|
|
Využití vrtných seismometrů pro studium útlumu seismických vln
Konrádová, Diana ; Fischer, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrubcová, Pavla (oponent)
Súčasná seizmická aktivita je najčastejšie zaznamenávaná seizmickými stanicami uloženými na zemskom povrchu. Avšak v priebehu posledných rokov dochádza v Českej republike k novým inštaláciám vrtných seizmometrov. V Hartoušově, nachádzajúcom sa v Západných Čechách, a v Litoměřicích boli v nedávnej minulosti vybudované monitorovacie seizmické vrty a nainštalované vrtné seizmometre. Na dáta získané z vrtných staníc v týchto oblastiach som aplikovala metódu spektrálneho pomeru, snažiac sa o pochopenie a upresnenie vplyvu pripovrchovej vrstvy. Dáta pochádzali z rôznych hĺbkových úrovní a rôznych geologických prostredí. Analýzou amplitúd som určila ich zosilnenie na povrchu a určením pomeru medzi signálom a šumom som dokázala, aký význam má využívať vrtné seizmometre k zlepšeniu citlivosti monitorovania. Následná spektrálna analýza slúžila nie len na porovnanie s teoretickými výsledkami, ale aj k určeniu faktoru kvality Q pripovrchovej vrstvy v Litoměřicích a v Hartoušově. Zhodnotené sú jeho hodnoty v rozsahu frekvencií 5 až 30 Hz, vplyv lokálnych efektov a geológie.
|
|
|
Earthquake swarms in West Bohemia - their onset and fade
Khodjaev, Alisher ; Fischer, Tomáš (vedoucí práce) ; Boušková, Alena (oponent)
Během posledních 30 let byla v západočeské zemětřesné oblasti přístrojově zaznamenána aktivita různých zemětřesných rojů. Táto práce se zabývá časoprostorovým vývojem seismicity předcházející a následující po vybraných rojích od roku 1992 do 2020. Úvodní část obsahuje stručný popis zájmové oblasti. Rešeršní část seznamuje čtenáře s potřebnými základy seismologie a následně jsou popsány zemětřesné roje - jejich typická aktivita, možné mechanismy vzniku, příklady ze světa a ze Západních Čech. V praktické části je s použitím seismických katalogů vykreslena seismická aktivita předcházející a následující po vybraných rojích. Cílem bylo najit nějaké zákonitosti v časoprostorovém vývoji západočeských zemětřesných rojů. S použitím vizualizace aktivity vybraných rojů podle vlastního hodnocení autora nebyly nalezeny žádné zákonitosti, pro lépe podložený závěr je potřeba provést kvantitativní analýzu.
|
|
|
Automatické zpracování mikroseismických dat a jejich vztah k hydraulické injektáži
Vlček, Josef ; Fischer, Tomáš (vedoucí práce) ; Plicka, Vladimír (oponent) ; Růžek, Bohuslav (oponent)
Mikroseismické monitorování je nedílnou součástí vědeckých experimentů nebo průmyslových operací spojených s hydraulickým štěpením hornin pod zemským povrchem, za kterým stojí snaha dosáhnout zvýšení permeability hornin v daném místě a zlepšit tak výtěžnost, ať už tepla, případně ropy či zemního plynu. Monitoring takto nově vzniklých nebo rozrůstajících se původních trhlin, projevujících se seismickými jevy, je velmi důležitý pro sledování a popsání samotného hydraulického štěpení a jeho postupu v čase. Vzhledem k tomu, že počet takto zaznamenaných jevů je obvykle velmi vysoký, klasické metody zpracování zemětřesení, kdy se časy příchodů seismických vln určují manuálně, se jeví jako velmi nevhodné. Z toho důvodu jsou pro zpracování takovýchto datových souborů používány metody automatické, které manuální určování časů příchodů vln nevyžadují. V našem případě byla data zaznamenávána hustou sítí povrchových přijímačů rozmístěných do tvaru hvězdice o deseti ramenech. Jednalo se celkem o devět set grup vertikálních geofonů, z nichž více než čtvrtina byla doplněna také třísložkovým seismickým snímačem. Pro popsanou síť jsme pak vytvořili automatickou proceduru, jejímž výsledkem je určení polohy ohniska a také zdrojového mechanismu pro každý jev. Zaznamenané otřesy byly následně v rámci interpretace...
