|
|
Vznik, vývoj a průběh Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku a následných Norimberských procesů a jejich srovnání s teoretickými východisky a průběhem vojenských procesů s personálem koncentračních táborů v americké okupační zóně
Beránek, Jan ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Cílem této diplomové práce je porovnat proces s hlavními nacistickými zločinci před Mezinárodním vojenským tribunálem s procesy konanými v americké okupační zóně ve výlučné americké jurisdikci (konkrétně s tzv. Následnými norimberskými procesy a procesy v bývalém koncentračním táboře Dachau) a nalézt jejich společné znaky. Práce je rozdělena do šesti kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. První kapitola popisuje situaci během a po II. světové válce a úvahy spojeneckých mocností o způsobu poválečného potrestání nacistických válečných zločinců, které bylo nezbytné. Druhá kapitola se zabývá vznikem Charty Mezinárodního vojenského tribunálu. Na tvorbě tohoto právního předpisu se podíleli přední právníci ze Spojených států amerických, Sovětského svazu, Velké Británie a Francie. Charta obsahovala nové skutkové podstaty, které byly reakcí na nevídaný rozsah nacistických zvěrstev. Tato "Norimberská charta" výrazně pomohla rozvoji mezinárodního práva trestního. V druhé kapitole je rovněž věnována pozornost důvodům, pro které byl Norimberk vybrán jako místo konání procesů. Třetí kapitola zkoumá samotné jednání před Mezinárodním vojenským tribunálem. Zvláštní pozornost je věnována symbolice tohoto procesu, postojům obžalovaných během procesu a některým zajímavým právním aspektům. Čtvrtá kapitola, která je jádrem...
|
|
|
Ius vitae necisque
Codl, Marek ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato práce se zabývá institutem ius vitae necisque coby jedním z oprávnění, jimiž disponoval pater familias nad členy své římské rodiny. Zaměřena je na rozsah tohoto oprávnění v jednotlivých etapách Římské říše, možnost jeho užití vůči konkrétním osobám a prameny práva, v nichž je toto oprávnění zakotveno. Práce se rovněž zabývá konkrétními projevy práva nad životem a smrtí a jejich proměnami v průběhu historických etap Římské říše, kdy jednotlivé kapitoly pojednávají o období doby královské, období republiky a období císařství. V širším kontextu se práce rovněž věnuje moci otcovské, do níž právo nad životem a smrtí spadalo.
|
|
|
Postavení krále podle Konstitucí z Melfi
Frdlíková, Markéta ; Falada, David (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Hlavním předmětem této diplomové práce je, jak vyplývá z názvu, popis a zhodnocení výsadního postavení panovníka Sicilského království, Fridricha II Štaufského, které mu přiznávala jedna z nejvýznamnějších právních památek středověku, a to Konstituce z Melfi. Tato komplexní právní úprava, iniciovaná štaufským panovníkem nebyla dosud v českém prostředí dostatečně reflektována, ačkoliv byla významným inspiračním zdrojem pro nerealizovaný zákoník císaře Karla IV. Konstituce byly vyhlášeny roku 1231 pro jižní část italského poloostrova a Sicílii, v tzv. Sicilském království a některé jejich části zůstaly formálně v platnosti až do počátku 19. století, kdy došlo k rozpadu a přeměně státního uspořádání. Úvodní část práce je věnována historickým událostem jižní Itálie, které jsou velmi důležité pro představu a uchopení prostředí, ze kterého Konstituce vycházely, neboť do sebe absorbovaly velké množství vlivů, a to nejen římských a normanských, ale i arabských či byzantských. Samotný popis dějinných událostí rozhodně není cílem této práce a proto je velmi stručný, a pouze seznamuje s dobovým kontextem. Dalším z cílů textu je přiblížit vznik Konstitucí samotných, tj. představit inspirační zdroje, spočívající v právu římském, normanském či arabském a poté představit glosátory Fridrichova dvora v čele s Petrem z...
