Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The Czech pharmaceutical industry : Do specific features of the relevant market provide sufficient incentives for an effective informal regulation?
Stacho, Miroslav ; Streblov, Pavel (vedoucí práce) ; Fialová, Kamila (oponent)
Bakalářská práce popisuje specifické rysy analyzovaného trhu a na základě empirických i teoretických zjištění se pokouší obhájit motivaci výrobců léků efektivně využívat samoregulační praktiky v oblasti jejich (ne)etického chování. Přehled v první části práce zahrnuje stručný popis procesu výzkumu a vývoje nového léku, průvodních a následných regulačních zásahů státu a oblast pravomocí samoregulace a prostředků jejího vymáhání. Následuje formulace modelu založeného na závěrech předcházejících kapitol, zjištěních jiných autorů a praktických zkušeností z českého prostředí. Model sa pokouší odpovědět na hlavní otázku existence dostatečných stimulů pro efektivní samoregulaci výrobců léku působících na českém trhu.
Aktivní politika zaměstnanosti a její efekty na nezaměstnanost v regionech České republiky
Kalíšková, Klára ; Flek, Vladislav (vedoucí práce) ; Fialová, Kamila (oponent)
Aktivní politika zaměstnanosti je široce využívaným nástrojem, který slouží ke zvýšení efektivity trhu práce a řádné zaměstnanosti. Její skutečné dopady na situaci na trhu práce však nejsou jednoznačné. I přes rozsáhlou literaturu zabývající se efektivitou nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) neexistuje jednoznačný závěr o tom, které programy aktivní politiky zaměstnanosti jsou účinné a do jaké míry. Efektivita aktivní politiky zaměstnanosti totiž závisí na mnoha okolnostech včetně charakteristik daného nástroje a charakteristik trhu práce, na kterém je implementován. Rozhodnutí ohledně míry využívání příslušných nástrojů APZ by tedy měla být založena na kvalitní a systematické evaluaci dopadů těchto nástrojů v podmínkách příslušného trhu práce. V České republice není prozatím systém pravidelného hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaveden, potřeba hodnocení programů APZ je však v situaci současné hospodářské krize ještě závažnější. Diplomová práce nabízí teoretickou i empirickou analýzu efektivity aktivní politiky zaměstnanosti. Teoretická analýza představuje ucelený model trhu práce, který vychází z poznatků dosavadní literatury a umožňuje identifikovat makroekonomické efekty programů aktivní politiky zaměstnanosti na agregátní veličiny trhu práce. Druhá část práce představuje empirickou...
Essays on Public Finance
Lichard, Tomáš ; Hanousek, Jan (vedoucí práce) ; Palda, Filip (oponent) ; Fialová, Kamila (oponent)
Tato dizertace se věnuje dvěma v současnosti často diskutovaným tématům v oblasti veřejných financí: šedé ekonomice (a vlivu, který na ni má zavedení rovné daně) a daním z finančních transakcí. První kapitola nabízí přehled současně používaných odhadů šedé ekonomiky, a to hlavně odhadů založených na mikroekonomických datech. Ukazuje, že předpoklady, na kterých je založena identifikace zamlčování příjmu ve většině současných studií (hlavně předpoklad, že zaměstnanci svůj příjem nikdy nezamlčují), jsou pravděpodobně příliš přísné. Ilustruje to na datech ze čtyř postkomunistických ekonomik. Druhá kapitola popisuje odhad šedé ekonomiky, jehož předpoklady jsou flexibilnější než předpoklady předchozích odhadů. Za předpokladu, že domácnosti, které v dotaznících zamlčují část příjmu, mají vyšší mezeru mezi příjmy a výdaji než ty, které uvádějí svůj příjem pravdivě, odhadujeme regresní model s přechodem mezi dvěma stavy (přiznaný a zatajovaný příjem), ve kterém není pravidlo přechodu zcela známo a je endogenní. To nám umožňuje odhadnout pravděpodobnost zatajování příjmu pro každou domácnost zároveň s předpokládanou nepřiznanou částkou. Na datech z České a Slovenské republiky ukazujeme, že takto odhadnutá velikost šedé ekonomiky je větší než u předchozích metodologií. Výsledky jsou...
