Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Má stanovování nádorových markerů u nádorů ovaria v kontextu posledních negativních závěrů prací i nadále nějaký význam?
Svoboda, Tomáš ; Fínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Skalický, Tomáš (oponent) ; Hes, Ondřej (oponent) ; Vyzula, Rostislav (oponent)
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni Husova 13, 306 05 Plzeň MUDr. Tomáš Svoboda Téma: Má stanovování nádorových markerů u nádorů ovaria v kontextu posledních negativních závěrů prací i nadále nějaký význam? Does the assessment of tumor markers in the context of the last negative conclusions still have any impact in ovarian cancer? Autoreferát k dizertační práci RTO FN Plzeň Odborný školitel: Doc. MUDr. Jindřich Fínek, PhD Obsah: 1. Úvod 2. Charakteristika ovariálních nádorů 2.1. Stručná anatomie a fyziologie ovarií 2.2. Epidemiologie nádorů ovaria 2.3. Etiologie a molekulární biologie onemocnění 2.4. Symptomatologie 2.5. Histopatologie ovariálních nádorů 3. Základní diagnostické metody a staging 4. Terapie nádorů ovarií 4.1. Chirurgická léčba 4.2. Chemoterapie 4.3. Radioterapie 5. Problematika onkomarkerů u nádorů ovaria 6. Cíl dizertační práce 7. Metodika práce 7.1. Soubory pacientek s ovariálním karcinomem 7.2. Charakteristika jednotlivých podskupin, klinických stavů a follow up 7.3. Výsledné parametry podle použité léčby 7.3.1. Operace 7.3.1. Chemoterapie 7.3.2. Radioterapie 7.4. Klasifikace a přežití 7.4.1. Klasifikace 7.4.2. DFS 7.4.3. OS 7.5. Stanovení nádorových markerů 8. Výsledky 9. Diskuze 10. Závěr 11. Souhrn 12. Použitá literatura 13. Přehled prací autora 1. Úvod Nádorová onemocnění jsou...
Význam genetických mutací u karcinomu prsu
Šustr, Jan ; Fínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Petráková, Katarína (oponent) ; Prausová, Jana (oponent)
Úvod: Na podkladě genetických mutací vzniká asi 5 - 10% karcinomů prsu. Nejčastější genetickou mutací, která se podílí na vzniku této malignity, je mutace v tumor supresorových genech BRCA1/2, jejíž nosičky mají přibližně 70% celoživotní riziko vzniku nádorového onemocnění prsu. Prognóza pacientek s karcinomem mammy vzniklým na podkladě mutace BRCA1/2, oproti pacientkám se sporadickým karcinomem je porovnávána v řadě studií s nejednoznačnými výsledky. Cíl: V teoretické části práce bylo cílem přiblížit problematiku nádorového onemocnění prsu a nejčastějších genetických syndromů s ním spojených. V rámci praktické části práce byla provedena retrospektivní studie s cílem porovnat pacientky s karcinomem prsu s přítomností BRCA1/2 mutace s pacientkami s CA prsu bez přítomnosti této mutace, a to v profilu nádoru, způsobu léčby a prognóze. Metodika: Retrospektivně jsme analyzovali data 134 pacientek, které byly vyšetřeny v letech 2013-2018 na Ústavu lékařské genetiky FN Plzeň na přítomnost BRCA1/2 mutace a zároveň byly v letech 2000 - 2020 léčeny ve Fakultní nemocnici Plzeň pro časný karcinom prsu. 32 pacientek bylo BRCA1 pozitivních (24%), 10 BRCA2 pozitivních (7%) a 92 bez přítomnosti BRCA1/2 mutace (69%). Doba sledování byla stanovena od data operace do 1/2020. Výsledky: Ženy s BRCA1/2 mutací...
Ultrazvukem navigovaná biopsie a její využití v managementu ovariálního karcinomu
Vlasák, Pavel ; Presl, Jiří (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Zikán, Michal (oponent)
Cíl studie: Porovnání diagnostické spolehlivosti, přesnosti a bezpečnosti ultrazvukem navigované biopsie s punkcí ascitu u pacientek s primárně inoperabilním zhoubným nádorem vaječníku. Typ studie: Retrospektivní a prospektivní analýza dat Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko - porodnická klinika LF UK a FN Plzeň Soubor a metodika: Retrospektivně jsme analyzovali skupinu pacientek s primárně inoperabilním nádorem ovaria, které podstoupily punkci ascitu s následným cytologickým vyšetřením v rámci verifikace tumoru před zahájením neoadjuvantní chemoterapie. Výsledky jsme porovnali se skupinou pacientek, které v rámci stanovení diagnózy absolvovaly ultrazvukem naváděnou biopsii s následným histopatologickým vyšetřením. Porovnávali jsme spolehlivost, tj. verifikaci biologické povahy tumoru, origo a histologický subtyp tumoru; přesnost, tj. shodu mezi výsledkem diagnostické metody a konečnou pooperační histologií; a bezpečnost, tj. zaznamenané komplikace výkonu. K potvrzení výsledků této porovnávací studie jsme prospektivně zhodnotili skupinu pacientek, u kterých jsme provedli obě metody zároveň. Výsledky: V první kohortě pacientek bylo provedeno celkem 55 punkcí ascitu, odpovídající vzorek byl získán u všech pacientek a zaznamenali jsme jednu závažnou komplikaci (1.8%). Maligní buňky byly v...