|
|
|
Římskoprávní kořeny služebností v právu vybraných evropských zemí
Šejdl, Jan ; Falada, David (oponent) ; Bělovský, Petr (oponent)
Shrnutí: Práce se zabývá vlivem římskoprávních konstrukcí služebností na vybrané právní řády kontinentální Evropy, především pak na právo francouzské a italské, avšak v určitých ohledech i na další středoevropské právní řády. Svým obsahem je koncentrována na obecné problémy služebností v těchto právních řádech, tedy na způsob jejich základních definicí, jejich vnitřní dělní a jejich systematické zařazení v rámci celého oboru soukromého práva. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Testamentární posloupnost v římském právu a její reflexe v českém právu
Viduna, Daniel ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tématem této rigorózní práce je "Testamentární dědická posloupnost v římském právu a její reflexe v českém právu". Toto téma jsem si zvolil jednak z důvodu jeho zajímavosti, jelikož institut dědění se dotýká každého z nás a závěť je nástrojem, jak může zůstavitel se svým majetkem naložit na základě vlastní vůle. Dalším důvodem pro volbu tohoto tématu je nedávno provedená rekodifikace soukromého práva. Cílem této práce je tedy zhodnocení vlivu římského práva na právní normy platné na území České (Československé) republiky od jejího vzniku (1918) do současnosti. Rigorózní práce je členěna do osmi kapitol. První a druhá kapitola jsou obecným zasvěcením do problematiky dědického práva. Třetí kapitola pojednává o testamentární dědické posloupnosti podle římského práva, přičemž nejprve je pojednáno o dědické posloupnosti jako takové, dále o otázce přijetí a odmítnutí dědictví a ochraně oprávněného dědice. Následuje stěžejní část zaměřená přímo na závěť, a to na její náležitosti, formy a rovněž na její případnou neplatnost a možnosti jejího zrušení. Závěrem kapitola pojednává o tzv. posloupnosti proti testamentu, tedy o právech nepominutelných dědiců. Kapitola čtvrtá až sedmá se zaměřují na testamentární dědickou posloupnost v jednotlivých právních úpravách platných na našem území od roku 1918 do...
|
|
|
Povolání testamentem a jiná pořízení pro případ smrti v římském právu
Tomanová, Alena ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá posledními pořízeními pro případ smrti v římském právu. První část této práce pojednává o testamentu a jiných pořízeních pro případ smrti. První kapitola obsahuje pojem testamentu, jeho druhy, formu, povinné náležitosti. Dále jsou v ní rozebírány jednotlivé náležitosti testamentu, podmínky při ustanovení dědice, testamentární způsobilost, vydědění potomků, také neplatnost testamentu a jeho zrušení. Druhá kapitola pojednává o ostatních pořízeních pro případ smrti, mezi které můžeme zařadit legáty, fideikomisy, kodicily a darování pro případ smrti. Druhá část práce obsahuje předpoklady dědění na základě závěti, základní zásady dědického práva, podmínky dědické posloupnosti a pojem pozůstalosti. Třetí kapitola dále zahrnuje právní postavení dědice a jsou v ní rozebírány substituce, právo přírůstku, ochrana dědice a dále je v ní pojednáno o právu na připočítání. Poslední kapitola je věnována nabytí pozůstalosti na základě testamentu a odkazu a zcizení pozůstalosti.
|
|
|
Pojetí právní subjektivity a deliktní způsobilosti v římském právu
Bayer, Tomáš ; Falada, David (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Rigorózní práce se zabývá pojmy právní subjektivita osob v římském právu, způsobilost osob k jednání v římském právu a deliktní způsobilost v římském právu. První část práce - právní subjektivita osob v římském právu - obecně představuje koncept právní subjektivity fyzických a právnických osob, vymezuje tento pojem z pohledu římského práva a pojednává o pojmech s právní subjektivitou úzce souvisejících. Část druhá - způsobilost osob k jednání v římském právu - poskytuje výklad o tom, které osoby mohly podle římského práva činit právní úkony a svým jednáním se platně zavazovat. Část třetí - deliktní způsobilost v římském právu - poskytuje výklad o deliktech a odpovědnosti za ně.