Minimální mzda: Teorie, politiky a ekonomické souvislosti v České republice
Fialová, Kamila ; Erbenová, Michaela (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Minimální mzda je jedním z vysoce kontroverzních nástrojů politik na trhu práce, na jehož dopadech neexistuje mezi ekonomy doposud širší shoda. Ani empirický výzkum nedává jasnou odpověď ohledně jejího vlivu. Přesto je minimální mzda hojně používána v politické praxi mnoha vyspělých zemí a její užití je doporučováno řadou mezinárodních organizací. Zastánci minimální mzdy většinou argumentují potřebou snižování chudoby nízkopříjmových skupin obyvatel, poklesu příjmové nerovnosti, motivace zaměstnanců s nízkou produktivitou a zaručení, že pracovat se vyplatí. Jakkoli jde o vznešené cíle, minimální mzda nemusí být vhodným a efektivním nástrojem k jejich naplnění, neboť může zvýšit důchody pouze těch osob, které pracují. Navíc zavedení a zvyšování minimální mzdy může představovat podstatné zatížení pro firmy, které mohou v reakci na to propouštět ty zaměstnance, jejichž produktivita minimální mzdy nedosahuje. Do té míry, ve které lze sledovat tyto negativní vedlejší důsledky, budou zároveň omezeny možné pozitivní vlivy na příjmy nízkoplacených zaměstnanců. Diplomová práce shrnuje výsledky různých teoretických konceptů minimální mzdy, empirických studií jejích dopadů a mezinárodních trendů v přístupu k této problematice. V návaznosti na to předkládá analýzu vývoje minimální mzdy v České republice od...
The anti-alcohol measures in Russia and life satisfaction
Baydadaeva, Nigina ; Fialová, Kamila (vedoucí práce) ; Opatrný, Matěj (oponent)
1 Abstrakt Výsledkem dlouhodobého problému úrovně konzumace alkoholu v Rusku, která zůstává jednou z nejvyšších na světě, bylo zavedení přísných opatření regulujících užívání alkoholu, jež cílily na zmírnění negativních důsledků. Zneužívání návykových látek ovlivňuje mnoho sfér života, včetně životní spokojenosti. V případě Ruska navíc rizikové pití vedlo ke zvýšení pravděpodobnosti úmrtí u mužů. Tato práce zkoumá vztahy mezi nově zavedenou protialkoholní politikou v Rusku v období 2009-2014 a životní spokojeností konzumentů alkoholu. Analýza zpracovává metodou Difference-in- Differences data získaná ve dvou vlnách nevládního průzkumu provedeného The Russian Longitudinal Monitoring Survey - Higher School of Economics (RLMS-HSE). Respondenti jsou rozděleni do dvou skupin: konzumenti alkoholu (podpořená skupina) a abstinenti (nepodpořená skupina). Analýza se nejprve zaměřuje na výběr celé ruské populace, poté na podvýběr reprezentující mužskou populaci. Výsledky obou částí analýzy nepřinášejí žádné důkazy o zvýšení životní spokojenosti konzumentů alkoholu po zavedení opatření regulujících užívání alkoholu ve sledovaném období. Klíčová slova: daně, spokojenost s životem, štěstí, zneužívání návykových látek, alkohol, cigarety Název práce: Opatření proti alkoholu v Rusku a spokojenost s životem
Minimální mzda : teorie politiky a ekonomické souvislosti v České republice
Fialová, Kamila ; Erbenová, Michaela (vedoucí práce)
Institut minimální mzdy se používá v mnoha zemích EU. Primárním smyslem tohoto opatření hospodářské politiky na trhu práce je především zvýšení důchodů nízkopříjmových domácností a snižování nerovnosti rozdělení příjmů ve společnosti. Ekonomická teorie se hojně zabývá účinností tohoto opatření a jeho ekonomickými důsledky. Podle některých teorií může zavedení minimální mzdy snížit zaměstnanost v ekonomice (jak celkovou, tak zejména mladších věkových skupin) a tím také způsobit snížení důchodů pracovníků, kteří by za původních okolností našli práci placenou pod úrovní minimální mzdy. Reálný vliv na nerovnost rozdělení příjmů je tak zcela opačný. Debaty kolem minimální mzdy tak mají jednak rozměr ekonomický, ale také sociální. V úvodu své práce chci rekapitulovat současné ekonomické koncepty týkající se minimální mzdy, včetně důvodů pro její zavedení. Soustředit se budu také na ekonomické dopady vyplývající z jednotlivých teoretických přístupů. Další část práce bych chtěla věnovat popisu vývoje minimální mzdy v České republice a srovnat její parametry s převládající praxí v zahraničí. Jádrem práce pak bude konfrontace uvedených teorií s realitou v České republice s cílem nastínit, jaký dopad má empiricky užití minimální mzdy na ekonomiku a sociální prostředí v České republice. Práce bude zejména usilovat o...
