|
|
Mužská nadúmrtnost dle příčin úmrtí ve vybraných státech Evropy v období 2000-2013
Knížová, Karolína ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Mužská nadúmrtnost dle příčin úmrtí ve vybraných státech Evropy v období 2000-2013 Abstrakt Cílem této práce je analyzovat a zhodnotit aktuální rozdíly v úmrtnosti mužů a žen ve vybraných státech Evropy dle příčin úmrtí. Práce se snaží jednak postihnout hlavní rysy tzv. mužské nadúmrtnosti, ale také nalézt její specifika v jednotlivých státech. Vybrané státy (Česko, Švédsko, Francie a Španělsko) zastupují jednotlivé evropské makroregiony. Analyzované příčiny úmrtí (novotvary, nemoci nervové soustavy, nemoci oběhové soustavy, nemoci dýchací soustavy a vnější příčiny) byly vybrány na základě nejvyššího rozdílu v podílu standardizovaných měr úmrtnosti na danou příčinu na celkové úmrtnosti mezi muži a ženami. Práce v analytické části využívá metody standardizace, úmrtnostních tabulek a Pollardovy dvojrozměrné dekompozice rozdílu naděje dožití při narození. Pro dokreslení situace mužské nadúmrtnosti na jednotlivé skupiny příčin úmrtí byly vytvořeny plošné grafy příspěvků k rozdílu naděje dožití při narození mezi muži a ženami. Největší rozdíly v naději dožití při narození mezi muži a ženami byly zjištěny ve Francii, nejnižší ve Švédsku. Ukázalo se, že příspěvky k rozdílu naděje dožití při narození mezi muži a ženami mají dle věku podobné rozložení ve všech studovaných zemích, nejvíce přispívají k mužské...
|
|
|
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910
Nováková, Iveta ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou populačního vývoje v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910. Politický okres Kutná Hora se členil na dva soudní okresy - Kutná Hora a Uhlířské Janovice. Kutnohorsko patřilo k oblastem Čech, kde se změny právě probíhající demografické revoluce prosazovaly poměrně brzy a bylo tomu díky okresnímu městu, ve kterém se vyskytovalo více pracovních příležitostí v průmyslu a ve službách. Soudní okres Uhlířské Janovice patřil spíše k zemědělsky zaměřeným oblastem, v obcích vesnického charakteru se objevovala řemeslná výroba, ale tradici měla i sklářská výroba. Klíčová slova: populační vývoj, struktura populace, historická demografie, politický okres Kutná Hora, porodnost, úmrtnost, sňatečnost, přírůstek obyvatelstva
|
|
|
Regionální diferenciace plodnosti dle legitimity v České republice v letech 1993-2012
Říhová, Kristýna ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Regionální diferenciace plodnosti dle legitimity v České republice v letech 1993-2012 Abstrakt Cílem práce je analyzovat vývoj manželské a mimomanželské plodnosti v České republice v letech 1993-2012. Kromě stručného přehledu pro Českou republiku zaujímají hlavní místo data za okresy. K zobrazení vývoje a porovnání jsme zvolili, kromě počátečního a koncového roku, roky 1999 a 2008. Tedy roky, ve kterých se v daném období narodilo nejméně a nejvíce dětí. Právě vzhledem k rozdílným počtům narozených dětí během zkoumaných let i mezi jednotlivými okresy, bylo zvoleno porovnávání podílů narozených dětí. Prokázali jsme, že mezi okresy existují rozdíly a větší podíl dětí nevdaných, především pak svobodných matek, je v okresech na severozápadě, severu a severovýchodě České republiky. Tato data byla pomocí programu ArcMac znázorněna v kartogramech. Dále jsme se zaměřili na vztah mezi pořadím dítěte a rodinným stavem matky. Zde jsme prokázali, že podíl dětí narozených svobodným matkám je vyšší u dětí prvního pořadí, než u dětí druhého a třetího pořadí. Klíčová slova: Manželská a nemanželská plodnost, rodinný stav matek, pořadí dítěte, regionální rozdíly, okresy ČR
|
|
|
Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry
Salfellner, Harald ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Dějiny lékařství Abstrakt disertační práce Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry Dr. med. univ. Harald Salfellner Praha, 2017 Abstrakt Na konci první světové války, v letech 1918 a 1919, postihla lidstvo dosud nevídaná pandemie chřipky, jíž během několika málo měsíců padlo za oběť více lidí, než ve všech bitvách první světové války 1914-18 dohromady. Přesný počet obětí není znám a je dnes různými prameny udáván mezi 20 a 50 miliony. S výjimkou několika odlehlých ostrůvků byl touto takzvanou španělskou chřipkou postižen celý svět, zvláštní měrou pak Evropa vykrvácená industriálně vedenou válkou. V létě roku 1918 dorazila pandemie v podobě první, relativně neškodné vlny, do českých zemí, o několik týdnů později se nemoc proměnila ve smrtelné ohrožení, kterému i u Vltavy podlehly tisíce lidí. Zatímco v říjnu 1918 povstávala z trosek rakouského mnohonárodního státu první Československá republika a davy ve městech jásaly, hleděly tisíce nemocných svírané horečkou a kašlem za zataženými závěsy vstříc svému nejistému osudu. Zatímco v USA byla chřipková pandemie jakožto největší zdravotní katastrofa 20. století podrobně probádána v četných vědeckých příspěvcích a monografiích, existují v mnoha...
