|
| |
|
|
Analysis of the Pattern of US FDI Inflow into CEE region and a Study of the Impact of US FDI on the Private Consumption Expenditure of Czech Republic
John, Erin ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Figueira, Filipa (oponent)
The study presented has a dual objective. The first one being to analyse the pattern of inflow of FDI from The United States into the CEE region for a period of thirty years (1990 - 2020). The countries from the CEE region that is studied here are Bulgaria, Czech Republic, Estonia, Hungary, Latvia, Lithuania, Poland , Romania, Slovenia and Slovakia. The second objective of the study is to understand the impact US FDI inflow has on the Private Consumption Expenditure of Czech Republic for the same time period. I gathered data on twelve macroeconomic variables of the CEE region in the past thirty years. In order to study the pattern of the FDI inflow, the factors that attracted the huge amount of FDI has been taken as the primary material. Analysis has been conducted individually on each factor that possibly is an FDI attractor. The first objective is concluded with a Panel Data regression analysis of all the factors that influenced the FDI inflow from US to the CEE region over the past thirty years. The results of the analysis reveal that in the case of the US FDI inflow to the CEE region , it can be mirrored in the Universal Model of Factors Determining FDI. In order to fulfil the second objective, a Time-series regression analysis is conducted between the Private Consumption Expenditure and the...
|
|
|
Innovation Benefits from European Union Ascendancy: An Econometric Analysis.
Nguyen, Lisa ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent)
Tato práce zkoumá přínosy vstupu do Evropské unie (EU) a jeho dopad na inovace u dvou indikátorů: výdaje na patenty a výzkum a vývoj (R&D). Na základě vzorku o velikosti 27 zemí v rámci EU pozorovaného v období od roku 1996 do roku 2013 a s využitím modelů GMM, FE a OLS jsem prokázal, že vstup do EU celkově přinesl podstatné výhody. Nicméně ne všechny indikátory výhod EU jsou významné a někdy neměly pozitivní dopad na inovativní aktivity. Mé důkazy také naznačují, že při dalším rozpadu na dva regiony, západní a východní Evropu, dochází k dalšímu rozdělení přínosů. Finanční integrace, pro začátek, měla negativní dopad na inovace v západní i východní Evropě. Nicméně v rámci celé EU měla finanční integrace pozitivní dopad na počet podaných patentů. Prokázal jsem také, že další z výhod vstupu do EU, volný pohyb pracovních sil, negativně a významně ovlivnil oba inovativní indikátory. To je v souladu s myšlenkou, že ne všechny výhody EU představují pozitivní vliv na inovace. Je nutný další výzkum z důvodu nedostatečného času.
|
|
|
The Czech Republic's Participation in the Association Agreement between the European Union and Central America and its Policy Implications
Morales Interiano, Andrés ; Vacek, Pavel (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent) ; Figueira, Filipa (oponent)
University College London - School of Slavonic and East European Studies Univerzita Karlova v Praze - Charles University in Prague - Faculty of Social Sciences International Masters in Economy, State & Society - Economics and Business Andrés Morales Interiano UCL Číslo: 14082525 Účast České republiky v rámci Asoiciační dohody mezi Evropskou unií a Střední Amerikou a její politika Důsledky Diplomová Práce Dohledu: Dr Filipa Figueira (UCL) a Dr Pavel Vacek (Charles University) 20 May 2016 - Praha, Česká republika Abstrakt: Preferenční obchodní dohody se staly v celosvětovém tržním hospodářství už napořád populární a vyvolaly velký zájem jak akademiků, tak i politických činitelů. Tato práce zkoumá účast České republiky na průběhu přípravného jednání a následujících jednacích kol v rámci Asociační Dohody mezi Evropskou unií a Střední Amerikou, a dopady, které to přineslo obchodní politice a obchodním tokům České republiky se zmíněnou oblastí. Zaměřuje se na kvalitativní přístup politické ekonomie regionalismu a liberální pohled, tak aby podala vysvětlení, jak se Česká republika podílela na této dohodě před jejím podepsáním v roce 2012 a podává přehled některých důsledků, které nastaly po jejím dočasném uplatňování. Práce zjišťuje, že se Česká republika musela řídit právními předpisy a postupy Evropské unie a...
|
|
|
On the Role of the Manufacturing Industries in Economic Resilience.