Minimální mzda : teorie politiky a ekonomické souvislosti v České republice
Fialová, Kamila ; Erbenová, Michaela (vedoucí práce)
Institut minimální mzdy se používá v mnoha zemích EU. Primárním smyslem tohoto opatření hospodářské politiky na trhu práce je především zvýšení důchodů nízkopříjmových domácností a snižování nerovnosti rozdělení příjmů ve společnosti. Ekonomická teorie se hojně zabývá účinností tohoto opatření a jeho ekonomickými důsledky. Podle některých teorií může zavedení minimální mzdy snížit zaměstnanost v ekonomice (jak celkovou, tak zejména mladších věkových skupin) a tím také způsobit snížení důchodů pracovníků, kteří by za původních okolností našli práci placenou pod úrovní minimální mzdy. Reálný vliv na nerovnost rozdělení příjmů je tak zcela opačný. Debaty kolem minimální mzdy tak mají jednak rozměr ekonomický, ale také sociální. V úvodu své práce chci rekapitulovat současné ekonomické koncepty týkající se minimální mzdy, včetně důvodů pro její zavedení. Soustředit se budu také na ekonomické dopady vyplývající z jednotlivých teoretických přístupů. Další část práce bych chtěla věnovat popisu vývoje minimální mzdy v České republice a srovnat její parametry s převládající praxí v zahraničí. Jádrem práce pak bude konfrontace uvedených teorií s realitou v České republice s cílem nastínit, jaký dopad má empiricky užití minimální mzdy na ekonomiku a sociální prostředí v České republice. Práce bude zejména usilovat o...
Essays on Public Finance
Lichard, Tomáš ; Hanousek, Jan (vedoucí práce) ; Palda, Filip (oponent) ; Fialová, Kamila (oponent)
Tato dizertace se věnuje dvěma v současnosti často diskutovaným tématům v oblasti veřejných financí: šedé ekonomice (a vlivu, který na ni má zavedení rovné daně) a daním z finančních transakcí. První kapitola nabízí přehled současně používaných odhadů šedé ekonomiky, a to hlavně odhadů založených na mikroekonomických datech. Ukazuje, že předpoklady, na kterých je založena identifikace zamlčování příjmu ve většině současných studií (hlavně předpoklad, že zaměstnanci svůj příjem nikdy nezamlčují), jsou pravděpodobně příliš přísné. Ilustruje to na datech ze čtyř postkomunistických ekonomik. Druhá kapitola popisuje odhad šedé ekonomiky, jehož předpoklady jsou flexibilnější než předpoklady předchozích odhadů. Za předpokladu, že domácnosti, které v dotaznících zamlčují část příjmu, mají vyšší mezeru mezi příjmy a výdaji než ty, které uvádějí svůj příjem pravdivě, odhadujeme regresní model s přechodem mezi dvěma stavy (přiznaný a zatajovaný příjem), ve kterém není pravidlo přechodu zcela známo a je endogenní. To nám umožňuje odhadnout pravděpodobnost zatajování příjmu pro každou domácnost zároveň s předpokládanou nepřiznanou částkou. Na datech z České a Slovenské republiky ukazujeme, že takto odhadnutá velikost šedé ekonomiky je větší než u předchozích metodologií. Výsledky jsou...
Three Essays on Labor Market Institutional Environment
Fialová, Kamila ; Schneider, Ondřej (vedoucí práce) ; Münich, Daniel (oponent) ; Brada, Josef (oponent) ; Dybczak, Kamil (oponent) ; Janáček, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut ekonomických studií Three Essays on Labor Market Institutional Environment Dizertační práce Kamila Fialová Praha 2012 Abstrakt Dizertační práce se skládá ze tří článků zabývajících se institucionálním prostředím trhu práce. První článek "Instituce trhu práce a jejich vliv na výkon trhu práce v nových členských zemích EU" odhaduje vliv institucí trhu práce na různé indikátory výkonu trhu práce (nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost, zaměstnanost, ekonomická aktivita) v evropských zemích. Výsledky potvrzují, že vysoké daně zvyšují nezaměstnanost, zatímco aktivní politiky zaměstnanosti ji naopak snižují. Článek také ukazuje, že přísná legislativa chránící zaměstnance, vysoké daně a větší ekonomické zatížení představované minimální mzdou snižuje zaměstnanost a ekonomickou aktivitu. Druhý článek "Instituce trhu práce a jejich dopad na šedé ekonomiky v Evropě" analyzuje roli institucí trhu práce při vysvětlení vývoje šedé ekonomiky v Evropě za použití různých alternativních měřítek šedého sektoru. Výsledky naznačují, že jedna instituce, která jednoznačně zvyšuje produkci i zaměstnanost v šedé ekonomice, je legislativa chránící zaměstnanost. Ostatní instituce mají méně přímočarý a statisticky robustní efekt a jejich dopady se často liší v nových a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
12 FIALOVÁ, Kamila
24 FIALOVÁ, Kateřina
4 FIALOVÁ, Klára
8 Fialova, Karolina
1 Fialová, K.
8 Fialová, Karolina
8 Fialová, Karolína
24 Fialová, Kateřina
1 Fialová, Klementina
4 Fialová, Klára
4 Fialová, Kristina
10 Fialová, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.