|
|
Využití přístupu vycházejícího z aplikované behaviorální analýzy při vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra v základní škole speciální
Prokopová, Zuzana ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vítková, Marie (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Předmětem disertační práce je problematika využití přístupu vycházejícího z aplikované behaviorální analýzy (dále ABA) při vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra v základních školách speciálních. V teoretické části jsou vymezeny poruchy autistického spektra (dále PAS) v kontextu současných poznatků, jejich ukotvení v klasifikačních systémech, symptomatika PAS, jejich diagnostika a screening a praxe založená na důkazech (evidence-based practice) v přístupu k jedincům s PAS. Dále se teoretická část zabývá aplikovanou behaviorální analýzou jako vědním oborem a jejím využitím ve vzdělávání žáků s PAS. V neposlední řadě předkládá poznatky z oblasti zařazení žáků s PAS do vzdělávacího procesu u nás i v zahraničí a představuje model pensylvánských podpůrných tříd, který nabízí jednu z možností realizace jejich vzdělávání za pomoci přístupu vycházejícího z ABA. Výzkumná část disertační práce se dělí do tří výzkumných šetření, z nichž všechny mají jedno společné téma, a to vzdělávání žáků s PAS v základní škole speciální (dále ZŠS) za užití aplikované behaviorální analýzy. V prvním výzkumném šetření je na základě dat získaných z dotazníkového šetření prezentován popis současného stavu využití aplikované behaviorální analýzy ve vzdělávání žáků s PAS v ZŠS v České republice. Druhé výzkumné šetření...
|
|
|
Analýza připravenosti učitelů zvládat problematické chování dětí s neurovývojovou poruchou ADHD
Šimek, Adam ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Uhlíková, Petra (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Cílem dizertační práce s názvem Analýza připravenosti učitelů zvládat problematické chování dětí s neurovývojovou poruchou ADHD bylo vyhodnotit připravenost učitelů na ZŠ pro práci s dětmi, které mají ADHD neboli hyperkinetickou poruchu. Dalšími cíli bylo zjistit, na jaké úrovni jsou jejich znalosti, informovanost a povědomí o této problematice. V neposlední řadě jsme zjišťovali, zda učitelé vědí, že dítě s ADHD ve třídě velmi pravděpodobně mají a jak s těmito dětmi pracují. Ve výzkumu jsme konfrontovali aktuální teoretické poznatky, které nám poskytuje věda a výzkum s těmi praktickými, které vyplynuly z dotazníkového šetření. Poukázali jsme tak na podceňovaný, a přitom významný problém současného školství. Teoretickými východisky byla nezpochybnitelná data týkající se výzkumného tématu, tedy ADHD, kterými jsme dokládali významnost této problematiky. V praktické části výzkumu jsme se soustředili na znalosti učitelů a jejich povědomí o ADHD a na jejich zkušenosti v běžné praxi na základních školách. Výzkumný soubor se skládal z 199 pedagogů na různých typech škol a z různých geografických oblastí České republiky. Ve výzkumu jsme použili smíšený výzkum. Nejprve probíhal kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Po shromáždění a analýze dat jsme provedli dodatečný kvalitativní výzkum metodou...
|
|
|
Fenomén smrti a proces truchlení v kontextu mentálního postižení: Projekt podpůrné skupiny
Janyšková, Kristýna ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Franiok, Petr (oponent) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá truchlením osob s mentálním postižením, které ve svém životě ztratily blízkého člověka. Výzkum se zaměřuje především na ztrátu rodičů, ale zahrnuje také ztrátu jiných blízkých osob, jako např. prarodiče. Ztrátou zde máme na mysli úmrtí, ale výstupy práce mohou být využity i u ztrát jiného charakteru. Cílem práce je porozumět zármutku osob s mentálním postižením a navrhnout vhodné způsoby podpory jejich procesu truchlení, s důrazem na využití účasti na podpůrných skupinách. V rámci výzkumu jsme sestavili a zrealizovali 2 podpůrné skupiny pro truchlící osoby s mentálním postižením, délka každé činila 2 měsíce a setkávání probíhala jednou týdně. V samotném úvodu našeho bádání jsme jako pilotní ověření uskutečnili jednu podpůrnou skupinu o shodné délce. Pilotní studie byla nejprve zhodnocena a samotný návrh podpůrné skupiny podle originálního zahraničního znění byl upraven, aby lépe vyhovoval potřebám českých spoluobčanů s mentálním postižením. Po pilotním ověřování jsme výzkum obohatili o dotazníkový test vlastní konstrukce zachycující možnou změnu v procesu truchlení osob zapojených do námi realizovaných podpůrných skupin. Dotazníkový test jsme účastníkům předložili před započetím podpůrných skupin a bezprostředně po jejich skončení se záměrem zachytit vliv...