Arbesleitner, Roland ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Figueira, Filipa (oponent)
Téma ekonomické odolnosti se poslední dobou těšilo popularitě v akademických kruzích, zvláště poté, co celosvětová krize v roce 2008 spustila paniku po celém světě. Od té doby je tohle téma stále ještě v plenkách: dosud není sjednocená definice a vědecké práce věnované tomuto konceptu jsou stále vzácné. Je všeobecně známo, že výrobní průmysl je v evropských ekonomikách po celá desetiletí na poklesu a že ho primárně nahrazuje odvětví služeb. V minulosti se však tvrdilo, že kvůli poměrně vysokým ztraceným nákladům je pro investory lepší, aby udržely výrobní podniky v těžkých časech naživu co nejdéle, čímž je méně pravděpodobné, že v porovnání s ostatními podniky zkrachují. To minimalizuje počáteční ránu z ekonomického šoku pro příslušné hospodářství a následně podpoří ekonomické zotavení. Zejména posledně jmenovaný předpoklad je v této práci zkoumán analýzou údajů z EU-28, počínaje vypuknutím krize v roce 2008 až do roku 2015, po které následuje podrobnější opis jednotlivých ekonomik. Výsledky ukazují, že více industrializovaným ekonomikám se v průběhu krizových let dařilo lépe a podařilo se jim také rychleji zotavit.
|
|
|
Analysis of CEE countries' Trade Potential based on Trade between CEE 16 countries and China.
Li, Lei ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je prozkoumat obchodní potenciál mezi zeměmi střední a východní Evropy (země CEE) a Čínou. Na základě shromážděných informací a údajů se tato disertační práce domnívá, že ačkoli existují určité nedostatky v obchodu mezi zeměmi CEE a Čínou, obchodní potenciál zemí CEE s Čínou je relativně vysoký. Důvodem na jedné straně je, že z pozorování trendu vývoje obchodu za posledních deset let lze vidět, že rozsah obchodu mezi zeměmi CEE a Čínou neustále roste. V kombinaci s obchodní konkurenceschopností a vzájemnou obchodní komplementaritou mezi zeměmi CEE a Čínou se tato disertační práce domnívá, že praktický základ obchodní spolupráce mezi zeměmi CEE a Čínou je relativně silný. Například Lotyšsko má zjevnou konkurenční výhodu a komplementaritu obchodu se surovými materiály, nepoživatelnými, s výjimkou paliv (SITC 2). Na druhé straně, podle ukazatele obchodního potenciálu vypočítaným modelem gravitační obchodní bilance, celkový poměr obchodního potenciálu mezi zeměmi CEE a Čínou není signifikantně vysoký, což naznačuje, že mezi zeměmi CEE a Čínou je stále silný obchodní potenciál v oblasti vývozu a dovozu. Klíčová slova: Země střední a východní Evropy, Čína, obchodní potenciál, gravitační model obchodu, obchodní struktura, obchodní konkurenceschopnost a komplementarita
|
|
|
Exploring the Interaction between Foreign Direct Investment and International trade with a Focus on CEECs.
Zhang, Ling ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent) ; Jeřábek, Petr (oponent)
Náš výzkum odhaluje dopad přímých zahraničních investic na intenzitu dvoustranného obchodu v reval střední Evropy (CEE), se zaměřením na země České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska a Estonska (CEE-6). Předchozí výsledky literatury a výzkumu ukazují, že existuje doplňkový nebo náhradní vztah mezi FDI a obchodem. Studium tohoto předmětu v reval střední a východní Evropy jsou však vzácné. Naše studie využívá gravitační model k analýze dopadu přímých zahraničních investic na bilaterální obchod s panelovými údaji každé země od roku 2005 do roku 2019. Na základě údajů o panelu vyšetřujeme obchodní integraci mezi CEE-6 as hlavními obchodními revale EU. Naše výsledky naznačují revalence doplňkových vztahů v Maďarsku, Polsku, Slovensku a Slovinsku, ale každá země demonstruje vztah prostřednictvím různých faktů. Doplňkový vztah je připsán převládajícím vertikálním FDI ve společnosti CEEC, zejména v automobilovém průmyslu. Estonsko však zobrazuje náhradný vztah mezi vnějšími PZI a obchodem. Navíc zjistíme, že komerční integrace existuje pouze mezi skupinou Visegrad.