Poruchy funkcí štítné žlázy po radioterapii nádorů hlavy a krku
Bernát, Ladislav ; Hrušák, Daniel (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Jenča, Andrej (oponent)
Cíle: Radioterapie je při terapii zhoubných nádorů hlavy a krku hojně využívanou léčebnou modalitou z důvodu poměrně vysoké radiosenzitivity těchto malignit. Zlepšuje léčebné výsledky a umožňuje zachování funkcí a kontinuity tkání. V minulosti byla však prokázaná celá řada nežádoucích účinků radioterapie. Protože v ozařovaném poli je velmi často zahrnuta i štítná žláza, jedním z důsledků může být hypothyreóza. Navzdory tomu jsou poruchy funkcí štítné žlázy zřídkakdy uvažovanou komplikací radioterapie. Cílem této retrospektivní studie bylo zjistit četnost thyreopatií (zejména hypofunkce) u pacientů po radioterapii, porovnat hladiny hormonů štítné žlázy u těchto pacientů s hladinami hormonů pacientů z kontrolní skupiny a pokusit se odhadnout vývoj hypothyreózy v čase. Materiál a metodika: Měřením hladin thyreostimulačního hormonu (TSH), volného thyroxinu (FT4) a volného trijodthyroninu (FT3) byly stanoveny thyreoidální funkce u 43 pacientů s nethyreoidálními karcinomy oblasti hlavy a krku léčených radioterapií, eventuálně v kombinaci s jinou léčebnou modalitou. Tato data byla porovnána s hladinou hormonů u 40 kontrolních pacientů léčených pouze chirurgicky. Výsledky: Ve středním čase sledování 34 měsíců po radioterapii byla hypothyreóza diagnostikována u 35 % ozářenách pacientů. Při srovnání s...
Kožní nežádoucí účinky cílené onkologické léčby
Říčař, Jan ; Cetkovská, Petra (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
1 Abstrakt Úvod V posledních letech jsou do klinické praxe zaváděna nová onkologická léčiva s cílenými účinky na buněčné úrovni. Některé z těchto látek způsobují charakteristické reakce postihující kůži, kožní adnexa a sliznice. Skupinou s nejvýznamnějšími kožními reakcemi v klinické praxi jsou v současné době inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Papulopustulózní exantém je nejčastějším kožním nežádoucím účinkem EGFR inhibitorů. Může mít zásadní dopad na kvalitu života, být příčinou přerušení nebo i ukončení onkologické léčby, a tím zhoršení prognózy pacientů. Cíle práce Cílem práce bylo na souboru pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem (NSCLC) určit výskyt, závažnost a období vzniku papulopustulózního exantému při léčbě erlotinibem. Dále pak určit vztah papulopustulózního exantému k prognóze pacientů a k výskytu EGFR mutací. Dalším cílem práce bylo vypracovat informační materiály pro pacienty léčené EGFR inhibitory popisující kožní změny, jejich prevenci, léčbu a doporučená režimová opatření. Metodika Šlo o prospektivní, otevřenou, nekontrolovanou studii, ve které byli od roku 2006 sledováni pacienti s nemalobuněčným plicním karcinomem stádia III B a IV léčení erlotinibem v jakékoli linii protinádorové léčby. U pacientů byl v měsíčních intervalech sledován vývoj základního...
Využití molekulárně biologické metody One-Step Nucleic Acid Amplification (OSNA) při vyšetření sentinelových lymfatických uzlin u pacientek s karcinomem endometria
Kosťun, Jan ; Presl, Jiří (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Roztočil, Aleš (oponent)
Hypotéza studie Metoda One-Step Nucleic Acid Amplification by mohla představovat efektivní intraoperativní nástroj detekce metastatického postižení lymfatických uzlin u pacientek s karcinomem endometria na úrovni ultrastagingu. Cíle práce Obsahem této práce je ověření využitelnosti molekulárně biologické metody One-Step Nucleic Acid Amplification (OSNA) pro detekci mikrometastatického a makrometastatického postižení sentinelových lymfatických uzlin u pacientek s karcinomem endometria pro klinickou praxi. Primárním cílem práce je srovnání závěrů metody OSNA se závěrem histopatologického ultrastagingu sentinelových uzlin. Mezi sekundární cíle patří vyjádření dopadu této metody na řazení pacientek do stádií dle FIGO klasifikace, vlastní úspěšnost detekce sentinelové uzliny a imuhohistochemické potvrzení exprese cytokeratinu 19 primárním tumorem u všech pacientek zařazených do studie. Pacientky a metody Pacientky indikované k operační léčbě pro karcinom endometria, které podepsaly informovaný souhlas se zařazením do studie, podstoupily detekci a exstirpaci sentinelových lymfatických uzlin. Ta proběhla pomocí intracervikální aplikace traceru. Uzliny> 5 mm byly prokrájeny po 2 mm paralelně ke krátké ose uzliny. Liché řezy byly vyšetřeny metodou OSNA, sudé hematoxylinem eozinem (H&E) a imunohistochemickým...