|
|
|
Skladba obyvatelstva, rodin a domácností na Chodsku na konci 19. století
Oplatková, Barbora ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Skladba obyvatelstva, rodin a domácností na Chodsku na konci 19. století Abstrakt Poznání historického života obyvatel patří mezi důležité poznatky. Práce je historicko-demografickou sondou do života na Chodsku ve druhé polovině 19. století. Hlavním cílem je porovnat skladbu obyvatelstva, rodin a domácností během zvolených let. Vybrána byla data za roky 1869, 1880, 1890 a 1900, kdy na území českých zemí probíhala první moderní sčítání lidu. Pomocí metod historické demografie, demografické analýzy a statistiky byly analyzovány odděleně obyvatelé, rodiny a domácnosti. Z výsledků vyplynulo, že chodské obyvatelstvo se výrazně neodlišovalo od zbytku českých zemí. Nejčastěji se zde vyskytovaly patriarchální nukleární domácnosti. Rodiny byly spíše průměrné velikosti o dvou až čtyřech členech. Hypotéza, že venkovské obyvatelstvo bude mít více členů v rodinách, se nepotvrdila. Klíčová slova: skladba obyvatelstva, skladba rodin, skladba domácností, Chodsko, 19. století
|
|
|
Struktury obyvatelstva města Rakovník na počátku 20. století
Rešová, Kateřina ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Struktury obyvatelstva města Rakovník na počátku 20. století Abstrakt Cílem této práce je analýza a popis struktur obyvatelstva, rodin a domácností středočeského města Rakovníka na počátku 20. století. Celá práce je založena na datech z let 1910 a 1921 získaných excerpcí ze sčítacích archů uložených ve Státním okresním archivu v Rakovníku. Práce je rozdělena do 10 kapitol a věnuje se demografickým, sociálním, etnickým a ekonomickým charakteristikám obyvatelstva tohoto města. Analyzováno je rovněž místo narození osob a detailněji je studována také struktura rodin a domácností. Výsledky ukazují, jak velký vliv měla na obyvatele města 1. světová válka. Mezi analyzovanými roky došlo ke změně pohlavně-věkové struktury. Rovněž došlo k zestárnutí populace města, k nárůstu podílu ovdovělých osob či ke změnám v oblasti náboženského vyznání. Klíčová slova: obyvatelstvo, rodiny, domácnosti, historická demografie, Rakovník
|
|
|
Využití bojových sportů ve školní tělesné výchově na středních školách
Dvořáček, Jan ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Pavelka, Radim (oponent)
Název: Využití bojových sportů ve školní tělesné výchově na středních školách Cíle práce: Zjistit, jaký je současný vztah žáků středních škol k tělesné výchově, jaký je jejich vztah k bojovým sportům a jejich vztah k vyučovací jednotce bojových sportů Metody: Jedná se o kvantitativní výzkum, pro který bude využita metoda dotazování formou dotazníku. Výsledky: Výsledky uvádějí vztahy žáků středních k tělesné výchově, k bojovým sportům a k vyučovací jednotce bojových sportů. Zjistilo se, že v převážné většině jsou vztahy žáků pozitivní. Klíčová slova: Využití, bojové sporty, tělesná výchova, střední škola
|
|
|
Velikost a struktura rodin a domácností v Austrálii v letech 1991-2031
Čížková, Barbora ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Velikost a struktura rodin a domácností v Austrálii v letech 1991-2031 Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na analýzu proměn velikosti a struktury rodin a soukromých domácností v Austrálii v letech 1991-2011. Dále se pro období 2012-2031 snaží odhadnout možný budoucí vývoj v jejich velikosti, počtu a struktuře. Důraz je kladem na porovnání jednolitých australských států a teritorií, přičemž analýza v této práci vychází primárně z dat australských cenzů. V první části práce jsou nastíněny teorie vývoje rodiny a druhého demografického přechodu, zároveň se zde práce věnuje i původnímu obyvatelstvu Aborigincům a ostrovanům Torres Strait, jejich uspořádání rodinného života a domácností se od evropského systému velmi odlišuje. Pozornost je věnována i demografickému vývoji Austrálie a jejích států a teritorií v letech 1991-2011, protože je to důležitý předpoklad zkoumání vývoje velikosti a struktury rodin a domácností. Pro samotnou projekci soukromých domácností byla využita upravená metoda koeficientů hlav domácností tzv. standardní propenzitní model. Výsledky naznačují, že ve studovaném období 1991-2011 se počet soukromých domácností v Austrálii navýšil, přičemž nejméně přibylo úplných rodin s dětmi a nejvíce přibylo úplných rodin bez dětí. Z výsledků projekce je pak patrné, že navýšení počtu soukromých...