|
|
|
Rodičovství žen s mentálním postižením: Faktory ovlivňující plnění mateřské role
Bernoldová, Jana ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Matky s mentálním postižením (MP) byly velmi dlouhou dobu opomíjenou skupinou jak ve výzkumu, tak v každodenní praxi sociálních pracovníků a zdravotníků. Cílem výzkumu prezentovaného v této práci bylo analyzovat, jak ženy s MP prožívají svou mateřskou roli a jejich zkušenosti s formální a neformální podporou. Druhým cílem práce bylo zjistit, jak odborníci, tyto ženy přijímají a jak vnímají podporu, kterou těmto ženám poskytují. Autorka použila smíšené výzkumné strategie. Pro sběr dat byl použit rozhovor a dotazník. Do výzkumu se zapojilo 19 žen s MP se zkušeností s mateřstvím a 504 odborníků (175 zdravotníků a 329 sociálních pracovníků). Autorka také zpracovala 4 případové studie, jež ilustrují prožívání mateřské identity v různém kontextu. Výzkum ukázal, že ženy s MP prožívají svou mateřskou roli stejně jako jejich vrstevnice, nicméně potřebují odpovídající podporu pro zvládání úkonů péče o dítě a úkonů každodenního života. Výzkum také ukázal, že odbornost a nabízená podpora ze strany sociálních pracovníků a zdravotníků není dostatečná. Další profesní rozvoj odborníků a rozvoj a posílení sociální služby (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) se do budoucna jeví jako stěžejní.
|
|
|
Communication by people with profound intellectual disabilities
Baran, Ladislav ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Franiok, Petr (oponent) ; Vítková, Marie (oponent)
5 Abstract In a social and political climate that encourages active participation in the decision- making of people with severe and profound intellectual disabilities, with the aim of improving the quality of their lives, is often on educators, careers and legal custodians to represent the wishes and interests of those individuals. That's why it is important to focus on the interpretation of communication. On the one hand this doctoral thesis discusses the theoretical issues related to communication of people with severe and profound intellectual disabilities and its interpretation, but on the second hand it focuses on identifying and describing relevant communication characteristics based on practical qualitative research at special pedagogical center for mentally handicapped people in Rüdesheim am Rhein in Germany. The validity of the interpretation is rather continuous as a categorical variable and has to be supported by the systematic collection of evidences from different sources. This framework is compatible with the social constructivists' view of communication development and allows combining information derived from subjective, intuitive views with information obtained through observation and testing. Key words Communication, profound intellectual disabilities, development, relationship, verbal...
|
|
|
Faktory a aspekty ovlivňující kvalitu pedagogicko-psychologické praxe
Nováková, Daniela ; Prokop, Jiří (vedoucí práce) ; Franiok, Petr (oponent) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Anotace: Předkládaná disertační práce je komparativní studií zaměřenou na analýzu a porovnání koncepce a podmínek realizace současné podoby pedagogicko-psychologické praxe, která je integrální součástí pregraduální přípravy učitelů. Komparace byla realizována na dvou pedagogických fakultách, a to na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V teoretické části práce je stručně charakterizována historie proměn přípravy budoucích učitelů na území Čech a Slovenska od 19. století do současnosti a základní teoretická východiska pregraduální přípravy budoucích učitelů. Ve výzkumné části disertační práce jsou na základě metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu - obsahové komparativní analýzy, dotazníkového šetření a řízených rozhovorů - vymezeny problémy, které podobu pedagogicko-psychologické praxe pozitivně nebo negativně ovlivňují. Informace byly získány od několika skupin respondentů: studentů Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Pedagogické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, učitelů obou fakult, kteří praxi řídí, od učitelů a ředitelů základních škol, kde je praxe realizována. Výsledky byly využity při vymezení optimálních podmínek, pro realizaci pedagogicko-psychologické praxe na Ped F UK v Praze. Klíčová slova:...