|
|
| |
|
|
Inversion and Depth Range of Dipole Electromagnetic Induction Measurements in Geophysics
Moura de Andrade, Fernando César ; Fischer, Tomáš (vedoucí práce) ; Godio, Alberto (oponent) ; Velímský, Jakub (oponent)
Inverze a hloubkový rozsah dipólových elektromagnetických indukčních měření v geofyzice Fernando César Moura de Andrade Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Geofyzikální metody elektromagnetické indukce se v podstatě skládají z vysílače, který pro- dukuje magnetické pole, a souboru přijímačů, které měří primární magnetické pole z vysílače, složené se sekundárním magnetickým polem indukovaným pod povrchem. Zařízení pracující na relativně nízkých frekvencích a s krátkou vzdáleností mezi vysílačem a přijímači se obvykle nazývají konduktom- etry a pracují při nízkých indukčních číslech. Hloubkový dosah u takovéhoto zařízení závisí především na vzdálenosti mezi vysílačem a přijímačem, na orientaci magnetických dipólů a na výšce, ve které se přístroj nachází od země, tak aby bylo možné provést hloubkové sondování změnou těchto parametrů v jediném místě měření. Lze provádět série těchto multikonfiguračních měření, dvojrozměrných nebo dokonce trojrozměrných průzkumů a následně je invertovat tak, aby se vytvořil obraz pod povrchem země. Přímou úlohu a inverzi multikonfiguračních dat elektromagnetické...
|
|
|
Upřesnění polohy ohniska západočeského zemětřesného roje v roce 1962
Konrádová, Diana ; Fischer, Tomáš (vedoucí práce) ; Doubravová, Jana (oponent)
Súčasná aktivita seizmických rojov v Západných Čechách sa odohráva predovšetkým v oblasti obce Nový Kostel na východnom okraji Chebskej panve. To platí od roja na prelome rokov 1985/86. Poloha predošlých aktivít, kedy boli v prevádzke len vzdialenejšie seizmické stanice, avšak nie je presne známa. To sa taktiež týka roju z roku 1962, ktorým sa táto bakalárska práca zaoberá a ku ktorému sú dostupné seizmické dáta z ôsmich staníc vo vhodnej vzdialenosti pre postačujúcu kvalitu lokalizácie. Teoretická časť práce predstavuje výsledky rešerše základných existujúcich metód lokalizácie a ich vlastnosti. V praktickej časti je mriežkovým prehľadávaním určené ohnisko zemetrasného roju 1962.
|
|
|
Automated determination of earthquake source parameters
Vackář, Jiří ; Zahradník, Jiří (vedoucí práce) ; Evangelidis, Christos (oponent) ; Fischer, Tomáš (oponent)
Název práce: Automatizace určování zdrojových parametrů zemětřesení Autor: Jiří Vackář Katedra: Katedra geofyziky Vedoucí disertační práce: prof. RNDr. Jiří Zahradník, DrSc., Katedra geofyziky Abstrakt: Tato práce se zabývá metodami pro automatické určení parametrů seis- mického zdroje. Studovali jsme vliv použitého rychlostního modelu a ukazujeme příklad, jak tento model může být vylepšen pomocí naměřených dat. Vyvinuli jsme nový, zcela automatický nástroj pro určení momentového tenzoru v baye- sovské formulaci. Tento nástroj zahrnuje automatické stahování dat z ArcLink serveru nebo načtení lokálně uložených dat. Jsou detekovány instrumentální po- ruchy a zasažené komponenty jsou automaticky vyloučeny z dalšího zpracování. Principem této detekce je modelování poruchy dle instrumentální odezvy pří- stroje a porovnání této modelované poruchy s naměřeným záznamem. Frekvenční rozsahy pro filtraci záznamů a časová okna pro inverzi jsou určována automa- ticky dle epicentrální vzdálenosti. Jádrem metody je inverze celých vlnových obrazů v prostoro-časové síti okolo zadaného hypocentra. V inverzi používáme kovarianční matici dat určenou z analýzy seismického šumu zaznamenaného před zemětřesením. Tato matice funguje jako vážení stanic dle úrovně jejich šumu a také jako automatický frekvenční filtr potlačující...
|
|
|
Vliv zemětřesení na hladiny podzemní vody v západních Čechách/Vogtland
Krajinová, Markéta ; Fischer, Tomáš (vedoucí práce) ; Horálek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o možných mechanismech vlivu zemětřesení na hladiny podzemních vod v regionu západních Čech a německého Vogtland. V práci je popsána geologie, hydrogeologie i zemětřesná aktivita oblasti. Dále jsou popsány možné mechanismy změny hladiny podzemní vody po zemětřesení a jsou uvedena pozorování ze světa i České Republiky. Oblast západních Čech/Vogtland je významná zemětřesnými roji do ML =4. Praktická část práce se proto zabývá vlivem tří zemětřesení s hypocentrem poblíž Nového Kostela v západních Čechách roku 2014. První s ML =3,5, druhé s ML =4,4 a třetí s ML =3,6. V práci jsou analyzovány záznamy hladin podzemní vody z celkem 28 vrtů z lokalit: Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, Karlovy Vary, Německo a ze sokolovské pánve. Polarita změny hladiny podzemní vody po zemětřesení je následně porovnána s polem objemového přetvoření vyvolaného zemětřesením. Na několika místech byla nalezena všeobecná shoda mezi těmito veličinami, což naznačuje možný vliv statické změny napětí generované zemětřesením na hladinu podzemní vody.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.