Využití nových biomarkerů pro zefektivnění diagnostiky a optimalizace léčby nádorů trávicího traktu
Šafanda, Martin ; Kučera, Radek (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Svobodová, Šárka (oponent)
Využití nových biomarkerů pro zefektivnění diagnostiky a optimalizaci léčby nádorů trávicího traktu Úvod: Nádorové markery patří ke standardním diagnostickým prostředkům. Uplatňují se především v monitorování průběhu onemocnění a ke kontrole úspěšnosti léčby. Důležité je sledování dynamiky změn. Změna hladiny biomarkeru může předcházet klinické manifestaci a tím vést k časné diagnostice relapsu, a to ve svém důsledku znamená zlepšení kvality života včetně prodloužení přežití. Poslední dobou se setkáváme s řadou diagnostických algoritmů, kdy se za pomoci statistických metod navrhují algoritmy výpočtů odhadu rizika přítomnosti nádoru, či rizika progrese nádorového onemocnění. Cíle práce: Cílem práce je ověřit nové biomarkery pro diagnostiku rakoviny žaludku a vypracovat optimální algoritmus jejich použití. Dále posoudit význam stanovení cytokeratinových markerů - Tkáňový polypeptidický antigen (TPA) a Tkáňový polypeptidický specifický antigen (TPS) pro diagnostiku metastatického kolorektálního karcinomu v játrech a provedení pilotní studie hladin FGF23 u osob s kolorektálním karcinomem a dalšími nádory trávicího ústrojí. Metody a soubory nemocných: Pro analýzu pacientských vzorků byly použity metody na principu imunoradiometric- kého, chemiluminiscenčního, enzymoimunoanalytického a fluorescenčního...
Karcinom prsu mladých žen: korelace molekulárně-genetických, klinických a morfologických znaků
Metelková, Alena ; Fínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Tesařová, Petra (oponent) ; Ryška, Aleš (oponent)
Autorka v první části doktorské disertační práce shrnuje současné poznatky o karcinomu prsu, který je nejčastější malignitou ženské populace. Práce se zabývá etiologií onemocnění, jeho klasifikací, diagnostikou, biologickým chováním, popisuje terapeutické modality od léčby chirurgické, radioterapeutické, až po léčbu systémovou. V další části práce jsou definována specifika onemocnění ve skupině premenopauzálních žen. Jsou zde popsány rozdíly v rizikových faktorech, léčbě i prognóze oproti karcinomu prsu postmenopauzálních žen. V následující části předkládané disertační práce je vyhodnocena retrospektivní studie s vlastním souborem pacientek, kterým byl diagnostikován invazivní karcinom prsu do 35 let věku. V průběhu let 2006-2015, byla v Bioptické laboratoři Plzeň, s.r.o. a Šiklově ústavu patologie FN Plzeň, histologicky potvrzena diagnóza karcinomu prsu u 16 294 pacientů, v 356 případech (2,2%) se jednalo o ženy mladší 35 let. Vlastní soubor představuje 93 pacientek vybraných z výchozího souboru, které byly nebo jsou léčeny na Onkologické a radioterapeutické klinice Fakultní nemocnice v Plzni. Jako kontrolní soubor slouží skupina 100 postmenopauzálních žen ≥ 65 let v době diagnózy, které jsme vybrali náhodně z celkového počtu pacientů léčených na naší klinice pro invazivní karcinom prsu ve stejném...
Analýza cytozolu tkání štítné žlázy a její přínos v diferenciální diagnostice nodulárních lézí
Pikner, Richard ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Třeška, Vladislav (oponent)
Autor se v práci zabývá možností ověřit užití cytozolových extraktů ke kvantitativnímu zkoumání vybraných faktorů angiogeneze, proliferace a apoptózy. Celkem bylo získáno 166 vzorků tkáně (85 strum, 34 benigních adenomů a 10 nádorů), u kterých byly v cytozolu stanoveny kvantitativní markery: VEGF, bFGF, Endostatin, Tymidinkináza a TPS. Autorem byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými histologickými skupinami jak u pro-angiogenních (VEGF, bFGF), tak anti-angiogenních markerů (Endostatin) tak i v. hodnotách proliferačních faktorů tymidinkinázy a TPS. Cytosolové markery nedosahují dostatečně významných rozdílů, aby je bylo možno použít k diferenciální diagnostice mezi strumami a benigními lézemi.
Colorectal carcinoma and markers of biological activity
Lipská, Ludmila ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; van Dalen, Arie (oponent)
práce Autorka se zabývá dvěma skupinami pacientů s diagnózou kolorektální karcinom a porovnává pacienty, kteří se s touto diagnózou léčí a jsou sledováni a druhou skupinou, u které bylo toto onemocnění nově diagnostikováno.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.