|
|
|
Úmrtnost v Předlitavsku v letech 1881-1911
Sykáčková, Petra ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Úmrtnost v Předlitavsku v letech 1881-1911 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza úmrtnostních poměrů v Předlitavsku a v jeho jednotlivých zemích v letech 1881-1911. Vývoj a úroveň úmrtnosti byly v tomto období významně ovlivňovány soudobou společenskou situací a ekonomickým vývojem, které lze zařadit do celkového procesu modernizace. Proto bylo při rozboru úmrtnostních poměrů přihlédnuto především k hospodářské a sociální situaci jednotlivých zemí. Analýza prokázala značné regionální rozdíly v úmrtnostních poměrech. Důležitým faktorem ovlivňujícím výši úmrtnosti byl ve zkoumané době zejména podíl obyvatel pracujících v průmyslu a zemědělství a s tím související podíl obyvatel žijících v městských nebo venkovských sídlech. Rozbor úmrtnosti v této práci vychází zejména ze standardizované hrubé míry úmrtnosti, kojenecké úmrtnosti a ze zkrácených úmrtnostních tabulek. Kromě toho byly změny v úrovni úmrtnosti analyzovány také pomocí různých dekompozičních metod, které poskytly ucelenější pohled na vývoj úmrtnostních poměrů v Předlitavsku. Klíčová slova: úmrtnost, Předlitavsko, proces modernizace, podíl obyvatel pracujících v průmyslu a zemědělství, podíl venkovského a městského obyvatelstva, dekompozice
|
|
|
Rodinná politika skandinávských zemí: podobnosti a odlišnosti
Vykoukalová, Helena ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Diplomová práce na téma Rodinná politika skandinávských zemí: podobnosti a odlišnosti se zabývá srovnáním rodinné politiky, vývoje plodnosti a názorů obyvatel na podporu rodiny ve Švédsku, Norsku, Dánsku a Finsku. Práce mapuje vývoj rodinné politiky od první poloviny 20. století a zasazuje jej do kontextu doby. Je zaměřena zejména na opatření, která se týkají rodin s dětmi předškolního věku. Plodnost je analyzována z hlediska věku matky, pořadí živě narozeného dítěte a rodinného stavu matky při narození dítěte. Názory obyvatel na rodinnou politiku byly zkoumány na základě dat z šetření International Social Survey Programme a k jejich analýze bylo využito chí-kvadrát testu a binární logistické regrese. Zjišťovaly jsme, jak se liší názory obyvatel podle určitých demografických charakteristik jak v rámci jednoho státu, tak napříč zkoumanými státy. Práce si kladla za cíl analyzovat vývoj rodinné politiky států, najít v něm zásadní podobnosti i rozdílnosti a rozhodnout, zda jsou všechny země reprezentanty skandinávského modelu, jak jen popsal Esping-Andersen (1990). Bylo zjištěno, že ačkoli jsou mezi státy ve vývoji rodinné politiky značné odlišnosti, Švédsko, Norsko, Dánsko i Finsko naplňují předpoklady skandinávského modelu. Pro všechny státy je charakteristický posun plodnosti do vyššího věku,...
|
host ::
RSS.