|
|
|
A Study of the Trade Effects of China's Direct Investment in Central and Eastern European Countries
Wang, Yuehan ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat vztah mezi investicemi Číny ve středoevropských a východoevropských zemích (CEECs) a obchodem mezi Čínou a těmito zeměmi. Od 50. let 20. století se výzkum vztahu mezi přímými zahraničními investicemi (FDI) a zahraničním obchodem stal jedním z témat teoretické a empirické analýzy. Mnoho vědců provedlo rozsáhlé studie o vztahu mezi přímými zahraničními investicemi a obchodem z různých perspektiv. V pozadí "the Belt and Road"středoevropské země jako důležití obchodní partneři v této strategii, postupně rozšiřovaly svůj obchod s Čínou. Tato studie zkoumá současnou situaci a charakteristiku přímých investic Číny a obchodu s zeměmi střední a východní Evropy z pohledu vztahu mezi přímými zahraničními investicemi a zahraničním obchodem. Vývoj přímých investic Číny a obchodu s zeměmi střední a východní Evropy je zkoumán kvalitativní analýzou z hlediska jejich celkového objemu, destinace a produktů. Dále je aplikován model obchodní gravitace (trade gravity model), který empiricky analyzuje vliv přímých investic Číny na úroveň obchodu zemí střední a východní Evropy z hlediska celkového objemu obchodu, vývozu a dovozu. Výsledky ukazují, že přímé investice Číny do zemí střední a východní Evropy mají dlouhodobě pozitivní vliv na rozsah obchodu mezi Čínou a zeměmi střední a východní...
|
|
|
Public Choice Theory and the Russian Food Ban
Savory, Oliver ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá ekonomickým státnictvím a analyzuje, proč sankce přetrvávají i přesto, že selhávají, a proč je země nadále využívají navzdory jejich diskutabilnímu úspěchu. Hufbauer et. al. (2009) například ukazují, že sankce jsou úspěšné pouze ve 34 % případů, zatímco Pape (1997) tvrdí, že pouze v 5 %. Přesto však ekonomické státnictví zažívá obrození pod názvem "geoekonomika". Diplomová práce vychází z Kaempferovi a Lowenbergovi "Public Choice" (1988) teorie mezinárodních ekonomických sankcí. Práce předjímá, že v určitých případech jsou hlavním cílem sankcí národní zájmy, a proto by měly být hlavním hlediskem při posuzování úspěchu či neúspěchu sankcí. Diplomová práce zkoumá ruské embargo na dovoz potravin, uvalené v roce 2014 a ukazuje, že ačkoliv nedosáhlo žádných mezinárodních cílů, je velmi úspěšné v prosazování národního cíle podpory ruského zemědělství. Důsledkem tohoto závěru je, že současný kvantitativní výzkum ekonomických sankcí potenciálně chybně vyhodnotil sankce jako neúspěšné, protože je neanalyzoval na základě jejich skutečných cílů. Další výzkum v této oblasti s cílem zjistit, jak často jsou sankce používány především z domácích důvodů, ale i sankce, kde domácí cíl má jen druhořadý význam, je třeba na ně stále ještě reagovat.
|
|
|
On the Role of the Manufacturing Industries in Economic Resilience.
Arbesleitner, Roland ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Figueira, Filipa (oponent)
Téma ekonomické odolnosti se poslední dobou těšilo popularitě v akademických kruzích, zvláště poté, co celosvětová krize v roce 2008 spustila paniku po celém světě. Od té doby je tohle téma stále ještě v plenkách: dosud není sjednocená definice a vědecké práce věnované tomuto konceptu jsou stále vzácné. Je všeobecně známo, že výrobní průmysl je v evropských ekonomikách po celá desetiletí na poklesu a že ho primárně nahrazuje odvětví služeb. V minulosti se však tvrdilo, že kvůli poměrně vysokým ztraceným nákladům je pro investory lepší, aby udržely výrobní podniky v těžkých časech naživu co nejdéle, čímž je méně pravděpodobné, že v porovnání s ostatními podniky zkrachují. To minimalizuje počáteční ránu z ekonomického šoku pro příslušné hospodářství a následně podpoří ekonomické zotavení. Zejména posledně jmenovaný předpoklad je v této práci zkoumán analýzou údajů z EU-28, počínaje vypuknutím krize v roce 2008 až do roku 2015, po které následuje podrobnější opis jednotlivých ekonomik. Výsledky ukazují, že více industrializovaným ekonomikám se v průběhu krizových let dařilo lépe a podařilo se jim také rychleji zotavit.
|
host ::
RSS.