho příčiny. Zároveň budou ve velmi kontrastních podmínkách porovnány různé metody určení věku ryb. Klíčová slova: otolit, stáří ryb, populace ryb, růst ryb, vodní nádrž, zatopená důlní jáma, růstové křivky
|
host ::
RSS.