Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 71 záznamů.  začátekpředchozí35 - 44dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Fotoelektrochemické vlastnosti oxidu titaničitého dopovaného kovy
Vičarová, Monika ; Drbohlavová, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá optimalizací materiálů a procesů pro zhotovení vrstev oxidu titaničitého obohacených o agregáty kovů nanoskopických rozměrů. Při osvitu viditelným zářením se u těchto vrstev vyskytuje plazmonický efekt. Tenké vrstvy oxidu titaničitého dopované zlatem byly naneseny na FTO skleněný substrát metodou spin-coating a kalcinovány při teplotě 450 °C po dobu 30 minut. Pro zhotovení vrstev byly použity dvě formy oxidu titaničitého a dva různé prekurzory zlata. Struktura vrstev byla pozorována pomocí optické a SEM mikroskopie. Fotoelektrochemické vlastnosti připravených vrstev byly studovány prostřednictvím elektroanalytických metod – lineární voltametrií a chronoampérometrií.
Příprava a vlastnosti oxidu wolframového vrstev zhotovených sol-gel procesem
Hesková, Helena ; Pekárková, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá optimalizací procesu zhotovením WO3 vrstev metodou sol-gel a jejich vlastnostmi. Bylo připraveno několik roztoků solů, které byly nanášeny na substrát metodou spin-coating a drop-casting. Nanesené vrstvy byly žíhány při teplotě 450°C do úplné degradace polymerní matrice obsažené v solu. Struktura vrstev byla pozorována pomocí rastrovací elektronové mikroskopie, jejich složení pomocí rentgenové difrakce a pomocí profilometrie byla určena jejich tloušťka. Vlastnosti připravených vrstev byly zkoumány prostřednictvím fotoelektrochemického měření.
Transparentní elektricky vodivé vrstvy oxidu cíničitého připravené z anorganických prekurzorů
Dvorský, Vojtěch ; Drbohlavová, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na přípravu transparentních elektricky vodivých vrstev oxidu cíničitého. Nejprve byl syntetizován zásobní sol na bázi anorganických prekurzorů. Na substráty bylo naneseno spin coatingem nebo materiálovým tiskem malé množství solu za vzniku tenkých vrstev. Modifikací solu přídavkem dalších látek byly připraveny specifické ovrstvovací kompozice za účelem optimalizace depozice a výsledných vlastností vrstev. Vybrané vzorky byly analyzovány mechanickou profilometrií, XRD, SEM a XPS.
Vlastnosti vrstev oxidu titaničitého připravených z koloidních disperzí získaných kulovým mletím
Rajmonová, Anna ; Klusoň, Petr (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi tenkých vrstev oxidu titaničitého v závislosti na době kulového mletí disperze. Oxid titaničitý je imobilizován na skle nebo na skle s elektricky vodivou vrstvou, pomocí metody rotačního lití a vzniklé tenké vrstvy jsou poté charakterizovány různými analytickými metodami. Veškeré použité analytické metody jsou popsány v teoretické i experimentální části, patří mezi ně rastrovací elektronový mikroskop, profilometrie, dynamický rozptyl světla, integrační koule, elipsometrie, adsorpční BET izoterma, voltametrie a chronoamperometrie. V závěru práce je popsáno, jak se mění vlastnosti tenkých vrstev oxidu titaničitého během procesu kulového mletí.
Příprava a vlastnosti organokřemičitých pojiv pro nanočásticové vrstvy oxidu titaničitého
Svoboda, Tomáš ; Cihlář, Jaroslav (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou organokřemičitého polymeru, který by bylo možné použít jako pojivo pro fotokatalytické vrstvy na bázi oxidu titaničitého. Hlavním důvodem pro začlenění pojiva do fotokatalytických vrstev je nejen zlepšení mechanických vlastností, ale především by pojivo mohlo pomoci při výrobě nízkoteplotních fotokatalytických vrstev, které by bylo možné nanášet na materiály citlivé na teplo, jako jsou plasty. Tím by mohly vznikat vrstvy na flexibilních materiálech, které by se mohli jednoduše tvarovat do jakéhokoli tvaru. Práce se zaměřuje na syntézu polymerního organokřemičitého pojiva z organokřemičitého prekurzoru a následnou charakterizaci pojiva. Byla provedena měření povrchového napětí, viskozity, hustoty, XRD, termické analýzy roztoků křemičitého pojiva. Následně byly připraveny kompozice oxidu titaničitého s tímto pojivem, které byly tištěny a vrstvy byly ošetřovány pomocí UV a plazmatem. Ošetřené vrstvy byly zkoumány pomocí FT-IR a byla provedena voltamperometrická charakteristika.