|
|
|
Zásady činnosti římských úředníků
Šlosar, Martin ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Zásady činnosti římských úředníků Hlavní cíl této práce spočívá ve vysvětlení zásad, na kterých stála římská státní správa. S těmito principy se můžeme setkat již od samého počátku města Říma a později, za časů republiky, měly velký vliv na činnost římských úředníků. Prostřednictvím těchto principů se také formovala značná část římského ústavního systému. Tato práce je zasazená do období římského království a republiky, přičemž řeší otázku, jakým způsobem ovlivňovaly zásady činnost římských úředníků a fungování římského státu a práva. V první kapitole se můžeme setkat se záhadnou starověkou civilizací zvanou Etruskové. Dále je v této části práce popsáno založení města Říma, včetně legend, které tuto událost provázejí. Etruskové byli velice pokročilou starověkou kulturou a stáli na samém počátku římské civilizace. Bohužel však jejich vliv na utváření Říma a jeho právní a státoprávní vývoj bývá často opomíjen. Nicméně byli to právě příslušníci tohoto národa, kteří zřetelně ovlivnili tvář Říma v mnoha oblastech života, ať už to byla státní správa, právo či náboženství. Druhá kapitola se soustředí na vývoj římské státní správy na počátku republiky. Proto v této kapitole můžeme nalézt popis a charakteristiku římských magistratur, samotných úředníků a též i jejich pomocníků - tzv. apparitorů. Třetí a poslední...
|
|
|
Právní úprava nálezu v římském právu
Štětinová, Veronika ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Cílem této práce je analyzovat římskoprávní problematiku nálezu věci, jakožto jednoho ze způsobů nabývání vlastnického práva k věci. V úvodu práce je pojednáno o některých specifikách římského vlastnictví, jeho předmětu a způsobech nabývání vlastnického práva obecně. Těžiště práce však spočívá na třech hlavních oblastech - okupaci, nabytí vlastnictví k opuštěným věcem a nálezu pokladu. Okupace (occupatio) je způsob nabytí vlastnického práva k věci ničí jejím přivlastněním. Práce pojednává zvlášť o každé kategorii předmětů, které pod věci ničí spadali. Nejprve je věnována pozornost okupaci nalezených movitých věcí, poté se zaměřuje na okupaci zvířat, nemovitých věcí a nakonec na přivlastnění věcí nepřátel. Každá z těchto skupin věcí má svá specifika a zejména je nutné rozlišovat, kdy bylo v římském právu možné je nabýt do vlastnictví pomocí okupace a kdy se jednalo o jiný nabývací způsob. Dalším tématem je nabytí vlastnického práva k opuštěným věcem (res derelictae). Zde je důležité zejména rozlišování mezi dobou klasického římského práva a pozdějšího práva z období vlády císaře Justiniána. V klasickém právu je postavení opuštěných věcí značně nejasné a stejně tak je těžko určitelný i nabývací způsob, kterým bylo možné získat vlastnické právo k opuštěným věcem. V době kodifikace císaře Justiniána již se...
|
|
|
Comparison of criminal and civil trial in ancient Rome
Kusala, Svätopluk ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Mgr. Ing. Svätopluk Kusala: Komparace trestního a civilního procesu ve starověkém Římě (Rigorózní práce) / Mgr. Ing. Svätopluk Kusala - Univerzita Karlova v Praze. Fakulta práva, Katedra právních dějin - Školitel: Prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc., Stupeň odborné kvalifikace: Doktor. (JUDr.) Praha: FP, UK, 2015, 126 s. Cílem práce je komparace civilního a trestního procesu v antickém Římě. Práce se dělí na pět kapitol. První kapitola charakterizuje procesní postup při legisakčním procesu a procesu komiciálním. Následně poukazuje na společné rysy a rozdíly. Druhá kapitola analyzuje průběh řízení per formulas v soukromém procesu a fungování soudních porot (quaestiones perpetuae) v trestním řízení. Rovněž vykresluje společné rysy a odchylky mezi civilním a trestním řízením. Ve třetí kapitole se nachází popis mimořádného řízení (cognitio extra ordinem) vzniklého za doby císařství, kde namísto dvou procesních typů pro trestní a soukromé právo z předchozího období nastupuje pouze jeden typ procesu. Jsou tady popsány zvláštnosti řízení podle toho, zda se jedná o řízení ve věcech civilních nebo trestních. Čtvrtá kapitola přináší rozbor vymezených postupů při využití mimosoudních prostředků, které sebou přináší dotváření civilního práva římským prétorem v rámci jeho soudní jurisdikce. Dále popisuje využití...
|
host ::
RSS.