|
|
|
Fenomén aktivního občanství a jeho odezvy v životech lidí s mentálním postižením v ČR a ve vybraných evropských zemích
Káňová, Šárka ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Předkládaná dizertační práce se zabývá konceptem aktivního občanství a možnostmi jeho naplňování lidmi s mentálním postižením ve čtyřech evropských zemích, v ČR, ve Švýcarsku, Irsku a Švédsku. Práce je členěna do 3 oddílů a 12 kapitol. První oddíl představuje epistemologická východiska. Tvoří ho kapitoly 1 - 5. Snahou je nastínit námi spatřované souvislosti mezi současným pojetím speciálně pedagogického paradigmatu a ústředním tématem prováděného výzkumu. Zahrnuje klíčové pojmy relevantní pro objasnění konceptů zdravotního postižení, specificky pak mentálního postižení, občanství, a aktivního občanství. Věnujeme se též lidsko-právní problematice, přestavujeme základní dokumenty, které hájí práva osob s postižením a usilují o společenské změny a nastolení rovných příležitostí pro osoby s postižením. Na aktivní občanství nahlížíme skrze jeho domény, které představujeme a které jsou následně předmětem našeho kvalitativního výzkumného šetření. Ve druhém oddílu tvořeném kapitolami 6 - 8 představujeme metodologická východiska. O domény aktivního občanství se zajímáme ze třech rovin. Předně z roviny mikrosociální praxe, tedy perspektivou samotných lidí s mentálním postižením, které lze právem vnímat jako experty na svůj život. Dále nás zajímá mezosociální rovina odrážející v sobě realitu sociálních aktérů...
|
|
|
Osamostatňování klientů zařízení náhradní výchovné péče v mezinárodním srovnání
Prokop, Petr ; Prokop, Jiří (vedoucí práce) ; Franiok, Petr (oponent) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Stěžejním tématem práce je osamostatňování klientů v systému náhradní výchovné péče. V rámci mezinárodního srovnání jsou autorem zachyceny a analyzovány problémy, které tento proces provázejí. Práce obsahuje nejen závěry, ke kterým autor dospěl na základě výzkumného šetření ve vybraných zemích (ČR a Polsko), ale i vhodná doporučení, jakým způsobem problém osamostatňování klientů náhradní výchovné péče řešit. Úvodní část je věnována teoretickým východiskům, mezinárodnímu srovnání a příkladům dobré praxe v zahraničí. Autor sleduje názory různých odborníků na příčinné souvislosti problému, od vlivu biologické rodiny, přes socializaci klientů náhradní výchovné péče, až k samotným problémům institucionální péče. Tyto názory a postřehy následně uvádí do kontextu. V metodologické a výzkumné části se autor snaží odpovědět na stěžejní otázku: "Jakým způsobem jsou klienti zařízení náhradní výchovné péče připravováni na osamostatnění?" Autor v rámci kvalitativního designu výzkumu zprostředkovává čtenářům reálnou situaci, kterou osamostatňující se klienti a jejich vychovatelé prožívají. V tomto popisu se autor snaží o maximální autentičnost. Závěrečnou část věnuje autor shrnutí výsledků výzkumu, návrhům změn a současně také návrhu řešení výzkumného problému. Součástí celé práce jsou komentáře autora, jejichž...
|
|
|
Identifikace a rozvoj nadání u dětí předškolního a školního věku
Klugová, Iva ; Franiok, Petr (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
disertační práce NÁZEV: Identifikace a rozvoj nadání u dětí předškolního a školního věku AUTOR: Iva Klugová KATEDRA Katedra speciální pedagogiky ŠKOLITEL: Doc. PaedDr. Petr Franiok, CSc. ABSTRAKT: V našem výzkumu jsme se pokusili stanovit jistá kritéria, která zkvalitňují primární identifikační proces v mateřské i základní škole. Jedná se o velmi rozsáhlé působení, které vyžaduje spolupráci všech školních subjektů, rodičů, klinických psychologů apod. Z tohoto důvodu i k řešení výzkumné části sloužilo několik úhlů pohledů. Jedním z nich bylo dotazníkové šetření určené pedagogům a rodičům v mateřské a základní škole v Moravskoslezském kraji. Toto dotazníkové šetření vykázalo velkou vypovídací hodnotu a je možné ho po pilotním ověření považovat za vhodný identifikační nástroj, který by na školách mohli používat speciální pedagogové pro identifikaci nadání žáků přímo na školách. V oblasti přímých identifikačních nástrojů ve sféře logicko-analytických schopností jsme se zaměřili na využití metody testování Ravenovými maticemi. Vzhledem k tomu, že skupina mimořádně nadaných žáků je v České republice legislativně podpořena až od roku 2005, s nástupem účinnosti školského zákona č. 561/2005 Sb., nejsou pro speciální pedagogy vyvinuty žádné speciální testy k diagnostice nadání. Tyto snahy se sporadicky...
|
host ::
RSS.