Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  začátekpředchozí24 - 33dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Movements of migrants from Eastern metropolis in a globalizing world
Semkova, Martina ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Táto diplomová práca je zameraná na problematiku súčastných trendnov v migrančých procesoch. Jej obsah sa odvíja od výsledkov kvalitatívneho výskumu, prevedeného prostredníctvom metody grounded theory. Tímto prístupom boli sledované pohyby mladých migrantov z východnej metropoly Slovenska, Košíc, v rôznych štádiách posunu. Prežité udalosti týchto aktérov sú previazané z relevantnými teóriami pokúšajúce sa popisovať súčasné procesy, ktoré ako výsledok intentízvnejších premien prenikajúcich spoločnosťou a vytvárajú podnetné prostredie pre pohyb obyvateľstva za hranice štátov. Smer migrácie skúmaných aktérov ma priamu náväznosť na stavbu životnej perspektívny a vyvíjaniu stratégií v hladaní optimálnych podmienok. Cieľom práce je nachádzať podobnosti správania sa jedincov inak individualizovanej či diverzifikovanej spoločnosti a priniesť celistvejší náhľad na problematiku migrácie
Genderový aspekt v českých hudebních kapelách
Rozumek, Kryštof ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá genderovými stereotypy a přítomností genderových regulací v rámci pražských hudebních kapel. Práce se soustředí na přítomnost genderových aspektů, které jsou nahlíženy genderovou optikou. Hlavním cílem mého výzkumu je postihnutí vlivu genderového řádu ve specifickém hudebním prostředí, které je primárně konotováno muži. Výzkumného cíle hodlám dosáhnout prostřednictvím zúčastněného pozorování v terénu, rozhovory s informátory a informátorkami a obsahovou analýzou textů písní. Tato práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a empirické. Teoretická část obsahuje jednotlivé definice a teoretické přístupy. Empirická část popisuje strategii a postup mého výzkumu, celkový proces a výsledky mého výzkumu. Klíčová slova: kultura, subkultura, gender, maskulinita, femininita
"I feel like an alien" - migrace filipínských žen do ČR a smíšená manželství
Kotrbatá, Adéla ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce reaguje na trend filipínské migrace, který je z ekonomických důvodů zčásti podporován i filipínskou politikou, především za účelem pracovní příležitosti migrantů v zahraničí. Autorka se soustředí na migraci, která není primárně pracovní, ale partnerská, zaměřuje se na filipínské ženy, které do České republiky přijíždějí za svými manželi. Závěry práce vznikly na základě pěti hloubkových rozhovorů s filipínskými migrantkami, v nichž byly identifikovány strategie volby a významné okamžiky v konstruovaných narativních obrazech skutečnosti. V procesu migrace byla identifikována změna genderové moci, která ale neprobíhala fluidně. Gender je zde vnímán jako ukotvený v institucích a ve společenských vztazích, které nejsou závislé na prostoru. V tomto konkrétním případě se ukotvenost projevuje v instituci rodiny. Rodinné vazby přetrvávají i přes prostorovou vzdálenost. Je zde vnímán rozdíl mezi životními příběhy a strategiemi žen, které už měly dříve možnost migrovat do vyspělé země a rozšířit si tak svou genderovou moc, a žen, pro které je Česká republika první zemí, kam z Filipín odjely a staly se tak ekonomicky a částečně i společensky závislé na svém manželovi.
Identita a etnicita Pohled na "českou" etnokulturní diverzitu v Rio Grande do Sul
Santos, Anežka ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Cílem této práce je rekonstruovat historii života Bo?mios žijících v jihobrazilském státě Rio Grande do Sul. Znamená to, že je třeba zjistit, jakou důležitost přikládají své tradici, historii a paměti a svému aktérství na riograndeské společenské, ekonomické a politické scéně, stejně tak jako zmapovat jejich symbolický svět. Máme tím především na mysli regeneraci jejich kolektivní paměti ve vztahu k důležitým skutečnostem určujícím jejich imigraci do Brazílie a následný příchod do Rio Grande do Sul. Toto bádání přináší popis a analýzu kulturních aspektů Bo?mios ve státě Rio Grande do Sul. Opíráme se za tímto účelem o podklady, které se týkají životních příběhů důležitých představitelů této kultury. Poměrně nedávno se u nich projevil velký zájem o poznání skutečných kořenů, což můžeme nazvat hledáním etnické identity jakožto subjektů dějin přistěhovalectví. Začali se organizovat v krajanských spolcích, učit český jazyk, který nikdy nebyl jejich jazykem mateřským, a snažit o obnovení kontaktů s Českou republikou. A právě tyto skutečnosti se staly k podnětem výzkumu.