Mesoporézní vrstvy oxidu titaničitého připravené materiálovým tiskem
Chludilová, Markéta ; Drbohlavová, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tvorbou tenkých vrstev porézního oxidu titaničitého. Roztoky pro tvorbu tenkých vrstev byly připraveny pomocí sol-gelové metody a to smícháním TTIP, polyethylenglykolu o molekulové hmotnosti 1500 a diethanolaminu, následně byly vrstvy vytištěny materiálovou tiskárnou na skleněné substráty a kalcinovány při teplotě 450 °C po dobu 2,5 hodin. Struktura jednotlivých vrstev byla nejdříve pozorována pomocí optické a SEM mikroskopie. Vzorky, které vykazovaly největší pórovitosti, byly následně studovány pomocí elektrochemických měření a fotokatalytické aktivity pomocí hydroxylace kumarinu.
Studium dispergace TiO2 pomocí kulového mletí
Gregůrek, Martin ; Pekárková, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou disperzních suspenzí oxidu titaničitého vhodných pro materiálový tisk. Teoretická část se zabývá vlastnostmi disperzí, způsoby jejich přípravy a možnostmi analýzy velikosti částic v disperzích. Experimentální práce byla zaměřena na studium účinnosti mletí v závislosti na čase. Částice byly připraveny pomocí kulového mletí se skleněnými kuličkami v n-butanolu na výkyvné třepačce LT2. Charakteristika disperzí byla vyhodnocena na přístroji pro měření distribuce částic Lasentec FBRM D600L metodou laserové difrakce. Výsledky byly ověřeny na přístrojích Zetasizer Nano ZS metodou dynamického rozptylu světla a skenovacím elektronovém mikroskopu Carl Zeiss Ultra Plus.
Fotoelektrochemická oxidace vodných polutantů
Pachovská, Martina ; Králová, Marcela (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na využití fotochemických reakcí k odstraňování vodných polutantů, jako jsou organické kyseliny. Pro hodnocení fotochemické oxidace byla jako modelový polutant využita kyselina benzoová, u které byla sledována snižující se koncentrace při degradaci pomocí UV-VIS spektrometrie. Zároveň byl sledován vznik oxidačních produktů pomocí měření fluorescence. Dále byla prostudována stabilita a vlastnosti vodného roztoku modelového polutantu a elektrochemické vlastnosti použitých fotoelektrických článků. Cílem bylo stanovit vhodné reakční podmínky a omezující vlivy degradační reakce.
Surface free energy of plasma polymers
Klepáčková, Barbora Bella ; Dzik, Petr (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Changes of free surface energy of organosilicon plasma polymers according to their different deposition conditions were studied in this thesis. The free surface energy was evaluated using the Owens-Wendt-Kaelble, Wu and acid-base theory. Four different test liquids were used to determine contact angles (water, form amide, diiodomethane and glycerol). Measuring tetravinylsilane thin films with effective power of 2, 10, 25, 70 and 150 W showed a slightly increasing surface free energy.
Vliv povrchu elektrod na generaci ozónu v dielektrickém bariérovém výboji.
Mierna, Jana ; Dzik, Petr (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Bakalárska práca je zameraná na pozorovanie vplyvu adsorbovaných plynov na povrchu elektród na generáciu ozónu v dielektrickom bariérovom výboji. Teoretická časť popisuje základné vlastnosti a použite ozónu, metódy jeho generácie, kvantitatívneho stanovenia a interakcie ozónu s povrchom pevných látok. V experimentálnej časti bol pozorovaný vznik ozónu rekombináciou molekúl a atómov kyslíka na stenách ozonizátora, ale i jeho deštrukcia spôsobená reakciami s časticami prítomnými v uzavretom ozonizátore bez výboja. Ozón bol generovaný v cylindrickom systéme elektród z nerezovej ocele a dielektrického materiálu korundovej keramiky. Zmeraných bolo niekoľko sérií experimentov za použitia rôznych pracovných plynov (kyslík; kyslík a argón; kyslík a dusík). Pozorovaný bol i pokles koncentrácie generovaného ozónu pri dlhodobej prevádzke ozonizátora za využitia kyslíka o čistote 99,999 90 % ako pracovného plynu. Výsledné koncentrácie ozónu pre dané reakčné časy jednotlivých meraní boli stanovené metódou absorpčnej spektrometrie.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 71 záznamů.   začátekpředchozí35 - 44dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Dzik, P.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.