Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Public Choice Theory and the Russian Food Ban
Savory, Oliver ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá ekonomickým státnictvím a analyzuje, proč sankce přetrvávají i přesto, že selhávají, a proč je země nadále využívají navzdory jejich diskutabilnímu úspěchu. Hufbauer et. al. (2009) například ukazují, že sankce jsou úspěšné pouze ve 34 % případů, zatímco Pape (1997) tvrdí, že pouze v 5 %. Přesto však ekonomické státnictví zažívá obrození pod názvem "geoekonomika". Diplomová práce vychází z Kaempferovi a Lowenbergovi "Public Choice" (1988) teorie mezinárodních ekonomických sankcí. Práce předjímá, že v určitých případech jsou hlavním cílem sankcí národní zájmy, a proto by měly být hlavním hlediskem při posuzování úspěchu či neúspěchu sankcí. Diplomová práce zkoumá ruské embargo na dovoz potravin, uvalené v roce 2014 a ukazuje, že ačkoliv nedosáhlo žádných mezinárodních cílů, je velmi úspěšné v prosazování národního cíle podpory ruského zemědělství. Důsledkem tohoto závěru je, že současný kvantitativní výzkum ekonomických sankcí potenciálně chybně vyhodnotil sankce jako neúspěšné, protože je neanalyzoval na základě jejich skutečných cílů. Další výzkum v této oblasti s cílem zjistit, jak často jsou sankce používány především z domácích důvodů, ale i sankce, kde domácí cíl má jen druhořadý význam, je třeba na ně stále ještě reagovat.
On the Role of the Manufacturing Industries in Economic Resilience.
Arbesleitner, Roland ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Figueira, Filipa (oponent)
Téma ekonomické odolnosti se poslední dobou těšilo popularitě v akademických kruzích, zvláště poté, co celosvětová krize v roce 2008 spustila paniku po celém světě. Od té doby je tohle téma stále ještě v plenkách: dosud není sjednocená definice a vědecké práce věnované tomuto konceptu jsou stále vzácné. Je všeobecně známo, že výrobní průmysl je v evropských ekonomikách po celá desetiletí na poklesu a že ho primárně nahrazuje odvětví služeb. V minulosti se však tvrdilo, že kvůli poměrně vysokým ztraceným nákladům je pro investory lepší, aby udržely výrobní podniky v těžkých časech naživu co nejdéle, čímž je méně pravděpodobné, že v porovnání s ostatními podniky zkrachují. To minimalizuje počáteční ránu z ekonomického šoku pro příslušné hospodářství a následně podpoří ekonomické zotavení. Zejména posledně jmenovaný předpoklad je v této práci zkoumán analýzou údajů z EU-28, počínaje vypuknutím krize v roce 2008 až do roku 2015, po které následuje podrobnější opis jednotlivých ekonomik. Výsledky ukazují, že více industrializovaným ekonomikám se v průběhu krizových let dařilo lépe a podařilo se jim také rychleji zotavit.
The Czech Republic's Participation in the Association Agreement between the European Union and Central America and its Policy Implications
Morales Interiano, Andrés ; Vacek, Pavel (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent) ; Figueira, Filipa (oponent)
University College London - School of Slavonic and East European Studies Univerzita Karlova v Praze - Charles University in Prague - Faculty of Social Sciences International Masters in Economy, State & Society - Economics and Business Andrés Morales Interiano UCL Číslo: 14082525 Účast České republiky v rámci Asoiciační dohody mezi Evropskou unií a Střední Amerikou a její politika Důsledky Diplomová Práce Dohledu: Dr Filipa Figueira (UCL) a Dr Pavel Vacek (Charles University) 20 May 2016 - Praha, Česká republika Abstrakt: Preferenční obchodní dohody se staly v celosvětovém tržním hospodářství už napořád populární a vyvolaly velký zájem jak akademiků, tak i politických činitelů. Tato práce zkoumá účast České republiky na průběhu přípravného jednání a následujících jednacích kol v rámci Asociační Dohody mezi Evropskou unií a Střední Amerikou, a dopady, které to přineslo obchodní politice a obchodním tokům České republiky se zmíněnou oblastí. Zaměřuje se na kvalitativní přístup politické ekonomie regionalismu a liberální pohled, tak aby podala vysvětlení, jak se Česká republika podílela na této dohodě před jejím podepsáním v roce 2012 a podává přehled některých důsledků, které nastaly po jejím dočasném uplatňování. Práce zjišťuje, že se Česká republika musela řídit právními předpisy a postupy Evropské unie a...
Innovation Benefits from European Union Ascendancy: An Econometric Analysis.
Nguyen, Lisa ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent)
Tato práce zkoumá přínosy vstupu do Evropské unie (EU) a jeho dopad na inovace u dvou indikátorů: výdaje na patenty a výzkum a vývoj (R&D). Na základě vzorku o velikosti 27 zemí v rámci EU pozorovaného v období od roku 1996 do roku 2013 a s využitím modelů GMM, FE a OLS jsem prokázal, že vstup do EU celkově přinesl podstatné výhody. Nicméně ne všechny indikátory výhod EU jsou významné a někdy neměly pozitivní dopad na inovativní aktivity. Mé důkazy také naznačují, že při dalším rozpadu na dva regiony, západní a východní Evropu, dochází k dalšímu rozdělení přínosů. Finanční integrace, pro začátek, měla negativní dopad na inovace v západní i východní Evropě. Nicméně v rámci celé EU měla finanční integrace pozitivní dopad na počet podaných patentů. Prokázal jsem také, že další z výhod vstupu do EU, volný pohyb pracovních sil, negativně a významně ovlivnil oba inovativní indikátory. To je v souladu s myšlenkou, že ne všechny výhody EU představují pozitivní vliv na inovace. Je nutný další výzkum z důvodu nedostatečného času.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.