Vyjednávání "Západu" v každodennosti libanonské rodiny
Obeidová, Dina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Práce Vyjednávání "Západu" v každodennosti libanonské rodiny se zaměřuje na způsoby konstruování obrazu "Západu" u vybrané libanonské rodiny, především u těch jejích členů, kteří nemají se "Západem" žádnou vlastní bezprostřední zkušenost a své představy si tak vytvářejí především na základě informací, získaných od těch, kteří na "Západě" žijí. Díky tomu, že se členové rodiny denně setkávají, vytvářejí a udržují vazby, které znovu ustavují pocit přináležení k jakémusi "my" tj. k sociální skupině, která sdílí společnou historii, která je propojena příbuzenskými a citovými vazbami, která sdílí určité představy a společnou identitu. Výzkum probíhal ve městě Qalamoun v severním Libanonu. Vzhledem k tomu, že šlo především o každodenní soužití se zkoumanou rodinou, hlavní metodou výzkumu bylo zúčastněné pozorování, které umožňuje, aby byl výzkumník v bezprostředním kontaktu se skutečností. Nevýhoda této kvalitativní metody spočívá v tom, že takovou analýzu lze jen stěží zobecňovat na širší společnost. Při výzkumu se jako určující ukázala role rodinných vazeb a náboženství, které představují prvotní identifikaci a zařazení člověka. Klíčová slova: Libanon, orientalismus, reflexivita, "západní" kultura
Případová studie: mateřská škola a dětská kultura
Saladygová, Magda ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato případová studie se pokouší na základě terénního výzkumu provedeného v jedné mateřské škole popsat proces přechodu dítěte od rodiny do širší společnosti. V rámci tohoto procesu byly pozorovány a popsány specifické způsoby jednání jednotlivých aktérů: rodičů, učitelů a především pak samotných dětí, které mají výrazný inscenační charakter. Východiskem práce je přesvědčení Lawrence Hirschfelda v článku "Why Don't Antropologists like Children?" (Hirschfeld, 2002), že děti jsou v procesu přijímání společenských norem a hodnot aktivními činiteli, kteří rovněž vytváří to, co sám autor nazývá tzv. "dětskou kulturou". Proces oddělování se od rodiny je pak v první řadě procesem oddělování se od matky. V této souvislosti byla pozorována a popsána specifická instituce tzv. zástupného objektu (fr. "doudou"). V prostředí mateřské školy se rovněž formuje skupina dětí v konkrétním čase a místě a s tím související skupinová identita. Veškeré způsoby jednání, které se uplatňují v popsaném přechodu od rodiny do širší společnosti, zasahují i "tělesnost" dítěte. Právě skrze ní jsou společenské normy a pravidla přijímány. Klíčová slova: Přenos kulturních norem a hodnot, raná skolarizace, přechodový objekt, object-relations theory, vazbové chování (attachment behavior), skupinová identita, embodied experience,...
Vyjednávání a rozumění pojmu domov v rodině českých reemigrantů z rumunského Banátu
Baudyšová, Jana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zakládá na sedmiměsíčním výzkumu jedné rodiny českých reemigrantů z rumunského Banátu. Cílem výzkumu bylo prostřednictvím metody kvalitativních rozhovorů zjistit, jak rozumějí pojmu domov, jak ho vyjednávají, k čemu jej vztahují. Výzkumný vzorek zde nezastupuje celou populaci, nýbrž řešený problém. Smyslem výzkumu tak bylo získání co nejvíce vyčerpávajících dat k problematice domova (tedy k rozumění, vyjednávání a konstruování významu pojmu domov) u dané rodiny, nikoliv obecná aplikace či generalizace získaných dat na skupinu českých reemigrantů z Banátu. Pojem domov autorka obecně vymezuje jako multidimenzionální, vycházející z individuální a skupinové zkušenosti a aktuální situace jednotlivce a jako takový se ho snaží uchopit různými teoretickými koncepty. Práce rovněž předkládá přiblížení historicko-společenského kontextu existence české menšiny v Rumunsku a její reemigrace. Na pozadí konkrétního příběhu událostí reemigrace a přesídlení této rodiny z Rumunska, se ve vztahu k ústřednímu tématu domova objevila i témata jako motivace reemigrace, vnímání Rumunska a České republiky, reakce majority, přijetí okolím či vliv náboženství. Klíčová slova Česká menšina, Rumunsko, Banát, reemigrace, domov, rodina, paměť

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   začátekpředchozí24 - 33dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.